Corentin Moutet

Corentin Moutet
Corentin Moutet na US Open 2018
Corentin Moutet na US Open 2018
Přezdívka Co[1]
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 19. dubna 1999 (24 let)
Místo narození Neuilly-sur-Seine, Francie
Bydliště Boulogne-Billancourt, Francie
Výška 175 cm[2]
Hmotnost 71 kg[2]
Profesionál od 2016[2]
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 2 882 992 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 36–50
Tituly 0 ATP, 6 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění 51. místo (7. listopadu 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2021, 2022, 2023)
French Open 3. kolo (2019)
Wimbledon 2. kolo (2019, 2023)
US Open 4. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů 1–2
Nejvyšší umístění 425. místo (12. června 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230625a25. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Corentin Moutet (*19. dubna 1999 Neuilly-sur-Seine) je francouzský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2022 na 51. místě a ve čtyřhře v červnu 2017 na 425. místě. Trénuje ho Petar Popović. Dříve tuto roli plnil Laurent Raymond.[1][2]

Tenisová kariéra

Corentin Moutet na French Open 2019

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v listopadu 2014, když na turnaji v dominikánské La Romaně s rozpočtem 15 tisíc dolarů podlehl ve čtvrtfinále Brazilci Thiagu Monteirovi z šesté světové stovky.[3] Během září 2016 vybojoval v této úrovni tenisu premiérovou trofej v ukrajinském Čerkasy. Ve finále turnaje dotovaného 10 tisíci dolary přehrál Němce Leona Schütta z deváté stovky žebříčku. Na challengerech poprvé triumfoval v říjnu 2017 na brestské události. V boji o titul zdolal Řeka Stefanose Tsitsipase z konce elitní stovky klasifikace.[4][3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2017, do něhož obdržel s krajanem Constantem Lestiennem divokou kartu. Jednalo se zároveň o jeho první start v hlavní soutěži okruhu ATP Tour. Po výhře nad Dustinem Brownem a Jan-sun Luem, však ve druhé fázi odebrali jen dvě hry turnajovým jedenáctkám Jeanu-Julienu Rojerovi s Horiou Tecăuem. Grandslamovou dvouhru si poprvé zahrál na Australian Open 2018, opět díky divoké kartě. V úvodním kole však nenašel recept na Itala Andrease Seppiho. Zápas na majorech pak premiérově vyhrál v 19 letech na French Open 2018 po třísetovém vítězství nad 39letým Chorvatem Ivoem Karlovićem. Jednalo se o duel nejmladšího a nejstaršího singlisty v pavouku.[5] Ve druhém kole jej vyřadil osmý nasazený Belgičan David Goffin.[6]

Do premiérového finále na túře ATP postoupil z kvalifikace Qatar ExxonMobil Open 2020 v Dauhá. Na cestě soutěží přehrál tři bývalé členy elitní světové desítky. Ve druhém kole porazil Kanaďana Milose Raonice, následně Španěla Fernanda Verdasca a mezi poslední čtveřicí nejvýše nasazeného Stana Wawrinku. Ve finále jej zdolala ruská turnajová dvojka Andrej Rubljov. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul na 70. příčku žebříčku. Ve 20 letech se stal nejmladším francouzským finalistou na okruhu od Richarda Gasqueta na Lyon Open 2006.[1][7] Na zářijovém French Open 2020 neobhájil třetí kolo z předchozího ročníku po úvodní porážce od italského kvalifikanta Lorenza Giustina. Pátou sadu ztratil až poměrem gamů 16–18. Čas utkání 6.05 hodiny znamenal druhý nejdelší zápas v historii Roland Garros[8] a čtvrtý nejdelší na grandslamu.[9][4]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. leden 2020 Dauhá, Katar tvrdý (h) Rusko Andrej Rubljov 2–6, 6–7(3–7)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (6 D; 0 Č)
ITF (5 D; 0 Č)

Dvouhra (11 titulů)

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20160901azáří 2016 Čerkasy, Ukrajina antuka Německo Leon Schütt 6–1, 6–3
2. 20161001aříjna 2016 Solin, Chorvatsko antuka Chorvatsko Nino Serdarušić 6–2, 7–6(7–1)
3. 20170501akvětna 2017 Grasse, Francie antuka Francie Alexandre Müller 6–4, 6–3
4. 20170901azáří 2017 Madrid, Španělsko antuka (h) Španělsko Guillermo Olaso 6–4, 6–1
5. 20171001aříjna 2017 Pula, Itálie antuka Itálie Gianluca di Nicola 6–1, 6–0
1. říjen 2017 Brest, Francie tvrdý (h) Řecko Stefanos Tsitsipas 6–2, 7–6(10–8)
2. září 2018 Istanbul, Turecko tvrdý Francie Quentin Halys 6–3, 6–4
3. únor 2019 Čennaí, Indie tvrdý Austrálie Andrew Harris 6–3, 6–3
4. červen 2019 Lyon, Francie antuka Švédsko Elias Ymer 6–4, 6–4
5. červen 2022 Lyon, Francie (2) antuka Argentina Pedro Cachín 6–4, 6–4
6. září 2022 Štětín, Polsko antuka Rakousko Dennis Novak 6–2, 6–7(5–7), 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corentin Moutet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Corentin Moutet | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Corentin Moutet na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220625a25. června 2022
  3. ↑ a b c Corentin Moutet na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220625a25. června 2022
  4. ↑ a b Corentin Moutet | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Moutet réussit son grand oral [online]. Eurosport, 2018-05-27 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ Zverev cruises into second round [online]. BBC, 2018-05-28 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Rubljov v Dauhá neztratil set ani s Moutetem a má třetí titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-11 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ French Open at a glance, Day 2 [online]. Yahoo, 2020-08-28 [cit. 2020-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Nadal, US Open champ Thiem advance in Paris [online]. ESPN, 2020-09-28 [cit. 2020-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj