15. dynastie

Hyksos (řecky) Hykussos (Ὑκουσσώς, Ὑκσώς, Ὑξώς)[1] v hieroglyfickém zápisu
ḥqȝ(w)-ḫȝswt [2] „vládcové cizích zemí“

15. dynastie, nazývaná jako hyksóská dynastie, byla jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období Druhé přechodné doby. Vládla přibližně v letech 1650–1550 př. n. l.^[3]

Historický vývoj

Původ Hyksosů je dosud nejasný, historici se však shodují, že jejich jednotlivé skupiny nomádů přicházely do delty Nilu z asijského východu. Jejich jazyk a kultura měly semitské prvky charakteristické pro syro-palestinské populace. Zdá se však, že byli etnicky smíšení, včetně značného semitského prvku, protože fénická božstva El^{[p 1]}, Baal a Anat figurovala v jejich panteonu . Hyksosové do Dolního Egyptu imigrovali několik desetiletí od počátku Druhého přechodového období,^[4] zhruba od konce 12. dynastie a vytvářeli vlastní rodové komunity, takže ke konci 14. dynastie byla původní egyptská populace natolik oslabena, že se vlády v lokalitě města Avarais ujal hyksoský král Salitis (~1630 př. n. l.).^[5] Město opevnil valem, ustavil vojenskou posádku a postupně ovládl Dolní Egypt a vyvíjel vojenský tlak na jih Egypta, kde se souběžně utvářela mocenská struktura v Thébách, která se uvádí jako 16. dynastie. Egypt byl mocensky rozdělen, i když se zmiňuje vazalská pozice Théb vůči hysksóským králům v Avaris.^[6]

Panovníci

15. dynastie
Dolní Egypt sídlo Avaris

Král	rodné jméno	trůní jména	období př. n. l.[3]	poznámky [7]
Salitis	Sharek		1630–1615	Vybudoval obranbý val kolem Avaris proti vpádu z jihu
Bnon	Maaibra	Shesh	1615–1602	záznam podle Manehta
Apacnan	Yaqebhor	Meruserra	1602–1594	[8]
Khyan	Jyan	Seuseren-Ra	1594–1574	Nález hrobky v Tell el-Dab'a, sídlo 15. dynastie Avaris[9]
Apofis I	Apepi	Aaqenenra	1574–1534	Záznam o královně Herit, dcera Apofise I.
Apofis II	ipp (Apep)	Nebjepeshra	1534–1525	[10]
Jamudy	Khamudy	Hotep ib Ra	~1525	Záznam v Turinském papyrusu; obelisk v sídle Avaris[7]

Vnější podmínky

V 16. století př. n. l. ve středomoří se realizoval bohatý výměnný obchod, různých komodit, těžba nerostů, řemeslných výrobků, jak dokládají četné roztroušené archeologické nálezy, například Mínojské civilizace na společensky vyspělém ostrově Kréta. Zmíněné ekonomiko-politické vztahy byly náhle rozrušeny obrovskou erupcí sopky Santorin na Krétě, ke které došlo, podle radiokarbonových analýzy, v roce ~1646 ±35 roků př. n. l.^[11] Minojská civilizace byla zničena, do atmosféry bylo vyvrženo ~ 30 m³, celá oblast byla zasypána prachem s důsledkem na klima, poklesem teploty, spadu aerosolu siřičitanů a v neposlední řadě obrovská devastace pobřeží vzedmutím moře vlnou tsunami o výšce vyšší než 60 m. To vše nepochybně ovlivnilo i oblast v rozsahu od Libye až po deltu Nilu. Chronologicky to koresponduje s vládou 15. dynastie, nejspíše s vládou prvních tří králů Salitise a Bnona a Apacnana v rozmezí 1630–1600 př. n. l.^[12] Záznam o neobvyklé bouři a zátopách Nilu se zachovaly na stéle Tempest na třetím pylonu v Karnaku,^[13] které jsou historiky spojovány s erupcí sopky Santorin.^[14]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• The Hyksos Reconsidered, Robert Engberg, University Chicago, 1939 [1]
• Cesty starověkých civilizací, Jan Burian, Praha 1973

Související články

• 16. dynastie
• Druhá přechodná doba
• 17. dynastie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 15. dynastie na Wikimedia Commons

Zdroj