Hřbitov Malvazinky

Smíchovský hřbitov Malvazinky
	Hrobky na hřbitově Malvazinky
Lokalita
Stát	Česko
Obec	Praha
Adresa	Praha 5-Smíchov
Zeměpisné souřadnice	50°3′42,84″ s. š., 14°23′12,84″ v. d.
Specifikace
Náboženství	křesťanství
Kostel	kostel svatých Filipa a Jakuba
Architekti	Antonín Viktor Barvitius; Adolf Duchoň
Výstavba	1876
Počet hrobů	13 374
Rozloha	7,58 ha [zdroj?]
Odkazy
Kód památky	40386/1-1413 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov Malvazinky, též Smíchovský hřbitov, je rozlehlý městský hřbitov v části pražské čtvrti Smíchova zvané podle někdejší usedlosti Na Malvazinkách. Byl založen roku 1876, v době po zrušení původního smíchovského hřbitova u kostela na dnešním Arbesově náměstí. Od roku 1884 také rychle se rozrůstající populace pražského předměstí již nemohla užívat uzavřený Malostranský hřbitov.

Poloha a popis

Hřbitov Malvazinky leží na návrší při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. Svou rozlohou (7,58 ha) i počtem pohřbených (54 468) patří mezi největší hřbitovy v Praze. Založen byl v roce 1876 podle návrhu Antonína Viktora Barvitia v místech, kde se nacházely hospodářské usedlosti z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho.

Dominantou hřbitova je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený v letech 1894 až 1896 podle plánů architzekta Adolfa Duchoně^[2], s využitím stavebního materiálu, 2 zvonů a tří barokních soch (Krista Spasitele nad vstupním portálem kostela, sv. Filipa a Jakuba v nikách pod arkádami) ze zbořeného smíchovského kostela týchž patronů.^[3]. Areál hřbitova s kostelem je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.^[4]^[5]

Na hřbitově je pohřbeno několik desítek významných československých i českých osobností.^[4]^[6]

Popis hřbitova

Na hřbitově se nachází 8 420 hrobů a dalších 680 urnových hrobů. Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky.^[4] Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.

Pohřbené osobnosti

československý prezident Antonín Novotný
zemský prezident pro Zemi Českou Hugo Kubát
spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Hermann Ungar, Jiří Karásek ze Lvovic, Vladislav Forejt
filosofové Ladislav Klíma, Milan Machovec, Egon Bondy
architekt a stavitel František Weyr
fotograf Oldřich Škácha
divadelní režisér Petr Lébl
herci Ferenc Futurista, Eman Fiala, Karel Hradilák, Vladimír Smíchovský, Oto Ševčík a Miloš Nedbal
lékaři Jan Janský, Karel Chodounský
sportovci: gymnasta Alois Hudec, fotbalista František Veselý, atlet (110 m překážek) a trenér Milan Tošnar, automobilový závodník František Kůrka
kněz, první smíchovský arciděkan Jan Křtitel Pauly
biskup Kajetán Matoušek
evangelický teolog a historik Gustav Adolf Skalský
hudebník ze skupiny The Plastic People of the Universe Milan Hlavsa
básník Milan Koch
herečky Milada Gampeová, Antonie Nedošinská
tiskař a nakladatel – rodina Neubertova
hudební skladatel Karel Weis
historik a vysokoškolský pedagog Josef Matoušek^[7]
historik, vysokoškolský pedagog a člen protinacistického odboje Vladimír Juřík
malíř Vojtěch Kubašta
sochař Čeněk Vosmík
podnikatel Josef Walter
historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU Božena Brodská
historikové umění Růžena Vacková, Emanuel Poche a Libuše Urešová
vynálezce Ivan Puluj
astronom a matematik Jiří Kaván
klavírista, hudební skladatel a aranžér Rudolf Rokl
zpěvák Karel Gott^[8]
armádní generál Alois Podhajský
zpěvačka Eva Pilarová^[9]
klavírista, hudební skladatel a pedagog Jindřich Kàan z Albestů
šoumen a zpěvák Daniel Nekonečný
moderátor Vlado Štancel

Další památky

Kříž s korpusem Ukřižovaného Krista
Boží muka s gnómónem – šest metrů vysoký barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu; na základové desce má vytesán pamětní zápis o povodni z roku 1737. Stával na smíchovské Schwarzenberské silnici před domem čp. 193 a sloužil také jako gnómón – sluneční hodiny. Na Malvazinecký hřbitov byl přenesen po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu.

Odraz v kultuře

Dva bývalí zaměstnanci hřbitova – Jakub Sejkora a Josef Jeřábek – založili hudební uskupení Pláče kočka a debutové album této skupiny se jmenovalo Malvazinky a obsahovalo také písně inspirované tímto hřbitovem.

Poesiomat – 30. června 2021 byl na hřbitově uveden druhý poesiomat v Praze, který je z dílny Ondřeje Kobzy. Připomíná mimo jiné básníky, kteří jsou zde pohřbení.

Odkazy

Reference

↑ Malvazinecký hřbitov. Významné osobnosti, umělecká díla. Tisk-skládačka. Vydalo Infocentrum Správy pražských hřbitovů, Praha 2020
↑ Jeroným Lány, Hřbitov Malvazinky (1876-1999). Vydala Správa pražských hřbitovů, Praha 1999
↑ Jan PAULYːPamátník města Smíchova. Praha 1898, s. 58-61.
↑ ^a ^b ^c Správa pražských hřbitovů: Hřbitov Malvazinky [online]. Praha: Správa pražských hřbitovů [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 152448 : hřbitov Malvazinky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ EXNER, Oskar. Podívejte se na hřbitov na Malvazinkách [online]. Praha: Hlavní město Praha, 2010-11-30 [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Josef Matoušek. Vladimír Štrupl, 13.01.2006. Dostupné z WWW.
↑ GOTT, Karel. Poděkování za vyjádření soustrasti | karelgott.com. www.karelgott.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
↑ HÖSCHLOVÁ, Hana. Hrob Evy Pilarové jen 6 metrů od Gotta! Už víme, jak to bude vypadat | Blesk. www.blesk.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.

Literatura

BRONCOVÁ, Dagmar. Kniha o Praze 5. Praha: Milpo, 1996. 205 s. ISBN 80-901749-6-5.
LÁNY, Jeronym. Hřbitov Malvazinky 1876-1999. Praha: Správa pražských hřbitovů, 1999. 71 s. ISBN 80-238-7841-7.