Ariel Behar
Ariel Behar | |
---|---|
Ariel Behar na French Open 2021
| |
Přezdívka | Ari, Ruso[1] |
Stát | Uruguay |
Datum narození | 12. listopadu 1989 (34 let)[2] |
Místo narození | Montevideo, Uruguay[2] |
Bydliště | Montevideo, Uruguay[2] |
Výška | 180 cm[2] |
Hmotnost | 80 kg[2] |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 845 211 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–5 |
Nejvyšší umístění | 823. místo (17. února 2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 93–104 |
Tituly | 3 ATP, 23 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 39. místo (31. ledna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022) |
French Open | 2. kolo (2022, 2023) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
US Open | 3. kolo (2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
French Open | 2. kolo (2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2021, 2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 11. října 2023
Ariel Behar (* 12. listopadu 1989 Montevideo) je uruguayský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet sedm titulů ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 823. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 39. místě. Trénují ho Miguel Pastura a James Langford. Připravuje se v Londýně a Madridu.[1][2]
V uruguayském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 bogotským úvodním kolem 1. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž s Marcelem Felderem prohráli čtyřhru s párem Alejandro Falla a Juan Sebastián Cabal. Kolumbijci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–5 ve dvouhře a 3–8 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2004, když na turnaji s dotací 10 tisíc dolarů v rodném Montevideu zasáhl do čtyřhry s krajanem Salvadorem Sassonem. V úvodním kole uhráli pouze jeden gam na Chilany Jorgeho Aguilara s Felipem Paradou.[3] Během ledna 2011 vybojoval v této úrovni tenisu první titul na salvadorské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů, když ve finále čtyřhry s Italem Matteem Volantim přehráli Paraguayce Beníteze a Lópeze Cassacciho. Premiérovou trofej z challengerů si pak odvezl z kolumbijské Floridablanky v lednu 2012. V deblovém finále zdolal po boku Argentince Horacia Zeballose španělsko-italský pár Miguel Ángel López Jaén a Paolo Lorenzi.[5][3]
Do semifinále čtyřhry na okruhu ATP Tour postoupil s Bělorusem Aleksandrem Burym na antukovém Estoril Open 2017.[5][3] Ve finále pak debutoval v deblu Delray Beach Open 2021, kde v páru s Ekvádorcem Gonzalem Escobarem porazili americké bratry Christiana a Ryana Harrisonovi. Oba si připsali první kariérní trofeje.[6] Jako poražení finalisté odešli s Escobarem z boje o titul na Argentina Open 2021 v Buenos Aires poté, co nestačili na bosensko-srbskou dvojici Tomislav Brkić a Nikola Ćaćić.[7]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2017, když do hlavní soutěže postoupili s Burym až jako šťastní poražení z kvalifikace. V prvním kole čtyřhry však nenašli recept na novozélandsko-brazilské duo Marcus Daniell a Marcelo Demoliner po čtyřsetovém průběhu.[5]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 10 (3–7)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | leden 2021 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Gonzalo Escobar |
Christian Harrison Ryan Harrison |
6–7(5–7), 7–6(7–4), [10–4] |
Finalista | 1. | březen 2021 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Gonzalo Escobar |
Tomislav Brkić Nikola Ćaćić |
3–6, 5–7 |
Vítěz | 2. | duben 2021 | Marbella, Španělsko | antuka | Gonzalo Escobar |
Tomislav Brkić Nikola Ćaćić |
6–2, 6–4 |
Finalista | 2. | duben 2021 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Gonzalo Escobar |
Ivan Sabanov Matej Sabanov |
3–6, 6–7(5–7) |
Finalista | 3. | červen 2021 | Stuttgart, Německo | tráva | Gonzalo Escobar |
Marcelo Demoliner Santiago González |
6–4, 3–6, [8–10] |
Finalista | 4. | leden 2022 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Gonzalo Escobar |
Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(5–7), 4–6 |
Vítěz | 3. | duben 2022 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Gonzalo Escobar |
Nikola Mektić Mate Pavić |
6–2, 3–6, [10–7] |
Finalista | 5. | červen 2022 | Mallorca, Španělsko | tráva | Gonzalo Escobar |
Rafael Matos David Vega Hernández |
6–75–7, 7–68–6, [1–10] |
Finalista | 6. | únor 2023 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Nicolás Barrientos |
Simone Bolelli Fabio Fognini |
2–6, 4–6 |
Finalista | 7. | říjen 2023 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Adam Pavlásek |
Petros Tsitsipas Stefanos Tsitsipas |
7–6(7–5), 4–6, [8–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (23 Č) |
Futures (4 Č) |
Čtyřhra (26 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | ledna 2011 | Salvador, Brazílie | antuka | Matteo Volante |
José Benítez Daniel Alejandro López Cassaccia |
6–3, 6–2 |
2. | srpna 2011 | Guayaquil, Ekvádor | tvrdý | Guido Andreozzi |
Alejandro González Felipe Mantilla |
7–6(11–9), 4–6, [10–8] |
3. | ledna 2012 | Bucaramanga, Kolumbie | antuka | Horacio Zeballos |
Miguel Ángel López Jaén Paolo Lorenzi |
6–4, 7–6(7–5) |
4. | srpna 2012 | Medellín, Kolumbie | antuka | Duilio Beretta |
Nicolás Barrientos Michael Quintero |
2–1skreč |
5. | června 2014 | Košice, Slovensko | antuka | Facundo Argüello |
Andriej Kapaś Błażej Koniusz |
6–4, 7–6(7–4) |
6. | července 2015 | Scheveningen, Nizozemsko | antuka | Eduardo Dischinger |
Aslan Karacev Andrej Kuzněcov |
0–0skreč |
7. | července 2015 | Middelkerke, Belgie | tvrdý | Sander Arends |
Sander Gillé Joran Vliegen |
6–7(1–7), 6–4, [10–7] |
8. | únor 2016 | Santo Domingo, Dominikánská republika | antuka | Giovanni Lapentti |
Jonathan Eysseric Franko Škugor |
7–5, 6–4 |
9. | červen 2016 | Poprad, Slovensko | antuka | Andrej Golubjev |
Lukáš Dlouhý Andrej Martin |
6–2, 5–7, [10–5] |
10. | listopad 2016 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Fabiano de Paula |
Marcelo Arévalo Sergio Galdós |
6–2, 6–4 |
11. | říjen 2017 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Fabiano de Paula |
Máximo González Fabrício Neis |
7–6(7–3), 5–7, [10–8] |
12. | březen 2018 | Punta del Este, Uruguay | antuka | Facundo Bagnis |
Simone Bolelli Alessandro Giannessi |
6–2, 7–6(9–7) |
13. | březen 2018 | Marbella, Španělsko | antuka | Guido Andreozzi |
Martin Kližan Jozef Kovalík |
6–3, 6–4 |
14. | červen 2018 | Vicenza, Itálie | antuka | Enrique López Pérez |
Facundo Bagnis Fabrício Neis |
6–2, 6–4 |
15. | září 2018 | Mallorca, Španělsko | tvrdý | Enrique López Pérez |
Daniel Evans Gerard Granollers Pujol |
bez boje |
16. | květen 2019 | Jerusalem, Izrael | tvrdý | Gonzalo Escobar |
Evan King Julian Ocleppo |
6–4, 7–6(7–5) |
17. | červenec 2019 | Praha, Česko | antuka | Gonzalo Escobar |
Andrej Golubjev Oleksandr Nedověsov |
6–7(4–7), 7–5, [10–8] |
18. | září 2019 | Janov, Itálie | antuka | Gonzalo Escobar |
Guido Andreozzi Andrés Molteni |
3–6, 6–4, [10–3] |
19. | říjen 2019 | Santo Domingo, Dominikánská republika | antuka | Gonzalo Escobar |
Orlando Luz Luis David Martínez |
6–7(5–7), 6–4, [12–10] |
20. | říjen 2019 | Lima, Peru | antuka | Gonzalo Escobar |
Felipe Meligeni Alves Luis David Martínez |
6–2, 2–6, [10-3] |
21. | listopad 2019 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Gonzalo Escobar |
Thiago Seyboth Wild Pedro Sakamoto |
7–6(7–4), 7–6(7–5) |
22. | leden 2020 | Newport Beach, Spojené státy | tvrdý | Gonzalo Escobar |
Antonio Šančić Tristan-Samuel Weissborn |
6–2, 6–4 |
23. | srpen 2020 | Todi, Itálie | antuka | Andrej Golubjev |
Elliot Benchetrit Hugo Gaston |
6–4, 6–2 |
24. | srpen 2020 | Terst, Itálie | antuka | Andrej Golubjev |
Tristan Lamasine Hugo Gaston |
6–4, 6–2 |
25. | září 2020 | Cordenons, Itálie | antuka | Andrej Golubjev |
Hugo Nys Andrés Molteni |
7-5, 6–4 |
26. | říjen 2020 | Istanbul, Turecko | tvrdý | Gonzalo Escobar |
Robert Galloway Nathaniel Lammons |
4–6, 6–3, [10–7] |
27. | květen 2023 | Francavilla al Mare, Itálie | antuka | Nicolás Barrientos |
Sander Arends Petros Tsitsipas |
7–6(7–1), 3–6, [10–6] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariel Behar na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ariel Behar | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Ariel Behar na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 11. října 2023
- ↑ a b c d Ariel Behar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 11. října 2023
- ↑ Ariel Behar na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 11. října 2023
- ↑ a b c Ariel Behar | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Behar/Escobar Claim Delray Beach Doubles Title In Style [online]. ATP Tour, Inc., 2021-01-13 [cit. 2021-02-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tomislav Brkic/Nicola Cacic Earn First ATP Title In Buenos Aires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-07 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ariel Behar na Wikimedia Commons
- Ariel Behar na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Ariel Behar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ariel Behar na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Ariel Behar na Facebooku