Schwarzenberská hrobka (Vídeň)

Schwarzenberská hrobka ve Vídni
Augustiniánský kostel, ve kterém se hrobka nachází
Augustiniánský kostel, ve kterém se hrobka nachází
Základní informace
Sloh rané baroko
Výstavba 1656
Stavebník Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
Poloha
Adresa Vídeň, RakouskoRakousko Rakousko
Ulice Augustiniánská ulice (Augustinerstraße) 3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kryptě pod kaplí sv. Mikuláše Tolentinského v augustiniánském kostele ve Vídni. Pro sebe a svou rodinu ji založil v roce 1656 Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, ale už v roce 1600 byl pod presbytářem kostela pohřben vojevůdce Adolf ze Schwarzenbergu. Hrobka sloužila jako hlavní pohřebiště rodu po dobu jednoho století (pohřby mezi lety 1683–1783).

Historie

Augustiniánský klášter s kostelem ve Vídni byl založen římskoněmeckým králem, rakouským a štýrským vévodou Fridrichem I. Habsburským v roce 1327. V kostele byli pohřbíváni příslušníci vlivných šlechtických rodů (např. Dietrichsteinové, Harrachové, Pálffyové, Starhembergové či Waldsteinové)[1] a od roku 1654 v něm byly ukládány urny se srdci Habsburků.[pozn. 1]

Schwarzenbergové bývali do poloviny 17. století většinou pohřbíváni v bavorském Astheimu, kde praotec schwarzenberského rodu Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) založil se svou první ženou Annou z Bibry 2. června 1409 kartuziánský klášter Pons Mariae (Kartause Marienbrück). Hrobka se nacházela pod presbytářem kostela.[2][pozn. 2][pozn. 3]Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu byl nejvyšším štolmistrem a od roku 1656 nejvyšším hofmistrem císařova bratra arcivévody Leopolda Viléma. Ve stejném roce, kdy získal úřad hofmistra a přesídlil do Vídně, nechal pod kaplí svatého Mikuláše Tolentinského zřídit novou rodovou hrobku.[4] Pro jistotu byla podepsána smlouva, která garantovala, že pohřební památníky nemohly být zrušeny ani v případě vymření rodu.[1] Prestiž rodového pohřebiště zvyšovala blízkost kostela u Hofburgu a návaznost na vládnoucí dynastii. Navíc už v roce 1600 byl pod presbytářem pohřben jeho děd Adolf ze Schwarzenbergu, vítěz nad Turky u pevnosti Rábu (v roce 1598).[5] V hrobce samotné pak bylo pohřbeno 16 příslušníků rodu.

V roce 1783 byl však kostel z řádového proměněn na farní a následně regotizován. Proto se Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) rozhodl založit rodové pohřebiště na jiném místě. Volba padla na hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, která měla pro Schwarzenbergy symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Čechách v roce 1660 získali.[6]

Seznam pohřbených

Chronologicky podle úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[7][8][9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci a příslušnice rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky a manželé, pokud zde byli pohřbeni. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řa-dí Ge-ne-ra-ce Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 7. Adolf ze Schwarzenbergu (stefansberská linie)
1551 Gimborn Vilém III. ze Schwarzenbergu
Markéta Wolffová z Metternichu
Pohřben s poctami 6. 12. 1600 pod hlavním oltářem, vznikl také mramorový epitaf,[10] který byl však už asi v roce 1635 odstraněn.[10] Vojevůdce, dobyvatel pevnosti Rábu (1598), za což byl v roce 1599 povýšen do říšského hraběcího stavu. Byl mu polepšen erb o krkavce klovajícím uťatou hlavu Turka. Narodil se mu syn:
  • Adam (1583–1641; pohřben v kostele sv. Mikuláše ve Špandavě)
29. 7. 1600 Pápa Anna z Harff-Alsdorfu
† 1584 Gimborn
2. 9. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
20. 9. 1615 Weibelskirchen Adam ze Schwarzenbergu
26. 8. 1583 Gimborn, Severní Porýní-Vestfálsko – 14. 3. 1641 (Berlín)-Špandava 		15. 3. 1644 Vídeň:
Marie Justina ze Starhembergu
1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň 		1683 1. kníže ze Schwarzenbergu (1670–1683), zakladatel hrobky. V roce 1654 získal český inkolát a stal se prvním majitelem českých panství (Třeboň 1660, Hluboká 1661). Prezident Říšské dvorské rady (1670–1683).[4]

Narodily se mu následující děti:

Manželka byla pohřbena v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.

