Artem Sitak

Artem Sitak
Artem Sitak na French Open 2016
Stát	Rusko Rusko (2002–2010) Nový Zéland Nový Zéland (2011–)
Datum narození	8. února 1986 (38 let)
Místo narození	Orenburg, Sovětský svaz[1]
Bydliště	Auckland, Nový Zéland[1]
Výška	185 cm[1]
Hmotnost	83 kg[1]
Profesionál od	2001
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 042 007 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	5–6
Tituly	0 ATP, 5 Futures
Nejvyšší umístění	299. místo (11. srpna 2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů	155–174
Tituly	5 ATP, 13 challengerů, 15 Futures
Nejvyšší umístění	32. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2015)
French Open	3. kolo (2018)
Wimbledon	čtvrtfinále (2018)
US Open	2. kolo (2014, 2016, 2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2016, 2018, 2019)
French Open	2. kolo (2017)
Wimbledon	čtvrtfinále (2019)
US Open	2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200911a11. září 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Artem Jurjevič Sitak (rusky Артём Юрьевич Ситак, Arťom Jurjevič Sitak; * 8. února 1986 Orenburg) je novozélandský profesionální tenista ruského původu, specializující se na čtyřhru. Do roku 2010 reprezentoval rodné Rusko a od sezóny 2011 začal po naturalizaci nastupovat za Nový Zéland.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2020 pět titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 299. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 32. místě. Trénuje ho Mason Fuller.^[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Uzbekistánu, v němž prohrál první a vyhrál čtvrtou dvouhru. Uzbeci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.^[3]

Starším bratrem je tenista Dmitrij Sitak.

Tenisová kariéra

Juniorská kariéra

V roce 2000, kdy mu bylo čtrnáct let, si připsal žákovskou trofej na Orange Bowlu v kategorii 14letých.

Premiérový start na grandslamové juniorce zaznamenal na Australian Open 2002, kde podlehl australskému hráči Christopheru Romanovi. Derniéru pak prožil v následující sezóně opět na Australian Open 2003. V úvodním kole nestačil na Korejce Hyun-Joon Suka.

Seniorská kariéra

Jako třináctiletý obdržel v roce 1999 divokou kartu do hlavní soutěže ozerovského turnaje ITF, kde jej v úvodním kole vyřadil Jevgenij Smirnov po dvousetovém průběhu. Náýsledující rok na stejné události deklasoval Denise Istomina v kvalifikaci, čímž dosáhl premiérové výhry na okruhu ITF. Do hlavní soutěže však neprošel po prohře v kvalifikačním kole s krajanem Teimurazem Gabašvilim.

Do prvního challengeru nastoupil v roce 2002 poté, co získal divokou kartu od pořadatelů na turnaj v Toljatti. Na úvod jej však přehrál Američan Thomas Blake. Premiérovou singlovou trofej vybojoval na události ITF v Koroljovu během srpna 2005. V třísetovém finále zdolal krajana Pavla Čechova.

Od sezóny 2011 reprezentuje na tenisových okruzích Nový Zéland, včetně účasti v daviscupové soutěži. V lednu obdržel divokou kartu do kvalifikace Heineken Open 2011, kde nenašel recept na francouzskho tenistu Ludovica Waltera.

Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na červencovém MercedesCupu 2014 ve Stuttgartu, kde v deblové soutěži porazil s Polákem Mateuszem Kowalczykem favorizovaný pár Guillermo García-López a Philipp Oswald. Druhou trofej z této úrovně dobyl ve čtyřhře únorového Open Sud de France 2015 v Montpellier, kde po boku Novozélanďana Marcuse Daniella triumfovali nad dvojicí Dominic Inglot a Florin Mergea až v rozhodujícím dlouhém supretiebreaku poměrem míčů [16–14].

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 13 (5–8)

Legenda Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (0) ATP Tour 500 (0–1) ATP Tour 250 (5–7)

Tituly dle povrchu tvrdý (1–5) antuka (1–3) tráva (3–0)

Tituly dle prostředí hala (4–4) venku (1–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	13. července 2014	Stuttgart, Německo	antuka	Mateusz Kowalczyk	Guillermo García-López Philipp Oswald	2–6, 6–1, [10–7]
Vítěz	2.	8. února 2015	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Marcus Daniell	Dominic Inglot Florin Mergea	3–6, 6–4, [16–14]
Finalista	1.	15. února 2015	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Donald Young	Mariusz Fyrstenberg Santiago González	7–5, 6–7(1–7), [8–10]
Finalista	2.	26. dubna 2015	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Nicholas Monroe	Marius Copil Adrian Ungur	6–3, 5–7, [15–17]
Vítěz	3.	13. června 2015	Stuttgart, Německo 2	tráva	Marcus Daniell	Oliver Marach Fabrice Martin	6–7(4–7), 6–4, [10–8]
Finalista	3.	30. července 2017	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Wesley Koolhof	Bob Bryan Mike Bryan	3–6, 4–6
Finalista	4.	24. září 2017	Mety, Francie	tvrdý (h)	Wesley Koolhof	Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin	5–7, 3–6
Finalista	5.	únor 2018	Bronx, New York, Spojené státy	tvrdý (h)	Wesley Koolhof	Max Mirnyj Philipp Oswald	4–6, 6–4, [6–10]
Finalista	6.	březen 2018	São Paulo, Brazílie	antuka (h)	Wesley Koolhof	Federico Delbonis Máximo González	4–6, 2–6
Finalista	7.	květen 2018	Estoril, Portugalsko	antuka	Wesley Koolhof	Kyle Edmund Cameron Norrie	4–6, 2–6
Vítěz	4.	červenec 2018	Newport, Spojené státy	tráva	Jonatan Erlich	Marcelo Arévalo Miguel Ángel Reyes-Varela	6–1, 6–2
Finalista	8.	březen 2019	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Austin Krajicek	Alexander Zverev Mischa Zverev	6–2, 6–7(4–7), [5–10]
Vítěz	5.	červen 2019	Antalya, Turecko	tráva	Jonatan Erlich	Ivan Dodig Filip Polášek	6–3, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (7 Č)
Futures (5 D; 15 Č)

Dvouhra (5)

č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	27. srpna 2005	F3 Koroljov, Rusko	antuka	Pavel Čechov	4–6, 6–4, 6–4
2.	9. března 2008	F6 McAllen, Spojené státy	tvrdý	Tim Smyczek	6–4, 6–2
3.	20. dubna 2008	F8 Little Rock, Spojené státy	tvrdý	Matthew Roberts	6–4, 6–3
4.	7. března 2010	F7 McAllen, Spojené státy	tvrdý	Mario Ančić	6–1, 6–4
5.	26. listopadu 2012	F2 Phnompenh, Kambodža	tvrdý	Alexander Ward	6–4, 6-7(3–7), 7-6(7–4)

Čtyřhra (28 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	17. srpna 2003	Sergijev Posad, Rusko	antuka	Dmitrij Sitak	Alexej Agejev Alexandr Markin	6–3, 6–2
2.	3. prosince 2004	Dauhá, Katar	tvrdý	Dmitrij Sitak	Jaco Mathew Ravišankar Pathanjali	6–3, 6–3
3.	10. prosince 2004	Dauhá, Katar	tvrdý	Dmitrij Sitak	Jordan Kanev Ilja Kušev	7–6(7–5), 6–0
4.	17. prosince 2004	Dauhá, Katar	tvrdý	Dmitrij Sitak	Jordan Kanev Ilja Kušev	bez boje
5.	18. června 2005	La Palma, Španělsko	tvrdý	Dmitrij Sitak	Javier Genaro-Martínez Daniel Vallverdu	7–6(8–6), 7–6(7–4)
6.	27. srpna 2005	Koroljov, Rusko	antuka	Dmitrij Sitak	Viktor Kozin Alexej Miller	6–4, 7–6(7–4)
7.	15. ledna 2006	Stuttgart, Německo	tvrdý (h)	Stéphane Bohli	Philipp Marx Torsten Popp	6–3, 7–5
8.	19. března 2006	Lille, Francie	tvrdý (h)	Stéphane Bohli	Frederico Gil Filip Urban	6–1, 6–2
9.	25. února 2007	Trento, Itálie	tvrdý (h)	Dmitrij Sitak	Raphael Durek Joseph Sirianni	7–6(7–4), 6–3
10.	28. září 2008	Lubbock, Spojené státy	tvrdý	Roman Borvanov	Alex Bogomolov Dušan Vemić	6–2, 6–3
11.	8. listopadu 2009	Birmingham, Spojené státy	antuka	Tigran Martirosjan	Colt Gaston Michael Venus	6–3, 6–4
12.	15. listopadu 2009	Niceville, Spojené státy	antuka	Tigran Martirosjan	Sekou Bangoura Denis Kudla	6–4, 7–5
13.	28. února 2010	Harlingen, Spojené státy	tvrdý	Cătălin-Ionuț Gârd	Matej Bocko Vladimir Obradović	6–4, 7–6(7–3)
14.	6. června 2010	Ojai, Spojené státy	tvrdý	Leonardo Tavares	Harš Mankad Izak van der Merwe	4–6, 6–4, [10–8]
15.	8. srpna 2010	Peking, ČLR	tvrdý	Pierre-Ludovic Duclos	Sadik Kadir Purav Radža	7–6(7–4), 7–6(7–5)
16.	10. dubna 2011	Little Rock, Spojené státy	tvrdý	Nima Roshan	Taylor Fogleman Benjamin Rogers	6–3, 7–5
17.	19. června 2011	Morelia, Mexiko	tvrdý	Marcus Daniell	Ruben Gonzalez Carsten Ball	6–0, 6–3
18.	24. března 2013	Ipswich, Austrálie	tvrdý	Jose Statham	Jacob Grills Dane Propoggia	6–3, 6–1
19.	6. října 2013	São Paulo, Brazílie	antuka	Roman Borvanov	Sergio Galdós Guido Pella	6–4, 7–6(7–3)
20.	9. května 2014	Řím, Itálie	antuka	Radu Albot	Andrea Arnaboldi Flavio Cipolla	4–6, 6–2, [11–9]
21.	20. července 2014	Granby, Kanada	tvrdý	Marcus Daniell	Jordan Kerr Fabrice Martin	7–6(7–5), 5–7, [10–5]
22.	16. srpna 2015	Aptos, Spojené státy	tvrdý	Chris Guccione	Juki Bhambri Matthew Ebden	6–4, 7–6(7–2)
23.	březen 2016	Puebla, Mexiko	tvrdý	Marcus Daniell	Santiago González Mate Pavić	3–6, 6–2, [12–10]
24.	březen 2016	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Marcus Daniell	Santiago González Mate Pavić	6–3, 7–6(7–4)
25.	březen 2017	Guadalajara, Mexiko	Hard	Santiago González	Luke Saville John-Patrick Smith	6–3, 1–6, [10–5]
26.	září 2017	Štětín, Polsko	antuka	Wesley Koolhof	Aleksandr Buryj Andreas Siljeström	6–1, 7–5
27.	duben 2018	Alicante, Španělsko	antuka	Wesley Koolhof	Guido Andreozzi Ariel Behar	6–3, 6–2
28.	srpen 2020	Ostrava, Česko	antuka	Igor Zelenay	Karol Drzewiecki Szymon Walków	7–5, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artem Sitak na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Artem Sitak na Wikimedia Commons
• Artem Sitak na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Artem Sitak na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Artem Sitak na stránkách Davis Cupu (anglicky)

Zdroj