Václav Cibula

Václav Cibula
Narození 7. listopadu 1925
Slaný
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 4. května 2009 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání spisovatel a překladatel
Alma mater Univerzita Karlova
Témata drama, překladatelská činnost a próza
Významná díla Hrdinské legendy staré Francie,
Pražské pověsti
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Cibula (7. listopadu 1925 Slaný – 4. května 2009 Praha) byl český spisovatel a překladatel z francouzštiny a španělštiny.

Život

Po maturitě na gymnáziu ve Slaném studoval v letech 1945 až 1949 srovnávací dějiny literatury u Václava Černého na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kde také roku 1950 získal titul PhDr. Od roku 1953 pracoval jako redaktor literární rubriky v deníku Lidová demokracie, odkud přešel roku 1964 do literární redakce Československého rozhlasu, kde pracoval až do důchodu v roce 1990.

Václav Cibula je autorem řady i v zahraničí uvedených rozhlasových her a dramatizací, jako prozaik je významný svými převyprávěními českých i světových pohádek, bájí, legend, pověstí, středověké hrdinské epiky a taškářských příběhů určených dětem a mládeži. Ke svým adaptacím často připojuje spojovací texty a komentáře, které zasazují skladby do literárních a historických souvislostí.

Dílo

Rozhlasové hry

  • Tunel (1947),
  • Svět před námi (1960),
  • Obyčejná sobota (1964), uvedeno též v Anglii, Kanadě a na Novém Zélandu,
  • Stromy (1967),
  • Něco jako hvězda (1967),
  • Dvaatřicet metrů (1972),
  • Konec jednoho týdne (1973),
  • Setkání (1974),
  • Oranžová cesta (1977),
  • Růže pro Helenu (1978),
  • Lavina (1979),
  • Vlajka na vrcholu (1981).

Televizní hry

  • Případ Jules Verne (1971),
  • Horolezci (1973),

Próza

  • Jezero Naděje (1955), pohádky z poloostrova Yucatán,
  • Modrá protěž (1959), povídka pro děti,
  • Na horách a na moři (1960), reportáže z Albánie,
  • Tatry mého srdce (1963), reportáže,
  • Hrdinské legendy staré Francie (1963, přepracováno 1973), mládeži určené převyprávění francouzských středověkých hrdinských eposů (Poslední výprava rytíře Rolanda, Jak se stala Berta královnou, Dobytí města Nîmes, Život a dobrodružství Renalda z Montalbanu, Oberon)
  • Život v manéži (1966, přepracováno 1970), zpracování vzpomínek Karla Kludského, člena nejstaršího českého cirkusového rodu.
  • Meč a píseň (1970), hrdinské báje staré Evropy, převyprávění, společně s Vladimírem Hulpachem a Emanuelem Fryntou, roku 1995 pod názvem Hrdinové starých evropských bájí.
  • Pražské pověsti (1972, přepracováno 1977),
  • Čarovný zeměklíč (1976), tatranské pověsti a pohádky,
  • Cid a jeho věrní (1978), hrdinské zpěvy starého Španělska (převyprávění pro mládež),
  • Jánošík (1981), pro mládež
  • Nové pražské pověsti (1981),
  • Španělské pohádky (1984),
  • Pražské figurky (1985), životopisné příběhy,
  • Taškář Ferrazanu (1985), převyprávění sicilských taškářských příběhů (pro mládež)
  • O Enšpíglovi (1988), taškářské příběhy pro mládež,
  • Objevujeme Prahu (1988), průvodce pro děti,
  • Kamzík (1988), povídka pro děti),
  • Francouzské pohádky (1991),
  • Královská cesta (1992), průvodce,
  • Mušketýři v peřejích (1996), závodní i životní dráha třech nejslavnějších vodních slalomářů 70. let – Petra Sodomky, Karla Třešňáka a Jaroslava Radila.

Překlady

Odkazy

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 103. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 74. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 169–170. 
  • FROLÍK, František; VLKOVÁ, Markéta. Osobnosti Slánska a Velvarska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2017. 288 s. ISBN 978-80-88125-06-8. Kapitola Václav Cibula, s. 281–282. 

Externí odkazy

Zdroj