Édouard Roger-Vasselin
| Édouard Roger-Vasselin | |
|---|---|
 Édouard Roger-Vasselin na French Open 2019
| |
| Přezdívka | Doudou |
| Stát |
 Francie
|
| Datum narození | 28. listopadu 1983 (40 let) |
| Místo narození | Gennevilliers, Francie |
| Bydliště | Boulogne-Billancourt, Francie |
| Výška | 185 cm |
| Hmotnost | 78 kg |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 7 692 490 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 84–125 |
| Tituly | 0 ATP, 4 challengery, 7 Futures |
| Nejvyšší umístění | 35. místo (10. února 2014) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2014) |
| French Open | 3. kolo (2007) |
| Wimbledon | 3. kolo (2007) |
| US Open | 2. kolo (2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 390–262 |
| Tituly | 28 ATP, 16 challengerů, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 6. místo (3. listopadu 2014) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2015) |
| French Open | vítěz (2014) |
| Wimbledon | finále (2016, 2019) |
| US Open | čtvrtfinále (2017, 2018) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | finále (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2018) |
| French Open | semifinále (2016, 2017) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2021, 2022) |
| US Open | finále (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 6. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Édouard Roger-Vasselin (* 28. listopadu 1983 Gennevilliers, Hauts-de-Seine) je francouzský profesionální tenista a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2014 s krajanem Julienem Benneteauem. Grandslamová finále si také zahrál v mužské čtyřhře Wimbledonu 2016 a 2019 i smíšené soutěži US Open 2022. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet osm deblových turnajů včetně Cincinnati Masters 2015, Miami Open 2023 a Paris Masters 2023 z kategorie Masters. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 35. místě a ve čtyřhře v listopadu téhož roku na 6. místě. Trénuje ho Dave Marshal. Dříve tuto roli plnili Antoine Quinquis, Nicolas Renavand a Gregoire Jacq.[2]
Jeho otcem je bývalý francouzský tenista Christophe Roger-Vasselin, semifinalista dvouhry na French Open 1983, kde porazil světovou jedničku Jimmyho Connorse.
Tenisová kariéra
V roce 2001 se stal francouzským šampionem ve dvouhře dorostenců do 18 let. Ve druhém kole Wimbledonu 2007 přehrál z pozice kvalifikanta argentinskou světovou dvacítku Juana Ignacia Chelu, než jej zastavil krajan a čtrnáctý muž klasifikace Richard Gasquet. Bodový zisk jej po skončení premiérově posunul do elitní světové stovky, když 9. července 2007 figuroval na 92. místě žebříčku. Rovněž na tokijském Rakuten Japan Open Tennis Championships 2009 musel jako 189. hráč klasifikace projít kvalifikační soutěží. Po jejím zvládnutí v první fázi dvouhry zdolal světovou pětku Juana Martína del Potra a poté i Rakušana Jürgena Melzera z konce elitní čtyřicítky. Ve čtvrtfinále podlehl Australanovi Lleytonu Hewittovi.
Do premiérového finále dvouhry na okruhu ATP Tour se probojoval během březnového Delray Beach International Tennis Championships 2013. Nestačil v něm na Lotyše Ernestsa Gulbise ve dvou setech. Také z boje o titul na lednovém Aircel Chennai Open 2014 v indické Čennaí odešel poražen od Švýcara Stanislase Wawrinky, který získal o tři týdny později trofej na Australian Open.
Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál s krajanem Julienem Benneteauem mužskou čtyřhru French Open 2014, když ve finále porazili španělský pár Marcel Granollers a Marc López. Bodový zisk jej premiérově posunul do první světové desítky deblového žebříčku. V závěru sezóny se pak oba probojovali do semifinále debla na Turnaje mistrů 2014.
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 3 (1–2)
| Stav | Rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2014 | French Open | antuka |
Julien Benneteau
|
 Marcel Granollers Marc López
|
6–3, 7–6(7–1) |
| Finalista | 2016 | Wimbledon | tráva |
Julien Benneteau
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
4–6, 6–7(1–7), 3–6 |
| Finalista | 2019 | Wimbledon | tráva |
Nicolas Mahut
|
 Robert Farah Juan Sebastián Cabal
|
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–7(6–8), 7–6(7–5), 3–6 |
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2022 | US Open | tvrdý |
 Kirsten Flipkensová
|
 Storm Sandersová John Peers
|
6–4, 4–6, [7–10] |
Finále na ATP Tour
| ||||||||
Dvouhra: 2 (0–2)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 3. března 2013 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý |
 Ernests Gulbis
|
6–7(3–7), 3–6 |
| Finalista | 2. | 5. ledna 2014 | Čennaj, Indie | tvrdý |
 Stanislas Wawrinka
|
5–7, 2–6 |
Čtyřhra: 45 (28–17)
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 5. února 2012 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
Paul Hanley Jamie Murray
|
6–4, 7–6(7–4) |
| Vítěz | 2. | 20. února 2012 | Marseille, Francie | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
 Dustin Brown Jo-Wilfried Tsonga
|
3–6, 6–3, [10–6] |
| Vítěz | 3. | 17. září 2012 | Méty, Francie | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
 Johan Brunström Frederik Nielsen
|
7–6(7–3), 6–4 |
| Vítěz | 4. | 15. července 2013 | Newport, Spojené státy | tráva |
Nicolas Mahut
|
 Tim Smyczek Rhyne Williams
|
6–7(4–7), 6–2, [10-5] |
| Finalista | 1. | 20. července 2013 | Bogotá, Kolumbie | tvrdý |
 Igor Sijsling
|
 Purav Radža Divij Šaran
|
6–7(4–7), 6–7(3–7) |
| Vítěz | 5. | 29. července 2013 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý |
Igor Sijsling
|
Colin Fleming Jonathan Marray
|
7–6(8–6), 6–3 |
| Vítěz | 6. | 6. října 2013 | Tokio, Japonsko | tvrdý |
Rohan Bopanna
|
Jamie Murray John Peers
|
7–6(7–5), 6–4 |
| Vítěz | 7. | 23. února 2014 | Marseille, Francie (2) | tvrdý (h) |
Julien Benneteau
|
Paul Hanley Jonathan Marray
|
4–6, 7–6(8–6), [13–11] |
| Vítěz | 7. | 23. února 2014 | Marseille, Francie (3) | tvrdý (h) |
Julien Benneteau
|
Paul Hanley Jonathan Marray
|
4–6, 7–6(8–6), [13–11] |
| Vítěz | 8. | 7. června 2014 | French Open, Paříž, Francie | antuka |
Julien Benneteau
|
Marcel Granollers Marc López
|
6–3, 7–6(7–1) |
| Finalista | 2. | 12. října 2014 | Šanghaj, Čína | tvrdý |
Julien Benneteau
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
3–6, 6–7(3–7) |
| Vítěz | 8. | 26. července 2015 | Bogotá, Kolumbie | tvrdý |
 Radek Štěpánek
|
 Mate Pavić Michael Venus
|
7–5, 6–3 |
| Finalista | 3. | 16. srpna 2015 | Montréal, Kanada | tvrdý |
 Daniel Nestor
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–7(5–7), 6–3, [6–10] |
| Vítěz | 10. | 23. srpna 2015 | Cincinnati, Spojené státy americké | tvrdý |
Daniel Nestor
|
 Marcin Matkowski Nenad Zimonjić
|
6–2, 6–2 |
| Vítěz | 11. | 27. září 2015 | Méty, Francie (2) | tvrdý (h) |
Łukasz Kubot
|
Nicolas Mahut Pierre-Hugues Herbert
|
2-6, 6-3, [10-7] |
| Finalista | 4. | 11. října 2015 | Peking, Čína | tvrdý |
Daniel Nestor
|
Vasek Pospisil Jack Sock
|
6–3, 3–6, [6–10] |
| Finalista | 5. | 9. července 2016 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva |
Julien Benneteau
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
4–6, 6–7(1–7), 3–6 |
| Vítěz | 12. | 24. července 2016 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý |
Daniel Nestor
|
Łukasz Kubot Alexander Peya
|
7–6(7–3), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 13. | 23. října 2016 | Antverpy, Belgie | tvrdý |
Daniel Nestor
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 6. | 14. května 2017 | Madrid, Španělsko | antuka |
Nicolas Mahut
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
5–7, 3–6 |
| Finalista | 7. | 25. června 2017 | Londýn, Spojené království | tráva |
Julien Benneteau
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
2–6, 3–6 |
| Vítěz | 14. | 24. září 2017 | Mety, Francie (3) | tvrdý (h) |
Julien Benneteau
|
Wesley Koolhof Artem Sitak
|
7–5, 6–3 |
| Finalista | 8. | 29. října 2017 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) |
Fabrice Martin
|
Ivan Dodig Marcel Granollers
|
5–7, 6–7(6–8) |
| Finalista | 9. | 14. dubna 2018 | Marrákeš, Maroko | antuka |
