Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
1. kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1670 – 26. květen 1683
Předchůdce titul udělen
Nástupce Ferdinand Vilém Eusebius
Prezident říšské dvorní rady
Ve funkci:
28. červenec 1670 – ?
Panovník Leopold I.
Nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Viléma
Ve funkci:
1656 – ?
Nejvyšší štolmistr arcivévody Leopolda Viléma
Ve funkci:
? – ?
Nejvyšší komorník arcivévody Leopolda Viléma
Ve funkci:
? – ?
Říšský dvorní rada
Ve funkci:
1640 – ?
Narození 20. září 1615
Wermelskirchen
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí 26. května 1683 (ve věku 67 let)
Laxenburg
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Schwarzenberská hrobka ve Vídni
Choť (1644) Marie Justina ze Starhembergu (1618–1681)
Rodiče Adam ze Schwarzenbergu (1583–1641) a Markéta z Pallantu na Larochette a Möstroffu († 1615)
Děti Ferdinand Vilém Eusebius
Sídlo Třeboň
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1650 Řád zlatého rouna (č. 424)
Commons Johann Adolf von Schwarzenberg (1615-1683)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (20. září 1615 Wermelskirchen, Svatá říše římská – 26. května 1683 Laxenburg, Habsburská monarchie) byl rakouský a český šlechtic, významný diplomat a první kníže z rodu Schwarzenbergů ve službách Habsburků, zastával významné politické funkce, byl např. předsedou říšské dvorní rady aj. Byl zakladatelem rodového panství v Českých zemích. Jeho dětmi byly Marie Arnoštka, 7. vévodkyně krumlovská a Ferdinand, 2. kníže ze Schwarzenbergu.

Život

Byl synem hraběte Adama ze Schwarzenbergu, polního maršála a poradce braniborského kurfiřta, a Markéty z Pallandtu.

O jeho mladí existuje jen málo informací, nicméně již ve věku 22 let působil na císařském dvoře ve Vídni jako komoří a roku 1640 se dokonce stal dvorním radou. Po smrti otce však byly v Braniborsku zabaveny veškeré rodové majetky a Jan Adolf musel uprchnout.

Jeho kariéra u dvora však pokračovala úspěšně a tak se roku 1645 stal osobním komořím arcivévody Leopolda I. Viléma, jenž se stal o rok později místodržícím Španělském Nizozemí. Od roku 1646 tak působil v Bruselu jako Leopoldův poradce a důvěrník, později se stal i nejvyšším hofmistrem.

Jeho zaměstnavatel a přítel se však u něj brzy a významně zadlužil. Leopold I. Vilém tak Janu Adolfovi dal do zástavy třeboňské panství spolu se všemi jeho výnosy. Nicméně v roce 1651 z něj nakonec učinil svého univerzálního dědice. Z tehdejšího právního hlediska se situace značně zkomplikovala a bylo nutné získat tzv. český inkolát, který by Jana Adolfa opravňoval nabývat statků v Českých zemích. Ten obdržel až roku 1658[zdroj?] od Leopoldova bratrance, císaře a českého krále Leopolda I. Třeboňské panství se tak dostává do rukou Jana Adolfa až roku 1660, čímž ovšem byla započata velká schwarzenberská éra v jižních Čechách.

Roku 1660 tak Jan Adolf vlastnil Třeboňsko, hrabství Murau ve Štýrsku, statky ve Francii a následujícího roku ke svému panství přikoupil i celé panství hlubocké. Během své vlády se projevil jako velmi schopný hospodář a politik.

Vrcholem jeho života bylo obdržení dědičného knížecího titulu 14. července 1670 a velkého palatinátu roku 1671 pro sebe a své potomky. Stal se tak prvním knížetem ze Schwarzenberku.

Za svého života se proslavil jako hospodář, politik, polyglot a byl znám svým vysoce kultivovaným chováním. Sbíral umělecká díla a v roce 1650 obdržel Řád zlatého rouna.

Rodina

Jeho manželkou byla štýrská hraběnka Marie Justina ze Starhembergu (1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň), dcera Ludvíka ze Starhembergu (1564 Eferding – prosinec 1620 Znojmo) a jeho třetí manželky Barbory z Herbersteinu (1574 nebo 1578 – 1616). Manželství uzavřeli 15. března 1644 ve Vídni a vzešlo z něj šest dětí (z toho 3 synové, 3 dcery; dospělého věku se dožily jen dvě):

Externí odkazy

Zdroj