Coco Vandewegheová

Coco Vandewegheová
Coco Vandewegheová na French Open 2022
Coco Vandewegheová na French Open 2022
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození 6. prosince 1991 (32 let)
Místo narození New York, stát New York
Spojené státy americké
Bydliště Rancho Santa Fe, Kalifornie
Spojené státy americké
Výška 185 cm
Hmotnost 70 kg
Profesionál od 2008
Ukončení kariéry 2023
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 8 225 494 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 341–288
Tituly 2 WTA, 1 WTA 125K, 2 ITF
Nejvyšší umístění 9. místo (15. ledna 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2017)
French Open 2. kolo (2014, 2016, 2018)
Wimbledon čtvrtfinále (2015, 2017)
US Open semifinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 128–111
Tituly 4 WTA, 1 WTA 125K, 6 ITF
Nejvyšší umístění 14. místo (29. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2016)
French Open 2. kolo (2016)
Wimbledon 3. kolo (2015, 2022)
US Open vítězka (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň semifinále (2018)
Olympijské hry 2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2016)
French Open čtvrtfinále (2016)
Wimbledon 2. kolo (2016)
US Open finále (2016)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2017)
Hopman Cup finále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231124a24. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Colleen „CoCo“ Vandewegheová (nepřechýleně Vandeweghe, rozená Mullarkey,[1] * 6. prosince 1991 New York) je bývalá americká profesionální tenistka. V juniorské kategorii vyhrála grandslamovou dvouhru na US Open 2008. S Ashleigh Bartyovou pak triumfovala ve čtyřhře US Open 2018.

Na okruhu WTA Tour zvítězila na dvou singlových turnajích, když rosmalenský travnatý turnaj ovládla v letech 2014 a 2016. K nim přidala tři deblové trofeje, s Mattekovou-Sandsovou na Indian Wells Masters 2016, po boku Spearsové na Bank of the West Classic 2017 a s Bartyovou na Miami Masters 2018. V sérii WTA 125K triumfovala na jednom singlovém i deblovém turnaji. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a šest titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2018 na 9. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 14. místě. Dvakrát ji trénoval Craig Kardon a v mezidobí plnil roli kouče australský wimbledonský vítěz Pat Cash.

Ve dvouhře grandslamu se probojovala do semifinále dvouhry na Australian Open 2017, když cestou do něj vyřadila postupně tři nasazené hráčky, patnáctou Robertu Vinciovou, první hráčku světa Angelique Kerberovou a sedmou Garbiñe Muguruzaovou. V něm však nestačila na třináctou nasazenou krajanku Venus Williamsovou, které podlehla ve třech setech.[2] Podruhé mezi poslední čtveřici postoupila na US Open 2017.

V roce 2023 oznámila konec kariéry. Po boku Keninové ukončila grandslamovou kariéru na zářijovém US Open 2023.[3][4] O týden později odehrála poslední čtyřhru na San Diego Open 2023, kde po boku Danielle Collinsové nestačily v boji o titul na Krejčíkovou se Siniakovou.[5][6]

Týmové soutěže

Billie Jean King Cup

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 finálovým utkáním světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála první dvouhru ve dvou setech s Francescou Schiavoneovou a posléze i čtvrtou proti Flavii Pennettaové.[7] Američanky finálovou sérii prohrály celkově 1:3 na zápasy. Ve Světové skupině 2017 dovedla Američanky v roli jedničky k osmnácté trofeji v soutěži a první od roku 2000. Stala se také devátou tenistkou od zavedení 8členné světové skupiny v roce 1995, která vyhrála všech šest dvouher v průběhu jednoho ročníku. Naposledy před ní tohoto výkonu dosáhla Petra Kvitová v sezóně 2011. V minském finále proti Bělorusku zvládly s Shelby Rogersovou rozhodující čtyřhru.[8][9] Již v dubnovém semifinále s Českou republikou vyhrála po boku světové jedničky Bethanie Matteková-Sandsová klíčovou čtyřhru, která Spojené státy posunula do zápasu o titul.

Poslední zápas odehrála ve světovém semifinále 2021 proti týmu Ruské tenisové federace. V soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 8–4 ve dvouhře a 5–4 ve čtyřhře.[10]

Letní olympijské hry

Spojené státy americké reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupila do ženské čtyřhry nastoupila s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. V úvodním kole na ně Španělky Anabel Medinaová Garriguesová a Arantxa Parraová Santonjaová dokázaly uhrát jen dva gamy. Soutěž Američanky však opustily ve druhé fázi po prohře od pátých nasazených Švýcarek a pozdějších stříbrných medailistek Timey Bacsinszké a Martiny Hingisové.

Hopman Cup

Za Spojené státy americké nastoupila na Hopman Cupu 2017, kdy společně s Jackem Sockem vyhráli všechny tři mezistátní duely základní skupiny B a postoupili do finále. V něm však nestačili na Francii, reprezentovanou Kristiny Mladenovicovou a Richardem Gasquetem, výsledkem 1:2 na zápasy.[11]

Tenisová kariéra

Coco Vandewegheová vyhrála bez ztráty setu v juniorské kategorii grandslam US Open 2008 ve dvouhře. Na tomtéž turnaji obdržela od pořadatelů divokou kartu do hlavní soutěže žen, kde ji v prvním kole vyřadila Jelena Jankovićová.

Vandewegheová na French Open 2018

Na okruhu WTA Tour debutovala v červenci 2006 na sandiegském Southern California Open 2006, kde dostala divokou kartu. V prvním kole prohrála s Katerynou Bondarenkovou. Do druhého kola poprvé postoupila až v roce 2009 na turnaji v Los Angeles, kde v 1. kole porazila Italku Tathianu Garbinovou. Ve druhém kole podlehla další italské tenistce Flavii Pennettaové. Ve třetím kole čtyřhry Wimbledonu 2015 podlehla s Němkou Annou-Lenou Grönefeldovou tchajwansko-italskému páru Sie Šu-wej a Flavia Pennettaová.

Do Australian Open 2017 vstupovala z pozice nenasazené hráčky. Na úvod přehrála ve dvou setech patnáctou nasazenou Italku Roberta Vinciovou, ve 2. kole pak potřebovala stejný počet setů na Pauline Parmentierovou. Ve třetím kole po velké bitvě porazila kanadskou tenistku Eugenie Bouchardovou, když v závěrečném setu zvítězila 7–5. V osmifinále pak ve dvou sadách zdolala světovou jedničku Angelique Kerberovou z Německa, když tak ve třetím vzájemném utkání uspěla poprvé.[12] Tato výhra, první nad hráčkou číslo jedna, ji posunula do prvního čtvrtfinále na Australian Open a zároveň druhého v její grandslamové kariéře; debutové čtvrtfinále odehrála na trávě ve Wimbledonu 2015. V Melbourne po dvousetovém průběhu vyřadila nasazenou španělskou sedmičku Garbiñe Muguruzaovou a poprvé tak postoupila na grandslamovém turnaji mezi nejlepší čtyři hráčky.[13] Tam však byla nad její síly krajanka Venus Williamsová, které podlehla ve třech setech.[2] Po turnaji si na žebříčku WTA vylepšila své dosavadní singlové maximum, když jí patřila 20. pozice.

Druhé semifinále na grandslamovém turnaji hrála ještě při dvouhře na US Open 2017. Přestože tento zápas s krajankou Madison Keysovou prohrála hladce ve dvou setech, vynesl ji bodový zisk za účast v semifinále až na 9. místo žebříčku WTA. Po US Open 2018, kde se ve dvouhře nedostala přes první kolo, byla přinucena k 10měsíční turnajové přestávce pro zranění.[14] Na žebříčku WTA klesla do srpna 2019 až na 467. pozici.[15] Ve čtyřhře se díky vítězství na US Open 2018 držela na 24. místě. V závěru června 2019 obdržela divokou kartu na Silicon Valley Classic v San José, avšak v prvním kole dvouhry podlehla Bělorusce Aryně Sabalenkové.[14]

Soukromý život

Vandewegheová na Birmingham Classic 2021

Coco Vandewegheová se narodila roku 1991 v New Yorku do rodiny Roberta a Tauny Mullarkeyových, kteří se během jejího mládí rozvedli. Poté se přestěhovala do Kalifornie, kde se matka podruhé vdala za Vandewegheho. Příjmení pak převzala po otčímu.[1]

Pochází ze sportovně založené rodiny. Matka závodně plavala a zúčastnila se Letních olympijských her 1976. Nevlastní děd Ernie Vandeweghe se stal lékařem u amerického letectva, v mládí však byl profesionálním basketbalistou v týmu New York Knicks, hrajícím v nejvyšší soutěži NBA. Také její nevlastní strýc Kiki Vandeweghe hrál basketbal a později v NBA působil jako manažer a trenér. Babička z matčiny strany Colleen Kay Hutchinsová se v roce 1952 stala královnou krásy v soutěži Miss America.

Žije v kalifornském Rancho Santa Fe. Ačkoli se narodila v New Yorku, sama se označila za „zcela kalifornskou dívku“.[16]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 finále (1 výhra)

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítězka 2018 US Open tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		3–6, 7–6(7–2), 7–6(8–6)

Smíšená čtyřhra: 2 finále (2 porážky)

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Finalistka 2016 Australian Open tvrdý Rumunsko Horia Tecău Rusko Jelena Vesninová
Brazílie Bruno Soares 		4–6, 6–4, [5–10]
Finalistka 2016 US Open tvrdý USA Rajeev Ram Německo Laura Siegemundová
Chorvatsko Mate Pavić 		4–6, 4–6

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (0–1 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–1 Č)
Premier / WTA 500 (0–3 D, 1–2 Č)
International / WTA 250 (2–0 D)
Tituly dle povrchu
tvrdý (0–3 D; 4–3 Č)
tráva (2–0 D)
antuka (0–1 D)
koberec (0–0)

Dvouhra: 6 (2–4)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. července 2012 Stanford, Spojené státy tvrdý USA Serena Williamsová 5–7, 3–6
Vítězka 1. 21. června 2014 Rosmalen, Nizozemsko tráva Čína Čeng Ťie 6–2, 6–4
Vítězka 2. 12. června 2016 Rosmalen, Nizozemsko (2) tráva Francie Kristina Mladenovicová 7–5, 7–5
Finalistka 2. 6. srpna 2017 Stanford, Spojené státy tvrdý USA Madison Keysová 6–7(4–7), 4–6
Finalistka 3. 5. listopadu 2017 Ču-chaj, Čínská lidová republika tvrdý (h) Německo Julia Görgesová 5–7, 1–6
Finalistka 4. 29. dubna 2018 Stuttgart, Německo antuka (h) Česko Karolína Plíšková 6–7(2–7), 4–6

Čtyřhra: 7 (4–3)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 19. března 2016 Indian Wells, Spojené státy tvrdý USA Bethanie Matteková-Sandsová Německo Julia Görgesová
Česko Karolína Plíšková 		4–6, 6–4, [10–6]
Finalistka 1. 21. srpna 2016 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová Indie Sania Mirzaová
Česko Barbora Strýcová 		5–7, 4–6
Vítězka 2. 6. srpna 2017 Stanford, Spojené státy tvrdý USA Abigail Spearsová Francie Alizé Cornetová
Polsko Alicja Rosolská 		6–2, 6–3
Vítězka 3. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Česko Kateřina Siniaková
Česko Barbora Krejčíková 		6–2, 6–1
Vítězka 4. 9. září 2018 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Austrálie Ashleigh Bartyová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová 		3–6, 7–6(7–2), 7–6(8–6)
Finalistka 2. 3. října 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý USA Caroline Dolehideová Česko Květa Peschkeová
Německo Andrea Petkovicová 		3–6, 1–6
Finalistka 3. 16. září 2023 San Diego, Spojené státy tvrdý USA Danielle Collinsová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková 		1–6, 4–6

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 17. listopadu 2019 Houston, Spojené státy tvrdý Belgie Kirsten Flipkensová 6–7(4–7), 4–6
Vítězka 1. srpen 2022 Concord, Spojené státy tvrdý USA Bernarda Peraová 6–3, 5–7, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. srpen 2022 Concord, Spojené státy tvrdý   Varvara Flinková Thajsko Peangtarn Plipuečová
Japonsko Mojuka Učidžimová 		6–3, 7–6(7–3)

Finále soutěží družstev: 3 (1–2)

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráči Finalisté Výsledek
Finalistka 1. 6.–7. listopadu 2010 Fed Cup
San Diego, Spojené státy 		tvrdý (h) USA Bethanie Mattek-Sandsová
USA Melanie Oudinová
USA Liezel Huberová 		Itálie Francesca Schiavoneová
Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Roberta Vinciová
Itálie Sara Erraniová 		1–3
Finalista 2. 7. ledna 2017 Hopman Cup
Perth, Austrálie 		tvrdý (h) USA Jack Sock Francie Kristina Mladenovicová
Francie Richard Gasquet 		1–2
Vítězka 1. 11.–12. listopadu 2017 Fed Cup
Minsk, Bělorusko 		tvrdý (h) USA Sloane Stephensová
USA Shelby Rogersová
USA Alison Riskeová 		Bělorusko Aryna Sabalenková
Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová
Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Lidzija Marozavová 		3–2

Vítězství nad hráčkami z Top 10

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Celkem
Vítězství 0 0 1 0 0 0 2 1 4 5 3 16
Č. hráčka WTA turnaj povrch fáze skóre CoCo V.
2010
1. Rusko Věra Zvonarevová 9. Mercury Insurance Open, San Diego, Spojené státy tvrdý 2. kolo 2–6, 7–5, 6–4 205.
2014
2. Srbsko Ana Ivanovićová 10. Rogers Cup, Montréal, Kanada tvrdý 2. kolo 6–7(7–9), 7–6(9–7), 6–4 51.
3. Srbsko Jelena Jankovićová 9. Rogers Cup, Montréal, Kanada tvrdý 3. kolo 7–6(10–8), 2–6, 7–5 51.
2015
4. Česko Lucie Šafářová 6. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 4. kolo 7–6(7–1), 7–6(7–4) 47.
2016
5. Švýcarsko Belinda Bencicová 7. Qatar Total Open, Dauhá, Katar tvrdý 2. kolo 6–4, 6–2 43.
6. Španělsko Carla Suárezová Navarrová 6. Miami Open, Miami, Spojené státy tvrdý 2. kolo 6–4, 6–2 38.
7. Polsko Agnieszka Radwańská 3. AEGON Classic, Birmingham, Spojené království tráva 1. kolo 7–5, 4–6, 6–3 32.
8. Itálie Roberta Vinciová 7. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 3. kolo 6–3, 6–4 30.
2017
9. Německo Angelique Kerberová 1. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý 4. kolo 6–2, 6–3 35.
10. Španělsko Garbiñe Muguruzaová 7. Australian Open, Melbourne, Australia tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–0 35.
11. Spojené království Johanna Kontaová 7. AEGON Classic, Birmingham, Spojené království tráva 2. kolo 6–1, 6–3 30.
12. Dánsko Caroline Wozniacká 6. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 4. kolo 7–6(7–4), 6–4 25.
13. Česko Karolína Plíšková 1. US Open, New York, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 7–6(7–4), 6–3 22.
2018
14. USA Sloane Stephensová 9. Porsche Tennis Grand Prix, Stuttgart, Německo antuka (h) 1. kolo 6–1, 6–0 16.
15. Rumunsko Simona Halepová 1. Porsche Tennis Grand Prix, Stuttgart antuka (h) čtvrtfinále 6–4, 6–1 16.
16. Francie Caroline Garciaová 7. Porsche Tennis Grand Prix, Stuttgart antuka (h) semifinále 6–4, 6–2 16.

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 746. ▲ 405. ▲ 354. ▲ 114. ▼ 127. ▲ 95. ▼ 110. ▲ 40. ▲ 37. ▬ 37. ▲ 10. ▼ 104. ▼ 332. ▲ 213. ▲ 173. ▲ 126. ▼ 414.

Čtyřhra

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 960. ▲ 306. ▼ 308. ▲ 244. ▼ 493. ▲ 110. ▼ 195. ▲ 55. ▲ 18. ▼ 63. ▲ 14. ▼ 201. ▼ 217. ▲ 155. ▼ 356. ▲ 272.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b TIGNOR, Steve. Confident CoCo Vandeweghe: From out-of-the-ordinary to extraordinary? [online]. Tennis, 2017-07-01 [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b JIRÁSEK, Ondřej. Venus zastavila Vandewegheovou. Po osmi letech zaútočí na grandslamový vavřín! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-26 datum přístupu = 2017-01-26. Dostupné online. 
  3. ↑ FULLER, Haley. Former doubles champ CoCo Vandeweghe retires at 2023 US Open. US Open [online]. United States Tennis Association, 2023-08-30 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CoCo Vandeweghe, 31, ends career at US Open with opening doubles loss. Tennis.com [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ CARTER, Ivan. San Diego's CoCo Vandeweghe staves off retirement, advances to semifinals of San Diego Open. San Diego Union-Tribune [online]. 2023-09-15 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Rázné utnutí černé série. Krejčíková v San Diegu vyhrála dvouhru i debl se Siniakovou. TenisPortal.cz [online]. 2023-09-17 [cit. 2023-09-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ ITA d. USA 3-1 in USA [online]. Fed Cup [cit. 2015-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-08. (anglicky) 
  8. ↑ Američanky vyhrály rozhodující čtyřhru a slaví 18. fedcupový titul [online]. ČT sport, 2017-11-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Američanky mají 18. fedcupový titul. Hrdinkou byla Vandewegheová [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Profil na stránkách Billie Jean King Cupu [online]. Fed Cup [cit. 2022-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-21. (anglicky) 
  11. ↑ Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kerberová prohrála s Vandewegheovou a titul v Melbourne neobhájí [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-22 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Tak to byla jízda! Vandewegheová smetla Muguruzaovou a čeká ji americké derby proti Venus [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-24 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b LIVAUDAIS, Stephanie: Sabalenka grounds Vandeweghe to reach San Jose quarterfinals (Sabalenková uzemnila Vandewegheovou a dosáhla čtvrtfinále v San José), [1], 31. července 2019 (anglicky).
  15. ↑ Profil u WTA Tennis, [2], staženo 15. srpna 2019 (anglicky).
  16. ↑ Waldstein, David. Coco Vandeweghe, Kiki's niece, wins U.S. Open girls' title. NJ.com (September 7, 2008). Ověřeno k 7. září 2011.

Externí odkazy

Zdroj