26. 5. 1683 Laxenburg Markéta Wolffová z Metternichu
3. 11. Kristián ze Schwarzenbergu 22. 11. 1685 Vídeň Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
Pokřtěn.
22. 11. 1685 Vídeň Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
4. 11. Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu 16. 3. 1675 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
5. 1. 1686 Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
5. 11. Jana Charlotta ze Schwarzenbergu 18. 5. 1687 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
7. 7. 1687 Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
6. 11. Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu 11. 4. 1676 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)
18. 7. 1690 Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
7. (10.) Marie Anna ze Sulzu 23. 10. 1653 Tiengen Jan Ludvík II. ze Sulzu
23. 10. 1626 Tiengen – 21.8.1687 Jestetten 		21. 5. 1674 Langenargen:
Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8)		 Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Marie Josefa (1675–1686; č. 4)
  • 2. Adolf Ludvík (1676–1690; č. 6)
  • 3. Marie Františka, provd. Fürstenbergová (1677–1731)
  • 4. Adam František (1680–1732; č. 10)
  • 5. Marie Terezie Felicitas (1683–1685; pohřbena kostele sv. Benedikta v Praze[11])
  • 6. Kristián (1685–1685; č. 3)
  • 7. Johanna (1685–1685)
  • 8. Johana Charlotta (1687–1687; č. 5)
  • 9. Marie Anna Johana, provd. Sternbergová (1688–1757)
  • 10. Marie Luisa, provd. z Lobkowiczová (1689–1739)
  • 11. Marie Antonie, provd. Liebsteinská z Kolowrat (1692–1744)
18. 7. 1698 Vídeň Marie Alžběta z Königsegg-Aulendorfu
1634 – 12. 12. 1658
8. 10. Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu
23. 5. 1652 Brusel Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2) 21. 5. 1674 Langenargen:
Marie Anna ze Sulzu (č. 7)		 Král moru, 2. kníže ze Schwarzenbergu (1683–1703). Tajný rada (1668), nejvyšší císařský maršálek a nejvyšší hofmistr císařovny (1692–1703). Ve své závěti stanovil, že se rod má v případě dvou synů knížete, kteří se dožijí plnoletosti, rozdělit na dvě linie – na primo- a sekundogenituru. K tomu došlo po 99 letech.[pozn. 4]
22. 10. 1703 Vídeň Marie Justina ze Starhembergu
1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň
9. 10. Marie Arnoštka (Marie Ernestina) ze Schwarzenbergu
1649 Brusel Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2) 21. 2. 1666 Vídeň:
Jan Kristián I. z Eggenbergu
7. 9. 1641 – 14. 12. 1710 Praha		 Kněžna z Eggenbergu, 7. vévodkyně krumlovská (1717–1719).
4. 4. 1719 Vídeň Marie Justina ze Starhembergu
1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň
10. 11. Adam František ze Schwarzenbergu
25. 9. 1680 Linec Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) 13. 12. 1701 Vídeň:
Eleonora Amálie z Lobkowicz
20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň		 Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.[12] 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI.

Narodily se mu následující děti:

Manželka byla pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.

