Bohosudov

Bohosudov
v centru pohledu na Bohosudov bazilika Panny Marie Sedmibolestné
v centru pohledu na Bohosudov bazilika Panny Marie Sedmibolestné
Lokalita
Charakter část města
Obec Krupka
Okres Teplice
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°40′54″ s. š., 13°52′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 3 806 (2021)[1]
Katastrální území Bohosudov (2,02 km²)
PSČ 417 42
Počet domů 587 (2011)[2]
Bohosudov
Bohosudov
Další údaje
Kód části obce 75281
Kód k. ú. 675288
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohosudov (německy Mariaschein) je centrální část dnešního města Krupka v okrese Teplice. Bohosudov je také název katastrálního území o rozloze 2,02 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o Bohosudově pochází z roku 1352.[4]

Roku 1902 fungoval v katastrálním území Bohosudov hnědouhelný důl Austria II provozovaný Těžařstvem Austria.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 v Bohosudově žilo 3 704 obyvatel (z toho 1 867 mužů), z nichž bylo 702 Čechoslováků, 2 890 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a 110 cizinců. Většina (3 433 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 79 evangelíků, šest členů církve československé, pět židů a 180 lidí bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měl Bohosudov 4 449 obyvatel: 750 Čechoslováků, 3 589 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 105 cizinců. Stále převládala římskokatolická většina (3 876 osob). Druhou největší skupinou bylo 428 lidí bez vyznání a kromě nich ve městě žilo 125 evangelíků, jedenáct členů církve československé a sedm příslušníků nezjišťovaných církví.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 494 2 446 2 884 3 752 3 575 3 704 4 449 2 550 2 821 2 428 3 822 3 321 3 740 4 014
Domy 126 194 220 261 278 287 414 494 — 431 481 462 531 587
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Krupka.

Hospodářství a doprava

Bohosudovem prochází železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov s železniční stanicí Bohosudov (do prosince 2016 Bohosudov,[9] poté do roku 2023 Krupka-Bohosudov a pak opět Bohosudov)[10] a zastávkou Krupka-Bohosudov, která slouží celé Krupce. Zastavují zde osobní vlaky, zpravidla v hodinovém intervalu. Severní částí Bohosudova vede také trať Děčín – Oldřichov u Duchcova.

Osobnosti

  • Herta Lindnerová (1920–1943), odbojářka
  • Ferdinand Josef Schneider (1879–1954), literární historik, vysokoškolský profesor

Pamětihodnosti

Areál poutní baziliky Panny Marie Bolestné v Bohosudově
Bývalý františkánský klášter, dnes radnice
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krupce.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. 
  5. ↑ Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 184. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. 
  9. ↑ [1] Rozhodnutí Drážního úřadu z 21. 10. 2015; k začátku platnosti jízdního řádu v prosinci 2015 nebylo ještě realizováno
  10. ↑ BERZKOWITSCH, Michael. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-06-12 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Starý dvůr, s. 367. 

Externí odkazy

Zdroj