Pravoslav Vykouk

Pravoslav Vykouk
Narození 5. března 1902
Hříškov[1]
Úmrtí 24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen
Příčina úmrtí popraven zastřelením ranou do týla
Bydliště domek na adrese: Ke Zděři 320/49, 153 00 Praha 16–Radotín
Povolání obchodník; výběrčí Středočeských elektráren
Zaměstnavatel Středočeské elektrárny
Domovské město Teplice; Praha–Radotín
Choť Pavla Vykouková
Děti
  • dcera Naděžda Vykouková (* 1926);
  • syn Pravoslav Vykouk (* 1930)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pavla Vykouková – jeho manželka

Pravoslav Vykouk (5. března 1902 Hříškov – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl obchodník a teplický sokolský funkcionář, který se po záboru Sudet přestěhoval s rodinou do Radotína u Prahy. Spolu se svojí manželkou Pavlou Vykoukovou se začlenili do řad sokolské odbojové organizace Jindra a stali se podporovateli parašutistů výsadku Anthropoid.[2]

Život

Působení v Teplicích

Pravoslav Vykouk byl obchodníkem. Sídlil v Teplicích na Školním náměstí 14 (dnes Benešovo náměstí). V Teplicích–Trnovanech provozoval pod Sokolovnou obchod s prádlem a kromě toho se zabýval prodejem lahůdek a koloniálního zboží. Jeho manželka Pavla Vykouková[p. 1] byla členkou a čelní pracovnicí sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy a její manžel Pravoslav byl též předním funkcionářem stejné župy a vykonával funkci starosty teplického Sokola.[3] Na sklonku 30. let 20. století byl starostou sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy Jan Zelenka-Hajský. Po podepsání Mnichovské dohody (30. září 1938) a po záboru Sudet byla rodina Vykoukova nucena na podzim roku 1938 opustit Teplice; nějaký čas byli ubytováni dočasně po různu u svých příbuzných a známých až se nakonec v roce 1939 přestěhovali z Teplic–Šanova do Radotína u Prahy.[3][4]

Působení v Praze

V Praze získal Pravoslav Vykouk místo jako výběrčí Středočeských elektráren.[3] Manželé Vykoukovi se v Praze setkali se svým známým Janem Zelenkou–Hajským (ředitelem školy v Praze XI.) – členem sokolské ilegální odbojové organizace Jindra a vedoucím její radikální odnože Říjen. Manželé Vykoukovi se dostali do kontaktu i s Aloisem Moravcem (manželem Marie Moravcové), který zastával funkci inspektora Československých státních drah (ČSD) v Praze XI. Ke spolupráci se sokolským odbojem získala manžele Vykoukovi na schůzce krajanů z Teplic bývalá teplická sokolka Terezie Kaliberová.[4]

V odboji

V odboji se manželé Vykoukovi soustředili na pomoc zatčeným sokolům a jejich rodinám a současně spoluorganizovali zásobování parašutistů potravinami a potřebným zbožím nutným k přežitím v ilegalitě.[3] Postupně se tak stali důležitým článkem v podpoře parašutistů výsadku Anthropoid.[4]

Ve svém radotínském domku (v ulici Ke Zděři 320/49)[5][p. 2] po 5. květnu 1942[6] celý týden ukrývali nadporučíka pěchoty parašutistu Adolfa Opálku – velitele paradesantního výsadku Out Distance.[3] Parašutistu ukrývali i v budově radotínského Sokola (na adrese Vykoukových 622/2),[7] kde vykonávali funkci správců.[6][p. 3][p. 4]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

Po atentátu na Heydricha (27. května 1942), následné zradě Karla Čurdy (16. června 1942) a po rozhodujícím boji parašutistů v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě pražském (18. června 1942) byli Pravoslav Vykouk i jeho manželka Pavla Vykouková dne 30. června 1942 zatčeni gestapem v Radotíně.[4][8] Byli převezeni do pankrácké věznice; podrobeni výslechům v Petschkově paláci; následně byli převezeni do věznice gestapa v malé pevnosti Terezín a odtud pak deportováni (22. října 1942) do koncentračního tábora Mauthausen.[4][9] Zde byli 24. října 1942 popraveni střelu do týla spolu s ostatními členy sokolské odbojové organizace Jindra.[3][4][9][8]

Potomci

Jejich dcera Naděžda Vykouková (v roce 1942 jí bylo 16 let) a syn Pravoslav Vykouk (v roce 1942 mu bylo 12 let) byli v listopadu 1942 rovněž zatčeni gestapem.[3][4] Během druhé světové války byli oba sourozenci vězněni v německých internačních táborech. Konce druhé světové války se oba dožili.[3][4][6]

Připomínky

  • Jeho jméno (Vykouk Pravoslav *5. 3. 1902) i jméno jeho manželky (Vykouková Pavla roz. Bechyňová *14. 3. 1896) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11][12]
  • V Radotíně připomíná manžele Pravoslava Vykouka a Pavlu Vykoukovou ulice „Vykoukových“.[3][6][7]

