Andrej Kuzněcov

Andrej Kuzněcov
Andrej Kuzněcov během kvalifikace Wimbledonu 2015
Andrej Kuzněcov během kvalifikace Wimbledonu 2015
Přezdívka Andreeek[1]
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 22. února 1991 (33 let)[1]
Místo narození Tula, Sovětský svaz[1]
Bydliště Balašicha, Rusko[1]
Výška 185 cm[1]
Hmotnost 71 kg[1]
Profesionál od 2008
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 3 042 950 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 77–97
Tituly 0 ATP, 8 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění 39. místo (25. dubna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2016)
French Open 3. kolo (2015)
Wimbledon 3. kolo (2014, 2016)
US Open 3. kolo (2014, 2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 21–27
Tituly 0 ATP, 6 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění 137. místo (25. dubna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2017)
French Open 1. kolo (2016)
Wimbledon 1. kolo (2013)
US Open 2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230130a30. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Alexandrovič Kuzněcov (rusky Андре́й Алекса́ндрович Кузнецо́в; narozený 22. února 1991 Tula) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Do května 2016 na okruzích challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 39. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 137. místě. Od roku 1997 jej trénuje otec Alexandr Kuzněcov.

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o udržení v 1. skupině zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v níž vyhrál dvouhru proti Deanu O'Brianovi i čtyřhru v páru s Konstantinem Kravčukem. Rusové zvítězili 5:0 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 7–0 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[2]

V roce 2009 vyhrál juniorskou dvouhru ve Wimbledonu, když ve finále zdolal Američana Jordana Coxe ve třech sadách.[3] Do hlavní soutěže grandslamu v mužích se poprvé podíval ve Wimbledonu 2010, kde prohrál v úvodním kole po pětisetovém zápase s nasazeným Rumunem Victorem Hănescem.

Hráče z elitní světové desítky poprvé porazil ve Wimbledonu 2014, když jako 118. muž pořadí ve druhém kole přehrál sedmého tenistu Davida Ferrera po pětisetovém průběhu. Podruhé se mu tento výkon podařil na Miami Open 2016 poté, co ve třetí fázi zdolal světovou čtyřku Stana Wawrinku. V osmifinále však podlehl Nicku Kyrgiosovi.

Na Letní univerziádě 2013 v Kazani vybojoval jako člen ruského týmu zlatou medaili ve smíšené čtyřhře, když s Jelenou Vesninovou ve finále zdolali japonský pár Hiroko Kuwatová a Šota Tagawa.

Herní styl

Kuzněcov uplatňuje agresivní hru ze základní čáry.[4][5] Údery zasahuje tvrdě s minimální rotací a preferuje jejich křížové umístění do dvorce.[6] Slabším základním úderem byl forhend, na jehož zlepšení pracoval. Zranitelný je jeho druhý servis.[7]

Trenér Sereny Williamsové Patrick Mouratoglou v roce 2011 označil jeho pojetí přímých úderů za pěknou ukázku stylu servisu a voleje, s tím že by měl zlepšit umístění míčů a pohyb.[8]

Finále na challengerech ATP

Legenda
Challengery (7–4 D; 6–6 Č)
Futures (7–3 D; 3–3 Č)

