Filip Polášek

Filip Polášek
Filip Polášek ve Wimbledonu 2019
Stát	Slovensko Slovensko
Datum narození	21. července 1985 (38 let)[1]
Místo narození	Zvolen, Československo[1]
Bydliště	Bratislava, Slovensko[1]
Výška	193 cm[1]
Hmotnost	88 kg[1]
Profesionál od	2005
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 465 235 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	1–0
Nejvyšší umístění	555. místo (26. listopadu 2007)
Čtyřhra
Poměr zápasů	261–175
Tituly	17 ATP, 16 challengerů, 17 Futures
Nejvyšší umístění	7. místo (3. února 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2021)
French Open	3. kolo (2011, 2020)
Wimbledon	semifinále (2019)
US Open	semifinále (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	základní skupina (2019, 2021)
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2010)
French Open	čtvrtfinále (2013, 2021)
Wimbledon	2. kolo (2013, 2022)
US Open	2. kolo (2013, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231105a5. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip Polášek (* 21. července 1985 Zvolen) je slovenský profesionální tenista, specializující se na čtyřhru.^[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Po boku Chorvata Ivana Dodiga vyhrál Australian Open 2021, kde se stal prvním slovenským mužem ve finále grandslamové čtyřhry.^[3] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet tři titulů ve čtyřhře.^[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2007 na 555. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2020 na 7. místě. Trénuje ho bývalý spoluhráč Leoš Friedl.^[1]

Kariéru poprvé ukončil v listopadu 2013 pro vyhřezlou meziobratlovou ploténku s uskřinutím nervu způsobujícím bolest levé dolní končetiny. Následně čtyři a půl roku nedržel raketu v ruce a pracoval jako šéftrenér oddílu v Piešťanech.^[2][5]

Poté, co trénoval s Mikem Bryanem, se k profesionálnímu tenisu vrátil^[1] na červnovém Poprad-Tatry ATP Challenger 2018, kde odehrál čtyřhru s Patrikem Riklem.^[4] Do okruhu ATP Tour v obnovené kariéře poprvé zasáhl o rok později, na červnovém Antalya Open 2019. Po boku Chorvata Ivana Dodiga skončili jako poražení finalisté.^[6] Na navazujícím Wimbledonu se premiérově probojoval do semifinále grandslamu, aby v něm s Chorvatem podlehli Mahutovi s Rogerem-Vasselinem. Další dva turnaje v páru Philippem Oswaldem znamenali finálovou účast, z nichž v trofej proměnil rakouský Generali Open Kitzbühel 2019. Premiérový masters si pak odvezl s Dodigem o dva týdny později ze cincinnatského Western & Southern Open 2019 po výhře nad kolumbijskými světovými jedničkami Cabalem a Farahem.^[7][5]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Gruzii, v němž vyhrál dvouhru nad Osadzem i čtyřhru s Mertinákem. Slováci postoupili do baráže o Světovou skupinu po vítězství 4:1 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 13–4 ve čtyřhře.^[8]

V letech 2008 a 2019 se stal mužským vítězem slovenské ankety Tenista roku.^[9][10][2] S partnerkou Karin má dcery Karolínu (nar. 2017)^[2] a Olívii-Viktórii (nar. 2021), která se narodila dva dny před ziskem trofeje na Australian Open.^[11]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2021	Australian Open	tvrdý	Ivan Dodig	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–3, 6–4

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda (před/od 2009) D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (1–0 Č) Turnaj mistrů (0) ATP Masters Series / ATP Tour Masters 1000 (2–0 Č) ATP International Series Gold / ATP Tour 500 (1–4 Č) ATP International Series / ATP Tour 250 (13–14 Č)

