Alejandro Davidovich Fokina

Alejandro Davidovich Fokina
Davidovich Fokina na US Open 2023
Davidovich Fokina na US Open 2023
Přezdívka Ale, Davi, Foki[1]
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 5. června 1999 (24 let)[2]
Místo narození Málaga, Španělsko[2]
Bydliště Fuengirola, Španělsko[2]
Výška 183 cm[2]
Hmotnost 80 kg[2]
Profesionál od 2015
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 4 003 989 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 64–69
Tituly 0 ATP, 2 challengery, 1 Futures
Nejvyšší umístění 21. místo (21. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2020, 2022, 2023)
French Open čtvrtfinále (2021)
Wimbledon 3. kolo (2023)
US Open 4. kolo (2020, 2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů 9–13
Tituly 1 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění 196. místo (21. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2022)
French Open 1. kolo (2021)
Wimbledon 2. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry 1. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230906a6. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alejandro Davidovich Fokina (* 5. června 1999 Málaga) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2023 na 21. místě a ve čtyřhře v únoru 2022 na 196. místě. Trénuje ho Jorge Aguirre.[2]

V juniorském tenise zvítězil ve Wimbledonu 2017 po finálové výhře nad Argentincem Axelem Gellerem. Stal se tak druhým španělským šampionem po Manuelu Orantesovi z roku 1967.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1999 v jihošpanělské Málaze do rodiny rusko-švédského boxera Eduarda Marka Davidoviche a Rusky Taťány Fokinové. Vyrostl v přibližně deset kilometrů vzdáleném přímořském letovisku La Cala del Moral, části Rincónu de la Victoria.[5] Má bratra Marka Fokinu Davidoviche. K tenisu jej přivedl otec před třetím rokem života. Od pěti let trénoval s Manolem Rubialesem na dvorcích v Calaflores a později v Serramaru. Během roku 2010 navázal spolupráci s koučem Jorgem Aguirrem v Racket Clubu ve Fuengirole.[1]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2015, když se zúčastnil turnaje v baskickém Bakiu. Ve druhém kole podlehl krajanu Juanu-Samuelovi Arauzo-Martínezovi ze sedmé světové stovky žebříčku.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni si odvezl během března 2018 z portugalské Quinty do Lago, kde ve finále zdolal krajana ze čtvrté stovky klasifikace Roberta Ortegu Olmeda ve třech setech. První challengerovou trofej pak vybojoval na Copa Sevilla v září 2019. V závěrečném utkání turnaje porazil Španěla Jaumeho Munara, jemuž patřila 112. příčka žebříčku.[6]

Forhendový volej na French Open 2019

V kvalifikaci okruhu ATP Tour debutoval po obdržení divoké karty na dubnovém Barcelona Open Banco Sabadell 2017. Do hlavní soutěže však nepronikl, když nezvládl kvalifikační kolo s Kolumbijcem Santiagem Giraldem. Dvouhru si poprvé zahrál na dubnovém Grand Prix Hassan II 2019 v Marrákeši po průchodu kvalifikačním sítem. Na úvod jej vyřadil Němec Philipp Kohlschreiber z páté desítky klasifikace. O dva týdny později postoupil na svém druhém turnaji ATP, portugalském Estoril Open 2019, z kvalifikace až do semifinále. Mezi poslední osmičkou singlistů poprvé přehrál člena elitní světové dvacítky, osmnáctého hráče klasifikace Gaëla Monfilse. Před branami finále jej zastavil Uruguayec Pablo Cuevas. V devatenácti letech se tak stal nejmladším Španělem v této fázi turnaje ATP Tour od tehdy 19letého Rafaela Nadala na Barcelona Open 2006. Navazující týden debutoval v sérii Masters na Mutua Madrid Open 2019 časnou porážkou od Francouze Richarda Gasqueta.[6][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2019, přestože prohrál poslední zápas v tříkolové kvalifikaci s Němcem Yannickem Madenem. Do pařížské dvouhry však prošel jako šťastný poražený. V jejím úvodním kole nenašel recept na Australana ze sedmé světové desítky Jordana Thompsona. Po semifinále na challengeru v čínském Ning-po se 21. října 2019 poprvé posunul do elitní světové stovky žebříčku ATP, když postoupil ze 101. na 93. místo. Na závěrečném Next Generation ATP Finals 2019 pro nejlépe postavené tenisty do 21 let prohrál všechny duely základní skupiny, s australskou světovou osmnáctkou Alexem de Minaurem, Norem Casper Ruudem i Srbem Miomirem Kecmanovićem.[6][1]

Do Australian Open 2020 vstoupil pětisetovou výhrou nad Slovákem Norbertem Gombosem, představující první vítězný zápas v rámci grandslamu. Ukončil tím také sérii deseti porážek na túře ATP, táhnoucí se od semifinálové účasti na Estoril Open 2019. Ve druhém melbournském kole jej zastavila argentinská světová čtrnáctka Diego Schwartzman. Z únorového Rio Open 2020 odjel poražen v úvodní fázi, když proti Brazilci Thiagovi Seybothu Wildovi nevyužil tři mečboly.[7] Svou vůbec první účast ve čtyřhře na okruhu ATP Tour proměnil v titul. Ve finále santiagského Chile Open 2020 zdolali s krajanem Robertem Carballésem Baenou druhý nasazený, salvadorsko-britský pár Marcelo Arévalo a Jonny O'Mara.[8] Po pětiměsíčním koronavirovém přerušení sezóny se probojoval do osmifinále zářijového US Open 2020, v němž uhrál jen pět gemů na sedmého hráče pořadí a pozdějšího finalistu Alexandra Zvereva. Ve dvaceti jedna letech se stal nejmladším Španělem ve čtvrtém kole majoru od tehdy 21letého Nadala na US Open 2007. Podzimní French Open 2020 opustil ve druhém kole po prohře s ruskou světovou dvanáctkou Andrejem Rubljovem.[6][1]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 17. dubna 2022 Monte Carlo, Monako antuka Řecko Stefanos Tsitsipas 3–6, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeř ve finále výsledek
vítěz 1. 1. března 2020 Santiago, Chile antuka Španělsko Roberto Carballés Baena Salvador Marcelo Arévalo
Spojené království Jonny O'Mara 		7–6(7–3), 6–1

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (2–3 D; 0–0 Č)
Futures (1–3 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 9 (3–6)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. červen 2017 Palma del Río, Španělsko tvrdý Itálie Matteo Viola 6–7(0–7), 5–7
Finalista 2. červenec 2017 Bakio, Španělsko tvrdý Španělsko Roberto Ortega Olmedo 6–0, 2–6, 1–6
Finalista 3. září 2017 San Sebastián, Španělsko antuka Španělsko Eduard Esteve Lobato 7–5, 0–6, 1–6
Vítěz 1. březen 2018 Quinta do Lago, Portugalsko tvrdý Španělsko Roberto Ortega Olmedo 7–5, 4–6, 6–1
Finalista 1. září 2018 Štětín, Polsko antuka Argentina Guido Andreozzi 4–6, 6–4, 3–6
Finalista 2. únor 2019 Bangkok, Thajsko tvrdý Austrálie James Duckworth 4–6, 3–6
Finalista 3. září 2019 Janov, Itálie antuka Itálie Lorenzo Sonego 2–6, 6–4, 6–7(6–8)
Vítěz 1. září 2019 Sevilla, Španělsko antuka Španělsko Jaume Munar 2–6, 6–2, 6–2
Vítěz 2. říjen 2019 Liou-čou, Čína tvrdý Uzbekistán Denis Istomin 6–3, 5–7, 7–6(7–5)

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. říjen 2016 Lagos, Nigérie tvrdý Benin Alexis Klégou Polsko Karol Drzewiecki
Polsko Maciej Smoła 		6–4, 6–1
Finalista 1. září 2017 San Sebastián, Španělsko antuka Benin Alexis Klégou Španělsko Iñigo Cervantes Huegun
Španělsko Daniel Gimeno-Traver 		6–4, 5–7, [6–10]

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2017 Wimbledon tráva Argentina Axel Geller 7–6(7–2), 6–3

Chronologie výsledků na Grand Slamu

Dvouhra

Turnaj 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P
Australian Open A 2Q 2. kolo A 2. kolo 2. kolo 0 / 3 3–3
French Open A 2. kolo 2. kolo ČF 1. kolo 3. kolo 0 / 5 7–5
Wimbledon 2Q 1Q NH 1. kolo 2. kolo 3. kolo 0 / 3 3–3
US Open A 1Q 4. kolo 1. kolo 4. kolo 3. kolo 0 / 4 8–4
výhry–prohry 0–0 0–1 5–3 4–3 5–4 7–4 0 / 15 21–15
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

Přehled
Sezóna 2021 2022 2023 Celkem
Vítězství 1 2 2 5
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre ADF
2021
1. Itálie Matteo Berrettini 10. Monte Carlo, Monako antuka 2. kolo 7–5, 6–3 58.
2022
2. Srbsko Novak Djoković 1. Monte Carlo, Monako antuka 2. kolo 6–3, 6–7(5–7), 6–1 46.
3. Polsko Hubert Hurkacz 10. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva 1. kolo 7–6(7–4), 6–4, 5–7, 2–6, 7–6(10–8) 37.
2023
4. Dánsko Holger Rune 7. Madrid, Španělsko antuka 3. kolo 7–6(7–1), 5–7, 7–6(7–5) 35.
5. Norsko Casper Ruud 5. Toronto, Kanada tvrdý 3. kolo 7–6(7–4), 4–6, 7–6(7–4) 37.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro Davidovich Fokina na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Alejandro Davidovich Fokina – Player Bio Personal > Career. www.atptour.com [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f Alejandro Davidovich Fokina na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230828a28. srpna 2023
  3. ↑ a b Alejandro Davidovich Fokina na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230828a28. srpna 2023
  4. ↑ Lee Goodall. Spain celebrates first boys' champion for 50 years [online]. Wimbledon, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RANDO, Javi. Davidovich, un tenista mezcla de genes rusos y carácter español [online]. 2009-07-28 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d Alejandro Davidovich Fokina – Player Activity. www.atptour.com [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ #NextGenATP Seyboth Wild Saves 3 M.P. For Home Win At Rio 2020 [online]. ATP Tour, Inc., 2020-10-17 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Carballes Baena/Davidovich Fokina Win Maiden Doubles Title In Santiago [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-29 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj