Václav Mareček

Václav Mareček
Václav Mareček
Narození	12. listopadu 1894; Chotětov
Úmrtí	24. října 1942 (ve věku 47 let); Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen
Příčina úmrtí	popraven zastřelením
Bydliště	Smetanova 23 Mělník
Národnost	česká
Povolání	železniční zřízenec
Zaměstnavatel	ČSD
Nábož. vyznání	Římskokatolická církev
Choť	Marie Poživilová
Děti	Marie Kuřeová, Libuše Marečková
Rodiče	Václav Mareček, Marie Skaláková
	člen Sokola
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Mareček (12. listopadu 1894 Chotětov – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, železničář a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život

Mládí a první světová válka

Václav Mareček se narodil 12. listopadu 1894 v okrese Mladá Boleslav v rodině Václava a Marie rozené Skalákové. Vychodil obecnou školu a poté pracoval jako kočí. Po vypuknutí první světové války narukoval 21. června 1915 do c. a k. armády, aby pak bojoval na italské frontě, kde také v květnu 1917 padl do zajetí. Do Československých legií vstoupil 18. dubna 1918, během bojů byl raněn, do Československa se vrátil v prosinci 1918 v hodnosti desátníka. Zúčastnil se války s Maďary, ve které byl rovněž raněn. Z armády byl propuštěn 7. ledna 1920, o několik dní později byl povýšen do hodnosti strážmistra.

Mezi světovými válkami

Po odchodu z armády žil Václav Mareček v Dřísech, kde pracoval jako železniční zřízenec. V červnu 1920 se oženil s Marií Poživilovou, v roce 1921 se manželům narodila dcera Marie, v roce 1925 pak dcera Libuše. Po přeložení do Děčína se všichni členové rodiny staly členy tamního Sokola. Po odstoupení pohraničí Německu se Václav Mareček s rodinou přestěhoval do Mělníka, kde opět pracoval na nádraží a stal se místonáčelníkem zdejší sokolské organizace.

Protinacistický odboj

Do protinacistického odboje vstoupil Václav Mareček v polovině roku 1941 v rámci sokolské organizace a to na žádost Václava Nováka. Mělnická skupina prováděla zpravodajskou činnost, ukrývala zbraně, podporovala ilegální spolupracovníky a později se spolupodílela na potravinovém a materiálním zásobování československých parašutistů v Praze. Po zradě Karla Čurdy došlo k postupnému rozkrývání rozsáhlé skupiny spolupracovníků Operace Anthropoid a vyšetřovatelé gestapa se tak dostali až na Mělnicko. Dne 25. červece 1942 byl zatčen i Václav Mareček a uvězněn v pankácké věznici. O měsíc později byla zatčena jeho manželka Marie a pravděpodobně 13. října téhož roku i dcera Libuše. Všichni byli postupně uvězněni v terezínské Malé pevnosti, stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a 24. října 1942 zastřeleni v koncentračním táboře Mauthausen při fingované zdravotní prohlídce společně s mnoha dalšími českými odbojáři a jejich rodinnými příslušníky.

Posmrtná ocenění

Dcera Václava Marečka Marie provdaná Kuřeová unikla díky své nepřítomnosti zatčení. Pracovala v porodnici a po skončení druhé zažádala pro své rodiče a sestru o udělení Československého válečného kříže 1939. Žádosti bylo vyhověno a všem třem bylo vyznamenání in memoriam uděleno.