Jan Bejbl

Jan Bejbl
Narození 26. září 1893
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Čechova 34, Plzeň
Národnost česká
Povolání policista
Politická strana Sociální demokracie
Nábož. vyznání bez
Choť Antonie Chalupová
Rodiče Jan Bejbl a Františka Kněžínková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Bejbl (26. září 1893 Vídeň – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl československý legionář, policista a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Mládí

Jan Bejbl se narodil 26. září 1893 ve Vídni Janovi Bejblovi a Františce rozené Kněžínkové. Dětství prožil v Babíně v dnešním okrese Pelhřimov, vychodil obecnou a měšťanskou školu, poté se vrátil do Vídně ke studiu na pokračovací škole v truhlářském oboru. Jako truhlář se živil až do vypuknutí první světové války.

První světová válka a Československé legie

Po vypuknutí první světové války byl Jan Bejbl odveden k 75. pěšímu pluku a v jeho rámci pak na ruskou frontu. Zde padl v červnu 1915 u řeky Dněstr do zajetí. O dva roky později vstoupil do Československých legií a v červenci 1917 byl zařazen k vojsku jako sapér. V dubnu 1918 dosáhl s jednotkou Vladivostoku, zúčastnil se jeho obsazení a poté operace vedené zpět po Transsibiřské magistrále za účelem podpory západněji umístěných jednotek. Mezi zářím a říjnem 1918 absolvoval v Tomsku kurz pro výchovu zákopnických instruktorů, poté se účastnil ochrany a rozšiřování nádraží v Samaře a opravy mostu u Šumkova, následně působil při ochraně magistrály. Dne 6. února 1920 se nalodil na loď do Vancouveru a poté se přepravil po železnici přes americkou pevninu a opět lodí do Evropy, kam dorazil v srpnu téhož roku.

Mezi světovými válkami

Po návratu do Československa se Jan Bejbl stal policejním inspektorem sloužícím u Policejního ředitelství v Bratislavě. V roce 1923 se oženil s Antonií Chalupovou. Po rozpadu Československa v březnu 1939 se manželé přestěhovali z Bratislavy do Plzně.

Protinacistický odboj

Dne 29. prosince 1941 došlo k seskoku příslušníků Operace Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Díky navigační chybě k němu došlo u Prahy místo u Plzně, přesto se oba dva dostavili na plzeňskou konspirační adresu k Václavu Královi, Bejblovu známému z Bratislavy. Václav Král oba na silvestra 1941 Janu Bejblovi přivedl a ten jim poskytl pražskou adresu dalšího známého z Bratislavy Václava Růty. Gabčík z Kubišem poté odjeli zpět do Prahy. V dubnu 1941 se v Plzni na devět dní soustředila skupina československých parašutistů, kromě Kubiše s Gabčíkem se jednalo o Adolfa Opálku, Josefa Valčíka a Karla Čurdu, jejichž úkolem byla příprava operace Canonbury. Středobodem akce je opět byt Václava Krále, parašutisté byli ubytováni i na dalších místech včetně bytu Bejblových. Kromě toho poskytl Jan Bejbl podporu i Oldřichu Dvořákovi z výsadku Steel. Dne 16. června se na pražském gestapu přihlásil Karel Čurda. Poté se rozjela vlna zatýkání jejíž obětí se staly i manželé Bejblovi. Po zatčení byli vyslýcháni v Praze, poté vězněni v terezínské Malé pevnosti, dne 5. října 1942 stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a nakonec 24. října téhož roku zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce v koncentračním táboře Mauthausen společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Posmrtná ocenění

  • V ulici Čechova 2260/34 v Plzni byla 25. 4. 2017 manželům Bejblovým odhalena pamětní deska[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Článek o odhalení pamětní deska manželů Bejblových na stránkách Šumava.cz

Externí odkazy

Zdroj