Marcelo Arévalo

Marcelo Arévalo
Marcelo Arévalo na French Open 2018
Přezdívka	Chelo[1]
Stát	Salvador Salvador
Datum narození	17. října 1990 (33 let)[2]
Místo narození	Sonsonate, Salvador[2]
Bydliště	San Salvador, Salvador[2]
Výška	193 cm[2]
Hmotnost	86 kg[2]
Profesionál od	2012
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	2 202 564 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	33–21
Tituly	0 ATP, 3 challengery, 11 Futures
Nejvyšší umístění	139. místo (2. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo kvalifikace (2017, 2019)
French Open	2. kolo kvalifikace (2018)
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2016)
US Open	2. kolo kvalifikace (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů	143–107
Tituly	9 ATP, 18 challengerů, 18 Futures
Nejvyšší umístění	5. místo (14. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2020, 2021, 2023)
French Open	vítěz (2022)
Wimbledon	2. kolo (2018, 2019, 2023)
US Open	semifinále (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2022, 2023)
French Open	čtvrtfinále (2023)
Wimbledon	čtvrtfinále (2023)
US Open	finále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230814a14. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcelo Arévalo (* 17. října 1990 Sonsonate) je salvadorský profesionální tenista, který s Jeanem-Julienem Rojerem zvítězil v mužské čtyřhře French Open 2022.^[3] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů včetně Canada Masters 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.^[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 139. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 roku na 5. místě. Trénují ho Yari Bernardo a Carlos Teixeira. Připravuje se v Salvadoru a ve floridském Miami.^[1][2]

V salvadorském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 baráží 3. skupiny Americké zóny proti Hondurasu, v níž prohrál úvodní dvouhru s Carlosem Caceresem. Honduras zvítězil 2:0 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 35–17 ve dvouhře a 18–14 ve čtyřhře.^[5]

O čtyři roky starší bratr Rafael Arévalo se v roce 2008 stal prvním salvadorským tenistou na olympijských hrách. Marcelo Arévalo hrál v letech 2010–2011 univerzitní tenis za oklahomskou University of Tulsa, kde studoval management. Ze Středoamerických a karibských her 2010 v portorickém Mayagüezu si odvezl bronzovou medaili z dvouhry. V červenci 2019 vstoupil do manželství se Slovenkou Lucií Kovarčíkovou.^[6][1]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v lednu 2007, když na turnaji v San Salvadoru podlehl v úvodním úvodním kole Guatemalci Israeli Morálesovi.^[4] Během listopadu 2009 získal první ITF titul v mexickém Puerto Vallarta po finálové výhře nad Moldavanem Romanem Borvanovem z deváté světové stovky. Premiérovou singlovou trofej na challengerech si odvezl ze zářijového Open Bogotá 2017. Do závěrečného utkání postoupil přes nejvýše nasazeného, devadesátého muže žebříčku Víctora Estrellu Burgose. V boji o titul pak přehrál kolumbijského hráče Daniela Elahija Galána z třetí stovky klasifikace.^[2][4]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2018 v rhodeislandském Newportu. S Mexičanem Miguelem Ángelem Reyesem-Varelou však uhráli jen tři gamy na izraelsko-novozélandský pár Jonatan Erlich a Artem Sitak.^[7] První titul poté vybojovali na mexickém Los Cabos Open 2018, kde v rozhodujícím zápasu porazili americko-australskou dvojici Taylor Fritz a Thanasi Kokkinakis.^[8] Na newportském Hall of Fame Open 2019 odešli opět z finále poraženi poté, co nenašli recept na Španěla Marcel Granollers s Ukrajincem Serhijem Stachovským.^[9][10][4]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledon 2016. S Venezuelanem Robertem Maytínem zvládli londýnskou kvalifikační soutěž. V úvodním kole čtyřhry však podlehli rusko-ukrajinskému páru Konstantin Kravčuk a Denys Molčanov. V první fázi deblové soutěže ve Wimbledonu 2018 vyřadil s Chilanem Hansem Podlipnikem-Castillem britskou dvojici Jay Clarke a Cameron Norrie po pětisetové bitvě rozložené do tří dnů a trvající 5.02 hodiny. Závěrečný set skončil poměrem her 22–20.^[11][10][4]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2022	French Open	antuka	Jean-Julien Rojer	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Finalistka	2021	US Open	tvrdý	Giuliana Olmosová	Desirae Krawczyková Joe Salisbury	5–7, 2–6

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 13 (9–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	červenec 2018	Newport, Spojené státy	tráva	Miguel Ángel Reyes-Varela	Jonatan Erlich Artem Sitak	1–6, 2–6
Vítěz	1.	srpen 2018	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Miguel Ángel Reyes-Varela	Taylor Fritz Thanasi Kokkinakis	6–4, 6–4
Finalista	2.	červenec 2019	Newport, Spojené státy	tráva	Miguel Ángel Reyes-Varela	Marcel Granollers Serhij Stachovskyj	7–6(12–10), 4–6, [11–13]
Finalista	3.	únor 2020	Santiago, Chile	antuka	Jonny O'Mara	Roberto Carballés Baena Alejandro Davidovich Fokina	6–7(3–7), 1–6
Vítěz	2.	srpen 2021	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Matwé Middelkoop	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–7(5–7), 7–5, [10–6]
Vítěz	3.	únor 2022	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Jean-Julien Rojer	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	7–6(7–4), 6–4
Vítěz	4.	únor 2022	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Jean-Julien Rojer	Oleksandr Nedověsov Ajsám Kúreší	6–2, 6–7(5–7), [10–4]
Finalista	4.	únor 2022	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Jean-Julien Rojer	Feliciano López Stefanos Tsitsipas	5–7, 4–6
Vítěz	5.	červen 2022	French Open, Paříž, Francie	antuka	Jean-Julien Rojer	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3
Vítěz	6.	říjen 2022	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Jean-Julien Rojer	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	6–3, 6–3
Vítěz	7.	leden 2023	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Jean-Julien Rojer	Ivan Dodig Austin Krajicek	bez boje
Vítěz	8.	únor 2023	Delray Beach, Spojené státy (2)	tvrdý	Jean-Julien Rojer	Rinky Hijikata Reese Stalder	6–3, 6–4
Vítěz	9.	srpen 2023	Toronto, Kanada	tvrdý	Jean-Julien Rojer	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–3, 6–1

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra (14 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	listopad 2009	Puerto Vallarta, Mexiko	tvrdý	Roman Borvanov	6–3, 6–3
2.	listopad 2009	Santa Tecla, Salvador	antuka	Alexandros Jakupovic	7–6(7–2), 6–2
3.	květen 2012	Puebla, Mexiko	tvrdý	Antoine Benneteau	7–6(7–5), 5–7, 6–2
4.	květen 2012	Arequipa, Peru	antuka	Marcelo Demoliner	6–4, 7–5
5.	červen 2013	Innisbrook, Spojené státy	antuka	Fernando Romboli	6–3, 7–6(7–5)
6.	srpen 2014	Medellín, Kolumbie	antuka	Juan Carlos Spir	7–6(7–2), 6–4
7.	únor 2015	Guatemala, Guatemala	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	6–3, 6–1
8.	listopad 2015	Guatemala, Guatemala	tvrdý	Juan Sebastián Gómez	6–2, 5–7, 6–3
9.	prosinec 2015	San Pedro Sula, Honduras	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	bez boje
10.	listopad 2016	San Salvador, Salvador	tvrdý	Benjamin Lock	6–2, 6–3
11.	listopad 2016	La Libertad, Salvador	antuka	Bruno Sant'Anna	6–1, 6–2
1.	září 2017	Bogota, Kolumbie	antuka	Daniel Elahi Galán	7–5, 6–4
2.	duben 2018	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Roberto Cid Subervi	6–3, 6–7(3–7), 6–4
3.	duben 2018	Guadalajara, Mexiko	tvrdý	Christopher Eubanks	6–4, 5–7, 7–6(7–4)

Čtyřhra (36 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	listopad 2009	Santa Tecla, Salvador	antuka	Rafael Arévalo	Christopher Díaz Figueroa Julen Urigüen	7–6(7–5), 6–4
2.	září 2011	Zacatecas, Mexiko	tvrdý	César Ramírez	Christopher Díaz Figueroa Sebastien Vidal	6–3, 6–2
3.	říjen 2011	Veracruz, Mexiko	tvrdý	Alex Llompart	Javier Herrera-Eguiluz Amrit Narasimhan	6–3, 6–0
4.	únor 2012	Panamá, Panama	antuka	César Ramírez	Christopher Díaz Figueroa Sebastien Vidal	6–1, 6–4
5.	květen 2012	Arequipa, Peru	antuka	Marcelo Demoliner	Andres Ceppo Felipe Mantilla	6–2, 6–2
6.	červen 2012	Godfrey, Spojené státy	tvrdý	Ryan Rowe	Sebastien Boltz Luca Margaroli	6–4, 6–4
7.	září 2012	Manzanillo, Mexiko	tvrdý	Miguel Ángel Reyes-Varela	Christopher Díaz Figueroa Darian King	6–1, 7–5
8.	květen 2013	Guatemala, Guatemala	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	Roman Borvanov Vahid Mirzadeh	6–2, 7–6(7–0)
9.	květen 2013	Santa Tecla, Salvador	antuka	Vahid Mirzadeh	Nicolás Barrientos Chris Letcher	6–4, 6–3
10.	červen 2013	Innisbrook, Spojené státy	antuka	Roberto Maytín	Sekou Bangoura Eric Quigley	3–6, 6–4, [10–7]
1.	červen 2013ec	Manta, Ekvádor	tvrdý	Sergio Galdós	Alejandro González Carlos Salamanca	6–3, 6–4
11.	listopad 2013	Mérida, Mexiko	tvrdý	Alex Llompart	Daniel Garza Angel Peredo	6–4, 7–5
12.	únor 2014	Guatemala, Guatemala	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	Emilio Gómez Luis David Martínez	6–3, 7–6(7–5)
13.	srpen 2014	Medellín, Kolumbie	antuka	César Ramírez	Cătălin Gârd Facundo Mena	6–4, 6–4
14.	prosinec 2014	Mérida, Mexiko	tvrdý	Claudio Grassi	Dennis Novikov Clay Thompson	6–2, 6–4
15.	únor 2015	Santa Tecla, Salvador	antuka	Luis David Martínez	Keith-Patrick Crowley Hans Hach Verdugo	6–4, 6–4
2.	září 2015	Barranquilla, Kolumbie	antuka	Sergio Galdós	Duilio Beretta Mauricio Echazú	6–1, 6–4
16.	listopad 2015	Guatemala, Guatemala	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	Wilfredo Gonzalez Piotr Lomacki	7–5, 6–2
17.	prosinec 2015	San Pedro Sula, Honduras	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	Ivar Jose Aramburu Contreras Nicholas Reyes	6–2, 6–1
3.	listopad 2016	Bogotá, Kolumbie	antuka	Sergio Galdós	Ariel Behar Gonzalo Escobar	6–4, 6–1
18.	listopad 2016	La Libertad, Salvador	tvrdý	Christopher Díaz Figueroa	Pirmin Haenle Nicholas Reyes	6–0, 6–4
4.	únor 2017	Tempe, Spojené státy	tvrdý	José Hernández-Fernández	Walter Trusendi Matteo Viola	7–5, 2–6, [10–12]
5.	září 2017	Quito, Ekvádor	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Nicolás Jarry Roberto Quiroz	4–6, 6–4, [10–7]
6.	září 2017	Bogotá, Kolumbie	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Nikola Mektić Franko Škugor	6–3, 3–6, [10–6]
7.	září 2017	Cary, Spojené státy	tvrdý	Miguel Ángel Reyes-Varela	Miķelis Lībietis Dennis Novikov	6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–6]
8.	říjen 2017	Cali, Kolumbie	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Sergio Galdós Fabrício Neis	6–3, 6–4
9.	listopad 2017	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Hugo Dellien Federico Zeballos	6–1, 6–7(7–9), [10–6]
10.	únor 2018	San Francisco, Spojené státy	tvrdý (h)	Roberto Maytín	Luke Bambridge Joe Salisbury	6–3, 6–7(5–7), [10–7]
11.	duben 2018	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Jay Clarke Kevin Krawietz	6–1, 6–4
12.	duben 2018	Guadalajara, Mexiko	tvrdý	Miguel Ángel Reyes-Varela	Brydan Klein Ruan Roelofse	7–6(7–3), 7–5
13.	květen 2018	Lisabon, Portugalsko	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Tomasz Bednarek Hunter Reese	6–3, 3–6, [10–1]
14.	říjen 2018	Monterrey, Mexiko	tvrdý	Džívan Nedunčežijan	Leander Paes Miguel Ángel Reyes-Varela	6–1, 6–4
15.	říjen 2018	Las Vegas, Spojené státy	tvrdý	Roberto Maytín	Robert Galloway Nathan Pasha	6–3, 6–3
16.	duben 2019	San Luis Potosí, Mexiko	antuka	Miguel Ángel Reyes-Varela	Ariel Behar Roberto Quiroz	1–6, 6–4, [12–10]
17.	srpen 2019	Aptos, Spojené státy	tvrdý	Miguel Ángel Reyes-Varela	Nathan Pasha Max Schnur	5–7, 6–3, [10–8]
18.	říjen 2020	Parma, Itálie	antuka	Tomislav Brkić	Ariel Behar Gonzalo Escobar	6-4, 6-4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Arévalo na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcelo Arévalo na Wikimedia Commons
• Marcelo Arévalo na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Marcelo Arévalo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Marcelo Arévalo na stránkách Davis Cupu (anglicky)

Zdroj