Gaël Monfils

Gaël Monfils
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
Gaël Monfils ve Wimbledonu 2018
Přezdívka MP-Magic
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 1. září 1986 (37 let)
Místo narození Paříž, Francie
Bydliště Ženeva, Švýcarsko
Výška 193 cm
Hmotnost 85 kg
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 21 663 981 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 540–313
Tituly 12 ATP, 5 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění 6. místo (7. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2016, 2022)
French Open semifinále (2008)
Wimbledon 4. kolo (2018)
US Open semifinále (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů základní skupina (2016)
Olympijské hry čtvrtfinále (2008, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 28–84
Tituly 0 ATP
Nejvyšší umístění 155. místo (8. srpna 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2006)
French Open 2. kolo (2007)
US Open 1. kolo (2005)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2006)
French Open 2. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cup finále (2010, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaël Sébastien Monfils (* 1. září 1986 Paříž) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct singlových turnajů včetně Rotterdam Open 2019 a 2020. V sérii Masters prohrál finále na Paris Masters 2009 i 2010 a také na Monte-Carlo Masters 2016. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[1]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2016 na 6. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 155. místě. V roce 2023 jej začali trénovat Peter Lucassen s Mikaelem Tillströmem. Do roku 2021 tuto roli plnili Günter Bresnik a Richard Ruckelshausen.

Na grandslamu se nejdále probojoval do semifinále French Open 2008 a US Open 2016. V obou zápasech jej vyřadily světové jedničky, Roger Federer na pařížské antuce a Novak Djoković na newyorském betonu. Juniorskou kariéru zakončil se zápasovou bilancí 83–22. V roce 2004 vyhrál tři ze čtyř juniorských grandslamů – Australian Open, French Open a Wimbledon. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v únoru 2004 na 1. místě a v závěru sezóny jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa. V sezóně 2005 se na okruhu ATP Tour stal nováčkem roku.[2]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval jako 23letý v roce 2009 barážovým utkáním o světovou skupinu proti Nizozemsku, když nastoupil do prvního zápasu proti Thiemo de Bakkerovi, se kterým prohrál ve čtyřech setech. Francie přesto v sérii zvítězila 4:1 na zápasy. V roce 2010 hrál ve finále se Srbskem a v roce 2014 se Švýcarskem. Oba zápasy Francie prohrála. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 12–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

V roce 2008 jej sportovní deník L'Équipe zařadil mezi nové čtyři mušketýry francouzského tenisu, spolu s Gillesem Simonem, Richardem Gasquetem a Jo-Wilfriedem Tsongou.[4][5]

Soukromý život

Během Australian Open 2019 oznámili s ukrajinskou tenistkou Elinou Svitolinovou partnerský vztah.[6] Po dvou letech nejdříve deklarovali rozchod. O šest týdnů později, v dubnu 2021, se ovšem zasnoubili.[7] Během července téhož roku se ve Švýcarsku uskutečnil sňatek.[8] Dcera Skaï Monfilsová se do manželství narodila v říjnu 2022.[9]

Trenérské vedení

  • Thierry Champion (2004–2006)
  • Tarik Benhabiles (2007–2008)
  • Roger Rasheed (2008–2011)
  • Patrick Chamagne (2011–2013)
  • Jan de Witt (2015)[10]
  • Mikael Tillström (2016–2018)
  • Liam Smith (2019–2020)
  • Richard Ruckelshausen (2021–2023)
  • Günter Bresnik (2021–2023)
  • Mikael Tillström (od 2023)
  • Peter Lucassen (od 2023)

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 34 (12–22)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–3)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (3–5)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (9–14)
Tituly podle povrchu
tvrdý (11–15)
antuka (1–5)
tráva (0–1)
koberec (0–1)
Tituly podle prostředí
venku (4–12)
hala (8–10)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 1. srpna 2005 Varšava, Polsko antuka Německo Florian Mayer 7–6(8–6), 4–6, 7–5
Finalista 1. 9. října 2005 Méty, Francie tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 6–7(7–9), 0–6
Finalista 2. 30. října 2005 Lyon, Francie koberec (h) USA Andy Roddick 3–6, 2–6
Finalista 3. 8. ledna 2006 Dauhá, Katar tvrdý Švýcarsko Roger Federer 3–6, 6–7(5–7)
Finalista 4. 20. května 2007 Pörtschach, Rakousko antuka Argentina Juan Mónaco 6–73–7, 0–6
Finalista 5. 4. října 2008 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Německo Philipp Petzschner 4–6, 4–6
Finalista 6. 28. února 2009 Acapulco, Mexiko antuka Španělsko Nicolás Almagro 4–6, 4–6
Vítěz 2. 27. září 2009 Méty, Francie tvrdý(h) Německo Philipp Kohlschreiber 7–6(7–1), 3–6, 6–2
Finalista 7. 15. listopadu 2009 Paříž, Francie tvrdý (h) Srbsko Novak Djoković 2–6, 7–5, 6–7(3–7)
Finalista 8. 18. července 2010 Stuttgart, Německo antuka Španělsko Albert Montañés 2–6, 2–1skreč
Finalista 9. 10. října 2010 Tokio, Japonsko tvrdý Španělsko Rafael Nadal 1–6, 5–7
Vítěz 3. 31. října 2010 Montpellier, Francie tvrdý (h) Chorvatsko Ivan Ljubičić 6–2, 5–7, 6–1
Finalista 10. 14. listopadu 2010 Paříž, Francie (2) tvrdý (h) Švédsko Robin Söderling 1–6, 6–7(1–7)
Finalista 11. 7. srpna 2011 Washington, D.C., USA tvrdý Česko Radek Štěpánek 4–6, 4–6
Vítěz 4. 23. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Finsko Jarkko Nieminen 7–5, 3–6, 6–2
Finalista 12. 7. ledna 2012 Dauhá, Katar (2) tvrdý Francie Jo-Wilfried Tsonga 5–7, 3–6
Finalista 13. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Česko Tomáš Berdych 2–6, 6–4, 3–6
Finalista 14. 25. května 2013 Nice, Francie antuka Španělsko Albert Montañés 0–6, 6–7(3–7)
Finalista 15. 24. srpna 2013 Winston-Salem, USA tvrdý Rakousko Jürgen Melzer 3–6, 1–2skreč
Finalista 16. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar (3) tvrdý Španělsko Rafael Nadal 1–6, 7–6(7–5), 2–6
Vítěz 5. 9. února 2014 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Francie Richard Gasquet 6–4, 6–4
Finalista 17. 22. února 2015 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Gilles Simon 4–6, 6–1, 6–7(4–7)
Finalista 18. 14. února 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Slovensko Martin Kližan 7–6(7–1), 3–6, 1–6
Finalista 19. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako antuka Španělsko Rafael Nadal 5–7, 7–5, 0–6
Vítěz 6. 24. července 2016 Washington, D.C., USA tvrdý Chorvatsko Ivo Karlović 5–7, 7–6(8–6), 6–4
Finalista 20. 1. července 2017 Eastbourne, Spojené království tráva Srbsko Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 7. 6. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý Rusko Andrej Rubljov 6–2, 6–3
Finalista 21. 21. října 2018 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Spojené království Kyle Edmund 6–3, 6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz 8. 17. února 2019 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Švýcarsko Stan Wawrinka 6–3, 1–6, 6–2
Vítěz 9 9. února 2020 Montpellier, Francie (3) tvrdý (h) Kanada Vasek Pospisil 7–5, 6–3
Vítěz 10. 16. února 2020 Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h) Kanada Félix Auger-Aliassime 6–2, 6–4
Finalista 22. 3. října 2021 Sofia, Bulharsko tvrdý (h) Itálie Jannik Sinner 3–6, 4–6
Vítěz 11. 9. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý Rusko Karen Chačanov 6–4, 6–4
Vítěz 12. 22. října 2023 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Pavel Kotov 4–6, 7–6(8–6), 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 3 (3–0)

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2004 Australian Open tvrdý Francie Josselin Ouanna 6–0, 6–3
Vítěz 2004 French Open antuka USA Alex Kuznetsov 6–2, 6–2
Vítěz 2004 Wimbledon tráva Spojené království Miles Kasiri 7–5, 7–6(8–6)

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 947. ▲ 231. ▲ 31. ▼ 46. ▲ 38. ▲ 14. ▲ 13. ▲ 12. ▼ 16. ▼ 77. ▲ 31. ▲ 18. ▼ 24. ▲ 7. ▼ 46. ▲ 29. ▲ 10. ▼ 11. ▼ 21. ▼ 52.

Čtyřhra

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019–2021 2022
Pořadí 1188. ▲ 720. ▲ 302. ▼ 391. ▲ 365. ▼ 587. ▲ 524. ▲ 202. ▼ 273. ▼ 561. — — ▲ 377. — ▲ 313. ▲ 273. — 556.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaël Monfils na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Gaël Monfils na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. ↑ Gaël Monfils | ASICS UK [online]. ASICS [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Gaël Monfils na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  4. ↑ GUYON, Pierre. Tennis. Les quatre mousquetaires, la fin d’une génération dorée ?. Ouest-France.fr [online]. 2021-02-05 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ Tennis : Jo-Wilfried Tsonga, le plus brillant des Quatre Mousquetaires. France 24 [online]. 2022-04-07 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ ADAMS, Tom. Tennis news - Elina Svitolina and Gael Monfils are Instagram official after new couple post video. www.eurosport.com [online]. Eurosport, 2019-01-19 [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Po dvouletém vztahu pauza. O šest týdnů později se Svitolinová s Monfilsem zasnoubili. TenisPortal.cz [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Tenisová svatba. Monfils a Svitolinová stvrdili svůj vztah před odletem na olympiádu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-07-16 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ VOJKŮVKA, Jan. Vítej na světě, Skaï! Svitolinová s Monfilsem se podělili o šťastnou novinku. Tenisový svět [online]. 2022-10-15 [cit. 2022-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-15. 
  10. ↑ Jan De Witt : «Gilles Simon aussi veut gagner Roland-Garros» [online]. L'Équipe, 2015-04-15 [cit. 2015-07-17]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Zdroj