Osmansko-uherské války

Osmansko-uherské války
konflikt: Expanze Osmanské říše na Balkán
Obléhání Bělehradu (1456) – oběť Titusze Dugovicse, Alexander von Wagner
Trvání	1366–1526[1]
Místo	Balkán, Uhry
Výsledek	osmanské vítězství, rozdělení Uher
Strany
Osmanská říše Osmanská říše vazalové: Moravské Srbsko Moravské Srbsko Srbský despotát Srbský despotát Krymský chanát Krymský chanát Valašské knížectví Moldavské knížectví Uherské království Uherské království Chorvatské království Chorvatské království Polské království Litevské velkoknížectví Litevské velkoknížectví Valašské knížectví Valašské knížectví Moldavské knížectví Moldavské knížectví Srbský despotát Srbský despotát Svatá říše římská Svatá říše římská Papežský stát Papežský stát Aragonská koruna Aragonská koruna Neapolské království Neapolské království Benátská republika Benátská republika Janovská republika Janovská republika Bulharská říše Bulharská říše Francouzské království Francouzské království Řád rhodských rytířů Bosenské království Bosenské království Savojské vévodství Savojské vévodství Řád německých rytířů Řád německých rytířů Anglické království Anglické království Padova Padova Byzantská říše Byzantská říše Kastilská koruna Kastilská koruna Portugalské království Portugalské království Navarrské království Navarrské království
Síla
až 100 tisíc ~20–60 tisíc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím s jeho evropskými spojenci. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši.

Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k Varně, i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmani poraženi u Bělehradu, poté co dobyli Konstantinopol. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu, ale Osmani nakonec dosáhli triumfu, když padla Moldávie i Bělehrad. V roce 1526 Osmani porazili uherská vojska v bitvě u Moháče vedená králem Ludvíkem Jagelonským, jenž zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách občanská válka a Uhry byly nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělily na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.

Jan Zápolský vládl Uhrám až do své smrti v roce 1540. Po jeho úmrtí bylo Uherské království rozděleno na tři části:

• Severozápadní část (dnešní Slovensko, západní Zadunají a Burgenland, západní Chorvatsko a části severovýchodního dnešního Maďarska) zůstala pod habsburskou nadvládou. Zpočátku byla tato oblast nezávislá, později se však stala součástí Habsburské monarchie pod neformálním názvem Královské Uhersko. Od té doby byli habsburští císaři také korunováni jako uherští králové.

• 

  Východní část království (Partium a Sedmihradsko) se nejprve stala nezávislým knížectvím, ale postupně bylo přivedeno pod osmanskou kontrolu jako vazalský stát Osmanské říše.
• Zbývající centrální oblast, zahrnující většinu dnešního Maďarska včetně hlavního města Budína, se stala provincií Osmanské říše. Obléhání Budína, které bylo součástí tzv. Malé války v Uhersku, bylo jedním z nejvýznamnějších osmanských vítězství nad habsburskými silami v regionu.

V roce 1552 osmanské síly vedené Sulejmanem I. oblehly město Eger, které se nacházelo v severní části Uherského království. Obránci pod velením Istvána Dobó však dokázali odolat útokům a ubránit Egerský hrad před osmanským dobytím.^[2] Tento úspěch se stal legendárním a byl považován za jedno z nejvýznamnějších maďarských obranných vítězství proti Osmanům.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman–Hungarian Wars na anglické Wikipedii.

• Osmansko-habsburské války
• Expanze Osmanské říše na Balkán
• Budínský pašalik

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osmansko-uherské války na Wikimedia Commons

Zdroj