Jack Sock
| Jack Sock | |
|---|---|
 Jack Sock na French Open 2018
| |
| Stát |
 Spojené státy americké
|
| Datum narození | 25. září 1992 (31 let) |
| Místo narození | Lincoln, NE, Spojené státy[1] |
| Bydliště | Kansas City, KS, Spojené státy[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 84 kg[1] |
| Profesionál od | 2011 |
| Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
| Výdělek | 11 718 381 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 181–154 |
| Tituly | 4 ATP, 4 challengery, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 8. místo (20. listopadu 2017) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2017) |
| French Open | 4. kolo (2015) |
| Wimbledon | 3. kolo (2016, 2012, 2022) |
| US Open | 4. kolo (2016) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistrů | semifinále (2017) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 210–101 |
| Tituly | 17 ATP, 1 challenger, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 2. místo (10. září 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2016) |
| French Open | čtvrtfinále (2015) |
| Wimbledon | vítěz (2014, 2018) |
| US Open | vítěz (2018) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | vítěz (2018) |
| Olympijské hry |
 bronz (2016) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 2 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2013) |
| Wimbledon | semifinále (2022) |
| US Open | vítěz (2011) |
| Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
| Olympijské hry |
 zlato (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | semifinále (2018) |
| Hopman Cup | finále (2017) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. srpna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Tenis na LOH
| ||
| zlato | Rio de Janeiro 2016 | smíšená čtyřhra |
| bronz | Rio de Janeiro 2016 | mužská čtyřhra |
Jack Sock (* 24. září 1992 Lincoln, Nebraska) je americký profesionální tenista a olympijský vítěz ze smíšené čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, do níž nastoupil s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Na stejných hrách získal také bronz v mužské čtyřhře po boku Steva Johnsona.
V nejvyšší grandslamové kategorii vyhrál s krajankou Melanie Oudinovou smíšenou čtyřhru US Open 2011. V páru s Kanaďanem Vaskem Pospisilem triumfoval v mužské čtyřhře Wimbledonu 2014 a po boku Mika Bryana ovládl debla ve Wimbledonu 2018 a na US Open 2018. Společně zvítězili i na Turnaj mistrů 2018.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje, když premiérový dobyl na antuce v Houstonu 2015. K nim přidal sedmnáct turnajových titulů ve čtyřhře, včetně čtyř z kategorie Masters. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]
V sérii Masters si trofej odvezl z pařížského Rolex Paris Masters 2017. Semifinále dvouhry si zahrál na Turnaji mistrů 2017.
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2017 na 8. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 2. místě. Trénuje ho bývalý bahamský tenista Mark Knowles. Dříve tuto roli plnili Troy Hahn či Jay Berger.[1]
Spolu s Mikem Bryanem se stal v roce 2018 mistrem světa ITF ve čtyřhře.
Tenisová kariéra
Týmové soutěže
V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 taškentskou baráží světové skupiny proti Uzbekistánu, v níž vyhrál dvouhry nad Farrukhem Dustovem i Denisem Istominem. Přispěl tak k výhře 32:1 na zápasy a záchraně Američanů v nejvyšší úrovni. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[3]
Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské čtyřhře vytvořil dvojici se Stevem Johnsonem. Jako nenasazení došli do semifinále, v němž nestačili na rumunské turnajové pětky Florina Mergeu a Horiu Tecăua. Následně získali bronzové kovy po výhře nad sedmou nasazenou kanadskou dvojicí Daniel Nestor a Vasek Pospisil. Zlatou medaili vyhrál ve smíšené čtyřhře, když po boku Bethanie Mattekové-Sandsové v ryze americkém finále zdolali dvojici startující na divokou kartu, Venus Williamsová a Rajeev Ram až v rozhodujícím supertiebreaku.[4][5]
Za Spojené státy americké nastoupil poprvé na Hopman Cupu 2016, kdy společně s Victorií Duvalovou skončili s jednou výhrou na posledním, čtvrtém místě základní skupiny A. O rok později, na Hopman Cupu 2017, naopak po boku Coco Vandewegheové prošli základní fází bez porážky. Ve finále však nestačili na Francii, reprezentovanou Kristiny Mladenovicovou a Richardem Gasquetem, výsledkem 1:2 na zápasy.[6]
Vítěz juniorky US Open
Na US Open 2010 vyhrál juniorku dvouhry, kde startoval na divokou kartu. Ve finále porazil krajana Denise Kudlu a stal se tak prvním americkým vítězem juniorské dvouhry od triumfu Andyho Roddicka v roce 2000 na stejném turnaji.[7] Titulem z dvouhry juniorského mistrovství USA 2011 v Kalamazoo si zajistil divokou kartu do hlavní soutěže dvouhry mužů na US Open 2011.
Amatérský tenis
Maturoval 22. května 2011 na střední škole Blue Valley North High School v kansaském Overland Parku. Během středoškolské tenisové kariéry zaznamenal zápasovou bilanci výher a proher 80–0.[8] Do července 2015 neodehrál v americkém daviscupovém týmu žádné utkání.
Profesionální kariéra
Finále lednového ASB Classic 2016 si zahrál v Aucklandu. V duelu proti osmému nasazenému Robertu Bautistu Agutovi ztratil úvodní sadu a na počátku druhého setu zápas skrečoval. Jako dvacátý šestý hráč světa se potýkal v předchozích dvou dnech s virózou a za teplého a slunečného počasí byl na dvorci malátný.[9] Bodový zisk mu zajistil nové kariérní maximum, když 18. ledna 2016 figuroval na 22. příčce.
Po sérii čtyř finálových porážek z dvouhry si druhý titul odvezl z lednového ASB Classic 2017 konaného na ostrovním Aucklandu. V roli čtvrtého nasazeného ve finále zdolal portugalského hráče Joãa Sousu po třísetovém průběhu.[10] Třetí trofej vybojoval na únorovém Delray Beach Open 2017, když ze semifinále postoupil po výhře nad krajanem Donaldem Youngem. Finálový soupeř, kanadská turnajová jednička Milos Raonic, před duelem odstoupila pro natržený hamstring pravé dolní končetiny.[11][12] Jako turnajová šestnáctka zavítal na závěrečný Masters sezóny 2017, listopadový Rolex Paris Masters, na němž přes Španěla Fernanda Verdasca a Francouze Juliena Benneteaua postoupil do svého premiérového finále mistrovské série. V závěrečném duelu turnaje přehrál srbského kvalifikanta a 77. hráče žebříčku Filipa Krajinoviće po třísetovém průběhu.[13] Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové desítky a zajistil mu debutovou účast na londýnském Turnaji mistrů, hraném o dva týdny později, kde postoupil ze skupiny do semifinále. Stal se i prvním Američanem, jenž vyhrál dvouhru Mastersu od triumfu Andyho Roddicka na Miami Masters 2010. Sezónu tak zakončil jako americká jednička na 8. místě.[13][14]
V důsledku zranění Boba Bryana vytvořil pár s Mikem Bryanem v deblové soutěži Wimbledonu 2018, kde ve finále zdolali jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Ravena Klaasena s Michaelem Venusem po pětisetové bitvě. Oba se stali třetím a čtvrtým tenistou v All England Clubu, jimž se podařilo získat wimbledonský titul dvakrát s jiným spoluhráčem. Navázali tak na Australana Todda Woodbridge a amerického bouřliváka Johna McEnroea.[15]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 2 (3–0)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2014 | Wimbledon | tráva |
 Vasek Pospisil
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5 |
| Vítěz | 2018 | Wimbledon (2) | tráva |
Mike Bryan
|
 Raven Klaasen Michael Venus
|
6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7-5 |
| Vítěz | 2018 | US Open | tvrdý |
Mike Bryan
|
 Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–3, 6–1 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2011 | US Open | tvrdý |
Melanie Oudinová
|
 Gisela Dulková Eduardo Schwank
|
7–6(7–4), 4–6, [10–8] |
Zápasy o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (1 bronz)
| Medaile | datum | dějiště | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Bronz | 12. srpna 2016 | Rio de Janeiro, Brazílie |
Steve Johnson
|
Daniel Nestor Vasek Pospisil
|
6–2, 6–4 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)
| Medaile | datum | dějiště | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Zlato | 14. srpna 2016 | Rio de Janeiro, Brazílie |
Bethanie Matteková-Sandsová
|
Venus Williamsová Rajeev Ram
|
6–7(3–7), 6–1, [10–7] |
Finále na okruhu ATP Tour
|
|
|||||||||||||
Dvouhra: 8 (4–4)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 12. dubna 2015 | Houston, Spojené státy | antuka |
Sam Querrey
|
7–6(11–9), 7–6(7–2) |
| Finalista | 1. | 25. října 2015 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |
 Tomáš Berdych
|
6–7(1–7), 2–6 |
| Finalista | 2. | 16. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý |
 Roberto Bautista Agut
|
1–6, 0–1skreč |
| Finalista | 3. | 10. dubna 2016 | Houston, Spojené státy | antuka |
Juan Mónaco
|
6–3, 3–6, 5–7 |
| Finalista | 4. | 23. října 2016 | Stockholm, Švédsko (2) | tvrdý (h) |
Juan Martín del Potro
|
5–7, 1–6 |
| Vítěz | 2. | 14. ledna 2017 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý |
 João Sousa
|
6–3, 5–7, 6–3 |
| Vítěz | 3. | 26. února 2017 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý |
Milos Raonic
|
bez boje |
| Vítěz | 4. | 5. listopadu 2017 | Paříž, Francie | tvrdý (h) |
 Filip Krajinović
|
5–7, 6–4, 6–1 |
Čtyřhra: 27 (17–10)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 24. února 2013 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) |
James Blake
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
1–6, 2–6 |
| Vítěz | 1. | 3. března 2013 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý |
James Blake
|
 Max Mirnyj Horia Tecău
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 2. | 7. července 2014 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva |
Vasek Pospisil
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5 |
| Vítěz | 3. | 27. července 2014 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý |
Vasek Pospisil
|
Steve Johnson Sam Querrey
|
6–3, 5–7, [10–5] |
| Finalista | 2. | 17. srpna 2014 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý |
Vasek Pospisil
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
3–6, 2–6 |
| Finalista | 3. | 19. října 2014 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |
 Treat Huey
|
Eric Butorac Raven Klaasen
|
4-6, 3-6 |
| Vítěz | 4. | 21. března 2015 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý |
Vasek Pospisil
|
 Simone Bolelli Fabio Fognini
|
6–4, 6–7(3–7), [10–7] |
| Finalista | 4. | 4. dubna 2015 | Miami, Spojené státy | tvrdý |
Vasek Pospisil
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
3–6, 6–1, [8–10] |
| Vítěz | 5. | 11. října 2015 | Peking, Čína | tvrdý |
Vasek Pospisil
|
Daniel Nestor  Édouard Roger-Vasselin
|
3–6, 6–3, [10–6] |
| Vítěz | 6. | 25. října 2015 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |
Nicholas Monroe
|
 Mate Pavić Michael Venus
|
7–5, 6–2 |
| Finalista | 5. | 8. listopadu 2015 | Paříž, Francie | tvrdý (h) |
Vasek Pospisil
|
Ivan Dodig Marcelo Melo
|
6–2, 3–6, [5–10] |
| Finalista | 6. | 19. března 2016 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý |
Vasek Pospisil
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
3–6, 6–7(5–7) |
| Finalista | 7. | 15. května 2016 | Řím, Itálie | antuka |
Vasek Pospisil
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–2, 3–6, [7–10] |
| Finalista | 8. | 9. října 2016 | Peking, Čína | tvrdý |
 Bernard Tomic
|
Pablo Carreño Busta Rafael Nadal
|
7–6(8–6), 2–6, [8–10] |
| Vítěz | 7. | 16. října 2016 | Šanghaj, Čína | tvrdý |
John Isner
|
 Henri Kontinen John Peers
|
6–4, 6–4 |
| Vítěz | 8. | 30. října 2016 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) |
Marcel Granollers
|
 Robert Lindstedt Michael Venus
|
6–3, 6–4 |
| Finalista | 9. | 1. dubna 2017 | Miami, Spojené státy | tvrdý |
Nicholas Monroe
|
Marcelo Melo Łukasz Kubot
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 10. | 9. října 2017 | Peking, Čína | tvrdý |
John Isner
|
Henri Kontinen John Peers
|
3–6, 6–3, [7–10] |
| Vítěz | 9. | 25. února 2018 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý |
Jackson Withrow
|
Nicholas Monroe John-Patrick Smith
|
4–6, 6–4, [10–8] |
| Vítěz | 10. | 18. března 2018 | Indian Wells, Spojené státy (2) | tvrdý |
John Isner
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
7–6(7–4), 7–6(7–2) |
| Vítěz | 11. | 26. května 2018 | Lyon, Francie | antuka |
Nick Kyrgios
|
Roman Jebavý Matwé Middelkoop
|
7–5, 2–6, [11–9] |
| Vítěz | 12. | 14. července 2018 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) | tráva |
Mike Bryan
|
Raven Klaasen Michael Venus
|
6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7–5 |
