Hyksósové

Chronologie starověkého Egypta

tematické články

Egyptologie • Egyptské dynastie • Starověký Egypt Faraon • Hieroglyfy • Náboženství Písemnictví • Politická správa Staroegyptské názvy Egypta

Předdynastická doba

Nultá dynastie • Dynastická rasa Bau z Pe a Nechenu • Nakáda • Nechen

Archaická doba

1., 2. dynastie Cenej • Maat • Meni • Serech

Stará říše

3., 4., 5., 6. dynastie Pyramidy • Sluneční chrám • Texty pyramid

První přechodná doba

7., 8., 9., 10., 11. dynastie Knihy moudrých rad do života

Střední říše

12. dynastie Fajjúmská oáza • Texty rakví

Druhá přechodná doba

13., 14., 15., 16., 17. dynastie Hatueret • Hyksósové

Nová říše

18., 19., 20. dynastie Amarnské období • Amon • Aton Kniha mrtvých • Veset

Třetí přechodná doba

21., 22., 23., 24., 25. dynastie, Božská manželka • Vesetští velekněží

Pozdní doba

26., 27., 28., 29., 30. dynastie Druhá perská nadvláda Naukratis • Mammisi • Sajská renesance

Řecko-římská doba

Makedonská dynastie, Ptolemaiovci Aegyptus • Starověká Alexandrie • Démotická kronika Hermetismus • Manehto Músaion • Ptolemaiovský Egypt • Serapis

Hyksós v hieroglyfickém zápisu

Hyksósové (egyptsky: ḥqꜣ(w)-ḫꜣswt, egyptologická výslovnost: heqau chasut,^[1] „vládci cizích zemí“) jsou v moderní egyptologii označením pro krále 15. egyptské dynastie^[2] (cca 1650–1550 př. n. l.). Jejich sídlem bylo město Avaris v deltě Nilu, odkud vládli Dolnímu a střednímu Egyptu až po Kusae.

V díle Aigyptiaka, které ve 3. století př. n. l. sepsal řecko-egyptský kněz a historik Manehto, se termín „Hyksósové“ používá etnicky pro označení lidí pravděpodobného západosemitského, levantinského původu. Zatímco Manehto vykreslil Hyksósy jako dobyvatele a utlačovatele, moderní egyptologie tento výklad zpochybňuje. Podle současných teorií mohli Hyksósové vzejít z kanaánských skupin, které se postupně usazovaly v nilské deltě již od konce 12. dynastie a které se mohly během nestabilního období 13. dynastie osamostatnit.^[3]

Období Hyksósů představuje první známý případ, kdy Egypt ovládli cizí vládci. Mnohé detaily jejich vlády – například rozsah jejich říše nebo přesné pořadí králů – zůstávají nejasné. Hyksósové praktikovali řadu kanaánských i egyptských zvyků.^[4] Jsou často popisováni jako ti, kdo do Egypta přinesli nové technologie, jako je kůň a válečný vůz, srpovitý meč (chopeš) a kompozitní luk, ačkoli tyto teorie jsou předmětem diskusí.

Hyksósové neovládali celý Egypt – souběžně existovaly i 16. a 17. dynastie se sídlem v Thébách. Boje mezi Hyksósy a faraony pozdní 17. dynastie vyvrcholily jejich porážkou faraonem Ahmosem I., zakladatelem 18. dynastie. V následujících staletích Egypťané Hyksósy zobrazovali jako kruté a cizí utlačovatele.

Hyksósové začali pronikat do severního Egypta (Dolní Egypt) za vlády panovníků 13. dynastie, která sídlila v Lištu. Využili oslabení centrální vlády, pronikli do oblasti delty Nilu a založili si zde své hlavní město Avaris (Tell-ed-Dabaa). Současně existovalo druhé politické centrum ve Vesetu s vlastními, egyptskými panovníky.

Hyksósové získali převahu i svými zbraněmi. Používali bojové vozy, jízdu na koních, reflexní luky a zakřivené šavle.

Po ovládnutí území Hyksósové založili vlastní vládnoucí dynastie – 15. a 16. dynastii, na jihu vládla 17. dynastie. Ovšem analýza ukazuje, že šlo o interní převzetí a nikoli dobytí.^[5]

Hyksósové nikdy nesplynuli, ani se nesblížili s podmaněným egyptským obyvatelstvem. Tvořili samostatnou, isolovanou vládnoucí vrstvu a tak je brali i samotní Egypťané.

V polovině 16. století se ve Vesetu vytvořila silná domácí dynastie, proti které začali Hyksósové boje. Válka trvala téměř třicet let. Začala již za vlády panovníka Sekenenreho Taa a hyksóského vládce Apopiho, který si stěžoval, že ho v noci ruší řev hrochů ve Vesetu. Našla se Sekenenreho mumie se stopami ran po hyksóských zbraních. Válka pokračovala i za vlády jeho synů Kamoseho a Ahmoseho I. a skončila mezi 18. a 22. rokem vlády Ahmoseho (tj. 1532–1528 před n. l.). Kamose obléhal Hyksósy v Avaridě, Ahmose je donutil opustit zemi a opět sjednotil Egypt pod domácím/egyptským panovníkem. On sám je pak označován za zakladatele 18. dynastie.

Hlavní město Hyksósů mělo v době největšího rozkvětu rozlohu asi 4 km², bylo obehnáno mohutnými hradbami 6–8 m širokými. Mělo několik předměstí, ve kterých žilo hyksóské obyvatelstvo, centrální palác a chrám. Hyksósové přejali od Egypťanů jenom částečně některé náboženské představy (zejména uctívali egyptského boha Sutecha), rozvíjeli především své vlastní představy (semitská bohyně lásky, plodnosti a války Aštarté, semitská bohyně války a plodnosti Anat), které si přivezli z mateřské země.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hyksos na anglické Wikipedii.

• Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta. Praha 1998
• SHAW, Ian (Ed.): Dějiny starověkého Egypta. Praha 2003
• BIETAK, Manfred, 2001. The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt, Volume 2. Příprava vydání Donald B. Redford. Oxford: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-510234-5. Kapitola Hyksos, s. 136–143. (anglicky) 
• BOURRIAU, Janine, 2000. The Oxford History of Ancient Egypt. Příprava vydání Ian Shaw. [s.l.]: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. Kapitola The Second Intermediate Period (c. 1650-1550 BC). 

• Mořské národy
• O sporu králů Sekenenrea a Apopiho

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hyksósové na Wikimedia Commons

Zdroj