Hemiunu

Hemiunu "Ḥm_jwnw" [1]
Vezír
Socha Hemiunu -hrobka - Giza G4000
Doba vlády	~2500–2450 př. n. l.
Éra vlády	4. dynastie
Tituly	Vezír
Narození	3. tisíciletí př. n. l.
Úmrtí	26. století př. n. l.
Pohřben	G4000
Potomci	není známo
Otec	Nefermaat
Matka	Atet
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hemiunu, "Ḥm_jwnw" vezír ve 4. dynastii s tituly  správce královské pečeti, představený královských písařů, supervizor projektu Chufuovy pyramidy^[2].^{[p 1][3][4][1][5]}

Genese

V rodové posloupnosti dědy faraona Snofrua, otce Nefermaata a strýce Rahotepa a s ohledem na manželku faraona Snofrua Hetepheres I., dcery faraona Huneje, byl vlastně i jeho pravnukem. Za života otce Nefermaata si osvojil zkušenosti z dynamického období vývoje stavebních praktik a systému budování "experimentálních" pravých pyramid za vlády faraona Snofrua, které zúročil jako projektant a supervizor stavby Velké pyramidy faraona Cheopse, jehož byl synovcem.^[6][7] Jeho další tituly vetšinou zdědil po svém otci.^[4]
O jeho životě či rodině nejsou známé další podrobnosti. Publikované práce povětšinou vychází z poznatků získaných průzkumem jeho mastaby v Gíze, značené G 4000 a souvisejícího pohřebiště ^[6][4]

Mastaba G4000

Na západní straně Velké pyramidy se rozkládá starověká nekropole. Mastaba Hemiuna (G4000) je od paty pyramidy vzdálená ~200 m a blíže k pyramidě jsou patrné plánovitě rozmístěné menší mastaby v sedmi řadách, velikostně shodných, oddělených "třídami".^[3] Šest mastab za Hemiunovou se datují do období vlády Cheopse,^{[p 2]} další do pozdějšího období 4. dynastie s přesahem do 5. dynastie.^[2][1] Uvádí se, že záměrem Chepose bylo postavit zde hrobky pro členy královské rodiny a jejich následníků. Byla to vlastně součást systémového projektu stavby Velké pyramidy a celé další infrastruktury na gízské planině.^[8] Při navrhování nekropole pro Cheopse a jeho dvůr nebyl tvar hrobů ponechán pouze tradici, byl specificky určen architektem, jistě se souhlasem, možná i s pomocí panovníka.^{[1][9][10][11]}
Hemiunova hrobka, která na této zástavbě vévodí, je monumentem jeho výsostného postavení, vedoucího projektanta a inspektora faraonových staveb, jak odpovídalo jeho pozici synovce Cheopse a syna Nefermaata, Cheopsova staršího bratra.^[5]Byla postavena za vlády Cheopse, datované do roků 15-19. jeho vlády.^[12]
Hrobka G4000 zaujímá obestavěnou plochu 1420 m², lemovaná zdmi a dlažbou, má dvě šachty hluboké 20 m vedoucí do hrobových komor s rozměrem 4,5x5,3 m a výšce 3,8 m, to vše obezděné kvalitními bloky z turského vápence.^[13] Z vnitřní výzdoby se zachovaly jen fragmenty s reliéfem postavy Hemiuna a dva tituly, dole-vyobrazení obětin na severní lícnici falešných dveří a architráv s nápisem titulu.^{[p 3][3]}

Epilog

Monumenty nebyly jen symboly královské autority v celé zemi, byly také praktickými nástroji demonstrace autority v centrálním řízení ekonomiky. Pro místní obyvatelstvo byla významná i malá stupňovitá pyramida v jejich středu, která sloužila jako neustálá připomínka jejich ekonomické povinnosti vůči státu, povinnosti platit daně, respektu k soudům a projektům panovníka. Z pohledu státu památky a s nimi spojené administrativní budovy – s jedním zařízením v každé provincii – usnadnily a systematizovaly výběr příjmů. Na konci třetí dynastie panovník a jeho administrativa dosáhli svého konečného cíle, absolutní moci. Pódium bylo připraveno pro největší královský projekt, jaký kdy svět dosud viděl.^[14] Vývoj monumentálních staveb se v historii významněji zapsal od konce 2. dynastie, kdy Khasekhemwy postavil svoji hrobku v Abydosu a monument v Hierakonpolisu, ve 3. dynastii skládaná stupňovitá pyramida Džesera architekta Imhotepa, která zaznamenala nové stavební prvky a rozsáhlejší použití kamene. Pomineme-li méně významné stavby na Sakkáře a Zawyet el’Aryan, vstoupily do historie stavební experimenty Snofrua v Dahshuru a Meidumu^[15] s vyústěním do pravé červené pyramidy.^{[p 4]} Ta v podstatě byla vzorem pro projekt Velké Pyramidy Cheopse.^[16] Souběžně se formoval systém logistického zázemí zmíněných staveb, včetně rozvoje specializovaných profesí pracovních skupin,^[9] ale také nezbytných řídících funkcí, kde ve vrcholné pozici byl faraon a ve 4. dynastii převážně řídícími úředníky členové rozvětvené královské rodiny.^[17] Zde popisovaná postava prince, vezíra a synovce faraona Cheopse Hemiuna s titulem "Vezír dozorce všech královských staveb"    je tedy neopomenutelnou významnou historickou postavou.^[18]

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hemiunu na Wikimedia Commons

Související články

• Snofru
• Nefermaat
• Rahotep
• 4. dynastie

Zdroj