Gonzalo Escobar

Gonzalo Escobar
Gonzalo Escobar na Monte-Carlo Masters 2022
Stát	Ekvádor Ekvádor
Datum narození	20. ledna 1989 (35 let)[1]
Místo narození	Manta, Ekvádor[1]
Bydliště	Manta, Ekvádor[1]
Výška	178 cm[1]
Hmotnost	79 kg[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	865 413 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	4–5
Tituly	0 ATP, 6 Futures
Nejvyšší umístění	281. místo (15. června 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů	105–94
Tituly	5 ATP, 10 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění	38. místo (15. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2022, 2023)
French Open	2. kolo (2022)
Wimbledon	3. kolo (2021)
US Open	3. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2022)
French Open	čtvrtfinále (2022
Wimbledon	3. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240228a28. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gonzalo Escobar (* 20. ledna 1989 Manta, Manabí) je ekvádorský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2015 na 281. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 38. místě. Trénuje ho Ana María Constantinescuová.^[1]

V ekvádorském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 světovou baráží proti Švýcarsku, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru nad Marcem Chiudinellim. Švýcaři zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 6–6 ve čtyřhře.^[3]

Univerzitní tenis hrál během studia na Texas Tech University se sídlem v Lubbocku. V roce 2012 byla zařazen do celonárodního deblového výběru All-America NCAA („týmu hvězd“).^[4][5]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2004, když zasáhl do čtyřhry v rodné Mantě, na turnaji s dotací 25 tisíc dolarů. V úvodním kole podlehl s krajanem Patriciem Alvaradem kanadsko-brazilskému páru Pierre-Ludovic Duclos a Julio Silva. Během srpna 2014 získal premiérovou trofej v této úrovni tenisu, když ovládl dvouhru i čtyřhru na turnaji ITF v ekvádorském Guayaquilu s rozpočtem 10 tisíc dolarů.^[6][2]

Ve finále okruhu ATP Tour debutoval v deblu Delray Beach Open 2021, kde v páru s Uruguaycem Arielem Beharem porazili americké bratry Christiana a Ryana Harrisonovi. Oba si připsali první kariérní trofeje.^[7] Jako poražení finalisté pak odešli s Beharem z boje o titul na Argentina Open 2021 v Buenos Aires poté, co nestačili na bosensko-srbskou dvojici Tomislav Brkić a Nikola Ćaćić.^[8] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2020. V úvodním kole však s Arielem Beharem prohráli s pozdějšími americkými čtvrtfinalisty Nicholasem Monroem a Tommym Paulem až v tiebreaku rozhodující sady.^[6]

Na Panamerických hrách v Limě v roce 2019̟ vyhrál zlatou medaili v mužské čtyřhře, v téže soutěži v Torontu v roce 2015 získal v mužské čtyřhře bronzovou medaili.

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 13 (5–8)

Legenda Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (0) ATP Tour 500 (0) ATP Tour 250 (5–8)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	leden 2021	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Ariel Behar	Christian Harrison Ryan Harrison	6–7(5–7), 7–6(7–4), [10–4]
Finalista	1.	březen 2021	Buenos Aires, Argentina	antuka	Ariel Behar	Tomislav Brkić Nikola Ćaćić	3–6, 5–7
Vítěz	2.	duben 2021	Marbella, Španělsko	antuka	Ariel Behar	Tomislav Brkić Nikola Ćaćić	6–2, 6–4
Finalista	2.	duben 2021	Bělehrad, Srbsko	antuka	Ariel Behar	Ivan Sabanov Matej Sabanov	3–6, 6–7(5–7)
Finalista	3.	červen 2021	Stuttgart, Německo	tráva	Ariel Behar	Marcelo Demoliner Santiago González	6–4, 3–6, [8–10]
Finalista	4.	leden 2022	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Ariel Behar	Wesley Koolhof Neal Skupski	6–7(5–7), 4–6
Vítěz	3.	duben 2022	Bělehrad, Srbsko	antuka	Ariel Behar	Nikola Mektić Mate Pavić	6–2, 3–6, [10–7]
Finalista	5.	červen 2022	Mallorca, Španělsko	2tráva	Ariel Beharr	Rafael Matos David Vega Hernández	6–75–7, 7–68–6, [1–10]
Finalista	6.	červen 2023	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Oleksandr Nedověsov	Wesley Koolhof Neal Skupski	6–7(1–7), 2–6
Vítěz	4.	červenec 2023	Båstad, Švédsko	antuka	Oleksandr Nedověsov	Francisco Cabral Rafael Matos	6–2, 6–2
Finalista	7.	srpen 2023	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Oleksandr Nedověsov	Alexander Erler Lucas Miedler	4–6, 4–6
Finalista	8.	listopad 2023	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	Oleksandr Nedověsov	Julian Cash Nikola Mektić	6–3, 3–6, [13–11]
Vítěz	5.	únor 2024	Los Cabos, Mexiko	tvrdý	Oleksandr Nedověsov	Max Purcell Jordan Thompson	5–7, 6–7(2–7)

