Bosenské království

Bosenské království
Босанско краљевство
Bosansko kraljevstvo
← Bosenský banát 1377–1463 Vojvodství svatého Sávy →
Bosenský sandžak →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Územní vývoj Bosny ve 12.–14. století. Rozmach království za vlády Tvrtka I. světle červená.
Visoko, Jajce, Bobovac
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Bosenský banát Bosenský banát
Následující
Vojvodství svatého Sávy Vojvodství svatého Sávy
Bosenský sandžak Bosenský sandžak

Bosenské království (bosensky/srbochorvatsky Босанско краљевство, Bosansko kraljevstvo) byl středověký státní útvar rozkládající se na Balkánském poloostrově.

Dějiny

Bosenské království vzniklo povýšením Bosenského banátu (1154–1377) na království. Bosna nabyla nezávislosti v průběhu 13. a 14. století, než byla přidružena k zemím Svatoštěpánské koruny. Historicky, kulturně i politicky se Bosna utvářela na pomezí svých dvou mocnějších sousedů, mezi Uhrami, resp. Chorvatskem, na severu a Byzantskou říší, resp. Srbskem čili Raškou, na východě. V 15. století království podlehlo rychle expandující Osmanské říši.

V roce 1377 vzniklo první nezávislé Bosenské království.[1] Jeho prvním vladařem byl Štěpán Tvrtko z rodu Kotromanićů, korunovaný ve věku 15 let v obci Mile (někteří historici uvádějí klášter Mileševa) poblíž Visoka. V této době Bosna dosahuje svého největšího rozmachu. Na severu ji ohraničuje řeka Sáva, na jihu pak ostrovy Hvar a Korčula[1]. V tehdejším náboženském životě země sice dominovalo katolické křesťanství, pevné postavení měla i křesťanská odnož zvaná bogomilství. To bylo vnímáno pro západní a východní křesťanství jako velké nebezpečí a bylo proti němu razantně vystupováno jak v pravoslavných, tak katolických státech, až se ho nakonec podařilo vykořenit. V Bosně ale působí bogomilové až do zániku státu v polovině 15. století[1], když zemi dobyli Osmané postupující od Bosporu severozápadním směrem do nitra Evropy.

Titul bosenských panovníků

Související informace naleznete také v článku Seznam panovníků Bosny a Hercegoviny.

Tvrtko I. se v roce 1356 ozančil za bána „celé Bosny a celé Usory a Soli“ (čitave Bosne i čitave Usore i Soli). Po vyhlášení Bosenského království bylo území Soli včleněno do titulu panovníků odděleně od Usory. Celý titul zněl: „Kralj Srbljem, Bosni, Primorju, Hlmsci Zemli, Zapadnim Stranam, Dolnim Krajem, Usori, Soli, Podrinju i k tomu“.[2]


Báni

  • Borić (Boricius, Bogir)
  • Kulin
  • Stjepan Kulinić
  • Matěj Ninoslav
  • Prijezda I. Kotromanić
  • Prijezda II. Kotromanić / Štěpán I. Kotroman
  • Štěpán II. Kotromanić / Vladislav
  • Štěpán Tvrtko I. Kotromanić


Králové

Králové z dynastie Kotromanićů

  • Štěpán Tvrtko I., 1377–1391
  • Štěpán Dabiša, 1391–1395
  • Helena I. Hrubá, 1395–1398
  • Štěpán Ostoja, 1398–1404
  • Štěpán Tvrtko II., 1404–1408
  • Štěpán Ostoja, 1409–1418
  • Štěpán Ostojić, 1419–1421
  • Štěpán Tvrtko II., 1421–1443
  • Štěpán Tomaš, 1444–1461
  • Štěpán Tomašević, 1461–1463[3]

Reference

  1. ↑ a b c DOMIN, Thierry. History of Bosnia and Herzegovina from the origins to 1992 (2. kapitola) [online]. SFOR Informer, 11. července 2001. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Solana 125 godina. Tuzla: Solana d.d., Prof. dr. sc. Izudin Kapetanović, 2019-05-22. S. 69. (bosensky) 
  3. ↑ Kratka politička i kulturna povijest Bosne i Hercegovine. [s.l.]: Hrvatski informativni centar (chorvatsky) 

Externí odkazy

Zdroj