Leopold III. Podstatský-Lichtenštejn

Leopold III. Podstatský z Lichtenštejna
Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn
Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
16. listopadu 1881 – 17. února 1902
Panovník František Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1880 – 1881
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Strana konzervativního velkostatku
Narození 25. června 1840
Telč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. února 1902 (ve věku 61 let)
Opatija
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko dnes
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Choť
  • I. (1862) Františka Paarová (1842–1881)
  • II. (1888) Marie Nikolasina Thun-Hohensteinová (1852–1938)
Rodiče Leopold II. Podstatzky-Lichtenstein (1801–1848) a Amálie Clary-Aldringenová (1805–1865)
Děti Alois Podstatský z Lichtenštejna
Ida Marie Podstatská z Lichtenštejna
Karel Podstatský z Lichtenštejna
Amálie Podstatská z Lichtenštejna
Marie Josefina Podstatská z Lichtenštejna
Příbuzní Alois Podstatský z Lichtenštejna a Leopold Podstatský z Prusinovic (vnoučata)
Profese politik
Commons Leopold III. Podstatský-Lichtenštejn
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb rodu Podstatský-Lichtenštejn

Leopold III. hrabě Podstatský-Lichtenštejn (Leopold Felix Meinrad Karel hrabě Podstatský z Lichtenštejna a Kastelkornu, svobodný pán z Prusinovic / Leopold Felix Meinrad Karl Graf Podstatsky von Liechtenstein-Castelcorn, Freiherr von Prusinowitz;[pozn. 1]25. června 1840 Telč[1] – 17. února 1902 Opatija) byl moravský šlechtic a velkostatkář ze starobylého rodu Podstatských z Prusinovic, moravský zemský poslanec a člen rakouské panské sněmovny. Byl majitelem statků na Vysočině (Telč) a severní Moravě (Veselíčko (okres Přerov).

Život a veřejná činnost

Narodil se na zámku v Telči jako pátý potomek, ale jediný syn Leopolda II. Podstatského (1801–1848) a jeho manželky hraběnky Amálie, rozené hraběnky Clary-Aldringen (1805–1865). Jako univerzální dědic rozsáhlého majetku na severní Moravě a Vysočině byl osvobozen od služby v armádě a v roce 1861 převzal správu statků. V roce 1863 byl jmenován c. k. komořím, poté se stal čestným rytířem Maltézského řádu (1865). V doplňovacích volbách byl v roce 1880 zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za Stranu konzervativního velkostatku. Zde se ale příliš neangažoval a již v roce 1881 se poslaneckého mandátu vzdal, protože byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Od roku 1883 byl vyslancem Maltézského řádu ve Vídni, později získal papežský Řád sv. Řehoře (1891) a Řád železné koruny (1898).

Leopold III. Podstatský zemřel během léčebného pobytu v Opatii na následky tuberkulózy, na stejnou chorobu předtím zemřela jeho první manželka a jedna z dcer, později i starší syn. Pohřben je v rodové hrobce v kostele sv. Jakuba ve Velkém Újezdě nedaleko od rodového sídla ve Veselíčku.

Majetek

Po otcově smrti v roce 1848 zdědil na Vysočině a na severní Moravě velkostatky zahrnující před 11 000 hektarů půdy, několik hospodářských dvorů a průmyslové provozy (pivovary, lihovary, mlýny, cihelny), důležitou součástí ekonomiky velkostatků byly také rybníky. Hlavním rodovým sídlem byl zámek v Telči, rodina ale příležitostně pobývala i na zámku Veselíčko nebo na hradě Roštejn.

Rodina

Jeho první manželkou byla od roku 1862 hraběnka Františka Paarová (10. 5. 1842 Vídeň – 4. 2. 1881 Vídeň), dcera knížete Karla Paara, která zemřela na tuberkulózu, po ovdovění se podruhé oženil v Praze v roce 1888 s hraběnkou Marií Nikolasinou Thun-Hohenstein (18. 10. 1852 Choltice – 23. 6. 1938 Telč). Potomstvo měl jen z prvního manželství. Nejstarší dcera Ida (1865–1919) byla manželkou nejvyššího maršálka Českého království prince Ferdinadna Lobkowicze (1850–1926), druhorozená Amálie (1867–1956) byla provdaná za hraběte Ervina Nostic-Rhienecka (1863–1931), nejmladší Marie Josefína (1878–1966) se vdala za rakouského šlechtice hraběte Otto von Abensberg-Traun (1872–1954). Další dcera Gabriela (1870–1887) předčasně podlehla tuberkulóze, na stejnou chorobu zemřel i starší syn a dědic rodového majetku Alois (1873–1918). Mladší syn Karel (1874–1946) sloužil v rakousko-uherské a později československé armádě.

Děti

Z prvního manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové.

  • 1. Ida Marie (23. 10. 1865, Vídeň – 4. 9. 1919 Dolní Beřkovice)
  • 2. Amálie (14. 12. 1867 Vídeň – 1. 12. 1956 Weitra)
  • 3. Gabriela (11. 4. 1870 Vídeň – 12. 11. 1887 Opatija), podlehla tuberkulóze
  • 4. Alois (2. 3. 1873 Vídeň – 18. 10. 1918 Telč)
    • ⚭ (1900) Leopoldina z Thun-Hohensteinu (27. 5. 1875 Benátky nad Jizerou – 14. 4. 1964 Deutschlandsberg), po předčasné manželově smrti se společně se švagrem Karlem starala o správu zděděných panství do doby, než její starší syn Leopold dosáhl plnoletosti
  • 5. Karel Maria (7. 6. 1874 Veselíčko – 26. 11.1946), sloužil v rakousko-uherské a později československé armádě
    • I. ⚭ (1920) Hilda Klinger von Klingerstorff (4. 5. 1888 Nové Město pod Smrkem – 1. 6. 1925, Praha)
    • II. ⚭ (1929) Marie Clam-Gallasová (15. 5. 1893 Vídeň – 1. 3. 1959 Vídeň), dědička hradu Grabštejn, který využívala až do jeho konfiskace v roce 1945
  • 6. Marie Josefína (19. 3. 1878 Vídeň – 4. 4. 1966 Vídeň)
    • ⚭ (1901) hrabě Rudolf Otto von Abensperg und Traun-Meissau (21. 9. 1872 Vídeň – 27. 10. 1954 Vídeň)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Křestní jméno Meinrad je odkazem na Menharta z Hradce, jehož rodina v minulosti vlastnila Telč. V křestních listech Podstatských se v 19. a 20. století objevovala i další jména tradiční v rodu pánů z Hradce (Jáchym, Oldřich, Adam).

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Telč

Literatura

  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Brno, 2012 ISBN 978-80-7325-272-4
  • Ottův slovník naučný, díl 19; Praha, 1902 (reprint 2000) ISBN 80-7185-274-0

Externí odkazy

Zdroj