11. 6. 1732 Brandýs nad Labem Marie Anna ze Sulzu (č. 7)
11. (12.) Marie Terezie z Liechtensteinu 28. 12. 1721 Josef Jan Adam z Liechtensteinu
25. 5. 1690 Vídeň – 17. 12. 1732 Valtice 		22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic:
Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15)		 Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti:
19. 1. 1753 Vídeň Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
21. 9. 1693 Vídeň – 15. dubna 1729 Hlohov, Slezsko
12. 13. Marie Josefa ze Schwarzenbergu 24. 10. 1751 Vídeň Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15)
7. 4. 1755 Vídeň Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11)
13. 14. Antonín ze Schwarzenbergu 3. 5. 1772 Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
11. 5. 1775 Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
14. 14. Jan ze Schwarzenbergu 25. 5. 1770 Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
13. 8. 1779 Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
15. 12. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
15. 12. 1712 Vídeň Adam František ze Schwarzenbergu (č. 10) 22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic:
Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11)		 Dne 18. 2. 1782 byl pitván a balzamován a 19. 2. byl pohřben.[13]
Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni.		 4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782)
17. 2. 1782 Vídeň Eleonora Amálie z Lobkowicz
20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň
16. 14. Eleonora Karolina ze Schwarzenbergu 28. 1. 1777 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
25. 9. 1782 Vídeň Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
17. 14. Jan ze Schwarzenbergu 23. 1. 1782 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou
12. 8. 1783 Vídeň Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Modře je vyznačen zakladatel primogenitury Josef II. ze Schwarzenbergu a zeleně zakladatel sekundogenitury Karel Filip ze Schwarzenbergu. Jedenáctá, třináctá a čtrnáctá generace jsou každá na dva řádky. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 Vilém II. ze Schwarzenbergu
† 1557
 
 
 Anna von der Harff-Alsdorf
† 1584
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Markéta Alžběta Wolfová z Metternichu
† 1624
 
 
 1. Adolf ze Schwarzenbergu,
říšský hrabě
1451–1600
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marie Alžběta ze Schwarzenbergu
po 1551–1599
 
 
 Vilém van Nesselrode, pán z Ehreshovenu a Thumu
† po 1585
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Adam ze Schwarzenbergu
1583–1641
 
 
 Markéta Hartrad von Pallant zu Larochette und Möstroff
† 1615
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Hartrad ze Schwarzenbergu
1614–1636
 
 
 2. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu,
1. kníže
1615–1683
 
 
 Marie Justina ze Starhembergu
1608–1681
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
princezna ze Schwarzenbergu
*/† 1644
 
 
 Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu
*/† 1647
 
 
 9. Marie Arnoštka (Ernestina) ze Schwarzenbergu
1649–1719
 
 
 Jan Kristián I. z Eggenbergu
1641–1710
 
 
 8. Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu,
2. kníže
1652–1703
 
 
 7. Marie Anna ze Sulzu
1653–1698
 
 
 Šarlota ze Schwarzenbergu
1654–1661
 
 
 Ludvík Adam ze Schwarzenbergu
1655–1656
 
 
 Polyxena ze Schwarzenbergu
1658–1659
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
6. Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu
1676–1690
 
 
 10. Adam František ze Schwarzenbergu,
3. kníže
1680–1732
 
 
 Eleonora Amálie z Lobkowicz
1682–1741
 
 
 3. Kristián ze Schwarzenbergu
*/† 1685
 
 
 Marie Anna ze Schwarzenbergu
1688–1757
 
 
 František Leopold ze Šternberka
1680–1745
 
 
 4. Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu
1675–1866
 
 
 5. Johana Charlotta ze Schwarzenbergu
*/† 1687
 
 
 Marie Terezie Felicitas ze Schwarzenergu
1683–1685
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 princ ze Schwarzenbergu
*/† 1682
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marie Františka Justina ze Schwarzenbergu
1637–1731
 
 
 Karel Egon Evžen z Fürstenbergu
1665–1702
 
 
 Ferdinand August z Lobkowicz
1655–1715
 
 
 Marie Johana ze Schwarzenbergu
1689–1739
 
 
 Marie Antonie ze Schwarzenbergu
1692–1744
 
 
 František Karel II. Liebsteinský z Kolowrat
1684–1753
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 15. Josef I. Adam
ze
Schwarzenbergu,
4. kníže
1722–1782
 
 
 11. Marie Terezie z Liechtensteinu
1721–1753
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna ze Schwarzenbergu
1706–1755
 
