Michael Venus

Michael Venus
Michael Venus na Monte-Carlo Masters 2022
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké (2002–2010) Nový Zéland Nový Zéland (2010–)
Datum narození	16. října 1987 (36 let)
Místo narození	Auckland, Nový Zéland[1]
Bydliště	Auckland, Nový Zéland[1] Orlando, Florida, Spojené státy americké
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	86 kg[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	3 986 937 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	11–20
Tituly	0 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění	274. místo (25. července 2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů	315–211
Tituly	20 ATP, 8 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění	6. místo (29. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2019, 2022)
French Open	vítěz (2017)
Wimbledon	finále (2018)
US Open	3. kolo (2014, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	finále (2019)
Olympijské hry	bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2022)
French Open	finále (2023)
Wimbledon	semifinále (2018)
US Open	finále (2017, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230822a22. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
bronz	2020 Tokio	čtyřhra mužů

Michael Venus (* 16. října 1987 Auckland) je novozélandsko-americký profesionální tenista specializující se na čtyřhru a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2017, spolu s Ryanem Harrisonem. Do sezóny 2010 reprezentoval Spojené státy, kde hrál univerzitní tenis, a následně začal nastupovat za rodný Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet deblových turnajů, z toho prvních pět po boku Mateho Paviće. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2011 na 274. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 6. místě.^[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Pákistánu, v němž prohrál dvouhru s Ajsámem Kúreším i čtyřhru po boku Marcuse Daniella. Přesto Novozélanďané vyhráli 3:2 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 10–11 ve dvouhře a 8–6 ve čtyřhře.^[3]

Soukromý život

Narodil se roku 1987 v novozélandském největším městě Aucklandu do rodiny Davida a Lynney Venusových. Má tři sestry. Absolvoval Louisianskou státní univerzitu.^[1]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Za preferovaný povrch uvede tvrdý a jako svůj silný úder forhend.^[1]

Tenisová kariéra

Hráč univerzitního tenisu

S rodinou se přestěhoval do Spojených států, kde začal hrát dorosteneckou ligu a v roce 2006 vyhrál národní antukové mistrovství v kategorii 18letých. Následně se rozhodoval mezi univerzitním studiem a profesionálním tenisem. Zvolil vysokou školu, na níž se zapojil do univerzitního tenisu v rámci College Conference.^[4]

Po prvním roce studia přestoupil z Texaské univerzity na Louisianskou státní univerzitu a podle pravidel musel sezónu 2006–2007 vynechat. Během louisianského období se v lednu 2008 stal prvním hráčem týmu tamější univerzity, který vyhrál celoamerický šampionát ITA (Intercollegiate Tennis Association, univerzitní asociace) v oklahomské Tulse. Sezónu 2008–2009 zakončil na žebříčku ITA sedmým místem ve dvouhře a čtvrtým ve čtyřhře. Americký studentský tým reprezentoval v prosinci 2009 na mezinárodním turnaji BNP Paribas International University Challenge of Tennis ve francouzském Poitiers.^[5]

Profesionální kariéra

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Chorvatem Matem Pavićem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se stabilním chorvatským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.

Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Pavićem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek ve dvou setech.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2017	French Open	antuka	Ryan Harrison	Santiago González Donald Young	7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
Finalista	2018	Wimbledon	tráva	Raven Klaasen	Mike Bryan Jack Sock	3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7

Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2017	US Open	tvrdý	Čan Chao-čching	Martina Hingisová Jamie Murray	1–6, 6–4, [8–10]
Finalista	2019	US Open	tvrdý	Čan Chao-čching	Bethanie Mattek-Sandsová Jamie Murray	2–6, 3–6
Finalista	2023	French Open	antuka	Bianca Andreescuová	Miju Katová Tim Pütz	6–4, 4–6, [6–10]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stav	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři v zápase o medaili	výsledek
Bronz	30. července 2021	Tokio, Japonsko	tvrdý	Marcus Daniell	Austin Krajicek Tennys Sandgren	7–6(7–3), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 42 (20–22)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	23. května 2015	Nice, Francie	antuka	Mate Pavić	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	7–6(7–4), 2–6, [10–7]
Finalista	1.	26. července 2015	Bogota, Kolumbie	tvrdý	Mate Pavić	Édouard Roger-Vasselin Radek Štěpánek	5–7, 3–6
Finalista	2.	25. října 2015	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Mate Pavić	Nicholas Monroe Jack Sock	5-7, 2-6
Vítěz	2.	16. ledna 2016	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Mate Pavić	Eric Butorac Scott Lipsky	7-5, 6-4
Vítěz	3.	7. února 2016	Montpellier, Francie	tvrdý (h)	Mate Pavić	Alexander Zverev Mischa Zverev	7–5, 7–6(7–4)
Vítěz	4.	21. února 2016	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Mate Pavić	Jonatan Erlich Colin Fleming	6–2, 6–3
Finalista	3.	21. května 2016	Nice, Francie	antuka	Mate Pavić	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz	5.	12. června 2016	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Mate Pavić	Dominic Inglot Raven Klaasen	3–6, 6–3, [11–9]
Finalista	4.	24. července 2016	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Mate Pavić	Julio Peralta Horacio Zeballos	6–7(2–7), 2–6
Finalista	5.	25. září 2016	Mety, Francie	tvrdý	Mate Pavić	Julio Peralta Horacio Zeballos	3–6, 6–7(4–7)
Finalista	6.	23. října 2016	Stockholm, Švédsko (2)	tvrdý (h)	Mate Pavić	Elias Ymer Mikael Ymer	1–6, 1–6
Finalista	7.	30. října 2016	Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	Robert Lindstedt	Marcel Granollers Jack Sock	3–6, 4–6
Vítěz	6.	1. května 2017	Estoril, Portugalsko	antuka	Ryan Harrison	David Marrero Tommy Robredo	7–5, 6–2
Vítěz	7.	30. května 2017	French Open, Paříž, Francie	antuka	Ryan Harrison	Santiago González Donald Young	7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
Vítěz	8.	25. února 2018	Marseille, Francie (2)	tvrdý (h)	Raven Klaasen	Marcus Daniell Dominic Inglot	6–7(2–7), 6–3, [10–4]
Finalista	8.	16. června 2018	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Raven Klaasen	Dominic Inglot Franko Škugor	6–7(3–7), 5–7
Finalista	9.	14. července 2018	Wimbledon, Londýn, Velká Británie	tráva	Raven Klaasen	Mike Bryan Jack Sock	3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7
Finalista	10.	12. srpna 2018	Toronto, Kanada	tvrdý	Raven Klaasen	Henri Kontinen John Peers	2–6, 7–6(9–7), [6–10]
Finalista	11.	7. října 2018	Tokio, Japonsko	tvrdý (h)	Raven Klaasen	Ben McLachlan Jan-Lennard Struff	4–6, 5–7
Finalista	12.	12. ledna 2018	Auckland, Nový Zealand (2)	tvrdý	Raven Klaasen	Ben McLachlan Jan-Lennard Struff	3–6, 4–6
Finalista	13.	19. května 2018	Řím, Itálie	antuka	Raven Klaasen	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	1–6, 3–6
Vítěz	9.	23. června 2019	Halle, Německo	tráva	Raven Klaasen	Łukasz Kubot Marcelo Melo	4–6, 6–3, [10–4]
Vítěz	10.	4. srpna 2019	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Raven Klaasen	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	3–6, 6–3, [10–2]
Finalista	14.	17. listopadu 2019	Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie	tvrdý (h)	Raven Klaasen	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	3–6, 4–6
Vítěz	11.	29. února 2020	Dubaj, SAE	tvrdý	John Peers	Raven Klaasen Oliver Marach	6–3, 6–2
Vítěz	12.	27. září 2020	Hamburk, Německo	antuka	John Peers	Ivan Dodig Mate Pavić	6–3, 6–4
Vítěz	13.	25. října 2020	Antverpy, Belgie	tvrdý (h)	John Peers	Rohan Bopanna Matwé Middelkoop	6–3, 6–4
Vítěz	14.	22. května 2021	Ženeva, Švýcarsko	antuka	John Peers	Simone Bolelli Máximo González	6–2, 7–5
Vítěz	15.	18. července 2021	Hamburk, Německo (2)	antuka	Tim Pütz	Kevin Krawietz Horia Tecău	6–3, 6–7(3–7), [10–8]
Finalista	15.	8. srpna 2021	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Neal Skupski	Raven Klaasen Ben McLachlan	6–7(4–7), 4–6
Vítěz	16.	7. listopadu 2021	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Tim Pütz	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	6–3, 6–7(4–7), [11–9]
Vítěz	17.	26. února 2022	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Tim Pütz	Nikola Mektić Mate Pavić	6–3, 6–7(5–7), [16–14]
Finalista	16.	12. června 2022	Stuttgart, Německo	tráva	Tim Pütz	Hubert Hurkacz Mate Pavić	6–7(3–7), 6–7(5–7)
Finalista	17.	19. června 2022	Halle, Německo	tráva	Tim Pütz	Marcel Granollers Horacio Zeballos	4–6, 7–6(7–5), [12–14]
Finalista	18.	31. července 2022	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Tim Pütz	Pedro Martínez Lorenzo Sonego	7–5, 4–6, [8–10]
Finalista	19.	21. srpna 2022	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Tim Pütz	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–7(4–7), 6–7(5–7)
Finalista	20.	leden 2023	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Jamie Murray	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	3–6, 6–7(3–7)
Vítěz	18.	únor 2023	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Jamie Murray	Nathaniel Lammons Jackson Withrow	1–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítěz	19.	duben 2023	Banja Luka, Bosna a Hercegovina	antuka	Jamie Murray	Francisco Cabral Oleksandr Nedověsov	7–5, 6–2
Vítěz	20.	květen 2023	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Jamie Murray	Marcel Granollers Horacio Zeballos	7–6(8–6), 7–6(7–3)
Finalista	21.	srpen 2023	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Jamie Murray	Máximo González Andrés Molteni	6–3, 1–6, [9–11]
Finalista	22.	říjen 2023	Tokio, Japonsko	tvrdý	Jamie Murray s	Rinky Hijikata Max Purcell	4–6, 1–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra (3 tituly)

č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	19. července 2009	Peoria, Spojené státy	antuka	Vasek Pospisil	6–7(4–7), 6–4, 6–4
2.	13. června 2010	Loomis, Spojené státy	tvrdý	Dimitar Kutrovskij	7–6(7–4), 1–6, 6–3
3.	14. října 2012	Margaret River, Austrálie	tvrdý	Adam Feeney	6–3, 3–6, 6–3

Čtyřhra (12 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	28. října 2012	Traralgon, Austrálie	antuka	Jose Statham	Matthew Barton Michael Look	3–6, 6–3, [11–9]
2.	2. prosince 2012	Jakarta, Indonésie	tvrdý	Tim Pütz	Brydan Klein Dane Propoggia	7–5, 6–3
3.	24. března 2013	Costa Mesa, Spojené státy	tvrdý	Michael McClune	Cho Min Hyeok Nam Ji Sung	6–1, 6–3
4.	2. června 2013	Bacău, Rumunsko	antuka	Bradley Klahn	Piotr Gadomski Tristan Lamasine	7–6(7–4), 6–7(4–7), [14–12]
5.	7. července 2013	Winnetka, Spojené státy	tvrdý	Juki Bhambri	Somdev Devvarman Jack Sock	2–6, 6–2, [10–8]
6.	21. července 2013	Binghampton, Spojené státy	tvrdý	Bradley Klahn	Adam Feeney John-Patrick Smith	6–3, 6–4
7.	17. února 2013	Jokohama, Japonsko	tvrdý	Bradley Klahn	Sanchai Ratiwatana Sonchat Ratiwatana	7–5, 6–1
8.	8. února 2014	Čennaj, Indie	tvrdý	Juki Bhambri	N. Sriram Balaji Blaž Rola	7–6(7–5), 6–4
9.	27. dubna 2014	Savannah, Spojené státy	antuka (zelená)	Ilija Bozoljac	Facundo Bagnis Alex Bogomolov	7–5, 6–2
10.	15. června 2014	Nottingham, Spojené království	tráva	Rameez Junaid	Ruben Bemelmans Go Soeda	4–6, 7–6(7–1), [10–6]
11.	4. dubna 2015	Ra'anana, Izrael	tvrdý	Mate Pavić	Rameez Junaid Adil Shamasdin	6–1, 6–4
12.	19. dubna 2015	Mersin, Turecko	antuka	Mate Pavić	Riccardo Ghedin Ramkumar Ramanathan	5–7, 6–3, [10–4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Venus na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Venus na Wikimedia Commons
• Michael Venus na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Michael Venus na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Michael Venus v databázi Olympedia (anglicky)

Zdroj