Toljatti

Toljatti
Тольятти
Administrativní budova automobilky
Administrativní budova automobilky
Toljatti – znak
znak
Toljatti – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 53°31′ s. š., 49°25′ v. d.
Nadmořská výška 90 m n. m.
Časové pásmo UTC+4[1]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Povolžský
Oblast Samarská
Toljatti na mapě
Samarská oblast na mapě Ruska
Togliatti
Togliatti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 314,78 km²[2]
Počet obyvatel 662 683 (2025)[3]
Hustota zalidnění 2 105,2 obyv./km²
Správa
Starosta Nikolay Rents (od 2021)
Vznik 1737
Oficiální web portal.tgl.ru
Telefonní předvolba (+7)8482
PSČ 445xxx
Označení vozidel 63, 163
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toljatti (rusky Толья́тти s výslovností výslovnost [tɐˈlʲjætʲɪ]IPA) je město v Rusku.

Leží asi 810 km východně od Moskvy na levém břehu řeky Volhy naproti místu, kde pahorkatina Žiguli odklání tok řeky k východu. Ve městě žije přibližně 663 tisíc[3] obyvatel. Jde o druhé největší město Samarské oblasti.

Historie

Toljattská pravoslavná Preobraženská katedrála

Založení a název

Město bylo založeno roku 1737 pod názvem Stavropol na Volze (Ста́врополь-на-Во́лге) nebo Stavropol volžský (Ста́врополь-Во́лжский). Název města byl odvozen z řeckého termínu Σταυρούπολη - Stavropolis, což znamená Město kříže. Město založil ruský státník a reformátor Vasilij Nikitič Tatiščev jako ruskou pevnost proti kočovníkům, zejména Kalmykům, s cílem přesídlit je na východ.

V letech 1951–1955 muselo být město přemístěno, jelikož na jeho místě byla projektována budoucí samarská či Kujbyševská přehrada. Roku 1964 bylo město přejmenováno na Togliatti po zesnulém italském komunistickém vůdci Palmiru Togliattim.

Průmysl

Město je hlavním střediskem ruského automobilového (AvtoVAZ, Lada Zapad Togliatti) a chemického průmyslu (Togliattiazot, KuibyshevAzot, Togliattikauchuk). Automobilka AvtoVAZ, jejíž vozy byly v Československu prodávány pod značkou Žiguli a v zahraničí jako Lada, je největší v Rusku a celé východní Evropě. Podnik vznikl ještě jako licenční závod Fiatu na začátku 70. let. Dnes spolupracuje s koncernem General Motors a v rámci společného podniku GM-AvtoVAZ byla v roce 2002 zřízena nová výrobní linka, produkující automobily pod značkou Chevrolet. Každoročně se v Togliatti vyrobí přes milion automobilů.

Tatiščevův pomník

Kultura a školství

  • Město má dvě muzea, divadla, městský symfonický orchestr, konzervatoř a filharmonický spolek,
  • pět vysokých škol, z nichž nejstarší je Státní Univerzita v Togliatti. Působí zde několik výzkumných ústavů.

Památky a turistické cíle

  • Klášter Zvěstování (rusky Благовещенский скит) - pravoslavný klášter s kostelem ve vsi Fjodorovka, postaven kolem roku 1880; jediná památka, která při zatopení oblasti jezerem přehrady zůstala stát těsně nad hladinou. V 80. letech 20. století byl rekonstruován.
  • Nejstarší stavby přestěhovaného města pocházejí z let 1951-1957ː Jsou to věž vodárny, železniční nádraží, radnice, kino a budova školy č.1, v níž nyní sídlí střední všeobecně vzdělávací škola.
  • Jezdecký pomník Vasilije Tatiščeva (zakladatele města), tvoří bronzová socha jezdce, jehož kůň se vzpíná na citadele pevnosti, architektury pobořené za druhé světové války a posléze zatopené vodou přehrady. Socha o výšce 7,5 metrů byla odlita po částech a smontována na místě roce 1998, některé díly byly vyrobeny v Česku. Podstavec z vápencových bloků má výšku 14 metrů, v soklu má pamětní síň. Autorem díla je sochař Alexandr Rukavišnikov.
  • Pravoslavná katedrála Proměnění Páně (Preobraženskij sobor), má 62 metrů vysoké věže, byla dostavěna a otevřena v roce 2002.
  • Památník budovatelům městaː brána se sochou sv. Mikuláše Divotvůrce
  • Památník družby národů Ruska a Arménie (1999), kamenný obelisk s motivem kříže ve stylu středověké arménské památky.
  • Budova kina Burevestnik (1954), jediná stylově výrazná stavba z první etapy výstavby přestěhovaného města, projektː architektka Zoja Osipovna Brodová (1907-1970).

Osobnosti

  • Gaia Gai (také Gaja Dmitrijevič Gaj) (1887 Tabríz-1935) - voják íránského původu, velitel Rudé armády; bojoval proti československým legiím, padl v rusko-polské válce; má zde pomník
  • Darja Kasatkinová (* 1997) - ruská tenistka, zdejší rodačka

Partnerská města

Galerie

  • Klášter Blagoveščenskij
    Klášter Blagoveščenskij
  • Památník budovatelům města
    Památník budovatelům města
  • Věž vodárny
    Věž vodárny
  • Budova kina Burevestnik
    Budova kina Burevestnik

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. ↑ Dostupné online.
  3. ↑ a b Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года. Moskva: Federální služba státní statistiky. 25. dubna 2025. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj