Andrej Rubljov (tenista)
Andrej Rubljov | |
---|---|
![]() Rubljov na Monte-Carlo Masters 2023
| |
Stát |
![]() |
Datum narození | 20. října 1997 (26 let) |
Místo narození | Moskva, Rusko[1] |
Bydliště | Moskva, Rusko[1] |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 65 kg[1] |
Profesionál od | 2014[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 21 659 040 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 300–159 |
Tituly | 15 ATP, 1 challenger, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 5. místo (13. září 2021) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2021, 2023, 2024) |
French Open | čtvrtfinále (2020, 2022) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
US Open | čtvrtfinále (2017, 2020, 2022, 2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2022) |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 77–75 |
Tituly | 4 ATP, 2 challengery, 1 Futures |
Nejvyšší umístění | 46. místo (30. října 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2019) |
US Open | 3. kolo (2017) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2021) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry |
![]() |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2021) |
ATP Cup | vítěz (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 23. ledna 2024
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | Tokio 2020 | smíšená čtyřhra |
Andrej Rubljov (rusky: Андрей Андреевич Рублёв, Andrej Andrejevič Rubljov, * 20. října 1997 Moskva) je ruský profesionální tenista a olympijský vítěz smíšené čtyřhra z tokijských her. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál patnáct singlových a čtyři deblové turnaje, včetně „doublu“ na Open 13 2022. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2] Jako první muž otevřené éry prohrál úvodních deset grandslamových čtvrtfinále, mezi French Open 2020 a Australian Open 2024.[3][4]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2021 na 5. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2023 na 46. místě. Trénují ho Fernando Vicente s Albertem Martínem. Dříve tuto roli plnil Sergej Taraševič.[1]
V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 baráží 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v níž vyhrál čtyřhru i dvouhru za rozhodnutého stavu 4:1 pro Rusko. V ročníku 2021 byl součástí vítězného ruského týmu. Do roku 2024 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 12–5 ve dvouhře a 8–5 ve čtyřhře.[5]
Juniorská kariéra
Juniorským debutem se pro něj stal ve třinácti letech turnaj v Lucemburku. Již při druhé účasti vybojoval první trofej, když triumfoval ve Phoenixu po vítězství nad Tunisanem Skanderem Mansourim.[6] V prosinci 2012 získal vavřín z floridského Orange Bowlu.[6]
V sezóně 2013 následoval titul na jihoafrickém NWU PUKKE/RVTA Junior ITF 1 Cupu v Potchefstroomu. Do čtvrtfinále prošel na Australian Open 2014. Na grandslamovou trofej dosáhl na dvouhře French Open 2014, když jako čtvrtý nasazený ve finále zdolal španělskou turnajovou sedmičku Jaumeho Antonia Muñara Clara.[6] V deblové soutěži Roland Garros došli s Američanem Stefanem Kozlovem do semifinále. Po turnaji se 9. června 2014 stal juniorskou světovou jedničkou. Ve Wimbledonu 2014 mu překvapivou porážku ve třetím kole přivodil až 1 842. hráč žebříčku van Rijthoven z Nizozemska.[7] Ve wimbledonské čtyřhře hráli s Kozlovem v roli nejvýše nasazeného páru. Ve finále však byli poraženi brazilskými juniory Orlandem Luzem a Marcelem Zormannem.[8]
Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu nastoupil do všech třech soutěží. Z dvouhry si odvezl bronzovou medaili po výhře nad Japoncem Džumpejem Jamasakim. Stříbrný kov vybojoval ve čtyřhře s Karenem Chačanovem, když ve finále nenašli recept na Brazilce Luze se Zormannem. V mixu pak vypadli s Darjou Kasatkinovou ve druhém kole. V závěru roku 2014 byl vyhlášen juniorským mistrem světa ITF.
