Miroslav Florian

Miroslav Florian
Narození 10. května 1931
Kutná Hora
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 10. května 1996 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání spisovatel, překladatel, knihovník, básník, novinář, rozhlasový moderátor a politik
Ocenění národní umělec (1982)
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Manžel(ka)
  • Ida Florianová
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Florian (10. května 1931 Kutná Hora – 10. května 1996 Praha) byl český básník a překladatel. Byl také dlouholetým členem výboru Svazu československých spisovatelů.

Život

Pocházel z Kutné Hory, kde roku 1950 maturoval, poté vystudoval knihovnictví na Karlově univerzitě, tomuto oboru se ale nikdy nevěnoval.[1]

V letech 1952–1954 absolvoval vojenskou službu, kde se dostal do časopisu Československý voják, vojnu dokončil v redakci tohoto časopisu, to vedlo k přestěhování do Prahy, kde zůstal i po vojně.

Od roku 1955 pracoval v Československém rozhlase a od roku 1958 až do roku 1977 v redakci nakladatelství Československý spisovatel.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[2]

Roku 1976 byl zvolen poslancem České národní rady.

Zemřel na jevišti pražského Národního domu při slavnostním předávání jeho poslední sbírky Vroubky při příležitosti jeho 65. narozenin.[1][3]

Jaromír Nohavica jej zmiňuje ve své rozverné písni Maturitní písemná práce - Česká poezie alias Básníci, chlípníci.[4]

Ocenění

Dílo

V 50. letech byl vyznavač tzv. poezie všedního dne, kterou ozvláštnil citovým zaujetím. V pozdějším období zdůrazňoval občanskou angažovanost a úsilí postihnout základní etické normy tehdejší společnosti.

  • Snubní prsten – 1948
  • Záznam o potopě – 1953
  • Otevřený dům – 1957
  • Blízký hlas
  • Závrať – 1957 - protiválečné; motivy města a velkoměsta; volný verš
  • Stopy – 1960 - otázka kolektivní viny, odpovědnost za vývoj světa; motiv neklidu a pohybu
  • Tichá pošta – 1965, milostná lyrika
  • Svatá pravda
  • Iniciály
  • Jízda na luční kobylce – 1974
  • Hvězdná réva
  • Modré z nebe – 1976
  • Jeřabiny – 1977
  • Dejte mi – zde se objevuje vidění světa v protikladech.
  • Zelená flétna
  • Odliv noci
  • Zítřejší sněhy
  • Prodloužený čas
  • Vidět Neapol
  • Sonetarium aneb Večer v králíkárně – 1995

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b https://web.archive.org/web/20120512024409/http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/212563235300013/
  2. ↑ HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127. 
  3. ↑ http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1010
  4. ↑ Jaromír Nohavica: Maturitní písemná práce - Česká poezie alias Básníci, chlípníci. Dostupné online na youtube.com nebo nohavica.cz: (geneze písně), (text) [cit. 2023-12-21].

Související články

Externí odkazy

Zdroj