| Vítěz | 13. | 8. září 2018 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý |
Mike Bryan
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–3, 6–1 |
| Vítěz | 14. | 18. listopadu 2018 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království | tvrdý (h) |
Mike Bryan
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
5–7, 6–1, [13–11] |
| Vítěz | 15. | 18. července 2021 | Newport, Spojené státy | tráva |
William Blumberg
|
Austin Krajicek Vasek Pospisil
|
6–2, 7–6(7–3) |
| Vítěz | 16. | 19. března 2022 | Indian Wells, Spojené státy (3) | tvrdý |
John Isner
|
 Santiago González Édouard Roger-Vasselin
|
7–6(7–4), 6–3 |
| Vítěz | 17. | 7. srpna 2022 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý |
Nick Kyrgios
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
7–5, 6–4 |
Finále soutěží družstev: 1 (0–1)
| Stav | č. | datum | soutěž | povrch | spoluhráči | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 7. ledna 2017 |
Hopman Cup Perth, Austrálie |
tvrdý (h) |
Coco Vandewegheová
|
Kristina Mladenovicová Richard Gasquet
|
1–2 |
Finále na juniorce Grand Slamu
Dvouhra: 1 (1–0)
| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2010 | US Open | tvrdý |
Denis Kudla
|
3–6, 6–2, 6–2 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
| Rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
| Pořadí | 699. | ▼ 870. | ▲ 382. | ▲ 150. | ▲ 104. | ▲ 42. | ▲ 26. | ▲ 23. | ▲ 8. | ▼ 107. |
Čtyřhra
| Rok | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
| Pořadí | 681. | ▲ 369. | ▲ 167. | ▲ 103. | ▲ 15. | ▼ 19. | ▲ 16. | ▼ 39. | ▲ 2. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Sock na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Jack Sock na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 13. května 2018
- ↑ Jack Sock na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 23. července 2018
- ↑ Jack Sock na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 11. listopadu 2017
- ↑ Associated Press. Mattek-Sands, Sock win mixed doubles gold medal in tennis [online]. Fox News, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mattek-Sands and Sock win all-American mixed doubles final [online]. NBC Olympics, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. (anglicky)
- ↑ Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Sock, Gavrilova win US Open junior titles Archivováno 22. 10. 2012 na Wayback Machine. SIFY News. 2010-09-13. 2015-07-17
- ↑ Jack Sock [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roberto Bautista Agut wins Auckland tennis title as Jack Sock retires in final [online]. ABC News, 2016-01-16 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Associated Press. Sock beats Sousa to win ASB Classic [online]. Fox news, 2017-01-13 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Milos Raonic pulls out of Delray final with hamstring injury [online]. Sportsnet [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sock má druhý letošní titul, zraněný Raonic k finále nenastoupil [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-26 [cit. 2017-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Petr Pokorný. Sock získal na Masters v Paříži nejcennější titul a vybojoval premiérový posun do Top 10 i kvalifikaci na Turnaj mistrů [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-05 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Serbian Soaring: Krajinovic Into First Final In Paris [online]. 4-11-2017 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mike Bryan na prvním grandslamu bez svého bratra získal za pomoci Socka rekordní 17. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jack Sock na Wikimedia Commons
- Jack Sock na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Jack Sock na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jack Sock na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Jack Sock v databázi Olympedia (anglicky)