Juniorskou kariéru ukončil v dubnu 2015 trofejí z premiérového ročníku mistrovské události ITF Junior Masters v Čcheng-tu. V závěrečném duelu přehrál Američana Taylora Fritze po dvousetovém průběhu.[9]
Profesionální kariéra
Na okruhu ITF debutoval v červenci 2013 turnajem v bulharském Chaskovu, kde skončil ve čtvrtfinále na raketě Francouze Mathiase Bourguea. O měsíc později si jako patnáctiletý zahrál první finále v Minsku, kde byl nad jeho síly Bělorus Jegor Gerasimov. Premiérový titul si připsal v listopadu 2013 z floridského Bradentonu po finálové výhře nad Lotyšem Mārtiņšem Podžusem.

Premiérovým startem na okruhu ATP Tour se stal Delray Beach International Tennis Championships 2015, kde jej ve druhém kole vyřadil Američan Steve Johnson. Na události série Masters Miami Open zdolal Španěla Pabla Carreña Bustu, aby následně podlehl favorizovanému Johnu Isnerovi. Z kvalifikace do hlavní soutěže postoupil na antukovém Barcelona Open. V úvodní fázi přehrál španělského hráče Fernanda Verdasca a ve druhém nenašel recept na třináctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Vítězstvím nad Finem Jarkko Nieminenem během Geneva Open, v sedmnácti letech zopakoval Nadalův výkon, a to vyhrát v juniorském věku (do 18 let) zápas alespoň na pěti událostech okruhu ATP Tour v jedné sezóně. Rafael Nadal tohoto výsledku dosáhl v roce 2004.[10][11]
Grandslamovým debutem se stal US Open 2015, kde zvládl tři kvalifikační kola. V hlavní soutěži na úvod nestačil na jihoafrickou turnajovou patnáctku Kevina Andersona po čtyřsetovém průběhu. Premiérový titul z okruhu ATP Tour si odvezl z říjnové čtyřhry Kremlin Cupu 2015, když na divokou kartu s Dmitrijem Tursunovem ve finále porazili dvojici Radu Albot a František Čermák až v rozhodujícím supertiebreaku. Na červencovém Croatia Open Umag 2017 pak vybojoval první trofej ve dvouhře, když ve finále přehrál italskou turnajovou čtyřku Paola Lorenziho po dvousetovém průběhu. Stal se tak sedmým šťastným poraženým vítězem turnajů ATP v historii a prvním od triumfu Rajeeva Rama v Newportu 2009. Bodový zisk mu v následném vydání žebříčku ATP zajistil debutový posun do elitní světové padesátky na 49. místo [12][1]
První čtvrtfinále na majoru si zahrál během US Open 2017, kde ve druhém kole vyřadil sedmého nasazeného Grigora Dimitrova a ve čtvrté fázi turnajovou devítku Davida Goffina. Následně jej vyřadil první hráč žebříčku a pozdější vítěz Rafael Nadal, jemuž odebral jen pět gamů. Stal se tak nejmladším čtvrtfinalistou US Open od Andyho Roddicka a ročníku 2001. Do finále se probojoval na úvodním ročníku závěrečného turnaje sezóny pro hráče do 21 let, Next Generation ATP Finals 2017 v Miláně, kde podlehl Jihokorejci Čong Hjonovi, na něhož nestačil už v základní skupině. Turnaj se odehrával ve formátu Fast4 tenisu bez bodového ohodnocení.[13][14]

V době zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 hrál závěr Dubai Tennis Championships 2022. Po semifinálové výhře nad Polákem Hubertem Hurkaczem napsal na kameru vzkaz: „No war please“.[15] Ve finále zdolal českého kvalifikanta Jiřího Veselého po dvousetovém průběhu a vybojoval jubilejní desátý singlový titul. Navázal jím na šest dní starý triumf z Open 13 Provence 2022 v Marseille.[16][17]
První titul z kategorie Masters získal na Monte-Carlo Rolex Masters 2023. Ve finále zdolal dánskou světovou osmičku Holgera Runeho poměrem 7–5 ve třetím setu, když otočil nepříznivý vývoj 1–4 na gamy.[18]
Po pětisetové bitvě postoupil přes Kazachstánce Alexandra Bublika mezi poslední osmičku Wimbledonu 2023, čímž zkompletoval čtvrtfinálové účasti na grandslamech. Poté však nestačil na světovou dvojku Novaka Djokoviće a jako první tenista v otevřené éře prohrál osm úvodních grandslamových čtvrtfinále, do nichž nastoupil.[19] Čtvrtfinálový souboj nezvládl ani na devátý pokus na US Open 2023, kde jej vyřadil Daniil Medveděv.[3]
Soukromý život
Narodil se roku 1997 v ruské metropoli Moskvě do rodiny profesionálního boxera a později restauratéra Andreje Rubljova a tenisové trenérky Mariny Marenkové,[20] která se podílela na vedení např. Anny Kurnikovové.
K roku 2015 jej trénoval běloruský kouč Sergej Taraševič. V rámci přípravy studoval Raonicův servis, Nadalovu hru nohou a pohyb či Federerovu herní lehkost a forhend.[6]
Utkání o olympijské medaile
Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)
Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeřky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Zlato | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý |
![]() |
![]() ![]() |
6–3, 6–7(5–7), [13–11] |
Finále na okruhu ATP Tour
|
Dvouhra: 24 (15–9)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 23. července 2017 | Umag, Chorvatsko | antuka |
![]() |
6–4, 6–2 |
Finalista | 1. | 6. ledna 2018 | Dauhá, Katar | tvrdý |
![]() |
2–6, 3–6 |
Finalista | 2. | 28. července 2019 | Hamburk, Německo | antuka |
![]() |
5–7, 6–4, 3–6 |
Vítěz | 2. | 20. října 2019 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) |
![]() |
6–4, 6–0 |
Vítěz | 3. | 11. ledna 2020 | Dauhá, Katar | tvrdý |
![]() |
6–2, 7–6(7–3) |
Vítěz | 4. | 18. ledna 2020 | Adelaide, Austrálie | tvrdý |
![]() |
6–3, 6–0 |
Vítěz | 5. | 27. září 2020 | Hamburk, Německo | antuka |
![]() |
6–4, 3–6, 7–5 |
Vítěz | 6. | 18. října 2020 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |
![]() |
7–6(7–5), 6–4 |
Vítěz | 7. | 1. listopadu 2020 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) |
![]() |
6–4, 6–4 |
Vítěz | 8. | 7. března 2021 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) |
![]() |
7–6(7–4), 6–4 |
Finalista | 3. | 18. dubna 2021 | Monte Carlo, Monako | antuka |
![]() |
3–6, 3–6 |
Finalista | 4. | 20. června 2021 | Halle, Německo | tráva |
![]() |
3–6, 6–7(4–7) |
Finalista | 5. | 22. srpna 2021 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý |
![]() |
2–6, 3–6 |
Vítěz | 9. | 20. února 2022 | Marseille, Francie | tvrdý (h) |
![]() |
7–5, 7–6(7–4) |
Vítěz | 10. | 26. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý |
![]() |
6–3, 6–4 |
Vítěz | 11. | 24. dubna 2022 | Bělehrad, Srbsko | antuka |
![]() |
6–2, 6–7(4–7), 6–0 |
Vítěz | 12. | 16. října 2022 | Gijón, Španělsko | tvrdý (h) |
![]() |
6–2, 6–3 |
Finalista | 6. | 4. března 2023 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Daniil Medveděv | 2–6, 2–6 |
Vítěz | 13. | 16. dubna 2023 | Monte Carlo, Monako | antuka |
![]() |
5–7, 6–2, 7–5 |
Finalista | 7. | 23. dubna 2023 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | antuka |
![]() |
3–6, 6–4, 4–6 |
Finalista | 8. | 25. června 2023 | Halle, Německo | tráva |
![]() |
3–6, 6–3, 3–6 |
Vítěz | 14. | 23. července 2023 | Båstad, Švédsko | antuka |
![]() |
7–6(7–3), 6–0 |
Finalista | 9. | 15. října 2023 | Šanghaj, Čína | tvrdý |
![]() |
3–6, 6–3, 6–7(8–10) |
Vítěz | 15. | 7. ledna 2024 | Hongkong, Čína | tvrdý |
![]() |
6–4, 6–4 |
Čtyřhra: 7 (4–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 25. října 2015 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) |
![]() |
![]() ![]() |
2–6, 6–1, [10–6] |
Finalista | 1. | 1. dubna 2018 | Miami, Spojené státy | tvrdý |
![]() |
![]() ![]() |
6–4, 6–7(5–7), [4–10] |
Finalista | 2. | 3. listopadu 2019 | Paříž, Francie | tvrdý (h) |
![]() |
![]() ![]() |
4–6, 1–6 |
Vítěz | 2. | březen 2021 | Dauhá, Katar | tvrdý |
![]() |
![]() ![]() |
7–5, 6–4 |
Finalista | 3. | 16. října 2021 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý |
![]() |
![]() ![]() |
3–6, 6–7(5–7) |
Vítěz | 3. | 20. února 2022 | Marseille, Francie | tvrdý (h) |
![]() |
![]() ![]() |
4–6, 7–5, [10–7] |
Vítěz | 4. | 6. května 2023 | Madrid, Španělsko | antuka | Karen Chačanov |
![]() ![]() |
6–3, 3–6, [10–3] |
Finále Next Gen ATP Finals
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 11. listopadu 2017 | Milán, Itálie | tvrdý (h) |
![]() |
4–3(7–5), 3–4(2–7), 2–4, 2–4 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (1–2 D; 2–0 Č) |
Futures (4–2 D; 1–2 Č) |
Dvouhra: 9 (5–4)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 17. srpna 2013 | Minsk, Bělorusko | tvrdý |
![]() |
6–7((2–7), 6–4, 4–6 |
Vítěz | 1. | 17. listopadu 2013 | Bradenton, Spojené státy | antuka |
![]() |
3–6, 7–6(8–6), 6–3 |
Vítěz | 2. | 8. března 2014 | Aktobe, Kazachstán | tvrdý (h) |
![]() |
6–4, 3–6, 6–3 |
Vítěz | 3. | 31. května 2014 | Moskva, Rusko | antuka |
![]() |
6–0, 6–4 |
Finalista | 2. | 1. listopadu 2014 | Tartu, Estonsko | koberec (h) |
![]() |
4–6, 2–6 |
Vítěz | 4. | 20. prosince 2014 | Santo Domingo, Dominikánská republika | tvrdý |
![]() |
6–2, 6–4 |
Vítěz | 5. | 6. března 2016 | Quimper, Francie | tvrdý (h) |
![]() |
6–7(6–8), 6–4, 6–4 |
Finalista | 3. | 13. listopadu 2016 | Mouilleron-le-Captif, Francie | tvrdý (h) |
![]() |
5–7, 6–2, 3–6 |
Finalista | 4. | 29. ledna 2017 | Rennes, Francie | tvrdý (h) |
![]() |
7–6(8–6), 3–6, 6–7(5–7) |
Čtyřhra: 5 (3–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 14. července 2013 | Plovdiv, Bulharsko | antuka |
![]() |
![]() ![]() |
6–4, 3–6(8–10) |
Vítěz | 1. | 18. května 2014 | Teplice, Česko | antuka |
![]() |
![]() ![]() |
7–5, 6–2 |
Finalista | 2. | 31. května 2014 | Moskva, Rusko | antuka |
![]() |
![]() ![]() |
6–2, 4–6(8–10) |
Vítěz | 2. | 8. února 2015 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) |
![]() |
![]() ![]() |
6–4, 7–6(7–5) |
Vítěz | 3. | 4. července 2015 | Padova, Itálie | antuka |
![]() |
![]() ![]() |
6–4, 7–6(7–4) |
Finále soutěží družstev: 2 (2–0)
Stav | č. | soutěž | povrch | spoluhráči | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 2.–7. února 2021 ATP Cup Melbourne, Austrálie |
tvrdý |
![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
2–0 |
Vítěz | 2. | 5. prosince 2021 Davis Cup Madrid, Španělsko |
tvrdý (h) |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
2–0 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2014 | French Open | antuka |
![]() |
6–2, 7–5 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2014 | Wimbledon | tráva |
![]() |
![]() ![]() |
4–6, 6–3, 6–8 |
Chronologie výsledků na Grand Slamu
Dvouhra
Turnaj | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | SR | V–P |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Australian Open | A | A | A | 2. kolo | 3. kolo | 1. kolo | 4. kolo | ČF | 3. kolo | ČF | ČF | 0 / 8 | 20–8 |
French Open | A | A | 2Q | 1. kolo | A | A | ČF | 1. kolo | ČF | 3. kolo | 0 / 5 | 10–5 | |
Wimbledon | A | 2Q | 2Q | 2. kolo | A | 2. kolo | NH | 4. kolo | A | ČF | 0 / 4 | 9–4 | |
US Open | A | 1. kolo | 1Q | ČF | 1. kolo | 4. kolo | ČF | 3. kolo | ČF | ČF| | 0 / 8 | 21–8 | |
