Břetislav Lyčka

Břetislav Lyčka
Narození 24. května 1903
Stará Bělá
Úmrtí 21. července 1942 (ve věku 39 let)
Ouběnice
Místo pohřbení Ďáblický hřbitov
Alma mater 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání lékař
Choť Františka Lyčková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Kotrba
Vladislav Čaloun

Břetislav Lyčka (24. května 1903 Stará Bělá – 21. července 1942 Ouběnice[1]) byl český lékař a hrdina druhého československého odboje, léčil zraněné československé vojáky při atentátu na Heydricha, před zatčením nacisty se zastřelil.

Život

Vystudoval všeobecné lékařství na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a dále působil nejprve na Moravě, a potom jako městský lékař v Praze – Karlíně. V době nacistické okupace Československa působil jako odbojář, člen sokolské odbojové skupiny Jindra, kde organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával falešné doklady.[1] Léčil zraněné československé vojáky po atentátu na Heydricha, konkrétně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Spolu se ženou Františkou Lyčkovou byli v kontaktu se členem téže odbojové skupiny, architektem Vladislavem Čalounem. Aby nebyl dopaden gestapem zanechal večer v úkrytu u Čalouna svou ženu a uprchl do jiného bytu. Tam o několik dní později s učitelem Františkem Kotrbou v obklíčení gestapem spáchal sebevraždu.[2] Jeho ostatky byly tajně pohřbeny do společného hrobu při severní zdi Ďáblického hřbitova.[3] Jeho manželka Františka Lyčková (rozená Maunová, * 3. března 1899) byla popravena 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen střelnou ranou do týla.

Památka

  • Význam Lyčkovy osobnosti byl oceněn mj. roku 1948, kdy bylo dosavadní Riegrovo náměstí nedaleko jeho ordinace v Praze – Karlíně přejmenováno na Lyčkovo náměstí.
  • Pamětní deska na Lyčkově náměstí[zdroj⁠?]
  • Pamětní deska v Ouběnicích[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://forum.valka.cz/topic/view/13396/Anthropoid
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.jiskra-benesov.cz [online]. [cit. 2017-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-30. 
  3. ↑ LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2021. ISBN 978-80-88292-96-8. S. 16. 
  4. ↑ Ing. Jana Tejnecká. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Heydrich. České Budějovice: Gallery, 2004. ISBN 9788086990972. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt (1941 - 1943). Praha: Laguna, nakladatelství a vydavatelství, 2003. ISBN 978-80-86274-81-2. 
  • LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR-AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. 
  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 

Související články

Externí odkazy

  • Atentát na Reinharda Heydricha [online]. web: Válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 

Zdroj