Hubert Hurkacz

Hubert Hurkacz
Hubert Hurkacz na French Open 2022
Přezdívka	Hubi[1]
Stát	Polsko Polsko
Datum narození	11. února 1997 (27 let)[1]
Místo narození	Vratislav, Polsko[1]
Bydliště	Vratislav, Polsko
Výška	196 cm[1]
Hmotnost	81 kg[1]
Profesionál od	2015[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	14 421 122 USD
Tenisová raketa	Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů	163–119
Tituly	7 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění	8. místo (29. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2024)
French Open	4. kolo (2022)
Wimbledon	semifinále (2021)
US Open	2. kolo (2018, 2020, 2021, 2022, 2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	základní skupina (2021, 2023)
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	53–59
Tituly	4 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění	30. místo (13. června 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2020, 2021)
French Open	2. kolo (2020)
US Open	2. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240131a31. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Hurkacz (* 11. února 1997 Vratislav) je polský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm turnajů ve dvouhře, včetně Miami Open 2021 a Rolex Shanghai Masters 2023, a čtyři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2024 na 8. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 30. místě. Trénuje ho Craig Boynton.^[1]

V juniorském tenise prohrál se Slovákem Alexem Molčanem finále čtyřhry Australian Open 2015, když nestačili na australskou dvojici Jake Delaney a Marc Polmans.

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 prvním kolem Světové skupiny proti Argentině, v němž prohrál s Leonardem Mayerem a porazil Renza Oliva. Pozdější šampioni Argentinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 8–9 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.^[3]

Polsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V mužské dvouhře startoval jako sedmý nasazený. Ve druhém kole jej vyřadil Brit Liam Broady. V mužské čtyřhře vytvořil s Łukaszem Kubotem pátý nasazený pár. Na úvod však podlehli Němcům Janu-Lennardu Struffovi a Alexandru Zverevovi.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2014, když na turnaji ve vratislavské Ślęze postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl krajanu Janovi Zieliňskému.^[2] O rok později na turnaji vybojoval první trofej po finálové výhře nad Čechem Robinem Staňkem. Premiérový titul na challengerech si odvezl z Poznań Open, kde v červnu 2018 přehrál ve finále japonského hráče Tara Daniela. Druhý a třetí turnajový triumf přidal na brestském challengeru 2018 a v Canbeře 2019. V prvním případě zdolal v boji o titul Litevce Ričardase Berankise a ve druhém Bělorusa Ilju Ivašku.^[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém Gazprom Hungarian Open 2018 v Budapešti. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s italským kvalifikantem Lorenzem Sonegem.^[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Western & Southern Open 2018 v Cincinnati, kde prošel kvalifikačním sítem. V prvním kole singlové soutěže jej vyřadil Maďar Márton Fucsovics až v tiebreaku závěrečné sady. Do prvního čtvrtfinále se probojoval na BNP Paribas Open 2019 v Indian Wells po vítězství nad kanadským tenistou Denisem Shapovalovem, než jej zastavila světová čtyřka Roger Federer. Hráče elitní světové desítky premiérově porazil ve druhém kole Dubai Tennis Championships 2019, kde na jeho raketě dohrál šestý muž světa Kei Nišikori. V téže fázi Miami Open 2019 vyřadil světovou čtyřku Dominica Thiema.^[1][2]

V roce 2018 si zajistil účast na závěrečné události pro nejvýše postavené hráče do 21 let, Next Generation ATP Finals v Miláně, na němž nepostoupil ze základní skupiny.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole vyřadil Američana Tennyse Sandgrena. Jednalo se o jeho vůbec první vyhraný zápas na túře ATP. Následně však nenašel recept na Chorvata Marina Čiliće.^[1][2]

