20. dynastie

20. dynastie (někdy též označovaná jako dynastie ramessovská nebo doba ramessovská[1]) je jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Nová říše. Vládla přibližně v letech 1190–1077 př. n. l.[2] po jejím zániku následuje tzv. Třetí přechodná doba. Nástupu prvního krále 20. dynastie Setnachta předcházelo období slabých vlád, jimiž byl charakterizován závěr předchozí 19. dynastie. Setnacht je ve svých nápisech charakterizuje jako období všeobecného chaosu a bezvládí a zdá se, že v tomto případě nejde o popis zcela nadsazený.[3] Jeho nástupci Ramesse III. se sice podařilo odrazit útok tzv. mořských národů a udržet moc Egypta nad některými územími v Syropalestině, nicméně jeho dlouhá vláda při stávajícím nástupnickém systému vedla ke znefunkčnění politické role dynastie s rušivým dopadem na administrativní systém.[4]. Nicméně z počátku byla jeho vláda úspěšná v nastolení stability a relativní moci říše směrem do Syropalestiny a jižně do Núbie. Dařila se obnova zavlažovacího systému a pokračovala rozsáhlá výstavba chrámů v Karnaku. Avšak závěr jeho vlády byl opět poznamenán hospodářskou krizí a všeobecně panující korupcí[5]. To vedlo k postupné ztrátě vlivu panovníků na státní správu a k vleklému úpadku donucovací schopnosti dvora ve vztahu k jiným mocenským centrům, zejména vrstvy chrámových kněží, nomarchů.[4]. Tyto procesy se prohlubovaly i za doby panování dalších faraonů a v podstatě byly dovršeny za vlády Ramesse IX.[6], který již vládl jen z města Tanis. Egypt ztratil vládu v Palestině i Nubii a opět se mocensky rozdělil na Horní (jižní část Egypta přibližně od města Memfis) a Dolní Egypt (severní část v povodí Nilu a jeho delty).[7]

Panovníci

Ramesse IV. obětuje bohu
Ramesse IX. kresba reliéfu v hrobce KV6
Faraoni 20. dynastie
Faraon rodné jméno doba vlády
př. n. l.[2][8]
Setnacht Userkha'ure'
N5 C12 C7 D40
N36 		D21
D21
Sethnachtmereramunre		 1190–1188
Ramesse III. Userma'atre' meriamun
C1 ms z
z 		HqA q iwn
Ramesisuheqaiunu		 1187–1157
Ramesse IV. Heqama'atre' setepenamun
U6 C12 C2 F31 O34
O34 		N5 S38 C10
Ramesisuheqamaatmeriamun		 1156–1150
Ramesse V. Userma'atre' Sekheperenre'
N5 C2 C12 N36
f 		s F31 M23
Usermaatresekheperenre		 1149–1146
Ramesse VI. Nebma'atre' meryamun
C12 N5 F31 S29 S29 R8 S38 O28

Ramesisuamunherchepeschefnetjerheqaiunu		 1145–1139
Ramesse VII. Userma'atre' setepenre' meryamun
N5 C12 F31 O34
O34 		M17 X1 R8 S38 O28
Ramesisuitiamunnetjerheqaiunu		 1138–1131
Ramesse VIII. Userma'atre' akhenamun
N5 C7 C12 N36 F31 S29 M23
Ramesisusethherchepeschefmeriamun		 1130
Ramesse IX.([6]) Neferkare' setepenre'
N28 C2 R19 C12 N36 F31 S29 M23 D21
D21

Ramesisuchaiemwasetmereramun		 1129–1111
Ramesse X.([6]) Kheperma'atre' setepenre'
C2 C12 M23 F31 S29
Ramesisuamunherchepeschef		 1110–1107
Ramesse XI.([6]) Menma'atre' setepenptah
O34
O34 		F31 C1 N28
R19 		C12 U6 D21
D21 		S38 R8 O28

Ramesisu chai em Waset merer Amun netjer heqa Iunu 		1106–1077

Reference

  1. ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 38. 
  2. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  3. ↑ DIJK, Jacobus van. Amarnské období a konec Nové říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 10, s. 319n.
  4. ↑ a b TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha: Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 203n. 
  5. ↑ DIJK, Jacobus van. Amarnské období a konec Nové říše. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 10, s. 322n.
  6. ↑ a b c d Pharoah Outline [online]. 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LLOYD, Alan. Gods, priests and men. Abingdon: Kegan Paul Int., 2011. 
  8. ↑ VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj