Starověký Egypt byl jednou z významných a také nejstarších starověkýchcivilizací ve Středomoří a na Předním východě. Jejím centrem byla oblast severovýchodníAfriky na území dnešního Egypta, kde se soustředila podél dolního toku řekyNilu až k prvnímu kataraktu. Specifické podmínky nilského údolí a pravidelných nilských záplav umožnily velice brzy přeměnit okraje záplavové oblasti na vysoce výnosnou zemědělskou půdu, a to pouhými jednoduchými úpravami přirozeného prostředí. Staroegyptská civilizace trvala a kontinuálně se rozvíjela po dobu více než tří tisíciletí; vznikla kolem roku 3150 př. n. l. a již v tomto raném období se objevila řada typických kulturních, politických, ideologických a náboženských rysů, které Egypťané v následujících tisíciletích rozvíjeli a až do zániku své civilizace je neopustili. Po celou dobu své existence egyptská kultura zůstávala velice vitální a svébytnou, a to i přes nepopiratelné styky s oblastmi Levanty a Mezopotámie a přes helenizaci v řecko-římské době.
Chufuova pyramida (též Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) je největší pyramida v Egyptě, největší známá kamenná stavba vybudovaná v období starověku, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa. Dnes je pokládána za nejcharakterističtější symbolstaroegyptské civilizace. Proto je také jedním z míst nejvíce zatížených turistickým ruchem.
Pyramida se nachází na pyramidovém poli v Gíze na předměstí současné Káhiry. Je ústřední částí rozsáhlého pyramidového komplexu vybudovaného v období Staré říše jako hrobka panovníka4. dynastieChufua v oblasti někdejšího egyptského hlavního města Mennoferu nejspíše podle projektu vezíraHemiuna. Egypťany byl komplex nazýván Achtej Chufu – „Chufu je na obzoru“, což nevyjadřuje dojem velikosti stavby zastiňující vše ve svém okolí, jak dříve tvrdili někteří autoři, ale staroegyptskou představu králova posmrtného života ve spojení s kosmickým cyklem hvězd, případně slunce.
Jméno (resp. titul) nisut-bitej, v egyptologii zpravidla označované jako tzv. trůnní jméno nebo prenomen, je součást královské titulatury ve starověkém Egyptě. V její úplné podobě složené z pěti jmen bylo uváděno jako čtvrté v pořadí a zapisováno do první ze dvou královských kartuší. Poprvé se objevuje za vlády panovníkaDena (podle některých badatelů až za jeho nástupce Adžiba) v době 1. dynastie. Od doby Střední říše vždy obsahovalo jméno slunečního bohaRea.
Ramesse II. (1303–1213 př. n. l.), někdy také označován jako Ramesse Veliký (vláda 1279–1213 př. n. l.), byl egyptskýfaraon v době Nové říše (1550–1070/1069) a byl třetím panovníkem 19. dynastie, která vládla cca v letech 1292–1186/1185. Jeho otcem byl Sethi I. vládnoucí 1290–1279/1278. Byl obratný diplomat (podepsal s chetitským králem vůbec první dochovanou mírovou smlouvu mezi dvěma rovnoprávnými partnery), údajně pilný stavitel a energický vládce. Za sebou zanechal Egypt v míru a prosperitě, díky tomu bývá považován za největšího panovníka egyptských dějin. Toto vše je ale dosti založeno na jeho vlastní propagandě.
Při vytvoření nového pahýlu se staroegyptskou tematikou do něj prosím vložte šablonu {{Pahýl}}.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Starověký Egypt}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.