 
 Ludvík Jiří z Báden-Bádenu
1702–1761
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan I. Nepomuk
ze
Schwarzenbergu,
5. kníže
1742–1789
 
 
 Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
1747–1797
 
 
 Josef Václav ze Schwarzenbergu
1745–1781
 
 
 Antonín ze Schwarzenbergu
1746–1764
 
 
 Marie Terezie ze Schwarzenbergu
1747–1788
 
 
 Zikmund z Goëßu
1723–1796
 
 
 Marie Eleonora ze Schwarzenbergu
1748–1786
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 Marie Anna ze Schwarzenbergu
1744–1803
 
 
 Bedřich Ludvík Julius ze Zinzendorfu
1721–1780
 
 
 Marie Arnoštka ze Schwarzenbergu
1752–1801
 
 
 František Xaver z Auerspergu
1755–1803
 
 
 12. Marie Josefa Terezie ze Schwarzenbergu
1751–1755
 
 
 František Josef ze Schwarzenbergu
1749–1750
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef II.
ze
Schwarzenbergu,
6. kníže
1769–1833
PRIMOGENITURA
 
 
 9. Pavlína ze Schwarzenbergu
1774–1810
 
 
 Karel I. Filip
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 1. hlava sekundogenitury
1771–1820
SEKUNDO-GENITURA
 
 
 Marie Anna z Hohenfeldu
1767/1768–1848
 
 
 František ze Schwarzenbergu
1773–1789
 
 
 Arnošt ze Schwarzenbergu,
rábský biskup
1773–1821
 
 
 Alžběta Tereza ze Schwarzenbergu
1778–1791
 
 
 Marie Karolína ze Schwarzenbergu
1775–1816
 
 
 Josef František Maxmilián z Lobkowicz
1772–1816
 
 
 Eleonora ze Schwarzenbergu
1783–1846
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 14. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu
1770–1779
 
 
 Bedřich Karel z Fürstenberg-Weitry
1774–1856
 
 
 Marie Terezie ze Schwarzenbergu
1780–1870
 
 
 13. Antonín ze Schwarzenbergu
1772–1775
 
 
 Bedřich ze Schwarzenbergu
1774–1795
 
 
 17. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu
1782–1783
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 16. Eleonora ze Schwarzenbergu
1777–1782
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora ze Schwarzenbergu
1796–1848
 
 
 Alfréd z Windisch-Grätzu
1787–1862
 
 
 Jan Adolf II.
ze
Schwarzenbergu,
7. kníže
1799–1888
 
 
 Eleonora z Liechtensteinu
1812–1873
 
 
 Marie Pavlína ze Schwarzenbergu
1798–1821
 
 
 Jindřich Eduard z Schönburg-Hartensteinu
1787–1872
 
 
 Felix ze Schwarzenbergu,
rakouský ministerský předseda
1800–1852
 
 
 princ ze Schwarzenbergu
*/† 1802
 
 
 Marie Matylda ze Schwarzenbergu
1804–1886
 
 
 Bedřich ze Schwarzenbergu,
arcibiskup pražský
1809–1885
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ K dalším oblíbeným kostelům ve Vídni, kde byli pohřbíváni vlivní šlechtici, se řadí kostel sv. Michaela (Michaelkirche), minoritský kostel (Minoritenkirche), skotský kostel (Schottenkirche) či kostel sv. Doroty (Dorotheerkirche).[1]
  2. ↑ Ve Schwarzenberské hrobce v Astheimu bylo v letech 1418–1618 pohřbeno 23 příslušníků rodu a k nim v roce 1764 přibyl ještě Antonín ze Schwarzenbergu (1746–1764), rytíř Řádu maltézských rytířů.[3]
  3. ↑ Dalším pohřebištěm byl kapucínský kostel v Murau ve Štýrsku.
  4. ↑ Podařilo se to až ve 4. generaci:

Reference

  1. ↑ a b c GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 232. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
  2. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 224
  3. ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 225
  4. ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 230
  5. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 227
  6. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 283
  7. ↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 228
  11. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 246
  12. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241
  13. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 169

Související články

Zdroj