Krymský chanát

Velká horda a Dešt-i Kipčak Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq اولوغ اوردا و دشت قپچاق ←  ←  ←  ←  1449–1783  → vlajka znak
geografie Krymský chanát (světle zelená) v roce 1600
hlavní město:	Orda-i muazzam Kirkyir, Eski Qirim, Bachčisaraj (od 1532)
rozloha:	150 000 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:	Krymští Tataři, Arméni, Benátčané, Janované, Řekové, Karaimové, Krymští Gótové
jazyky:	kypčacké (krymská tatarština, nogajština aj.), osmanská turečtina, čagatajština (literatura), italština, řečtina, krymská gótština
náboženství:	sunnitský islám
státní útvar
státní zřízení:	volená monarchie
mateřská země:	Osmanská říše Osmanská říše (1475–1774 vazalství)
vznik:	1449
zánik:	1783 – ruská anexe Krymu
závislá území:	Kazaňský chanát Kazaňský chanát (1521–1551 vazalství)
státní útvary a území
předcházející: Zlatá horda Theodorské knížectví Velká horda Ejálet Kefe následující: Tavrická gubernie

Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.

Historie

Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.^[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymský chanát na Wikimedia Commons

Zdroj