výhry–prohry | 0–0 | 0–1 | 0–0 | 6–4 | 2–2 | 4–3 | 11–3 | 9–4 | 10–3 | 14–4 | 4–1 | 0 / 25 | 50–25 |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Rublev (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Andrej Rubljov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. prosince 2023
- ↑ Andrej Rubljov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 1. listopadu 2023
- ↑ a b SAHA, Rajdeep. Daniil Medvedev downs Andrey Rublev, reaches US Open semis: Stats. NewsBytes [online]. 2023-09-07 [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jannik Sinner serves up Novak Djokovic rematch after outlasting Andrey Rublev at Australian Open. Tennis.com [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andrej Rubljov (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 5. prosince 2023
- ↑ a b c d Поколение Next: Андрей Рублев [online]. SportBox, 09-06-2014 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Wimbledon. Андрей Рублёв покидает юниорские соревнования [online]. GoTennis, 3-07-2014 [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Championat, 6-07-2014 [cit. 2014-07-07]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Who's who: ITF Junior Masters. www.itftennis.com [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-30.
- ↑ Андрей Рублёв повторил достижение Рафаэля Надаля [online]. Championat.com, 17-05-2015. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Young Gun Rublev Reaches Geneva Second Round; Giraldo Advances [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rublev Beats Lorenzi For First Title In Umag [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-07-23 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (eb)
- ↑ Ondřej Jirásek. Vítězem premiérového ročníku Next Gen ATP Finals je Hyeon Chung [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-11 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Tenisový Turnaj mistrů pro mladé naděje vyhrál Korejec Čong Hjon [online]. iDNES.cz, 2017-11-12 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ne válce. Ruský tenista Rubljov napsal po výhře v Dubaji na kameru jasný vzkaz. Aktualne.cz [online]. 2022-02-25. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Veselý v Dubaji prohrál finále s Rubljovem. Rus slaví druhý triumf během sedmi dnů. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Andrey Rublev Races Past Jiri Vesely To Dubai Title. ATP Tour [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ JACOT, Sam. Andrey Rublev Defeats Holger Rune For Monte-Carlo Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-16 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-16. (anglicky)
- ↑ Novak Djokovic Defeats Andrey Rublev In Wimbledon QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andrey Rublev Parents, Father ,Mother , Nationality & More. Sportskeeda.com [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Rubljov na Wikimedia Commons
- Andrej Rubljov na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Andrej Rubljov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Andrej Rubljov na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Andrej Rubljov v databázi Olympedia (anglicky)
- Andrej Rubljov na X (dříve Twitteru)