Adam Pavlásek

Adam Pavlásek
Adam Pavlásek na French Open 2018
Adam Pavlásek na French Open 2018
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 8. října 1994 (29 let)
Místo narození Bílovec, Česko
Bydliště Velké Albrechtice, Česko
Výška 185 cm[1]
Hmotnost 76 kg[1]
Profesionál od 2012[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 896 494 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 6–9
Tituly 0 ATP, 4 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění 72. místo (9. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2017)
French Open 2. kolo (2016, 2018)
Wimbledon 2. kolo (2017)
US Open 1. kolo kvalifikace (2015, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 20–15
Tituly 0 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění 41. místo (4. března 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2024)
French Open 2. kolo (2023)
Wimbledon čtvrtfinále (2023)
US Open 2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Davis Cup čtvrtfinále (2023)
Hopman Cup základní skupina (2015, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240304a4. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Pavlásek (* 8. října 1994 Bílovec) je český profesionální tenista, od sezóny 2022 deblový specialista.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 72. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2024 na 41. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2012 na 7. příčce.[3] Trénuje jej Michal Navrátil.[1] V sezóně 2021 začal hrát za I. ČLTK Praha, do něhož přestoupil z TK Agrofert Prostějov, kam se v letní sezóně 2023 vrátil.

V českém daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2015 ostravským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Austrálii, když po boku Jiřího Veselého nastoupil do čtyřhry proti dvojici Samuel Groth a Lleyton Hewitt, které dokázali v pěti setech porazit.[4] Česko přesto prohrálo 2:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 7–3 ve čtyřhře.[5]

V letech 2006 a 2010 byl v anketě Zlatý kanár vyhlášen talentem roku.

Tenisová kariéra

S tenisem začal v šesti letech. Za preferovaný povrch uvedl antuku a silný úder volej.[6]

V roce 2009 vyhrál Olympijský festival evropské mládeže ve finském Tampere.[7] V sezóně 2011 pak Pardubickou juniorku[8] a společně s Jiřím Veselým a Markem Jaloviecem i Galeově poháru.

kvalifikaci Wimbledonu 2015

V juniorské dvouhře na US Open 2011 skončil ve čtvrtfinále.[9] Na juniorce Australian Open 2012 se probojoval do semifinále dvouhry a s Chorvatem Filipem Vegerem do finále čtyřhry. První grandslamový zápas v hlavní soutěži mužské dvouhry odehrál na červnovém French Open 2016 po tříkolové kvalifikaci, z níž postoupil jako šťastný poražený. Po pětisetové bitvě v prvním kole udolal Španěla Roberta Carballése Baenu. Ve druhém kole však nenašel recept na francouzskou turnajovou třicítku Jérémyho Chardyho.

Do elitní světové stovky premiérově pronikl po titulu na challengeru Sparta Prague Open 2016, kde ve čtvrtfinále přehrál nejvýše nasazeného Lukáše Rosola. V boji o titul pak na něj nestačil Francouz Stéphane Robert. Ve vydání žebříčku ATP z 13. června 2016 figuroval na 99. příčce.[10]

Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour se probojoval na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016, kde na úvod vyřadil argentinského kvalifikanta Máxima Gonzáleze a poté španělskou turnajovou trojku Marcela Granollerse vždy bez ztráty setu. Mezi poslední osmičkou však nestačil na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho.

Na lednovém Hopmanově poháru 2017 reprezentoval Českou republiku po boku Lucie Hradecké, která 19. prosince 2016 nahradila zraněnou a původně nominovanou světovou jedenáctku Petru Kvitovou.[11] Ve dvouhře postupně podlehl Jacku Sockovi, Nicku Kyrgiosovi i Felicianu Lópezovi a český tým obsadil konečné 3. místo základní skupiny B s bilancí mezistátních zápasů 1:2.

Osobní život

V první polovině roku 2013 skončil jeho partnerský vztah s tenistkou a wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou.[12][13]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 1 (0–1)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 22. října 2023 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Uruguay Ariel Behar Řecko Petros Tsitsipas
Řecko Stefanos Tsitsipas
7–6(7–5), 4–6, [8–10]

Finále na challengerech ATP

Legenda – tituly
Challengery (4–6 D; 6–12 Č)

Dvouhra: 10 (4–6)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Ostrava, Česko antuka Španělsko Iñigo Cervantes Huegun 6–7(5–7), 4–6
Finalista 2. 9. května 2015 Řím, Itálie antuka Spojené království Aljaž Bedene 5–7, 2–6
Vítěz 1. 20. června 2015 Poprad, Slovensko antuka Chile Hans Podlipnik 6–2, 3–6, 6–3
Finalista 3. 17. ledna 2016 Bangkok, Thajsko tvrdý Rusko Michail Južnyj 4–6, 1–6
Finalista 4. 28. února 2016 Cherbourg, Francie tvrdý Austrálie Jordan Thompson 6–4, 4–6, 1–6
Finalista 5. 17. dubna 2016 Barletta, Itálie antuka Švédsko Elias Ymer 5–7, 4–6
Vítěz 2. 11. června 2016 Praha, Česko antuka Francie Stéphane Robert 6–4, 3–6, 6–3
Finalista 6. 31. července 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka Nizozemsko Robin Haase 4–6, 7–6(11–9), 2–6
Vítěz 3. 18. září 2016 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka Srbsko Miljan Zekić 3–6, 6–1, 6–4
Vítěz 4. 12. května 2018 Řím, Itálie antuka Srbsko Laslo Djere 7–6(7–1), 6–7(9–11), 6–4

Čtyřhra: 18 (6–12)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 6. května 2012 Ostrava, Česko antuka Česko Jiří Veselý Moldavsko Radu Albot
Rusko Teimuraz Gabašvili
5–7, 7–5, [8–10]
Vítěz 1. 20. července 2014 Poznaň, Polsko antuka Moldavsko Radu Albot Polsko Tomasz Bednarek
Finsko Henri Kontinen
7–5, 2–6, [10–8]
Finalista 2. 9. listopadu 2014 Bratislava, Slovensko tvrdý Slovensko Norbert Gombos Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 3. 20. června 2015 Poprad, Slovensko antuka Slovensko Norbert Gombos Česko Roman Jebavý
Česko Jan Šátral
2–6, 2–6
Vítěz 2. leden 2019 Koblenz, Německo tvrdý (h) Česko Zdeněk Kolář Rakousko Jürgen Melzer
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–4
Finalista 4. květen 2019 Řím, Itálie antuka Srbsko Nikola Ćaćić Slovensko Filip Polášek
Rakousko Philipp Oswald
bez boje
Finalista 5. duben 2022 Oeiras, Portugalsko antuka Česko Zdeněk Kolář Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
4–6, 0–6
Vítěz 3. duben 2022 Madrid, Španělsko antuka Slovensko Igor Zelenay Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista 6. květen 2022 Praha, Česko antuka Česko Andrew Paulson Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
4–6, 7–6(7–3), [5–10]
Vítěz 4. květen 2022 Záhřeb, Chorvatsko antuka Slovensko Igor Zelenay Chorvatsko Domagoj Bilješko
Rusko Andrej Čepelev
4–6, 6–3, [10–2]
Finalista 7. květen 2022 Poznaň, Polsko antuka Česko Marek Gengel USA Hunter Reese
Polsko Szymon Walków
6–1, 3–6, [6–10]
Finalista 8. červenec 2022 Braunschweig, Německo antuka Česko Roman Jebavý Brazílie Marcelo Demoliner
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Vítěz 5. červenec 2022 Zug, Švýcarsko antuka Česko Zdeněk Kolář Polsko Karol Drzewiecki
Finsko Patrik Niklas-Salminen
6–3, 7–5
Finalista 9. srpen 2022 Liberec, Česko antuka Česko Roman Jebavý Rakousko Neil Oberleitner
Rakousko Philipp Oswald
6-7(5-7), 2-6
Finalista 10. září 2022 Štětín, Polsko antuka Česko Roman Jebavý Jamajka Dustin Brown
Itálie Andrea Vavassori
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista 11. září 2022 Janov, Itálie antuka Česko Roman Jebavý Jamajka Dustin Brown
Itálie Andrea Vavassori
2–6, 2–6
Vítěz 6. leden 2023 Nonthaburi, Thajsko tvrdý Česko Marek Gengel USA Robert Galloway
Mexiko Hans Hach Verdugo
7–6(7–4), 6–4
Finalista 12. leden 2023 Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie tvrdý (h) Česko Roman Jebavý Monako Romain Arneodo
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
4–6, 3–6

Tituly na okruhu Futures

Legenda – tituly
Futures (6 D; 1 Č)

Dvouhra (6 titulů)

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 29. července 2012 Liberec, Česko antuka Česko Jiří Veselý 3–6, 7–6(7–3), 6–0
2. 30. září 2012 Antalya, Turecko tvrdý Moldavsko Andrei Ciumac 6–1, 6–3
3. 11. srpna 2013 Olsztyn, Polsko antuka Monako Benjamin Balleret 6–2, 5–7, 7–6(7–5)
4. 6. října 2013 Antalya, Turecko (2) tvrdý Nizozemsko Miliaan Niesten 6–1, 6–4
5. 16. března 2014 Santa Margherita Ligure, Itálie antuka Belgie Arthur De Greef 6–3, 6–3
6. 18. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka Belgie Germain Gigounon 2–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 15. července 2012 Prostějov, Česko antuka Česko Jiří Veselý Itálie Riccardo Bellotti
Rakousko Dominic Thiem
7–6(7–2), 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 910. 441. 402. 242. 160. 75. 202. 211. 389. 402. 520. 1306.

Čtyřhra

Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 505. 714. 287. 347. 1214. 835. 330. 615. 480. 91. 56.

Odkazy

Reference

  1. a b c d Adam Pavlásek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240304a4. března 2024
  2. MAZAL, Miroslav. Pavlásek už bude hrát jen debl: Chytil jsem druhou mízu, chci na grandslamy. iSport.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  3. a b Adam Pavlásek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240304a4. března 2024
  4. BEREŇ, Michael. Tenisté mají naději. Veselý a Pavlásek zaskočili Australany v deblu. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-07-18]. Dostupné online. 
  5. Adam Pavlásek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240212a12. února 2024
  6. Adam Pavlasek | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Olympijský festival mládeže: Zlatý Adam Pavlásek. CzechTenis.cz [online]. 2009-07-30 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  8. Tenista Pavlásek vyhrál 84. ročník Pardubické juniorky. ČT sport - Česká televize [online]. 2011-08-12 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Junioři Veselý a Pavlásek postoupili už do čtvrtfinále US Open. TenisPortal.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  10. ŠEVČÍK, David. Pavlásek už tenis neflinká, a tak se dostal do světové stovky [online]. iDNES.cz, 2016-06-14 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  11. Kvitová nemůže na Hopmanův pohár! Jsem hrozně zklamaná, lituje [online]. Sport.cz, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  12. Tenisový mix: Štěpánek se rozvádí s Vaidišovou, začal si prý s Kvitovou. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online. 
  13. HERRMANNOVÁ, Nela. Tenistka Kvitová promluví u Krause o vztahu s šestnáctiletým tenistou. iDNES.cz [online]. 2011-05-13 [cit. 2011-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj