Wesley Koolhof

Wesley Koolhof
Wesley Koolhof na French Open 2019
Přezdívka	Wes[1]
Stát	Nizozemsko Nizozemsko
Datum narození	17. dubna 1989 (34 let)[1]
Místo narození	Duiven, Nizozemsko[1]
Bydliště	Duiven, Nizozemsko[1]
Výška	180 cm[1]
Hmotnost	78 kg[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	4 185 680 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění	462. místo (5. srpna 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů	265–173
Tituly	18 ATP, 14 challengerů, 17 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (7. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2022, 2023)
French Open	semifinále (2020)
Wimbledon	vítěz (2023)
US Open	finále (2020, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	vítěz (2020)
Olympijské hry	2 . kolo (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly	1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022)
French Open	vítěz (2022)
Wimbledon	semifinále (2019)
US Open	čtvrtfinále (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240224a24. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wesley Koolhof (17. dubna 1989 Duiven) je nizozemský profesionální tenista, deblový specialista a mezi lety 2022–2023 světová jednička ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý osmý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a čtvrtý Nizozemec po Okkerovi, Haarhuisovi a Eltinghovi.^[2][3] V pěti obdobích na čele strávil třicet čtyři týdnů. Vedení sdílel se spoluhráčem Nealem Skupskim.^[4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmnáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023, Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022 a Paris Masters 2022 s Nealem Skupskim. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třicet jeden ve čtyřhře.^[5]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 462. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě. Trénují ho Rob Morgan s Mariuszem Fyrstenbergem. Dříve tuto roli plnil Marco Kroes.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojoval do finále čtyřhry US Open 2020, v němž s Nikolou Mektićem podlehli Pavićovi se Soaresem. Společně pak ovládli ATP Finals 2020 po závěrečné výhře nad Jürgenem Melzerem a Rogerem-Vasselinem. Stal se tak čtvrtým nizozemským šampionem Turnaje mistrů.^[6] Po boku Japonky Eny Šibaharaové triumfoval ve smíšené čtyřhře French Open 2022, když v rozhodujícím duelu porazili Eikeriovou s Vliegenem.^[7] Z deblového finále US Open 2022 odešel poražen v páru s Nealem Skupskim. Se stejným partnerem triumfoval o rok později ve Wimbledonu.

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou madridského finálového turnaje proti Velké Británii, v němž s Jeanem-Julienem Rojerem prohráli čtyřhru s Jamiem Murraym a Nealem Skupskim. Britové zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–7 ve čtyřhře.^[8]

Nizozemsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde před druhým kolem mužské čtyřhry odstoupil s Rojerem pro pozitivní test na covid-19.

Jeho otcem byl nizozemský fotbalista Jurrie Koolhof (1960–2019).

Tenisová kariéra

Premiérový titul ve čtyřhře okruhu ATP Tour vybojoval společně s krajanem Matwém Middelkoopem začátkem února na bulharském Garanti Koza Sofia Open 2016, kde si ve finále jako třetí nasazení poradili s rakousko-kanadskou dvojicí Philipp Oswald a Adil Shamasdin.^[9] Druhý společný triumf zaznamenali na turnaji Generali Open Kitzbühel v rakouském Kitzbühelu, kde jako nejvýše nasazený pár zdolali domácí nenasazené tenisty Dennise Novaka a Dominica Thiema až v rozhodujícím supertiebreaku.^[10]

Na začátku sezóny 2017 získal svůj třetí singlový titul na okruhu, když opět s Middelkoopem porazili ve finále australského Apia International Sydney nejvýše nasazený britsko-brazilský pár Jamie Murray a Bruno Soares po dvousetovém průběhu.^[11]

Osobní život

Wesley Koolhof se narodil do sportovní rodiny fotbalového skauta Jurrieho a módní návrhářky Monique Koolhofových. Otec byl profesionální nizozemský fotbalista, který také nastupoval za nizozemskou fotbalovou reprezentaci. Matka reprezentovala Nizozemsko v pozemním hokeji. Mladší bratr Dean Koolhof je profesionální fotbalista, jenž hrál za mužstvo De Graafschap v 2. nejvyšší nizozemské lize Eerste Divisie a odehrál několik zápasů v nizozemské reprezentaci do 21 let.

Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Preferuje antuku nebo pomalé dvorce s tvrdým povrchem. Hovoří nizozemsky, německy a anglicky.^[1]

Jeho přítelkyní je bývalá německá tenistka Julia Görgesová.^[12][13]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 3 (1–2)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2020	US Open	tvrdý	Nikola Mektić	Mate Pavić Bruno Soares	5–7, 3–6
Finalista	2022	US Open	tvrdý	Neal Skupski	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–7(4–7), 5–7
Vítěz	2023	Wimbledon	tráva	Neal Skupski	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2022	French Open	antuka	Ena Šibaharaová	Ulrikke Eikeriová Joran Vliegen	7–6(7–5), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 40 (18–22)

Legenda Grand Slam (1–2) Turnaj mistrů (1–0) ATP Tour Masters 1000 (3–5) ATP Tour 500 (1–5) ATP Tour 250 (12–10)

Tituly dle povrchu tvrdý (12–13) antuka (3–7) tráva (3–1)

Tituly dle prostředí venku (14–15) hala (4–7)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	7. února 2016	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	Matwé Middelkoop	Philipp Oswald Adil Shamasdin	5–7, 7–6(11–9), [10–6]
Vítěz	2.	23. července 2016	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Matwé Middelkoop	Dennis Novak Dominic Thiem	2–6, 6–3, [11–9]
Vítěz	3.	14. ledna 2017	Sydney, Austrálie	tvrdý	Matwé Middelkoop	Jamie Murray Bruno Soares	6–3, 7–5
Finalista	1.	19. února 2017	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Matwé Middelkoop	Ivan Dodig Marcel Granollers	6–7(5–7), 3–6
Finalista	2.	30. července 2017	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Artem Sitak	Bob Bryan Mike Bryan	3–6, 4–6
Finalista	3.	24. září 2017	Mety, Francie	tvrdý (h)	Artem Sitak	Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin	5–7, 3–6
Finalista	4.	únor 2018	Bronx, New York, Spojené státy	tvrdý (h)	Artem Sitak	Max Mirnyj Philipp Oswald	4–6, 6–4, [6–10]
Finalista	5.	březen 2018	São Paulo, Brazílie	antuka (h)	Artem Sitak	Federico Delbonis Máximo González	4–6, 2–6
Finalista	6.	květen 2018	Estoril, Portugalsko	antuka	Artem Sitak	Kyle Edmund Cameron Norrie	4–6, 2–6
Finalista	8.	říjen 2018	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Marcus Daniell	Luke Bambridge Jonny O'Mara	5–7, 6–7(8–10)
Vítěz	4.	leden 2019	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Marcus Daniell	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–4, 7–6(8–6)
Finalista	8.	březen 2019	Miami, Spojené státy	tvrdý	Stefanos Tsitsipas	Bob Bryan Mike Bryan	5–7, 6–7(8–10)
Finalista	9.	duben 2019	Monte-Carlo, Monako	antuka	Robin Haase	Nikola Mektić Franko Škugor	7–6(7–3), 6–7(3–7), [9–11]
Finalista	10.	duben 2019	Budapešť, Maďarsko	antuka	Marcus Daniell	Ken Skupski Neal Skupski	3–6, 4–6
Finalista	11.	květen 2019	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Marcus Daniell	Dominic Inglot Austin Krajicek	4–6, 6–4, [4–10]
Finalista	12.	červenec 2019	Hamburk, Německo	antuka	Robin Haase	Oliver Marach Jürgen Melzer	2–6, 6–7(3–7)
Finalista	13.	srpen 2019	Montréal, Kanada	tvrdý	Robin Haase	Marcel Granollers Horacio Zeballos	5–7, 5–7
Vítěz	5.	leden 2020	Dauhá, Katar	tvrdý	Rohan Bopanna	Luke Bambridge Santiago González	3–6, 6–2, [10–6]
Finalista	14.	únor 2020	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Nicolas Mahut Vasek Pospisil	3–6, 4–6
Finalista	15.	10. září 2020	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Nikola Mektić	Mate Pavić Bruno Soares	5–7, 3–6
Vítěz	6.	22. listopadu 2020	Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin	6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz	7.	2. května 2021	Mnichov, Německo	antuka	Kevin Krawietz	Sander Gillé Joran Vliegen	4–6, 6–4, [10–5]
Vítěz	8.	9. ledna 2022	Melbourne, Austrálie	tvrdý	Neal Skupski	Oleksandr Nedověsov Ajsám Kúreší	6–4, 6–4
Vítěz	9.	15. ledna 2022	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Neal Skupski	Ariel Behar Gonzalo Escobar	7–6(7–5), 6–4
Vítěz	10.	15. února 2022	Dauhá, Katar	tvrdý	Neal Skupski	Rohan Bopanna Denis Shapovalov	7–6(7–4), 6–1
Finalista	17.	2. dubna 2022	Miami, Spojené státy	tvrdý	Neal Skupski	Hubert Hurkacz John Isner	6–7(5–7), 4–6
Finalista	18.	24. dubna 2022	Barcelona, Španělsko	antuka	Neal Skupski	Kevin Krawietz Andreas Mies	7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10]
Vítěz	11.	8. května 2022	Madrid, Španělsko	antuka	Neal Skupski	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–7(4–7), 6–4, [10–5]
Vítěz	12.	12. června 2022	's-Hertogenbosch, Nizozemsko	tráva	Neal Skupski	Matthew Ebden Max Purcell	4–6, 7–5, [10–6]
Vítěz	13.	14. srpna 2022	Montréal, Kanada	tvrdý	Neal Skupski	Daniel Evans John Peers	6–2, 4–6, [10–6]
Finalista	19.	9. září 2022	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Neal Skupski	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–7(4–7), 5–7
Vítěz	14.	6. listopadu 2022	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Neal Skupski	Ivan Dodig Austin Krajicek	7–6(7–5), 6–4
Finalista	20.	19. března 2023	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Neal Skupski	Rohan Bopanna Matthew Ebden	3–6, 6–2, [8–10]
Finalista	21.	duben 2023	Barcelona, Španělsko	antuka	Neal Skupski	Máximo González Andrés Molteni	3–6, 7–6(10–8), [4–10]
Vítěz	15.	červen 2023	's-Hertogenbosch Nizozemsko (2)	tráva	Neal Skupski	Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov	7–6(7–1), 6–2
Vítěz	15.	15. července 2023	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Neal Skupski	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–4, 6–4
Finalista	22.	4. října 2023	Peking, Čína	tvrdý	Neal Skupski	Ivan Dodig Austin Krajicek	7–6(14–12), 3–6, [5–10]
Vítěz	17.	leden 2024	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Nikola Mektić	Marcel Granollers Horacio Zeballos	6–3, 6–7(5–7), [10–7]
Vítěz	18.	únor 2024	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Nikola Mektić	Robin Haase Botic van de Zandschulp	6–3, 7–5

Tituly na challengerech ATP

Čtyřhra (14 titulů)

Legenda
Challengery (14)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	16. listopadu 2013	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Stephan Fransen	Roman Borvanov Alexander Satschko	1–6, 6–2, [10–5]
2.	27. července 2014	Oberstaufen, Německo	antuka	Alessandro Motti	Radu Albot Mateusz Kowalczyk	7–6(9–7), 6–3
3.	8. února 2015	Glasgow, Velká Británie	tvrdý (h)	Matwé Middelkoop	Sergej Bubka Oleksandr Nedověsov	6–1, 6–4
4.	2. května 2015	Turín, Itálie	antuka	Matwé Middelkoop	Dino Marcan Antonio Šančić	4–6, 6–3, [10–5]
5.	4. července 2015	Marburg, Německo	antuka	Matwé Middelkoop	Tobias Kamke Simon Stadler	6–1, 7–5
6.	15. srpna 2015	Praha, Česko	antuka	Matwé Middelkoop	Sjarhej Betau Michail Jelgin	6–4, 3–6, [10–7]
7.	11. září 2015	Sevilla, Španělsko	antuka	Matwé Middelkoop	Marco Bortolotti Kamil Majchrzak	7–6(7–5), 6–4
8.	26. září 2015	Trnava, Slovensko	antuka	Matwé Middelkoop	Kamil Majchrzak Stéphane Robert	6–4, 6–2
9.	25. října 2015	Brest, Francie	tvrdý (h)	Matwé Middelkoop	Ken Skupski Neal Skupski	3–6, 6–4, [10–6]
10.	16. ledna 2016	Bangkok, Thajsko	tvrdý	Matwé Middelkoop	Gero Kretschmer Alexander Satschko	6–3, 7–6(7–1)
11.	19. července 2016	Ilkley, Velká Británie	tráva	Matwé Middelkoop	Marcelo Demoliner Ajsám Kúreší	7–6(7–5), 0–6, [10–8]
12.	31. července 2016	Scheveningen, Nizozemsko	antuka	Matwé Middelkoop	Tallon Griekspoor Tim van Rijthoven	6–1, 3–6, [13–11]
13.	26. listopadu 2016	Andria, Itálie	koberec (h)	Matwé Middelkoop	Roman Jebavý Zdeněk Kolář	6–3, 6–3
14.	13. května 2017	Aix-en-Provence, Francie	antuka	Matwé Middelkoop	Andre Begemann Jérémy Chardy	2–6, 6–4, [16–14]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016–2023
Pořadí	1711.	▲ 955.	▲ 827.	▲ 570.	▲ 562.	▼ 725.	▼ 1256.	—

Čtyřhra

Rok	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Pořadí	1231.	▲ 514.	▼ 560.	▲ 392.	▲ 171.	▼ 211.	▲ 67.	▲ 60.	▲ 46.	▲ 42.	▲ 14.	▲ 5.	▼ 21.	▲ 1.	▼ 8.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wesley Koolhof na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wesley Koolhof na Wikimedia Commons
• Wesley Koolhof na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Wesley Koolhof na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Wesley Koolhof na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Wesley Koolhof v databázi Olympedia (anglicky)

Zdroj