František Vláčil

MgA. František Vláčil
Narození 19. února 1924
Československo Český Těšín, Československo
Úmrtí 27. ledna 1999 (ve věku 74 let)
Česko Praha, Česko
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Alma mater Masarykova univerzita
Choť Věra Vláčilová
Český lev
Celoživotní umělecký přínos českému filmu
1994
Umělecké ceny
zasloužilý umělec (1968) národní umělec (1988)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Františka Vláčila v Praze 6, Čínská 5/748

František Vláčil (19. února 1924 Český Těšín – 27. ledna 1999 Praha) byl český filmový režisér a scenárista. Jeho filmy Marketa Lazarová a Údolí včel jsou dnes filmovými odborníky považovány za vrcholná díla české kinematografie.[1] Na MFF Karlovy Vary byl oceněn za přínos světové kinematografii.

Život a dílo

Dětství strávil na severní Moravě a pak krátce studoval na UMPRUM v Praze. Poté přestoupil na obor dějiny umění a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium ukončil v roce 1951.[2] O film se zajímal již v průběhu studia a jako scenárista a režisér pracoval v brněnském studiu kresleného a loutkového filmu. Později nastoupil do nově zřízeného Studia populárně vědeckých a naučných filmů v Brně. Během povinné vojenské služby ve filmovém studiu Československého armádního filmu točil různé instruktážní a propagandistické snímky.

Na Barrandově debutoval až v roce 1960 filmem Holubice, kterým se zařadil mezi nejpozoruhodnější filmové tvůrce tzv. československé nové vlny 60. let 20. století. Film byl oceněn na MFF v Benátkách. Následovala historická balada Ďáblova past (1961). Největší ohlas mu ale přinesl dlouho připravovaný, dlouho natáčený a upravovaný film Marketa Lazarová. Složitá historická filmová freska s tehdy debutující mladičkou slovenskou herečkou Magdou Vášáryovou v hlavní roli Markety. Jedná se o úchvatný psychologický film plný obrazových metafor. S Vláčilem na něm spolupracovali přední čeští výtvarníci jako tvůrci kostýmů a dekorací (Theodor Pištěk, Jan Koblasa). V anketě kritiků byl film Markéta Lazarová prohlášen za nejvýznamnější film století.[3] Film byl i na tehdejší poměry velice nákladný (jednalo se do té doby o vůbec nejdražší český film). Aby se část nákladů vrátila zpět, byl ve stejných kulisách a dekoracích natočen další historický film Údolí včel s Petrem Čepkem v hlavní roli. Čepek zazářil i v dalším barevném snímku Adelheid.

V období normalizace František Vláčil natočil několik krátkometrážních filmů, z nichž patrně vůbec nejpozoruhodnější je film Praha secesní z roku 1974. Něžně poetický byl i vánočně laděný dětský film Pověst o stříbrné jedli. Následoval smutný, tísnivý a psychologicky těžký příběh Dým bramborové natě s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Zaujal i baladický příběh Stíny horkého léta.

Výrazný režisérský rukopis nese i biografický film o skladateli Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, natočený podle scénáře Zdeňka Mahlera. Velmi výrazné jsou i jeho poslední snímky Hadí jed, Stín kapradiny a Mág.

Ocenění

V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem, roku 1988 národním umělcem.

V roce 1994 obdržel ocenění Český lev za celoživotní umělecký přínos českému filmu. Působil také jako prezident České filmové a televizní akademie. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech roku 1998 obdržel hlavní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.

V roce 2013 získal in memoriam Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize.[4]

Filmografie, výběr

Film (režie)

Televize (režie)

  • 1985 Albert

Role ve filmu

V kultuře

Výstavy

  • 2008 – František Vláčil: Zápasy, Konírna Pražského hradu, kurátor: Pavel Jiras)[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/lide/frantisek-vlacil/ ČT: František Vláčil
  2. ↑ Nostalghia.cz – Marketa Lazarová – František Vláčil
  3. ↑ Filmová databáze: František Vláčil
  4. ↑ Laureáti Státních cen a cen Ministerstva kultury
  5. ↑ O výstavě "František Vláčil: Zápasy" [online]. ceskenoviny.cz, 2008-02-11 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • HORÁKOVÁ, Šárka. Podobenství o Františku Vláčilovi. [s.l.]: XYZ, 2008. 300 s. ISBN 978-80-7388-069-9. 
  • GAJDOŠÍK, Petr. Markéta Lazarová: studie a dokumenty. [s.l.]: Casablanca, 2009. 350 s. ISBN 978-80-87292-006. 
  • GAJDOŠÍK, Petr. František Vláčil: Život a dílo. [s.l.]: Camera obscura, 2018. 875 s. ISBN 978-80-903678-9-0. 
  • LEHOCKÁ, Johana. Inscenování ve filmech Františka Vláčila st.. , 2011 [cit. 2019-02-10]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D.. Dostupné online.
  • JANIČATOVÁ, Miroslava. Poetika Františka Vláčila st. v období normalizace (70. léta). , 2013 [cit. 2019-02-10]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D.. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj