Ariel Behar

Ariel Behar
Ariel Behar na French Open 2021
Ariel Behar na French Open 2021
Přezdívka Ari, Ruso[1]
Stát UruguayUruguay Uruguay
Datum narození 12. listopadu 1989 (34 let)[2]
Místo narození Montevideo, Uruguay[2]
Bydliště Montevideo, Uruguay[2]
Výška 180 cm[2]
Hmotnost 80 kg[2]
Profesionál od 2006
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 845 211 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 1–5
Nejvyšší umístění 823. místo (17. února 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů 93–104
Tituly 3 ATP, 23 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění 39. místo (31. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2022)
French Open 2. kolo (2022, 2023)
Wimbledon čtvrtfinále (2023)
US Open 3. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2023)
French Open 2. kolo (2022)
Wimbledon 1. kolo (2021, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231011a11. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ariel Behar (* 12. listopadu 1989 Montevideo) je uruguayský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet sedm titulů ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 823. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 39. místě. Trénují ho Miguel Pastura a James Langford. Připravuje se v Londýně a Madridu.[1][2]

V uruguayském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 bogotským úvodním kolem 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž s Marcelem Felderem prohráli čtyřhru s párem Alejandro Falla a Juan Sebastián Cabal. Kolumbijci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–5 ve dvouhře a 3–8 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když na turnaji s dotací 10 tisíc dolarů v rodném Montevideu zasáhl do čtyřhry s krajanem Salvadorem Sassonem. V úvodním kole uhráli pouze jeden gam na Chilany Jorgeho Aguilara s Felipem Paradou.[3] Během ledna 2011 vybojoval v této úrovni tenisu první titul na salvadorské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů, když ve finále čtyřhry s Italem Matteem Volantim přehráli Paraguayce Beníteze a Lópeze Cassacciho. Premiérovou trofej z challengerů si pak odvezl z kolumbijské Floridablanky v lednu 2012. V deblovém finále zdolal po boku Argentince Horacia Zeballose španělsko-italský pár Miguel Ángel López Jaén a Paolo Lorenzi.[5][3]

Do semifinále čtyřhry na okruhu ATP Tour postoupil s Bělorusem Aleksandrem Burym na antukovém Estoril Open 2017.[5][3] Ve finále pak debutoval v deblu Delray Beach Open 2021, kde v páru s Ekvádorcem Gonzalem Escobarem porazili americké bratry Christiana a Ryana Harrisonovi. Oba si připsali první kariérní trofeje.[6] Jako poražení finalisté odešli s Escobarem z boje o titul na Argentina Open 2021 v Buenos Aires poté, co nestačili na bosensko-srbskou dvojici Tomislav Brkić a Nikola Ćaćić.[7]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017, když do hlavní soutěže postoupili s Burym až jako šťastní poražení z kvalifikace. V prvním kole čtyřhry však nenašli recept na novozélandsko-brazilské duo Marcus DaniellMarcelo Demoliner po čtyřsetovém průběhu.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 10 (3–7)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (3–7)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. leden 2021 Delray Beach, Spojené státy tvrdý Ekvádor Gonzalo Escobar USA Christian Harrison
USA Ryan Harrison
6–7(5–7), 7–6(7–4), [10–4]
Finalista 1. březen 2021 Buenos Aires, Argentina antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
3–6, 5–7
Vítěz 2. duben 2021 Marbella, Španělsko antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
6–2, 6–4
Finalista 2. duben 2021 Bělehrad, Srbsko antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Chorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
3–6, 6–7(5–7)
Finalista 3. červen 2021 Stuttgart, Německo tráva Ekvádor Gonzalo Escobar Brazílie Marcelo Demoliner
Mexiko Santiago González
6–4, 3–6, [8–10]
Finalista 4. leden 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý Ekvádor Gonzalo Escobar Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–7(5–7), 4–6
Vítěz 3. duben 2022 Bělehrad, Srbsko antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–2, 3–6, [10–7]
Finalista 5. červen 2022 Mallorca, Španělsko tráva Ekvádor Gonzalo Escobar Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
6–75–7, 7–68–6, [1–10]
Finalista 6. únor 2023 Buenos Aires, Argentina antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
2–6, 4–6
Finalista 7. říjen 2023 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Česko Adam Pavlásek Řecko Petros Tsitsipas
Řecko Stefanos Tsitsipas
7–6(7–5), 4–6, [8–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (23 Č)
Futures (4 Č)