Dvouhra: 24 (15–9)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 29. března 2009 Město 6. října, Egypt antuka Maroko Reda El Amrani 6–1, 1–6, 1–6
Vítěz 2. 14. června 2009 Mestre, Itálie antuka Itálie Matteo Viola 3–6, 6–1, 6–4
Vítěz 3. 16. srpna 2009 Moskva, Rusko antuka Francie Jonathan Eysseric 6–4, 6–4
Vítěz 4. 10. října 2009 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý Rusko Andrej Kumancov 6–2, 4–6, 6–2
Vítěz 5. 27. března 2010 Almaty, Kazachstán tvrdý (h) Rakousko Alexander Peya 6–3, 7–6(7–1)
Finalista 6. 4. července 2010 Kassel, Německo antuka Uzbekistán Farrukh Dustov 4–6, 4–6
Finalista 7. 24. července 2010 Poznań, Polsko antuka Německo Denis Gremelmayr 1–6, 2–6
Vítěz 8. 11. září 2011 Oviedo, Španělsko antuka Japonsko Taró Daniel 7–5, 6–1
Finalista 9. 2. října 2011 Umag, Chorvatsko antuka Srbsko Dušan Lajović 4–6, 6–0, 5–7
Vítěz 10. 29. ledna 2012 Káhira, Egypt antuka Francie Laurent Recouderc 6–4, 6–3
Vítěz 11. 5. února 2012 Káhira, Egypt antuka Slovensko Pavol Červenák 6–3, 6–3
Vítěz 12. 29. dubna 2012 Neapol, Itálie antuka Francie Jon. Dasnières de Veigy 7–6(8–6), 7–6(8–6)
Vítěz 13. 16. září 2012 Todi, Itálie antuka Itálie Paolo Lorenzi 6–3, 2–0skreč
Vítěz 14. 23. září 2012 Trnava, Slovensko antuka Rumunsko Adrian Ungur 6–3, 6–3
Vítěz 15. 30. září 2012 Lermontov, Rusko antuka Uzbekistán Farrukh Dustov 6–7(7–9), 6–2, 6–2
Finalista 16. 24. listopadu 2013 Ťumeň, Rusko tvrdý Kazachstán Andrej Golubjev 4–6, 3–6
Vítěz 17. 4. května 2014 Ostrava, Česko antuka Slovensko Miloslav Mečíř 2–6, 6–3, 6–0
Finalista 18. 17. srpna 2014 Meerbusch, Německo antuka Slovensko Jozef Kovalík 1–6, 4–6
Finalista 19. 26. července 2015 Scheveningen, Nizozemsko antuka Gruzie Nikoloz Basilašvili 7–6(7–3), 6–7(4–7), 3–6
Vítěz 20. 30. srpna 2015 Manerbio, Itálie antuka Španělsko Daniel Muñoz de la Nava 6–4, 3–6, 6–1
Vítěz 21. 6. září 2015 Como, Itálie antuka Německo Daniel Brands 6–3, 6–3
Finalista 22. únor 2021 St. Petersburg, Rusko tvrdý (h) Rusko Jevgenij Ťurněv 6–4, 5–7, 5–7
Vítěz 23. červenec 2021 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý Austrálie Jason Kubler 6–3, 2–1 ret.
Finalista 24. říjen 2021 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý Kanada Filip Peliwo 3–6, 5–7

Čtyřhra: 19 (9–10)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20090405a5. dubna 2009 Suez, Egypt antuka Maďarsko Robert Varga Moldavsko Radu Albot
Rumunsko Teodor-Dacian Craciun 		6–2, 6–4
Vítěz 2. 20090510a10. května 2009 Teplice, Česko antuka Polsko Mateusz Kowalczyk Česko Michal Tabara
Česko Roman Vogeli 		4–6, 7–6(7–5), [10–8]
Finalista 3. 20091206a6. prosince 2009 Chanty-Mansijsk, Rusko tvrdý Rusko Jevgenij Kirillov Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Gerard Granollers-Pujol 		3–6, 2–6
Vítěz 4. 20100417a17. dubna 2010 Vercelli, Itálie antuka Rusko Ilja Beljajev Argentina Juan-Martin Aranguren
Argentina Alejandro Fabbri 		6–4, 7–6(7–2)
Finalista 5. 20100704a4. července 2010 Kassel, Německo antuka Rusko Denis Macukevič Slovensko Ivo Klec
Německo Alexander Satschko 		1–6, 7–6(7–3), [10–12]
Finalista 6. 20110731a31. července 2011 Dortmund, Německo antuka Rusko Teimuraz Gabašvili Německo Dominik Meffert
Německo Bjorn Phau 		4–6, 3–6
Finalista 7. 20110813a13. srpna 2011 Samarkand, Uzbekistán antuka Moldavsko Radu Albot Rusko Michail Jelgin
Rusko Alexandr Kudrjavcev 		6–7(4–7), 6–2, [7–10]
Finalista 8. 20110821a21. srpna 2011 Moskva, Rusko antuka Lotyšsko Deniss Pavlovs Rusko Michail Fufygin
Rusko Sergej Kroťijuk 		4–6, 7–6(14–12), [8–10]
Finalista 9. 20120113a13. ledna 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Stanislav Vovk Lotyšsko Andis Juska
Lotyšsko Deniss Pavlovs 		6–7(1–7), 3–6
Finalista 10. 20120303a3. března 2012 Casablanca, Maroko antuka Rusko Jevgenij Donskoj Itálie Walter Trusendi
Itálie Matteo Viola 		6–1, 6–7(5–7), [3–10]
Finalista 11. 20120606a6. června 2012 Nottingham, Spojené království tráva Rusko Jevgenij Donskoj Francie Olivier Charroin
Rakousko Martin Fischer 		4–6, 6–7(6–8)
Finalista 12. 20120729a29. července 2012 Oberstaufen, Německo antuka Nový Zéland Jose Statham Rumunsko Andrei Daescu
Rumunsko Florin Mergea 		6–7(4–7), 6–7(1–7)
Vítěz 13. 20121118a18. listopadu 2012 Marbella, Španělsko antuka Španělsko Javier Marti Španělsko Emilio Benfele-Alvarez
Itálie Adelchi Virgili 		6–3, 6–3
Vítěz 14. 20140504a4. května 2014 Ostrava, Česko antuka Španělsko Adrian Menendez-Maceiras Itálie Alessandro Motti
Itálie Matteo Viola 		4–6, 6–3, [10–8]
Vítěz 15. 20140810a10. srpna 2014 Praha, Česko antuka Chorvatsko Toni Androic Venezuela Roberto Maytin
Mexiko Miguel-Angel Reyes-Varela 		7–5, 7–5
Vítěz 16. 20150105a5. ledna 2015 Happy Valley, Austrálie tvrdý Kazachstán Oleksandr Nedověsov Austrálie Alex Bolt
Austrálie Andrew Whittington 		7–5, 6–4
Finalista 17. 20150727a27. července 2015 Scheveningen, Nizozemsko antuka Rusko Aslan Karacev Uruguay Ariel Behar
Brazílie Eduardo Dischinger 		0–0skreč
Vítěz 18. 20150919a19. září 2015 Istanbul, Turecko tvrdý Kazachstán Oleksandr Nedověsov Gruzie Aleksandre Metreveli
Rusko Anton Zajcev 		6–2, 5–7, [10–8]
Vítěz 19. říjen 2021 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý Kazachstán Bejbit Žukajev Rusko Konstantin Kravčuk
Bělorusko Ivan Ljutarevič 		7–6(7–5), 6–4

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav Datum Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Vítěz 2009 Wimbledon tráva USA Jordan Cox 4–6, 6–2, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Kuznetsov (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Andrej Alexandrovič Kuzněcov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 2. února 2016
  2. ↑ Andrej Kuzněcov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 1. února 2023
  3. ↑ Wimbledon report – Boys singles final
  4. ↑ Greg Baum. Australian Open 2016: Well, look who's still here [online]. The Canberra Times, 15-01-2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Hannah Wilks. Rafael Nadal vs Andrey Kuznetsov ATP Doha tennis live: Nadal targets return to Qatar Open semifinals [online]. livetennis.com, 06-01-2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Live Tennis Staff. Novak Djokovic Australian Open 2015 second round – Faces Andrey Kuznetsov as he hopes flu bug has gone [online]. livetennis.com, 21-01-2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Joely Cook. French Open: Nadal – Almagro Second Round Recap [online]. Vavel, 28-05-2015 [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Patrick Mouratoglou. The young guns set to challenge big four [online]. Yahoo! Sports, 13-7-2011 [cit. 2016-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-08-2012. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj