Vratislav Hošek

Vratislav Hošek
Vratislav Hošek
Vratislav Hošek
Narození 20. listopadu 1913
Praha Smíchov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. října 1942
KT Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popraven střelou do týla
Bydliště U Mrázovky 1187/22, 150 00 Praha 5 – Smíchov
Povolání úředník (kancelářský oficiant)
Zaměstnavatel Vrchní soud v Praze
Domovské město Praha
Nábož. vyznání česko-bratrské evangelické
Choť Vlasta Hošková (rozená Šeborová) (1. října 1919 – 24. října 1942, KT Mauthausen)
Rodiče Jaromír Hošek; Růžena Hošková (rozená Karbanová)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Svatební fotografie novomanželů Hoškových
Pamětní deska u vchodu do činžovního domu na adrese: U Mrázovky 1187/22, 150 00 Praha 5 – Smíchov
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosti s operací Anthropoid v Resslově ulici v Praze

Vratislav Hošek (20. listopadu 1913 Praha Smíchov – 24. října 1942, KT Mauthausen) byl spolu se svojí ženou Vlastou Hoškovou za protektorátu členem sokolského odboje a oba manželé Hoškovi patřili k podporovatelům parašutistů operace Anthropoid.[1]

Život

Před začleněním do sokolského odboje

Vratislav Hošek se narodil 20. listopadu 1913 v Praze na Smíchově rodičům Jaromíru a Růženě Hoškové rozené Karbanové.[2] V době Protektorátu Čechy a Morava zastával úřednické místo (kancelářský oficiant) u Vrchního soudu v Praze.[3][2] Vratislav Hošek byl členem církve českobratrské evangelické a také byl členem Sokola v Praze na Smíchově (I. Župa Jungmannova).[2][4] Spolu se svou ženou Vlastou Hoškovou (rozenou Šeborovou)[p. 1] bydleli v bytě v činžovním domě v Praze 5 na Smíchově v ulici U Mrázovky 1187/22.[9][2][p. 2][p. 3] Vlasta Hošková se narodila 1. října 1919 v Praze. Za protektorátu byla zaměstnána jako korespondentka. Byla členkou Sokola Smíchov (I. Župa Jungmannova).[4]

V protiněmeckém odboji

Do protiněmecké rezistence v řadách sokolského odboje[3] jej zapojil člen sokolské odbojové organizace JUDr. Jan Svoboda nedlouho potom, co se dozvěděl o přítomnosti dvou parašutistů ze skupiny Anthropoid, kterým pomáhá sokolská odbojová organizace.[2][4] Vratislav Hošek a jeho manželka Vlasta Hošková patřili k přátelům a odbojovým spolupracovníkům Anny Šrámkové,[p. 4] dobrovolné sestry československého červeného kříže (ČSČK).[2][4] Manželé Hoškovi podporovali parašutisty připravující atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha[9] a na jaře roku 1942 ukrývali ve svém bytě parašutisty Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka.[3][9]

Zatčení, věznění, ...

Dne 23. června 1942 byli oba manželé Hoškovi zatčeni pražským gestapem.[3][4] Stanný soud v Praze odsoudil Vratislava Hoška v nepřítomnosti 29. září 1942 k trestu smrti.[2] Z policejní vazby v Praze na Pankráci byl deportován do věznice pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, odtud pak následně na popravu do koncentračního tábora Mauthausen.[2] Životní pouť Vratislava a Vlasty Hoškových skončila za druhé heydrichiády popravou 24. října 1942 v KT Mauthausen.[3][9] Vratislav Hošek byl zavražděn střelou do týla v 16 hodin a 20 minut.[2][4] Vlasta Hošková byla zavražděna v 11 hodin 36 minut.[4][10][11]

Připomínky manželů Hoškových

  • Na domě, kde manželé Hoškovi během druhé světové války bydleli, je umístěna pamětní deska s následujícím textem: „V TOMTO DOMĚ ŽILI MANŽELÉ / VRATISLAV HOŠEK / A VLASTA ROZ. ŠEBOROVÁ, / UMUČENI V MAUTHAUSENU 24.X.1942 / PRO SOKOLSKOU MYŠLENKU / VĚNUJE DOROST SOKOLA I. SMÍCHOV“.[6][7]
  • Na terase pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze byl v lednu roku 2011 slavnostně odhalen pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu.[8] Pomník je společným dílem české akademické sochařky Marie Šeborové (* 29. srpna 1966) a písmokameníka Pavla Tošnara z pražských Kolovrat, má tvar dvou navzájem pravoúhle vztyčených kvádrů z černého leštěného kamene a na dvou vertikálně protáhlých deskách nese nápis:[8]
Památce odbojářů, spolupracovníků a příbuzných, kteří byli popraveni 24 října 1942, 26. ledna 1943 a 3. února 1944 v koncentračním táboře Mauthausen za podporu parašutistů a za spojení s nimi ..... (následuje výčet jmen) .... Hošek Vratislav *20. 11. 1913, Hošková Vlasta roz. Siborová *1. 10. 1919 .... (výčet jmen pokračuje i na druhé desce se státním znakem Československa, která končí větou:) ... Hrdinům, kteří položili život za svobodu vlasti, věnovalo Hlavní město Praha, říjen 2010.[8][p. 5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Na pamětní desce je v nápise uvedeno, že Vlasta Hošková byla rozená Šeborová,[5][6][7][2][4][1] ale ostatní zdroje[3][8] tvrdí, že se za svobodna jmenovala Siborová.
  2. ↑ U Mrázovky 1187/22; v letech německé okupace se ulice jmenovala Mozartova (německy Mozartstarsse); od 50. let 20. století do roku 1962 pak ulice nesla název Liebkenchtova.[9]
  3. ↑ GPS souřadnice domu na adrese U Mrázovky 1187/22: 50.0658408N, 14.3901108E[5]
  4. ↑ Anna Šrámková, rozená Dolejšková nebo Dolejšová (* 25. prosince 1902 – 24. října 1942 KT Mauthausen)
  5. ↑ Práce na památníku probíhaly v roce 2010, ale odhalen byl až v lednu následujícího roku.[8]

Reference

  1. ↑ a b Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 80 let [online]. web: Fronta cz [cit. 2023-07-24]. Hošková Vlasta, rozená Šeborová (* 1. 10. 1919). Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j Oběti heydrichiády; Vratislav Hošek [online]. Podkast pro každého (na You Tube), 2023-02-11 [cit. 2023-07-23]. Stopáž: 2 minuty a 17 sekund. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f GC7VQH0. HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XIII. - manželé Hoškovi [online]. Web Geocaching. Vratislav Hošek (* 20. listopadu 1913 – † 24. října 1942, KT Mauthausen); Vlasta Hošková, roz. Siborová (* 1. října 1919 – † 24. října 1942, KT Mauthausen). Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Baumanovy [online]. Památník národního útlaku a odboje Panenské Břežany [cit. 2023-07-23]. Sborník Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí, 2013, ročník 3, strany 147-157. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Pamětní deska Vratislava a Vlasty Hoškových (U Mrázovky 1187/22, 150 00 Praha 5 - Smíchov, Česko) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-03-27]. GPS souřadnice: 50.0658408N, 14.3901108E. Dostupné online. 
  6. ↑ a b KAREŠ, Josef; PORTEŠ, Jiří. Pamětní deska Vratislav a Vlasta Hoškovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2011-09-14 [cit. 2021-03-27]. Umístění: U Mrázovky 1187/22, 150 00 Praha 5 - Smíchov, Česko; GPS souřadnice: 50.0658408N, 14.3901108E ; pamětní deska je evidována v centrální evidenci válečných hrobů pod číslem: CZE-0005-20081. Dostupné online. 
  7. ↑ a b BÁRTÍK, Václav. HOŠEK Vratislav - Na domě čp. 137 v ulici U Mrázovky 22 Praha 5 Smíchov [online]. Web pamětní desky v Praze cz, 2020-09-29 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. Web Encyklopedie Prahy 2 (kulturně historické dědictví) [cit. 2021-03-27]. Hošek Vratislav * 20. 11. 1913, Hošková Vlasta roz. Siborová * 1. 10. 1919. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Hošek Vratislav). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola U Mrázovky 1187/22 v letech okupace Mozartova(německy Mozartstarsse), od 50. let 20. století do roku 1962 Liebkenchtova, s. 546. V domě bydleli manželé Vlasta a Vratislav Hoškovi, kteří podporovali parašutisty připravující atentát na R. Heydricha a v bytě ukrývali i J. Gabčíka a J. Kubiše. Byli zatčeni gestapem a 24. října 1942 popraveni v KT Mauthausen.. 
  10. ↑ Vlasta Hošková (*1.10.1919) [online]. Databáze Památníku Terezín: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2023-07-24]. Z Prahy Pankráce (resp. z Terezína) trasport 22. října 1942 do KT Mauthasenu a tam 24. října 1942 poprava. Dostupné online. 
  11. ↑ Vlasta Hošková (*1.10.1919) rozená Seborova [online]. Databáze Památníku Terezín: Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2023-07-24]. Bydliště: Praha XVI; profese: Korrespondentin; Datum odjezdu do KT Mauthausen: 22. 10. 1942; Datum příjezdu do KT Mauthausen: 23. 10. 1942; datum popravy v KT Mauthausenu: 24. 10. 1942. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Zdroj