Aragonská koruna

; vlajka	; znak
Geografie	; Země náležející k Aragonské koruně, samotné Aragonské království v tmavě oranžové barvě.
	; Země náležející k Aragonské koruně, samotné Aragonské království v tmavě oranžové barvě.
Hlavní město	pohyblivé a neurčité, de facto:; Zaragoza (korunovační město); Monzón (parlament 13.–16. stol.); Barcelona (sídlo rady 13.–16. stol.); Valencie (počátek 15. století); Neapol (15.–16. stol.)
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	120 000 (v roce 1300)
Jazyky	úřední:; katalánština, aragonština, latina,; ostatní:; okcitánština, sardinština, korsičtina, neapolština, sicilština, kastilština, baskičtina, řečtina, maltština, andaluská arabština, mozarabština
Náboženství	římskokatolické (státní), sunnitský islám, sefardský judaismus, řecké ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie a konfederace několika království a dalších celků podřízených koruně
Vznik	Alfons II. nastoupil na trůn, čímž vznikla personální unie Barcelony a Aragonu
Zánik	29. června 1707 – Filip V. zrušil Dekrety z Nueva Planta korunu i její zákony
	Státní útvary a území
	Aragonské království
	Barcelonské hrabství
	Sicilské království
	Republika Sassari
	taifa Mallorca
	taifa Dénia
	taifa Valencie
	taifská království
	Arborejský judikát
	Neapolské království
	Kastilsko-aragonská unie
	Španělské impérium
	Bourbonské Španělsko
	Andorrské knížectví
	Francouzské království
	Sardinské království (Savojsko)
	Britská Menorca

Aragonská koruna (katalánsky Corona d'Aragó, aragonsky Corona d'Aragón, kastilsky Corona de Aragón) je souhrnné pojmenování pro všechna historická území, která byla podřízena svrchovanosti aragonského krále mezi roky 1164 a 1707.

Seznam zemí koruny

království:

Aragonie
Mallorka (od 1231)
Sardinie (1324–1720)
Neapolsko (1442–1714)
Sicílie (1282–1713)
Valencie (od 1238)
Korsika (pouze titulárně
a v unii se Sardinií do roku 1714)

vévodství:

Athénské vévodství (od 1381)
Neopatria (1381–1390)

knížectví:

Katalánsko
(dříve Barcelonské hrabství)
Andorra (od 1396)

hrabství:

panství:

Montpellier (1204–1359)

Historie

Jádrem Aragonské koruny byla personální unie Aragonského království a Barcelonského hrabství, jíž roku 1137 dalo základ manželství královny Petronily Aragonské a hraběte Ramona IV. Barcelonského. S nástupem jejich syna Alfonse II. na trůn roku 1162 (bylo mu tehdy 5 let, takže nominálně vládl spolu s matkou-regentkou a když ta o dva roky později abdikovala, vykonávala za něj vládu regentská rada) nastoupila na aragonský trůn barcelonská dynastie.

Později, jako výsledek reconquisty nových území i sňatkové politiky, se unie království aragonského a hrabství barcelonského rozrostla o valencijské, mallorské a neapolské království, ostrovy Sicílie, Sardinie a Korsika, vévodství aténské a neopatrijské.

Svatbou Katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského byl zahájen proces spojení se zeměmi Kastilské koruny, čímž vzniklo sjednocené Španělské království jako centralistický stát. Španělští králové užívali titulů „aragonský král“ a „kastilský král“ až do roku 1707, kdy Filip V. Španělský většinu práv a titulů eliminoval. Země Aragonské koruny se rozprostíraly na území moderních států Španělsko, Andorra, Francie, Itálie, Malta a Řecko.