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (0 D; 10 Č)
Futures (6 D; 8 Č)

Dvouhra (6 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	srpen 2014	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Roberto Quiroz	6–2, 6–2
2.	srpen 2014	Guayaquil, Ekvádor	tvrdý	Iván Endara	6–3, 7–5
3.	srpen 2014	Quito, Ekvádor	antuka	Jean-Yves Aubone	4–6, 7–6(7–5), 6–3
4.	září 2014	Quito, Ekvádor	antuka	Mauricio Echazú	6–2, 6–1
5.	srpen 2015	Winnipeg, Kanada	tvrdý	Fritz Wolmarans	7–6(7–4), 6–0
6.	květen 2017	Frascati, Itálie	antuka	Viktor Galović	6–1, 6–2

Čtyřhra (18 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	srpen 2014	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Jean-Yves Aubone	Iván Endara Caio Silva	7–6(8–6), 6–2
2.	srpen 2014	Quito, Ekvádor	antuka	Rodrigo Sánchez	Caio Silva Thales Turini	6–1, 6–0
3.	říjen 2014	Lima, Peru	antuka	Emilio Gómez	Eduardo Dischinger Tiago Lopes	6–3, 6–2
4.	květen 2016	Tampa, Spojené státy	antuka	Roberto Quiroz	Miomir Kecmanović Jonas Lütjen	6–4, 7–6(7–4)
5.	prosinec 2017	Metepec, Mexiko	tvrdý	Manuel Sánchez	John Paul Fruttero Thai-Son Kwiatkowski	6–3, 6–3
6.	prosinec 2017	Cancún, Mexiko	tvrdý	Bruno Sant'Anna	Boris Arias Federico Zeballos	1–6, 6–3, [10–4]
7.	březen 2018	Poreč, Chorvatsko	antuka	Bruno Sant'Anna	Ivan Sabanov Matej Sabanov	6–4, 5–7, [11–9]
1.	duben 2018	León, Mexiko	tvrdý	Manuel Sánchez	Bradley Mousley John-Patrick Smith	6–4, 6–4
8.	srpen 2018	Bolzano, Itálie	antuka	Hernán Casanova	Wilson Leite Bruno Sant'Anna	7–5, 6–2
2.	květen 2019	Jeruzalém, Izrael	tvrdý	Ariel Behar	Evan King Julian Ocleppo	6–4, 7–6(7–5)
3.	červenec 2019	Praha, Česko	antuka	Ariel Behar	Andrej Golubjev Oleksandr Nedověsov	6–7(4–7), 7–5, [10–8]
4.	září 2019	Janov, Itálie	antuka	Ariel Behar	Guido Andreozzi Andrés Molteni	3–6, 6–4, [10–3]
5.	říjen 2019	Santo Domingo, Dominikánská republika	antuka	Ariel Behar	Orlando Luz Luis David Martínez	6–7(5–7), 6–4, [12–10]
6.	říjen 2019	Lima, Peru	antuka	Ariel Behar	Felipe Meligeni Alves Luis David Martínez	6–2, 2–6, [10-3]
7.	listopad 2019	Guayaquil, Ekvádor	antuka	Ariel Behar	Thiago Seyboth Wild Pedro Sakamoto	7–6(7–4), 7–6(7–5)
8.	leden 2020	Bangkok, Thajsko	tvrdý	Miguel Ángel Reyes-Varela	Čang Ze Kung Mao-sin	6–3, 6–3
9.	leden 2020	Newport Beach, Spojené státy	tvrdý	Ariel Behar	Antonio Šančić Tristan-Samuel Weissborn	6–2, 6-4
10.	říjen 2020	Istanbul, Turecko	tvrdý	Ariel Behar	Robert Galloway Nathaniel Lammons	4–6, 6–3, [10–7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gonzalo Escobar na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gonzalo Escobar na Wikimedia Commons
• Gonzalo Escobar na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Gonzalo Escobar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Gonzalo Escobar na stránkách Davis Cupu (anglicky)

Zdroj