Premiérovou trofej v rámci túry ATP si odvezl ze srpnového Winston-Salem Open 2019, kde ve finále zdolal francouzskou turnajovou jedničku Benoîta Paireho po třísetovém průběhu. Stal se tak prvním polským vítězem dvouhry v této úrovni profesionálního tenisu od Wojciecha Fibaka a jeho triumfu v Chicagu 1982 na tehdejším okruhu WCT.^[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 9 (7–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	24. srpna 2019	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Benoît Paire	6–3, 3–6, 6–3
Vítěz	2.	13. ledna 2021	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Sebastian Korda	6–3, 6–3
Vítěz	3.	4. dubna 2021	Miami, Spojené státy	tvrdý	Jannik Sinner	7–6(7–4), 6–4
Vítěz	4.	26. září 2021	Méty, Francie	tvrdý (h)	Pablo Carreño Busta	7–6(7–2), 6–3
Vítěz	5	19. června 2022	Halle, Německo	tráva	Daniil Medveděv	6–1, 6–4
Finalista	1.	14. srpna 2022	Montréal, Kanada	tvrdý	Pablo Carreño Busta	6–3, 3–6, 3–6
Vítěz	6.	26. února 2023	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Benjamin Bonzi	6–3, 7–6(7–4)
Vítěz	7.	15. října 2023	Šanghaj, Čína	tvrdý	Andrej Rubljov	6–3, 3–6, 7–6(10–8)
Finalista	2.	29. října 2023	Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	Félix Auger-Aliassime	6–7(3–7), 6–7(5–7)

Čtyřhra: 5 (4–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	8. listopadu 2020	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Félix Auger-Aliassime	Mate Pavić Bruno Soares	6–7(3–7), 7–6(9–7), [10–2]
Finalista	1.	20. června 2021	Halle, Německo	tráva	Félix Auger-Aliassime	Kevin Krawietz Horia Tecău	6–7(4–7), 4–6
Vítěz	2.	26. září 2021	Méty, Francie	tvrdý (h)	Jan Zieliński	Hugo Nys Arthur Rinderknech	7–5, 6–3
Vítěz	3.	2. dubna 2022	Miami, Spojené státy	tvrdý	John Isner	Wesley Koolhof Neal Skupski	7–6(7–5), 6–4
Vítěz	4.	12. června 2022	Stuttgart, Německo	tráva	Mate Pavić	Tim Pütz Michael Venus	7–6(7–3), 7–6(7–5)

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 9 (5–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	20150901azáří 2015	Ślęza, Polsko	antuka	Robin Staněk	6–4, 7–6(7–4)
Finalista	1.	20151001aříjna 2015	Oliveira de Azeméis, Portugalsko	antuka	Pablo Vivero González	6–3, 5–7, 3–6
Finalista	2.	20160501akvětna 2016	Jablonec nad Nisou, Česko	antuka	Marek Michalička	6–3, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz	2.	20170401adubna 2017	Lisabon, Portugalsko	tvrdý	João Domingues	7–5, 6–1
Finalista	1.	listopad 2017	Šen-čen, Čína	tvrdý	Radu Albot	6–7(6–8), 7–6(7–3), 4–6
Finalista	1.	březen 2018	Ču-chaj, Čína	tvrdý	Alex Bolt	7–5, 6–7(4–7), 2–6
Vítěz	1.	červen 2018	Poznań, Polsko	antuka	Taró Daniel	6–1, 6–1
Vítěz	2.	říjen 2018	Brest, Francie	tvrdý (h)	Ričardas Berankis	7–5, 6–1
Vítěz	3.	leden 2019	Canberra, Austrálie	tvrdý	Ilja Ivaška	6–4, 4–6, 6–2

Čtyřhra (3 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
1.	20161101alistopadu 2016	Leimen, Německo	tvrdý (h)	Aleksander Charpantidis	Marvin Möller Tim Rühl	6–1, 6–3
2.	20170401adubna 2017	Dauhá Katar	tvrdý	Milos Sekulic	Anderson Reed Sem Verbeek	1–6, 3–3skreč
3.	20170801asrpna 2017	Bydhošť, Polsko	antuka	Michał Dembek	Karol Drzewiecki Maciej Smoła	6–2, 6–7(9–11), [10–6]

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2015	Australian Open	tvrdý	Alex Molčan	Jake Delaney Marc Polmans	6–0, 2–6, [8–10]

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Hurkacz na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hubert Hurkacz na Wikimedia Commons
• Hubert Hurkacz na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Hubert Hurkacz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Hubert Hurkacz na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Hubert Hurkacz v databázi Olympedia (anglicky)

Zdroj