Čtyřhra: 35 (17–18)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	duben 2008	Valencie, Španělsko	antuka	Travis Parrott	Máximo González Juan Mónaco	5–7, 5–7
Vítěz	1.	červenec 2008	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Jaroslav Levinský	Stéphane Bohli Stanislas Wawrinka	3–6, 6–2, [11–9]
Vítěz	2.	říjen 2008	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Travis Parrott	Rohan Bopanna Max Mirnyj	3–6, 7–6(7–4), [10–8]
Finalista	2.	únor 2009	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	Travis Parrott	Mardy Fish Mark Knowles	6–7(7–9), 1–6
Finalista	3.	červen 2009	Eastbourne, Spojené království	tráva	Travis Parrott	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	4–6, 4–6
Vítěz	3.	červenec 2009	Båstad, Švédsko	antuka	Jaroslav Levinský	Robert Lindstedt Robin Söderling	1–6, 6–3, [10–7]
Finalista	4.	červenec 2009	Hamburk, Německo	antuka	Marcelo Melo	Simon Aspelin Paul Hanley	3–6, 3–6
Finalista	5.	červenec 2009	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Jaroslav Levinský	Marco Chiudinelli Michael Lammer	5–7, 3–6
Finalista	6.	červen 2010	Halle, Německo	tráva	Martin Damm	Serhij Stachovskyj Michail Južnyj	6–4, 5–7, [7–10]
Vítěz	4.	srpen 2010	Umag, Chorvatsko	antuka	Leoš Friedl	František Čermák Michal Mertiňák	6–3, 7–6(9–7)
Vítěz	5.	květen 2011	Bělehrad, Srbsko	antuka	František Čermák	Oliver Marach Alexander Peya	7–5, 6–2
Finalista	7.	červenec 2011	Hamburk, Německo	antuka	František Čermák	Oliver Marach Alexander Peya	4–6, 1–6
Vítěz	6.	červenec 2011	Gstaad, Švýcarsko (2)	antuka	František Čermák	Christopher Kas Alexander Peya	6–3, 7–6(9–7)
Finalista	8.	říjen 2011	Kuala Lumpur, Malajsie	tvrdý (h)	František Čermák	Eric Butorac Jean-Julien Rojer	1–6, 3–6
Finalista	9.	říjen 2011	Tokio, Japonsko	tvrdý	František Čermák	Andy Murray Jamie Murray	1–6, 4–6
Vítěz	7.	říjen 2011	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	František Čermák	Carlos Berlocq David Marrero	6–3, 6–1
Vítěz	8.	leden 2012	Dauhá, Katar	tvrdý	Lukáš Rosol	Christopher Kas Philipp Kohlschreiber	6–3, 6–4
Finalista	10.	leden 2012	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	František Čermák	Oliver Marach Alexander Peya	3–6, 2–6
Vítěz	9.	květen 2012	Mnichov, Německo	antuka	František Čermák	Xavier Malisse Dick Norman	6–4, 7–5
Finalista	11.	květen 2012	Nice, Francie	antuka	Oliver Marach	Bob Bryan Mike Bryan	6–7(5–7), 3–6
Finalista	12.	říjen 2012	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Julian Knowle	Andre Begemann Martin Emmrich	4–6, 6–3, [4–10]
Finalista	13.	leden 2013	Dauhá, Katar	tvrdý	Julian Knowle	Christopher Kas Philipp Kohlschreiber	5–7, 4–6
Vítěz	10.	únor 2013	Záhřeb, Chorvatsko	tvrdý (h)	Julian Knowle	Ivan Dodig Mate Pavić	3–6, 3–6
Vítěz	11.	duben 2013	Casablanca, Maroko	antuka	Julian Knowle	Dustin Brown Christopher Kas	6–3, 6–2
Finalista	14.	červen 2019	Antalya, Turecko	tráva	Ivan Dodig	Jonatan Erlich Artem Sitak	3–6, 4–6
Finalista	15.	červenec 2019	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Philipp Oswald	Sander Gillé Joran Vliegen	4–6, 3–6
Vítěz	12.	srpen 2019	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Philipp Oswald	Sander Gillé Joran Vliegen	6–4, 6–4
Vítěz	13.	srpen 2019	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Ivan Dodig	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	4–6, 6–4, [10–6]
Vítěz	14.	říjen 2019	Peking, Čína	tvrdý	Ivan Dodig	Łukasz Kubot Marcelo Melo	6–3, 7–6(7−4)
Finalista	16.	leden 2020	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Ivan Dodig	Máximo González Fabrice Martin	6–7(12–14), 3–6
Finalista	17.	12. ledna 2021	Antalya, Turecko	tvrdý	Ivan Dodig	Nikola Mektić Mate Pavić	2–6, 4–6
Vítěz	15.	21. února 2021	Australian Open, Melbourne, Austrálie	tvrdý	Ivan Dodig	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–3, 6–4
Finalista	18.	3. října 2021	San Diego, Spojené státy	tvrdý	John Peers	Joe Salisbury Neal Skupski	6–7(2–7), 6–3, [5–10]
Vítěz	16.	16. října 2021	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	John Peers	Aslan Karacev Andrej Rubljov	6–3, 7–6(7–5)
Vítěz	17.	10. ledna 2022	Sydney, Austrálie	tvrdý	John Peers	Simone Bolelli Fabio Fognini	7–5, 7–5

Postavení na konečném žebříčku na konci sezóny

Dvouhra

Rok	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009–11	2012
Pořadí	1405.	▲ 1339.	▲ 854.	▲ 648.	▼ 651.	▼ 813.	—	1557.

Čtyřhra

Rok	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014–17	2018	2019	2020	2021
Pořadí	1520.	▲ 489.	▲ 280.	▼ 304.	▲ 108.	▲ 36.	▲ 31.	▼ 43.	▲ 24.	▼ 32.	▼ 54.	—	159.	▲ 13.	▲ 17.	▲ 9.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Filip Polášek na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Polášek na Wikimedia Commons
• Filip Polášek na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Filip Polášek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Filip Polášek na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Filip Polášek v databázi Olympedia (anglicky)

Zdroj