Benoît Paire
|
Nikola Mektić Alexander Peya
|
5–7, 6–3, [7–10] |
| Finalista | 10. | 5. srpna 2018 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý |
Mike Bryan
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
6–3, 3–6, [4–10] |
| Vítěz | 15. | 24. září 2018 | Mety, Francie | tvrdý (h) |
Édouard Roger-Vasselin
|
Ken Skupski Neal Skupski
|
6–1, 7–5 |
| Vítěz | 16. | 21. října 2018 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
Marcelo Demoliner Santiago González
|
6–4, 7–5 |
| Finalista | 11. | 28. října 2018 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) |
Mike Bryan
|
Joe Salisbury Neal Skupski
|
6–7(5–7), 3–6 |
| Vítěz | 17. | 10. února 2019 | Montpellier, Francie (2) | tvrdý (h) |
Ivan Dodig
|
Benjamin Bonzi Antoine Hoang
|
6–3, 6–3 |
| Vítěz | 18. | 25. května 2019 | Lyon, Francie | antuka |
Ivan Dodig
|
Ken Skupski Neal Skupski
|
6–4, 6–3 |
| Finalista | 12. | 13. července 2019 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva |
Nicolas Mahut
|
Robert Farah Juan Sebastián Cabal
|
7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–7(6–8), 7–6(7–5), 3–6 |
| Finalista | 13. | 22. září 2019 | Mety, Francie | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
Robert Lindstedt Jan-Lennard Struff
|
6–2, 6–7(1–7), [4–10] |
| Vítěz | 19. | 6. října 2019 | Tokio, Japonsko | tvrdý |
Nicolas Mahut
|
Nikola Mektić Franko Škugor
|
7–6(9–7), 6–4 |
| Vítěz | 20. | 20. října 2019 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) |
 Henri Kontinen
|
Mate Pavić Bruno Soares
|
6–4, 6–2 |
| Vítěz | 21. | 18. října 2020 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |
Jürgen Melzer
|
Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop
|
6–2, 7–6(7–4) |
| Finalista | 14. | 14. listopadu 2020 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) |
Jürgen Melzer
|
Jamie Murray Neal Skupski
|
bez boje |
| Finalista | 15. | 22. listopadu 2020 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království | tvrdý (h) |
Jürgen Melzer
|
Wesley Koolhof Nikola Mektić
|
6–2, 3–6, [5–10] |
| Vítěz | 22. | 28. února 2022 | Montpellier, Francie (3) | tvrdý (h) |
Henri Kontinen
|
 Jonatan Erlich  Andrej Vasilevskij
|
6–2, 7–5 |
| Finalista | 16. | 19. března 2022 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý |
Santiago González
|
John Isner Jack Sock
|
6–7(4–7), 3–6 |
| Vítěz | 23. | říjen 2022 | Florencie, Itálie | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
7–6(7–4), 6–3 |
| Finalista | 17. | říjen 2022 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) |
Nicolas Mahut
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
4–6, 6–7(5–7) |
| Vítěz | 24. | únor 2023 | Marseille, Francie | tvrdý (h) |
Santiago González
|
Nicolas Mahut Fabrice Martin
|
4–6, 7–6(7–4), [10–7] |
| Vítěz | 25. | březen 2023 | Miami, Spojené státy | tvrdý |
Santiago González
|
Nicolas Mahut Austin Krajicek
|
7–6(7–4), 7–5 |
| Vítěz | 26. | srpen 2023 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý |
Santiago González
|
Andrew Harris Dominik Koepfer
|
6–4, 7–5 |
| Vítěz | 27. | říjen 2023 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) |
Santiago González
|
 Hugo Nys Jan Zieliński
|
6–7(8–10), 7–6(7–3), [10–1] |
| Vítěz | 28. | listopad 2023 | Paříž, Francie | tvrdý (h) |
Santiago González
|
Rohan Bopanna Matthew Ebden
|
6–2, 5–7, [10–7] |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017–2022 |
| Pořadí | 1383 | ▲ 421. | ▲ 300. | ▲ 197. | ▲ 189. | ▼ 252. | ▲ 96. | ▼ 166. | ▲ 153. | ▲ 124. | ▲ 106. | ▲ 102. | ▲ 52. | ▼ 87. | ▼ 123. | ▼ 293. | — |
Čtyřhra
| Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Pořadí | 871. | ▲ 323. | ▲ 307. | ▲ 197. | ▼ 292. | ▲ 289. | ▲ 219. | ▲ 170. | ▲ 98. | ▼ 133. | ▲ 43. | ▲ 17. | ▲ 7. | ▼ 17. | ▬ 17. | ▼ 26. | ▲ 24. | ▲ 16. | ▲ 15. | ▼ 42. | ▲ 32. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édouard Roger-Vasselin na anglické Wikipedii.
- ↑ Édouard Roger-Vasselin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. listopadu 2023
- ↑ Édouard Roger-Vasselin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. listopadu 2023
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Édouard Roger-Vasselin na Wikimedia Commons
- Édouard Roger-Vasselin na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Édouard Roger-Vasselin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Édouard Roger-Vasselin na X (dříve Twitteru)
