Karel Teissig

Karel Teissig
Narození	19. dubna 1925 Unhošť, Československo Československo
Úmrtí	10. ledna 2000 (ve věku 74 let) Praha, Česko Česko
Národnost	česká
Povolání	malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Teissig (19. dubna 1925, Unhošť – 1. října 2000, Praha) byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a kurátor výstav.^[1]

Život

Karel Teissig nejprve studoval v letech 1943–1945 na Malířské škole Spolku výtvarných umělců Mánes a pak na Akademie výtvarných umění v Praze u profesora Vratislava Nechleby, kterou absolvoval roku 1950. Své vzdělání pak dokončil jako stipendista na Královské akademii (Académie Royale des Beaux-Arts) v Bruselu roku 1951.^[1][2]

V tvorbě prošel několika vývojovými etapami od rané expresivní barevnosti až po černobílý rukopis, důraz na detail a zapojení koláže. Věnoval se zejména knižním ilustracím a plakátové tvorbě. V letech 1959–1989 vytvořil dvaaosmdesát filmových plakátů, dvacet divadelních (pro Smetanovo divadlo, Národní divadlo a Semafor) a byl jedním z propagátorů koláže v plakátovém umění.^[3][4] Za plakát Burziáni obdržel roku 1963 mezinárodní cenu Toulose Lautreca.^[5]

V malbě se věnoval zejména zátiším, portrétům a figurální tvorbě, a je také autorem knih o kresbě a kresebných technikách. Při tvorbě ilustrací používal především perokresbu, škrábanou techniku v nitrolaku, domalovávanou koláž, pastel, kvaš nebo monotyp.^[4]

Vlastní odborné knihy

• O kresbě, základy kreslířských technik, Mladá fronta, Praha 1982, společně s Ivanem Hrdinou.
• Technika kresby, Artia, Praha 1986, znovu pod názvem Kresba, Aventinum, Praha 2010.

Z knižních ilustrací

Česká literatura

Konstantin Biebl: S kotvou věrnosti (1983), Václav Cibula: Cid a jeho věrní (1978), Václav Dušek: Tuláci; Dny pro kočku (1983), Miroslav Florian: Závrať (1957), Norbert Frýd: Don Juan jde do divadla (1976), Ladislav Fuks: Variace pro temnou strunu (1978), Jaroslav Havlíček: Ta třetí (1988), Ignát Herrmann: U snědeného krámu (1964), Josef Heyduk: Hoch a džbán (1961), František Kožík: Na křídlech větrného mlýna (1989), František Kožík: Neklidné babí léto (1990), Ladislav Mňačko: Smrt si říká Engelchen (1962), Vítězslav Nezval: Vyzvání na cestu (1976), Karel Nový: Železný kruh (1975), Jan Otčenášek: Občan Brych (1956), Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma (1958), Mirko Pašek: Start a cíl (1956),

Mirko Pašek: Sto dvacet krásek (1967), Eduard Petiška: Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie (1979), Eduard Petiška: Příběhy, na které svítilo slunce (1967), Eduard Petiška: Příběhy tisíce a jedné noci (1986), Eduard Petiška: Večeře s milionáři a jiné události (1979), Zdeněk Pluhař: Mraky táhnou nad Savojskem (1964), Karel Ptáčník: Ročník jedenadvacet (1958), Marie Pujmanová: Lidé na křižovatce (1958), Václav Řezáč: La bella Boema (1979), Valja Stýblová: Mne soudila noc 1985), František Xaver Svoboda: Světla života 1968), Miroslav Slach: Dostavník do Výmaru (1982), Růžena Svobodová: Písčitá půda (1960),v Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr (1957),v Vladimír Šustr: Chudý milionář (1973), Josef Toman: Sokrates (1987), Jaroslav Raimund Vávra: Tvrdá pěst Tuáregů (1950).

Světová literatura

Georges-Jean Arnaud: Mzda za strach (1955), Honoré de Balzac: Třicetiletá (1982), Bertolt Brecht: Krejcarový román; Obchody pana Julia Caesara 1973), Charles Dickens: Zlé časy (1953), Fjodor Michailovič Dostojevskij: Chudí lidé; Hráč (1953), Fjodor Michailovič Dostojevskij: Výrostek (1974), Ilja Erenburg: Devátá vlna (1954), Ilja Erenburg: Pád Paříže (1954), William Faulkner: Neodpočívej v pokoji (1958), John Fowles: Francouzova milenka (1976), Anatole France: Povídky rozmarné a jiné (1956), Benito Pérez Galdós: Doña Perfecta (1959), Erle Stanley Gardner: Státní zástupce si dovede posvítit (1970), Edmond de Goncourt: Germinie Lacerteuxová (1976), Richad Gordon: Doktor v domě (1969), Alexandr Grin: Cesta nikam (1960), Alexandr Grin: Jessie a Morgiana (1982), Alexandr Grin: Zlatý řetěz (1959), Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana (1987), DuBose Heyward: Porgy (1964), Victor Hugo: Devadesát tři (1967), Agatha Christie: Pan Poirot se vrací (1976), Ivan Antonovič Jefremov: Na konci světa (1952),

Mária Kosová: Afrikanische Märchen (1970), Nikolaj Semjonovič Leskov: Lady Macbeth mcenského újezdu (1962), Jack London: Jerry z ostrovů (1949), Guy de Maupassant: Nezvaní hosté (1953), Herman Melville: Má první plavba (1949), Edgar Allan Poe: Zlatý skarabeus (1979), Alexandr Sergejevič Puškin: Bělkinovy povídky (1965), Boleslaw Prus: Farao (1950), Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij: Sevastopolská epopej (1954), Walter Scott: Ivanhoe (1957), William Shakespeare: Půjčka za oplátku (1967), Stendhal: Věznice parmská (1973), Robert Louis Stevenson: Únos; Katriona (1985), Robert Teldy Naim: Sedm sluncí na sněhu (1962), Lev Nikolajevič Tolstoj: Hadži Murat (1962), Bruno Traven: Loď mrtvých (1968), Elsa Trioletová: Bílý kůň (1968), Mark Twain: Cesty Toma Sawyera; Tom Sawyer detektivem (1949), Ivan Sergejevič Turgeněv: Otcové a děti (1970), Edgar Wallace: Mrtvé oči Londýna (1985), Franz Werfel: Dům smutku (1970), Émile Zola: Nana (1985).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Teissig na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Teissig
• Karel Teissig v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Karel Teissig v informačním systému abART
• Citarny.cz: Karel Teissig Archivováno 8. 3. 2021 na Wayback Machine.

Zdroj