Galerie

  • Ulice, budovy, památník
  • Ulice Ke Zděři v Radotíně (rok 2021), kde měli Vykoukovi domek
    Ulice Ke Zděři v Radotíně (rok 2021), kde měli Vykoukovi domek
  • Domek manželů Vykoukových (rok 2022) v ulici Ke Zděři, kde za protektorátu ukrývali Adolfa Opálku
    Domek manželů Vykoukových (rok 2022) v ulici Ke Zděři, kde za protektorátu ukrývali Adolfa Opálku
  • Sokolovna v Radotíně (rok 2014), kde manželé Vykoukovi ukrývali za protektorátu Adolfa Opálku[7]
    Sokolovna v Radotíně (rok 2014), kde manželé Vykoukovi ukrývali za protektorátu Adolfa Opálku[7]
  • Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[10][11]
    Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[10][11]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Pavla Vykouková (rozená Bechyňová, * 14. března 1896 – 24. října 1942 KT Mauthausen).
  2. ↑ Nynější radotínská ulice „Ke Zděři“ se v letech 1928 až 1946 jmenovala Pražská (německy Prager Gasse).[6]
  3. ↑ Budova Sokola Radotín se nachází na radotínské adrese Vykoukových 622/2. Ulice se v letech 1932 až 1951 jmenovala Fügnerova, německy Fügner-Gasse.[6]
  4. ↑ V Praze se Adolf Opálka ukrýval nějaký čas u manželů Bradáčových na Vinohradech. Po atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) se dne 5. června 1942 přesunul Opálka do nového úkrytu v kryptě pravoslavného kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[3]

Reference

  1. ↑ Pravoslav Vykouk (* 5. března 1902, Hříškov - 24. 10. 1942 KT Mauthausen) [online]. web: Raum Der Namen / Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. „Ni zisk, ni slávu“ (Příběh Jana Zelenky-Hajského a jeho sokolské ilegální skupiny Říjen) [online]. web: ÚSTR; Paměť a dějiny; ročník 2012, číslo 2, 32 stran textu + fotografie; rubrika: studie a články, 2012 [cit. 2022-12-24]. Ke stažení ve formátu *.pdf; citace ze stran: 18, 25. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j BOUŠKOVÁ, Pavlína, Mgr.; historička a vedoucí historického oddělení RMT. 27. května si připomínáme atentát na nacistu Heydricha (Atentát na zastupujícího říšského protektora a podíl statečných jedinců z Teplicka na jeho uskutečnění) [online]. web: Regionální muzeum v Teplicích (RMT); aktuality [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h 1939 – 1945 Radotín v odboji a revoluci [online]. Praha: Místní národní výbor Radotín k prvnímu výročí národní revoluce 10. dubna 1946; vytiskla Svoboda Praha; web: Knihovna Radotín, 1946-04-10 [cit. 2023-01-01]. S. 13. Kromě obyčejného vydání vyšlo též 200 číslovaných výtisků na knihovém papíře (celkem stran 39). Dostupné online. 
  5. ↑ Ke Zděři 320/49, 153 00 Praha 16 - Radotín [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-01-02]. GPS souřadnice: 49.9771358N, 14.3521756E. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Pravoslav Vykouk, Pavla Vykouková), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 513, 549. 
  7. ↑ a b c Vykoukových 622/2, 153 00 Praha 16 - Radotín [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-01-02]. GPS souřadnice: 49.9879589N, 14.3622000E. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Pravoslav Vykouk; Pavla Vykouková, s. 427. 
  9. ↑ a b Pravoslav Vykouk (* 5. března 1902 Radotín) [online]. web: Terezín memorial; Database of the Czech Inmates in the Concentration Camp Mauthausen 1938-1945 [cit. 2023-01-02]. Povolání: Pokladník; Z policejní věznice gestapa Terezín deportován 22. říja 1942 do KT Mauthausen, kam přijel 23. října 1942 a kde byl 24. října 1942 popraven. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Vykouk Pravoslav *5. 3. 1902, Vykouková Pavla roz. Bechyňová *14. 3. 1896 .... Dostupné online. 
  11. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Vykouk Pravoslav *5. 3. 1902, Vykouková Pavla roz. Bechyňová *14. 3. 1896. Dostupné online. 
  12. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Vykouk Pravoslav *5. 3. 1902, Vykouková Pavla roz. Bechyňová *14. 3. 1896. Dostupné online. 

Literatura

  • KOUKAL, Pavel. Sokolové proti Heydrichovi. Duchcov: Vydalo nakladatelství Kapucín pro Sokolskou župu Krušnohorskou-Kukaňovu, 2002; 43 stran; ISBN 80-86467-01-5;
  • Teplitz-Schönauer Anzeiger, 4. května 1924; 8. června 1924;
  • Jaroslav ČVANČARA. Ni zisk, ni slávu. IN: Paměť a dějiny, ročník 2012, číslo 2; strany 18, 25.
  • Jan ZYKMUND, Radim NEUVIRT, Petr KURANDA, Petr ŠPAČEK. Teplice, Teplitz-Schönau III: Lesní branou do Trnovan a Řetenic; Teplice 2016

Související články

Externí odkazy

Zdroj