Krymský chanát
Velká horda a Dešt-i Kipčak Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq اولوغ اوردا و دشت قپچاق
| |||||||||||||
geografie
| |||||||||||||
rozloha:
|
150 000 km²
|
||||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||||
národnostní složení:
|
|||||||||||||
kypčacké (krymská tatarština, nogajština aj.), osmanská turečtina, čagatajština (literatura), italština, řečtina, krymská gótština
|
|||||||||||||
státní útvar | |||||||||||||
vznik:
|
|||||||||||||
zánik:
|
|||||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||||
|
Krymský chanát (krymskotatarsky قريم خانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.
Historie
Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.
Reference
- ↑ COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2019, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymský chanát na Wikimedia Commons