Lobkovická hrobka (Roudnice nad Labem)
Lobkowiczká hrobka v Roudnici nad Labem | |
---|---|
Hrobka se nachází pod kostelem sv. Václava a jeho jižní přístavbou
| |
Základní informace | |
Architekt | nová hrobka: Friedrich Fleischinger |
Výstavba | 1628 (stará hrobka), 1897 (nová hrobka) |
Stavebník | Polyxena z Pernštejna a Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (stará hrobka), Mořic z Lobkowicz (nová hrobka) |
Současný majitel | Rodina Lobkowiczů (Margaret Brooks Lobkowicz) |
Poloha | |
Adresa | Roudnice nad Labem, Česko |
Souřadnice | 50°25′29,95″ s. š., 14°15′49,11″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 32305/5-2268 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Roudnice nad Labem) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lobkovická hrobka, také Lobkowiczká hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Lobkowiczů v kryptě pod kostelem sv. Václava při kapucínském klášteře v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice. Klášter včetně rodové hrobky založila Polyxena, rozená z Pernštejna a její druhý manžel Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz v roce 1615. Od roku 1628 do poloviny 20. století byli do hrobky ukládáni příslušníci chlumecké knížecí linie a po rozvětvení rodu členové roudnické a dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury. Komplex kláštera a kostela vlastní roudničtí Lobkowiczové[pozn. 1] a je památkově chráněný jako součást areálu roudnického zámku.[1]
Historie a popis
Roudnici nad Labem zdědila po svém prvním manželovi Vilému z Rožmberka (1535–1592) Polyxena z Pernštejna (1566–1642), která se v roce 1603 podruhé provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (1568–1628), a tím se roudnické panství dostalo na několik staletí do vlastnictví Lobkowiczů. V roce 1615 manželé společně založili na místě židovské čtvrti kapucínský klášter,[2][3][4] který byl třetím nejstarším v Čechách.[pozn. 2] Součástí kláštera byl kostel sv. Václava, který byl vysvěcen 2. srpna 1628.[2][3][4] Jednolodní kostel má rozměry 16,7 x 9 metrů a jeho kněžiště 5,20 x 5,20 metrů.[2][4] Pod kostelem bylo zbudováno rodové mauzoleum. Vcházelo se do něho schodištěm z mariánské kaple, která se nacházela vpravo od vstupu do kostela. Jako první byli v hrobce pohřbeni zakladatelé kláštera Zdeněk Vojtěch a Polyxena. Do roku 1734 bylo v kryptě pochováno dvanáct příslušníků rodu, do roku 1799 sedmnáct.[6] Do roku 1887, kdy se konal poslední pohřeb, bylo ve staré hrobce uloženo 31 rakví.[7][pozn. 3]
Po přibližně 250 letech od výstavby kostela bylo nutné hrobku rozšířit. Kníže Mořic Alois z Lobkowicz (1831–1903) zadal stavbu architektovi Friedrichu Fleischingerovi (1859–1907), žáku Josefa Zítka. Nová hrobka vznikla jižně od kostela, scházelo se do ní po polokruhovém schodišti. Původní vchod byl zazděn a naopak mezi starou a novou hrobkou byly navrženy spojovací dveře.[8] Nová hrobka byla slavnostně vysvěcena v roce 1897[7] nebo spíše v roce 1887. Jako první byla v hrobce pohřbena Julie, roz. z Redwitz-Wildenrothu (1840–1895) v červnu 1895.[7] Kapacita nové hrobky byla 56 rakví (4 oddělení po 10 rakvích a jedno boční pro 16 rakví).[7] Ve 20. a 30. letech 20. století musely být některé rakve opatřeny vnějšími rakvemi, protože se těla začala rozkládat.[7]
Ve 30. letech se hrobka upravovala, vznikl např. vchod zvenku.[9] V roce 1947 byla v jedné komoře nové hrobky zazděna rakev Marie Zdenky (1858–1937). V roce 1949 sem byla přemístěna i rakev Václava Eusebia (1893–1915).[10] V únoru 1950 bylo v jednom oddílu provizorně zazděno i ostatních 13 rakví.[10] Kapucínský klášter s kostelem byl zrušen 30. června 1950.[9][pozn. 4] Klášter téhož roku zabrala armáda, o rok později i kostel. Armáda využívala areál až do roku 2008.[10]
V kostelní kryptě bylo samozřejmě i oddělení pro pohřbívání kapucínů.[pozn. 5]
Seznam pohřbených
V hrobce byli pohřbíváni příslušníci chlumecké knížecí linie, později příslušníci roudnické (I.) a dolnobeřkovické (III.) linie roudnické primogenitury. Pohřebiště křimické (II.) linie se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie na Horničce v Křimicích. Velkomeziříčská (IV.) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.
Chronologicky podle data úmrtí (výběr)
Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide,[12][13][14] z publikace Lobkowiczové dolnobeřkovští[15] a Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu.[16] V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[17][18][19][20] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Modře jsou vyznačeni příslušníci dolnobeřkovické linie (včetně manželek). Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace chotě. Seznam nemusí být kompletní.
Po-řa-dí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | 6. | Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz | 15. 8. 1568 |
Ladislav II. Popel z Lobkowicz 1501 – 18. 12. 1584 Praha-Malá Strana |
23. 11. 1603:[21][22] Polyxena z Pernštejna (č. 2) |
1628 | 1. kníže z Lobkowicz (1623/1624–1628) a vladař domu lobkowiczkého (1624–1628), nejvyšší kancléř Českého království (1599–1628), císařský komoří a tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (1620).[21] |
16. 6. 1628 Vídeň | Johana Berková z Dubé a Lipé 1545–1601 |
||||||
2. | (6.) | Polyxena z Pernštejna | 1566 |
Vratislav II. z Pernštejna 9. 7. 1530 – 27. 10. 1582 na Dunaji u Lince |
11. 1. 1587 Praha: Vilém z Rožmberka 10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. srpna 1592 Praha |
1. kněžna z Lobkowicz (1623/1624–1642, od roku 1628 kněžna vdova). Polyxena se stala matkou teprve ve věku 43 let:[2]
První manžel byl pohřben v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.[23] |
|
24. 5. 1642 Praha |
Marie Manrique de Lara y Mendoza asi 1538 – 16. 2. 1608 |
23. 11. 1603:[21][22] Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1) |
|||||
3. | (7.) | Johana Myšková ze Žlunic | 1600 | Karel Častovec Myška ze Žlunic † 1602 |
Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku asi 1582 – 1637 nebo 25. 7. 1638 Praha |
2. kněžna z Lobkowicz (1638–1650). V druhém manželství bezdětná. | |
17. 1. 1650 | Magdalena Kaplířová ze Sulevic † 1617 |
3. 11. 1638: Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) |
|||||
4. | 7. | Václav Eusebius Popel z Lobkowicz | 20. 1. 1609 Praha | Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1) | 3. 11. 1638: Johana Myšková ze Žlunic (č. 3) |
2. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1628–1677), zaháňský vévoda (1646–1715), prezident dvorské válečné rady (1649/1652–1665), polní maršál, nejvyšší hofmistr císařského dvora (1665–1674), rytíř Řádu zlatého rouna (1644).[24] Druhá manželka byla pohřbena v kostele sv. Vavřince v Norimberku. V druhém manželství se narodily následující děti:
|
|
22. 4. 1677 Roudnice nad Labem | Polyxena z Pernštejna (č. 2) | 20. 1. 1653: Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk |
|||||
5. | 8. | František Vilém Ignác z Lobkowicz | 15. 9. 1659 | Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) | |||
6. 1. 1698 |
Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk |
||||||
6. | (8.) | Marie Filipína z Althannu | 1671 |
Michael Václav z Althannu 30. 6. 1630 Vídeň – 17. 5. 1686 Wölfelsdorf/Wilkanów, Kladsko |
3. 12. 1703 Vídeň: Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) |
6. kněžna z Lobkowicz (1703–1706). Bezdětná. | |
2. 6. 1706 | Anna Marie Alžběta z Aspremont-Lyndenu 14. 2. 1646 – 4. 2. 1723 |
||||||
7. | 8. | Ferdinand August z Lobkowicz | 7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab | Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) | 8/18. 7. 1677 Hadamar: Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru 6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab |
3. kníže z Lobkowicz, 3. vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1677–1715).
Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze.[25] Narodily se mu následující děti:
|
|
17. 7. 1680: Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu 8. 9. 1655 Baden – 22. 8. 1701 Cheb | |||||||
3. 10. 1715 Vídeň |
Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk |
3. 12. 1703 Vídeň: Marie Filipína z Althannu (č. 6) |
|||||
16. 11. 1707: Marie Johanna ze Schwarzenbergu 16. 12. 1681 – 23. 12. 1739 | |||||||
8. | 9. | Marie Ernestina z Lobkowicz | 13. 9. 1714 | Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) | |||
5. 7. 1718 | Marie Johanna ze Schwarzenbergu 16. 12. 1681 – 23. 12. 1739 |
||||||
9. | 10./ (9.) | Eleonora Kateřina z Lobkowicz z bílinské větve | 1. 4. 1685 |
Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz pokřtěn 22. 12. 1654 – 8. 10. 1697 Montortone |
17. 10. 1703: Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) |
8. kněžna z Lobkowicz (1715–1720). Univerzální dědička bílinského panství.
Narodil se jí syn:
|
|
3. 3. 1720 Vídeň | Marie Žofie z Dietrichsteinu pokřtěna 5. 11. 1653 – 4. 11. 1711 |
||||||
10. | 10. | Marie Anna z Lobkowicz | 20. 3. 1725 | Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) | |||
9. 2. 1729 Roudnice nad Labem | Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň |
||||||
11. | 10. | Filip Josef z Lobkowicz | 14. 1. 1728 Praha | Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) | |||
2. 4. 1729 Roudnice nad Labem | Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň |
||||||
12. | 9. | Filip Hyacint z Lobkowicz | 25. 2. 1680 Altenstadt, Bavorsko | Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) | 17. 10. 1703: Eleonora Kateřina z Lobkowicz (č. 9) |
4. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1715–1734).
V druhém manželství se mu narodily následující děti:
|
|
21. 12. 1734 Vídeň | Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru 6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab |
25. 8. 1721 Vídeň: Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň |
|||||
13. | 9. | Václav Ferdinand z Lobkowicz | 16. 1. 1723 Praha | Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) | 5. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1734–1739). | ||
22. 1. 1739 Würzburg | Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň |
||||||
14. | ? († mezi 1734 a 1799) | ||||||
15. | 10. | Ferdinand Filip z Lobkowicz | 27. 4. 1724 Praha | Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) | 24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň: Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22) |
6. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1739–1784). | |
14. 1. 1784 Vídeň | Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň |
||||||
16. | 10. | Marie Alžběta z Lobkowicz | 23. 11. 1726 Praha | Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 12) | 15. 4. 1743: Antonín Corfitz z Ulfeldu 15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň |
Manžel byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. | |
29. 7. 1786 Vídeň | Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň |
||||||
17. | (10.) | Marie Josefa z Harrachu | 20. 11. 1727 Vídeň |
Bedřich August Harrach 18. 6. 1696 Vídeň – 4. 6. 1749 Vídeň |
19. 3. 1744: Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu 6. 7. 1724 – 22. 12. 1748 Vyškov |
Kněžna z Liechtensteinu (1744–1748), kněžna z Lobkowicz (sekundogenitura; 1753–1788).
Narodily se jí následující děti:
První manžel byl pohřben v hrobce Liechtensteinů ve Vranově. |
|
15. 2. 1788 Vídeň[26] / Roudnice nad Labem |
Eleonora Marie Karolína z Liechtensteinu asi 1703 – 18. 7. 1757 |
28. 11. 1752 Vídeň: Josef Maria Karel z Lobkowicz (č. 18) |
|||||
18. | 10. | Josef Maria Karel z Lobkowicz | 8. 1. 1724 Praha |
Jan Jiří Kristián z Lobkowicz 10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1753 Prešpurk (Bratislava) nebo 4. 10. 1755 Vídeň |
28. 11. 1752 Vídeň: Marie Josefa z Harrachu (č. 17) |
Kníže z Lobkowicz a 2. hlava (mělnicko-hořínské) sekundogenitury (1753–1802), císařský komoří a tajný rada, polní maršál, kapitán císařské osobní gardy, rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1760), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772), rakouský velvyslanec v Rusku (1764–1777).[26] | |
5. 3. 1802 Vídeň | Marie Karolína z Waldsteinu 24. 1. 1702 – 11. 3. 1780 |
||||||
19. | 12. | Karel Jan z Lobkowicz | 24. 2. 1804 | Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) | |||
11. 4. 1806 | Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20) | ||||||
20. | (11.) | Marie Karolína ze Schwarzenbergu | 7. 9. 1775 Vídeň |
Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 4. 4. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou |
2. 8. 1792 Vídeň: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) |
11. kněžna z Lobkowicz (1792–1816).
Narodily se jí následující děti:
|
|
24. 1. 1816 Praha | Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň |
||||||
21. | 11. | Josef František Maxmilián z Lobkowicz | 3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň | Ferdinand Filip z Lobkowicz (č. 15) | 2. 8. 1792 Vídeň: Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20) |
7. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1784–1816), zaháňský vévoda (1784–1785), 1. roudnický vévoda (1786–1816). Císařský komoří a tajný rada, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1809), generálmajor v armádě.[27] Zemřel ve věku 44 let na krvácení mozkové (Nervenschlagfluss).[27] | |
16. 12. 1816 Třeboň[27] | Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22) | ||||||
22. | (10.) | Marie Gabriela Savojsko-Carignanská | 17. 5. 1748 Turín |
Ludvík Viktor Savojský 25. 9. 1721 Paříž – 16. 12. 1778 Turín |
24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň: Ferdinand Filip z Lobkowicz (č. 15) |
10. kněžna z Lobkowicz (1769–1828, od roku 1784 kněžna vdova). Narodil se jí následující syn.
|
|
10. 4. 1828 Vídeň |
Kristýna Hesensko-Rotenburská 21. 11. 1717 Rotenburg – 1. 9. 1778 Turín |
||||||
23. | (12.) | Antonie Kinská z Vchynic a Tetova | 7. 5. 1815 Praha |
Karel Kinský z Vchynic a Tetova 28. 7. 1766 Chlumec nad Cidlinou – 4. 9. 1831 Sloup v Čechách |
20. 8. 1835 Praha: Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) |
Pohřbena 8. 1. 1836 v Lobkowiczké rodinné hrobce.[28] | Zemřela bezdětná čtyři měsíce po sňatku ve věku 20 let na zánět střev (Gedärmentzündung)[28] nebo na tyfus.[29] |
1. 1. 1836 Pardubice[28][pozn. 6] | Alžběta z Thun-Hohensteinu 1791–1867 |
||||||
24. | 13. | Anna Berta z Lobkowicz | 4. 2. 1849 | Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) | |||
10. 4. 1849 | Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37) | ||||||
25. | 13. | Maxmilián z Lobkowicz | 5. 8. 1827 | Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26) | C. k. poručík jízdy.[30] Zemřel ve věku 21 let. | ||
6. 7. 1849 Bony (zámek u Győru v Uhersku) | Marie z Liechtensteinu (č. 27) | ||||||
26. | 12. | Ferdinand Josef z Lobkowicz | 12. nebo 13. 4. 1797 Hollabrunn | Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) | 9. 9. 1826 Vídeň: Marie z Liechtensteinu (č. 27) |
Pohřben 22. 12. 1868 v roudnické rodinné hrobce u kapucínů pražským arcibiskupem Bedřichem ze Schwarzenbergu.[31] | 8. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 2. roudnický vévoda (1816–1868), Jeho Jasnost (Durchlaucht; 1825), zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici. Poslanec Českého zemského sněmu (1861–1863), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1861–1868),[32] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1836). Majitel majorátu Roudnice. Zemřel ve věku 71 let na ochrnutí plic.[31] |
18. 12. 1868 Vídeň[31] | Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20) | ||||||
27. | (12.) | Marie z Liechtensteinu | 3. 12. 1808 Vídeň |
Mořic z Liechtensteinu 21. 7. 1775 Vídeň – 24. 3. 1819 Vídeň |
9. 9. 1826 Vídeň: Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26) |
Pohřbena 30. 5. 1871 v roudnické knížecí hrobce u kapucínů.[33] | 12. kněžna z Lobkowicz (1826–1871, od roku 1868 kněžna vdova). Dáma Řádu hvězdového kříže,[zdroj?] dvorní dáma císařovny.[33] Zemřela ve věku 62 let ochrnutí mozku.[33] Narodily se jí následující děti:
|
24. 5. 1871 Vídeň[33] | Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty 31. 1. 1788 Vídeň – 6. 9. 1846 Liběšice |
||||||
28. | 12. | Josef František Karel z Lobkowicz | 17. 2. 1803 Vídeň | Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) | 20. 8. 1835 Praha: Antonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 23) |
Pohřben 24. 3. 1875 v rodinné hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[34] | Zakladatel dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1830–1875).[8]Tajný rada (1854), generál jezdectva, druhý majitel kyrysnického pluku č. 4, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty (11854), komtur Leopoldova řádu (1848).[35] Majitel statků Dolní Beřkovice a Cítov.[35] Zemřel ve věku 72 let na náhlé ochrnutí plic.[36] |
18. 3. 1875 Praha-Nové Město[34] | Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20) | 11. 5. 1848 Vídeň: Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37) |
|||||
29. | 12. | Karel Jan Josef z Lobkowicz | 24. 11. 1814 Praha | Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21) | 15. 9. 1856 (morganatický sňatek): Julie z Redwitz-Wildenrothu (č. 32) |
Pohřben 1. 10. 1879 v rodinné knížecí hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[37] | Zemský prezident v Salcburku (1852–1855), místodržitel v Dolním Rakousku (1858–1860), moravský zemský hejtman (1860), místodržitel v Tyrolsku (1861–1866), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1869–1879). Zemřel ve věku 64 let na marasmus.[37] |
26. 9. 1879 Salcburk[37] | Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20) | ||||||
30. | 14. | mrtvě narozený princ z Lobkowicz | 9. 9. 1884 Dolní Beřkovice | Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) | Pohřben 11. 9. 1884 v knížecí hrobce v kostele u kapucínů v Roudnici nad Labem.[38] | ||
9. 9. 1884 Dolní Beřkovice[38] | Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39) | ||||||
31. | 14. | Marie Zdenka (Sidonie) z Lobkowicz | 30. 6. 1886 Dolní Beřkovice | Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) | Tělo bylo 12. 7. 1887 vykropeno v zámecké kapli v Dolních Beřkovicích[8] a téhož dne uloženo v knížecí hrobce v kostele kapucínském v Roudnici nad Labem.[39][40] | Zemřela ve věku 1 roku na otok mozku (oedema cerebri).[39][40] Poslední pochovaná ve staré hrobce.[8] | |
10. 7. 1887 Dolní Beřkovice[39][40] | Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39) | ||||||
32. | (12.) | Julie z Redwitz-Wildenrothu | 25. 9. 1840 Würzburg | Filip z Redwitz-Wildenrothu † 1881 |
15. 9. 1856 (morganatický sňatek): Karel Jan Josef z Lobkowicz (č. 29) |
Pohřbena 8. 6. 1895 v bývalé hrobce kapucínů v Roudnici nad Labem.[41] Uložena v kovové rakvi v nové hrobce.[7] | Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[30] Pohřbena v nové hrobce jako první.[7] Bezdětná. Zemřela ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[41] |
4. 6. 1895 Salcburk[41] (Parsch bei Salzburg[30]) | Augusta z Reitzensteinu 1808–1875 |
||||||
33. | 13. | Mořic Alois z Lobkowicz | 2. 6. 1831 Inzersdorf u Vídně | Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26) | 21. 4. 1857 Praha: Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34) |
Pohřben 7. 2. 1903 v knížecí hrobce u kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[42] | 9. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 3. roudnický vévoda (1868–1903). C. k. komoří (1881), tajný rada (1890),[43] poslanec Českého zemského sněmu (1864–1867, 1870–1871), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1879–1903),[44] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1881), čestný rytíř Maltézského řádu.[43] Majitel majorátu Roudnice.[43] Zemřel ve věku 71 let na zánět plic.[42] |
4. 2. 1903 Roudnice nad Labem[42] | Marie z Liechtensteinu (č. 27) | ||||||
34. | (13.) | Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu | 1. 2. 1839 Wallerstein | Bedřich z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu 1793–1842 |
21. 4. 1857 Praha: Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33) |
Pohřbena 26. 12. 1912 v knížecí hrobce při kostele kapucínů v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[45] | 13. kněžna z Lobkowicz (1868–1912, od roku 1903 kněžna vdova). Dáma Řádu hvězdového kříže (1868) a palácová dáma.[43] Zemřela ve věku 73 let na ochrnutí srdce, zánět ledvin a zkornatění tepen.[45] Narodily se jí následující děti:
|
23. 12. 1912 Coswig, Sasko[45] | Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu 1806–1885 |
||||||
35. | 14. | Josef Ferdinand z Lobkowicz | 4. 9. 1885 Dolní Beřkovice[pozn. 7] | Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) | 21. 10. 1913 Průhonice: Gisela-Helena Silva-Tarouca 14. 6. 1887 Trmice – 21. 2. 1958 Praha |
Pohřben 31. 10. 1914 v hrobce v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[47] | JUDr., c. k. komoří (1912), nadporučík dragounského pluku č. 14.[48] Padl za první světové války. Zemřel na bojiště na střelnou ránu do srdce.[47] |
25. 10. 1914 Jarosław, Halič[47] | Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39) | ||||||
36. | 14. | Václav Eusebius z Lobkowicz | 17. 4. 1893 Terezín |
Zdeněk Lobkowicz 5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov |
Pohřben 9. 11. 1915 v knížecí hrobce v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem.[49] | Student práv, c. k. důstojník dělostřelců.[50][pozn. 8] Zemřel ve věku 22 let na střevní tyfus.[49] | |
4. 11. 1915 Vídeň-Hetzendorf[49] | Paula ze Schönbornu (č. 41) | ||||||
37. | 13./ (12.) | Zdeňka (Marie Sidonie) z Lobkowicz z mělnicko-hořínské knížecí sekundogenitury |
4. 10. 1828 Lvov |
August Longin z Lobkowicz 15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň |
11. 5. 1848 Vídeň: Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) |
Pohřbena 28. 2. 1917 v knížecí hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[51] |
Palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1898).[35] Zemřela ve věku 88 let na Catarrhus bronchialis acutus.[51] Narodily se jí následující děti:
|
25. 2. 1917 Dolní Beřkovice[51] | Anna Berta ze Schwarzenbergu 2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk |
||||||
38. | 14. | Josef Zdeněk z Lobkowicz | 14. 4. 1884 Praha |
Zdeněk Lobkowicz 5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov |
JUDr., c. k. komoří (1912), státní úředník.[50] Jeho tělo bylo nedokonale nabalzamováno a rozložilo se, což způsobovalo silný mrtvolný zápach. Proto byla rakev v roce 1926 opatřena ještě vnější rakví.[56] | ||
6. 4. 1918 Vídeň | Paula ze Schönbornu (č. 41) | ||||||
39. | (13.) | Ida Podstatzká-Lichtenstein | 23. 10. 1865 Vídeň |
Leopold III. Podstatzký-Lichtenstein 25. 6. 1840 Telč – 17. 2. 1902 Opatija |
11. 11. 1883 Vídeň: Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) |
Dáma Řádu hvězdového kříže (1884), palácová dáma, dáma Maltézského řádu, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1913).[48] Tělo muselo být v roce 1932 přerakveno.[56] Narodily se jí následující děti:
|
|
4. 4. 1919 Dolní Beřkovice | Františka Paarová 10. 5. 1842 Vídeň – 4. 2. 1881 Vídeň |
||||||
40. | 13. | August Jiří Lobkowicz | 2. 2. 1862 Dolní Beřkovice | Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) | 3. 10. 1897 Praha: Marie (Irma) Pálffyová z Erdödu, z Újezda 29. 10. 1866 Retzhof – 14. 7. 1950 Vídeň |
C. k. komoří (1887), tajný rada (1917), plukovník v záloze, nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvátora, komtur Leopoldova řádu (1918).[50] Tělo muselo být v roce 1932 přerakveno.[56] Manželka byla pohřbena na hřbitově v Hietzingu.[13] | |
10. 8. 1921 Vídeň | Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37) | ||||||
41. | (13.) | Paula ze Schönbornu | 22. 1. 1861 Praha |
Ervín Damián Hugo Schönborn 17. 5. 1812 Vídeň – 12. 1. 1881 Praha |
6. 5. 1883 Praha: Zdeněk Čeněk (Zdenko Vincenc) Lobkowicz 5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov |
Dáma Řádu hvězdového kříže (1913), palácová dáma.[59] Manžel byl pohřben na Břevnovském hřbitově.[53] Narodily se jí následující děti:
|
|
9. 2. 1922 Praha |
Kristýna z Brühlu 28. 3. 1817 Praha – 23. 10. 1902 Praha |
||||||
42. | 13. | Ferdinand Jiří Lobkowicz, zv. Fede | 26. 6. 1850 Dolní Beřkovice | Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28) | 11. 11. 1883 Vídeň: Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39) |
2. hlava dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1875–1926). C. k. komoří (1887) a tajný rada (1897), generálmajor v záloze,[35] poslanec Českého zemského sněmu (1883–1913), poslanec rakouské Říšské rady (1882–1883), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918),[60] (poslední) nejvyšší maršálek Českého království (1908–1913), komtur Královského uherského řádu sv. Štěpána (1898), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1907), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1913).[35] Majitel statků Dolní Beřkovice, Cítov a Vintířov (od roku 1875).[48] Tělo muselo být v roce 1939 přerakveno.[56] | |
22. 4. 1926 Milán | Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37) | ||||||
43. | 15. | Jiří Kristián Lobkowicz | 3. 6. 1902 Košťany | Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (č. 47) | JUDr. | ||
30. 3. 1928 Cannes, autonehoda | Anna Berta z Neippergu (č. 44) | ||||||
44. | (14.) | Anna Berta z Neippergu | 7. 8. 1857 Praha | Ervín František z Neippergu 1813–1897 |
4. 9. 1884 Vídeň (Votivní kostel):[61] Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (č. 47) |
Pohřbena 13. 4. 1932 v Lobkowiczké hrobce v kapucínské kapli v Roudnici nad Labem.[61] | 14. kněžna z Lobkowicz (1903–1932).[pozn. 9] Dáma Řádu hvězdového kříže (1885), palácová dáma, dáma Maltézského řádu, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1910).[43] Zemřela ve věku 74 let na arteriosklerózu a ochrnutí srdce.[61] Narodily se jí následující děti:
|
9. 4. 1932 Chomutov[61] | Růžena (Rosa) z Lobkowicz 1832–1905 |
||||||
45. | 14. | Leopold Lobkowicz | 7. 7. 1888 Dolní Beřkovice | Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42) | 11. 4. 1918 Vídeň: Františka Montenuovo 22. 8. 1893 Margarethen a. M. – 3. 11. 1972 Wels |
3. hlava dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1926–1933). C. k. komoří, nadporučík v záloze.[48] Majitel statků Dolní Beřkovice a Vintířov.[48] Manželka byla pohřbena na hřbitově v Kirchbergu u Kremsmünsteru.[13] | |
15. 5. 1933 Praha | Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39) | ||||||
46. | 14. | Marie Lobkowiczová | 22. 1. 1858 Praha | Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33) | Dvojče Ferdinanda Zdeňka (č. 47) | ||
8. 11. 1937 Nelahozeves | Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34) | ||||||
47. | 14. | Ferdinand Zdeněk Lobkowicz | 23. 1. 1858 Praha | Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33) | 4. 9. 1884 Vídeň: Anna Berta z Neippergu (č. 44) |
10. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 4. roudnický vévoda (1903–1938).[pozn. 9]C. k. komoří (1884) a tajný rada (1904),[43] poslanec Českého zemského sněmu (1905–1907), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1904–1918), prezident Katolické besedy v Praze (1908–1911),[62] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1908), držitel velkokříže Maltézského řádu.[43] Majitel majorátu Roudnice (do 1920).[43] | |
22. 12. 1938 Nelahozeves | Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34) |
Odkazy
Poznámky
- ↑ V roce 2023 je v katastru nemovitostí uvedena Margaret Brooks Lobkowicz (* 1930).
- ↑ Základní kámen položil 12. pražský arcibiskup Jan Lohelius 3. května 1615.[2][5][3] V Čechách byl dříve založen kapucínský klášter v Praze (1600) a Českých Budějovicích (1614).
- ↑ Jednalo se o 13 kovových, 16 dřevěných a jednu dřevěnou dvojrakev, ve které byly uloženy rakve s ostatky Josefa Františka Maxmiliána (1772–1816) a jeho manželky Marie Karolíny (1775–1816).[7]
- ↑ Kapucínského kláštera se týkala třetí vlna Akce K na začátku května 1950. Tehdy zde žili dva kněží, Klement Hudec (1890–1971) a Emanuel Kramář (1912–1994), a bratr laik Vít Pitrun (1908–1980).[11]
- ↑ Mezi pohřbenými byl kapucín Edelbert Nymburský († 1705), který překládal spisy německého kapucína Martina z Kochemu. Do češtiny přeložil Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše a jeho nejsvětější a nejmilejší matky Marie Panny a modlitební knihu Zlatý nebeklíč aneb Nové modlitby k vysvobození duší očistcových dobře pohodlné. Překlady byly vydávány ještě v 19. století.[11]
- ↑ Některé zdroje uvádí, že zemřela už na Silvestra 1835.[29]
- ↑ Matrika zemřelých uvádí, že se narodil v roce 1884.[47]
- ↑ C. k. praporčík pevnostního dělostřelectva č. 1.[49]
- ↑ a b Podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává.
Reference
- ↑ Památkový katalog: Zámek Roudnice nad Labem [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-06-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e TICHÝ, Karel. Lobkowiczové dolnobeřkovští. Politický, kulturní a hospodářský význam české šlechty a její soužití s občanskou společností na příkladu panství Dolní Beřkovice. Dolní Beřkovice: Karel Tichý, 2022. 928 s. ISBN 978-80-908607-0-4. S. 796. Dále jen Lobkowiczové dolnobeřkovští.
- ↑ a b c BUBEN, Milan M. Encyklopedie řádá a kongregací v českých zemích. Svazek III. díl/1. svazek. Žebravé řády. Praha: Libri, 2006. 472 s. ISBN 80-7277-088-8. S. 413–414.
- ↑ a b c MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek IV. Politický okres roudnický, I. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. Dostupné online. S. 182.
- ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 624.
- ↑ Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 800.
- ↑ a b c d e f g h Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 799.
- ↑ a b c d Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 797.
- ↑ a b Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 803.
- ↑ a b c Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 804.
- ↑ a b Klášer v Roudnici nad Labem [online]. Kapucínská hrobka v Brně [cit. 2023-06-15]. Dostupné online.
- ↑ Lobkowicz 3 [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Lobkowicz 4 [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lobkowicz 5 [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 800 a 805.
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 119–172. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu.
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 231–235, 240–246. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-16 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-08-17 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lobkowiczů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-01-04 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 124.
- ↑ a b VOREL, Petr. Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 320 s. ISBN 80-86182-24-X. S. 284.
- ↑ BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže. Všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4. S. 186.
- ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 130.
- ↑ Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 134.
- ↑ a b Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 174.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1805–1831, rok 1816, Třeboň, kniha 41, pag. 199 [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2023-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1836, Roudnice nad Labem, inv. č. 6770, sig. L134/18, pag. 15 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 73.
- ↑ a b c Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 152.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1868, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 40 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online.
- ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Ferdinand Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1871, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 61 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1875, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 106 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 240.
- ↑ Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 155.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1864–1884, rok 1879, Roudnice nad Labem, inv. č. 6772, sig. L134/56, pag. 166 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Matrika zemřelých 1873–1907, rok 1884, Vliněves 31, pag. 110 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1873–1907, rok 1887, Vliněves 31, pag. 135 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2023-06-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1900, rok 1887, Roudnice nad Labem, inv. č. 6773, sig. L134/57, pag. 40 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1884–1900, rok 1895, Roudnice nad Labem, inv. č. 6773, sig. L134/57, pag. 148 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1903, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 46 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 232.
- ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Moritz Prinz, Fürst (1868) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1912, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 198 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Wien / Vienna Friedhof Hietzing [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1914, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 227 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 241.
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1915, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 248 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 244.
- ↑ a b c Matrika zemřelých 1900–1917, rok 1917, Roudnice nad Labem, inv. č. 10182, sig. L134/76, pag. 282 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Tuntenhausen Wallfahrtsbasilika Mariä Himmelfahrt [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Hrob Zdeněk Čeněk Lobkowicz [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2023-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Pähl Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Friedhof Weizberg [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Lobkowiczové dolnobeřkovští, s. 802.
- ↑ Handling Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Friedhof Wolfegg [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 282.
- ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Ferdinand Prinz [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Matrika zemřelých 1929–1934, rok 1932, Chomutov, inv. č. 10800, sig. 62/73, pag. 256 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2023-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Lobkowicz (Lobkowitz), Ferdinand Zdenko Prinz, Fürst (1903) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- TICHÝ, Karel. Lobkowiczové dolnobeřkovští. Politický, kulturní a hospodářský význam české šlechty a její soužití s občanskou společností na příkladu panství Dolní Beřkovice. Dolní Beřkovice: Karel Tichý, 2022. 928 s. ISBN 978-80-908607-0-4.