21. dynastie

21. dynastie se již řadí do třetí přechodné doby, kdy došlo k rozdělení vlády Egypta na dynastický (královský) Dolní Egypt a (kněžský) teokratický Horní Egypt[1] jako důsledek rozkladu vnitřních správních struktur, trvalé populační invaze mořských národů z oblastí kolem Středozemního moře, Asýrie, Chetitů přes severní hranici Egypta. Trvale pokračovala invaze pouštích kmenů, Libyjců ze západní pouště. V neposlední řadě to byla slabá dynastická série ramessovských faraonů ve 20. dynastii. Byl to počátek dlouhé doby 1076–723 př. n. l.[2]

Vládnoucí systémy

Vládu králů v Dolním Egyptu nově ustavil Nesbanebdžed, původně vojevůdce za vlády Ramesse XI., který po nástupu na trůn přijal jméno Smendes.[3][4] Své sídlo přemístil to Tanis. Patrně nejznámějším a zároveň i s dobou vlády kolem 48 let, a také významnějším 3. králem v Dolním Egyptě byl král Psusennes I. Nalezla se jeho nevyloupená hrobka NRT III. v Tanis[5] se zachovalou pohřební výbavou. Hrobku objevil Pierre Monet v roce 1940. Zlatá maska a antropomorfní sarkofág jsou vystaveny v Egyptském muzeu v Káhiře. Teokratickou vládu v Thébách ustavili velekněží Amona, zahrnující území Horního Egypta od Asuánu po Herakleopolis. Boha Amona prohlásili za krále.[4] Vláda knězů Amona se začala formovat již za vlády Ramesse XI., asi od jeho 20. roku vlády. Po jeho smrti došlo k faktickému oddělení vlád mezi oběma částmi Egypta, severem a jihem. Obě území se postupně stabilizovala, patrně i relativně prosperovala, a v některých situací se i vzájemně vládnoucí rody podporovaly.[p 1] Z této doby ovšem nejsou ucelené historické zprávy.

Zlatá maska krále Psusennes I., nalezená v hrobce NRT III v Tanis
Atropoformní sarkofág Psusennes I.; Egyptské Muzemu Káhira
Schema hrobky NRT III v Tanis krále Psusennes I.
Náhrdelník velekněze Amona Pinedjem I. – 21. dynastie

Vládci

21. dynastie
Dolní Egypt králové v Tanis
Král rodné jméno doba vlády
př. n. l.[6]
Smendes I.. Hedjkheperre' setepenre'
mn
n
U7
F20
z
E10 Dd Dd t
O49

Nisu ba-neb-djed
1069–1043
Amenemnisut Neferkare'
i mn
n
m&t sw

Amen em nesu
1043–1039
Psusennes I. 'Akheperre' setepenamun
G40 N14
xa
n
O49t

Pa seba kha en niut
1039–991
Amenemope Userma'atre' setepenamun
ra wsr Sw i mn
n
stp
n

User Maat Ra, Amen em ipet
993–984
Osorkon Akheperre' setepenre
wA Aa18 i r
k
n

Userken
984–978
Siamun Netjerkheperre' setepenamun
i mn
n
Z1
G38

Siamun
978–959
Psusennes II. Titkheprure`setenpenré
i mn
n
N36
G40 N14 xa
n
O49
Pa seba kha en niu
959–945
Horní Egypt Teokarcie Théby
Nejvyšší kněz Amona Rodné jméno doba vlády
př. n. l.[6]
Hrihor
i mn
n
H8
Z1
pt G5
Saamunherihor
1080–1074
Payankh
švagr Hrihora[7]
G41 G1 Z4 S34 A3
Pianj
1074–1070
Pindjem I.
syn Payankh[8]
i mn
n
U7
G40 M29
Cheper-chau-Re-setep-en-Amun
1070–1032
Masharta
syn Pindjem I.
D&d Aa1
n
M23 M17 G43
f
S34 n
Aa1
Dyedjonsuefanj
1054–1046[p 2]
Djedkhonsiufankh
syn Pindjem I.
D&d Aa1
n
M23 M17 G43
f
S34 n
Aa1
Dyedjonsuefanj
1045–1045
Menkheperre
syn Pindjem I
N5 L1 mn
Mencheperre
1045–992
Smenndes II.
syn Menkheperre
N5
Z1
F20
N35
E10 R11 R11 A52
Nisubanebdyed
992–990
Pindjem II.
syn Menkheperre
G40 Z4 M29 Aa15
Y1
Pinedyem
990–969
Pseunnes III.
syn Pimdjem II.
i mn
n
N36
G40 N14N28
n
O49
Pasebajaenniut
969–945

Konec 21.dynastie

V egyptské společnosti na konci 20. dynastie, a také dalších středomořských oblastech, se v pozdní době bronzové projevily znaky počínajícího kolapsu, a to zejména:[9][10][11]

  • ztráty v ekonomickém výnosu
  • ztráta komplexit
  • zanikají stávající zásadní struktury pro řízení systémů
  • decentralizace a pokles míry organizovanosti
  • vnitřní dynamika vývoje dospěla do kritického stavu
  • změna etnicit v daném území

V celé široké oblasti docházelo k stěhování národů, které jsou souhrnně označovány jako „mořské národy“.[12] Jednou z možností jak zpomalit dynamiku kolapsu společnosti, je redukce systému. Dá se říci, že v Egyptě se v počátku 21. dynastie, aspoň za vlády prvních tří králů, určitá redukce realizovala a do jisté míry i podařila.[9]

Princezna Neskhons, dcera Smendese II., manželka Pinudjema II., pohřební papyrus 21. dynastie z hrobky v Dér el-Bahrí[13]

Odkazy

Poznámky

  1. Velekněz z Théb se stal králem v Tanis Psusennes II.
  2. Otec Pindjem I. ho ustanovil nejvyšším knězem a sám se prohlásil za faraona.

Reference

  1. JANSEN-WINKELN, Karl. Der thebische "Gottesstaat" [online]. Universitet Hedelberg: 2001. S. 153–182. Dostupné online. (německy) 
  2. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. a b BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Gita Wamemünde: Tanis Theben des Nordes [online]. 2009 [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-18. (anglicky) 
  6. a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. ISBN 978-0-500-28628-9. (anglicky) 
  7. JAMES, Peter. Hrihor`s kingschip and the High priest of Amun Piankh [online]. Leiden: 2010. S. 231–259. Dostupné online. 
  8. JENSEN-WINKELN, Erik. Relative chronology of 21. dyn. in.:Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden,: Briil, 2006. S. 218–233. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  9. a b DREWS, Robert. The Enad of the Bronz Age [online]. New Jersey: Princeton, 1993. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  10. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. 
  11. JANSEN-WINKELN, Karl. Das Ende des Neuen Reiches. Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde. 1992, roč. 119, s. 22–27. Dostupné online. 
  12. Who Were the Sea People? [online]. 1995. Dostupné online. (anglicky) 
  13. NAVILLE. Papyrus funéraises de la XXI dynastie [online]. Paris, Leroux: nstitute of Fine Arts Library, 1912. S. pl. XIV. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

  • Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000
  • Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004

Související články

Externí odkazy

Zdroj