Bedřich ze Schwarzenbergu
|
Jeho Eminence Bedřich kardinál Schwarzenberg | |
|---|---|
| 27. pražský arcibiskup 15. primas český | |
 Portrét v katedrále sv. Víta
| |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Arcidiecéze | pražská |
| Sídlo | Praha |
| Jmenování | 20. května 1850 |
| Uveden do úřadu | 15. srpna 1850 |
| Předchůdce | Alois Josef Schrenk |
| Nástupce | František Schönborn |
| Titulární kostel | Sant’Agostino in Campo Marzio |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1833 |
| Biskupské svěcení | 28. června 1835 |
| Kardinálská kreace | 1842 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 6. dubna 1809 |
| Místo narození |
Vídeň,  Rakouské císařství
|
| Datum úmrtí | 27. března 1885 (ve věku 75 let) |
| Místo úmrtí |
Vídeň,  Rakousko-Uhersko
|
| Místo pohřbení | Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze |
| Rodiče |
Josef II. ze Schwarzenbergu Pavlína z Arenbergu |
| Příbuzní | bratři: Felix ze Schwarzenbergu a Jan Adolf II. Schwarzenberg; sestry: Marie Eleonora, Marie Pavlína, Ludvíka Eleonora, Marie Matylda, Karolína a Marie Anna Berta |
| Povolání |
 |
| Řády a ocenění |
 |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg (někdy též v německé podobě Friedrich Johann Joseph Cölestin Fürst zu Schwarzenberg, 6. dubna 1809, Vídeň[1] – 27. března 1885, Praha[2]) byl římskokatolický kněz, od roku 1835 arcibiskup salcburský, od roku 1842 kardinál a od roku 1850 arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.
Život
Studoval filozofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salcburku. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později, v roce 1835, se stal salcburským arcibiskupem. V Salcburku založil několik domovů pro děti a nemocnic.
Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly se stal arcibiskupem v Praze.[3] Od roku 1850 byl též řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti a roku 1852 nechal vypracovat oběžníky na všechny vikáře, aby doporučili všem farám a školám odběr periodik společnosti.[4]
Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 1871–1928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.
Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále.[5] Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.[6]
Osobní život
Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte. Žulový obelisk připomínající jeho návštěvu je i na vrcholu Boubína.[7]
I přes své výjimečné společenské postavení musel být arcibiskup Bedřich Schwarzenberg, stejně jako běžný občan, v Praze policejně přihlášen. Jako bydliště byl uveden pražský arcibiskupský palác (Hradčanské náměstí 56).[8]
Byl vyznamenán Královským uherským řádem svatého Štěpána.
Karel Havlíček Borovský jemu a Felixi Schwarzenbergovi věnoval „Píseň Čechů z roku 1850“: „Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle!“[9]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu ve farnosti Vídeň - Sv. Augustin; fol: 02-Taufe_0083
- ↑ Katalog zemřelých Archiv Praha [online]. Katedrála sv. Víta, Hradčany: Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 15.89.1883, s.3, Kardinál kníže Schwarzenberg
- ↑ VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 161. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e3a70751-10c5-4ed7-ac29-06256d934c5b
- ↑ ARBES, Jakub. František Thun z Hohenšteina. Smíchov: Jakub Arbes, 1895. Dostupné online. S. 46.
- ↑ Katedrála svatého Víta: Bedřich Josef Schwarzenberg
- ↑ Zajímavosti v oblasti Boubína. lzboubin.lesycr.cz [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Friedrich von Schwarzenberg
- ↑ Celá báseň → Dílo Z veršů a epigramů Karla Havlíčka ve Wikizdrojích
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo ze Švarcenbergu. Sv. 23, str. 85n.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Jan ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich ze Schwarzenbergu
- Roucho kardinála Schwarzenberga ozdobí zámeckou knihovnu na Hluboké Archivováno 1. 6. 2013 na Wayback Machine.
- Schwarzenberghütte
|
Předchůdce: Augustin Johann Joseph Gruber |
|
Arcibiskup salcburský 1835–1850 |
|
Nástupce: Maximilian Joseph von Tarnóczy |
|
Předchůdce: Alois Josef Schrenk |
|
27. arcibiskup pražský 1850–1885 |
|
Nástupce: František Schönborn |