Čtyřhra (26 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20110101aledna 2011 Salvador, Brazílie antuka Itálie Matteo Volante Paraguay José Benítez
Paraguay Daniel Alejandro López Cassaccia
6–3, 6–2
2. 20110801asrpna 2011 Guayaquil, Ekvádor tvrdý Argentina Guido Andreozzi Kolumbie Alejandro González
Kolumbie Felipe Mantilla
7–6(11–9), 4–6, [10–8]
3. 20120101aledna 2012 Bucaramanga, Kolumbie antuka Argentina Horacio Zeballos Španělsko Miguel Ángel López Jaén
Itálie Paolo Lorenzi
6–4, 7–6(7–5)
4. 20120801asrpna 2012 Medellín, Kolumbie antuka Peru Duilio Beretta Kolumbie Nicolás Barrientos
Kolumbie Michael Quintero
2–1skreč
5. 20140601ačervna 2014 Košice, Slovensko antuka Argentina Facundo Argüello Polsko Andriej Kapaś
Polsko Błażej Koniusz
6–4, 7–6(7–4)
6. 20150701ačervence 2015 Scheveningen, Nizozemsko antuka Brazílie Eduardo Dischinger Rusko Aslan Karacev
Rusko Andrej Kuzněcov
0–0skreč
7. 20150701ačervence 2015 Middelkerke, Belgie tvrdý Nizozemsko Sander Arends Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–7(1–7), 6–4, [10–7]
8. únor 2016 Santo Domingo, Dominikánská republika antuka Ekvádor Giovanni Lapentti Francie Jonathan Eysseric
Chorvatsko Franko Škugor
7–5, 6–4
9. červen 2016 Poprad, Slovensko antuka Kazachstán Andrej Golubjev Česko Lukáš Dlouhý
Slovensko Andrej Martin
6–2, 5–7, [10–5]
10. listopad 2016 Guayaquil, Ekvádor antuka Brazílie Fabiano de Paula Salvador Marcelo Arévalo
Peru Sergio Galdós
6–2, 6–4
11. říjen 2017 Buenos Aires, Argentina antuka Brazílie Fabiano de Paula Argentina Máximo González
Brazílie Fabrício Neis
7–6(7–3), 5–7, [10–8]
12. březen 2018 Punta del Este, Uruguay antuka Argentina Facundo Bagnis Itálie Simone Bolelli
Itálie Alessandro Giannessi
6–2, 7–6(9–7)
13. březen 2018 Marbella, Španělsko antuka Argentina Guido Andreozzi Slovensko Martin Kližan
Slovensko Jozef Kovalík
6–3, 6–4
14. červen 2018 Vicenza, Itálie antuka Španělsko Enrique López Pérez Argentina Facundo Bagnis
Brazílie Fabrício Neis
6–2, 6–4
15. září 2018 Mallorca, Španělsko tvrdý Španělsko Enrique López Pérez Spojené království Daniel Evans
Španělsko Gerard Granollers Pujol
bez boje
16. květen 2019 Jerusalem, Izrael tvrdý Ekvádor Gonzalo Escobar USA Evan King
Itálie Julian Ocleppo
6–4, 7–6(7–5)
17. červenec 2019 Praha, Česko antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Kazachstán Andrej Golubjev
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
6–7(4–7), 7–5, [10–8]
18. září 2019 Janov, Itálie antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Argentina Guido Andreozzi
Argentina Andrés Molteni
3–6, 6–4, [10–3]
19. říjen 2019 Santo Domingo, Dominikánská republika antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Brazílie Orlando Luz
Venezuela Luis David Martínez
6–7(5–7), 6–4, [12–10]
20. říjen 2019 Lima, Peru antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Brazílie Felipe Meligeni Alves
Venezuela Luis David Martínez
6–2, 2–6, [10-3]
21. listopad 2019 Guayaquil, Ekvádor antuka Ekvádor Gonzalo Escobar Brazílie Thiago Seyboth Wild
Brazílie Pedro Sakamoto
7–6(7–4), 7–6(7–5)
22. leden 2020 Newport Beach, Spojené státy tvrdý Ekvádor Gonzalo Escobar Chorvatsko Antonio Šančić
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
6–2, 6–4
23. srpen 2020 Todi, Itálie antuka Kazachstán Andrej Golubjev Francie Elliot Benchetrit
Francie Hugo Gaston
6–4, 6–2
24. srpen 2020 Terst, Itálie antuka Kazachstán Andrej Golubjev Francie Tristan Lamasine
Francie Hugo Gaston
6–4, 6–2
25. září 2020 Cordenons, Itálie antuka Kazachstán Andrej Golubjev Monako Hugo Nys
Argentina Andrés Molteni
7-5, 6–4
26. říjen 2020 Istanbul, Turecko tvrdý Ekvádor Gonzalo Escobar USA Robert Galloway
USA Nathaniel Lammons
4–6, 6–3, [10–7]
27. květen 2023 Francavilla al Mare, Itálie antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Nizozemsko Sander Arends
Řecko Petros Tsitsipas
7–6(7–1), 3–6, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariel Behar na anglické Wikipedii.

  1. a b Ariel Behar | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Ariel Behar na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20231011a11. října 2023
  3. a b c d Ariel Behar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231011a11. října 2023
  4. Ariel Behar na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20231011a11. října 2023
  5. a b c Ariel Behar | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Behar/Escobar Claim Delray Beach Doubles Title In Style [online]. ATP Tour, Inc., 2021-01-13 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Tomislav Brkic/Nicola Cacic Earn First ATP Title In Buenos Aires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-07 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj