Vesničko má středisková

Vesničko má středisková
Brána JZD v obci
Brána JZD v obci
Základní informace
Původní název Vesničko má středisková
Země původu Československo
Jazyk čeština
Délka 98 minut
Žánr komedie
Námět a scénář Zdeněk Svěrák
Režie Jiří Menzel
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role János Bán
Marián Labuda
Rudolf Hrušínský
Petr Čepek
Libuše Šafránková
Jan Hartl
Miloslav Štibich
Oldřich Vlach
Stanislav Aubrecht
Zdeněk Svěrák
Josef Somr
Jiří Lír
Július Satinský
Rudolf Hrušínský mladší
Hudba Jiří Šust
Kamera Jaromír Šofr
Střih Jiří Brožek
Zvuk Karel Jaroš
Výroba a distribuce
Premiéra 1. srpna 1986
(natáčení 19. 2.20. 11. 1985)
Produkční společnost Filmové studio Barrandov
Vesničko má středisková na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesničko má středisková je československá filmová komedie natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1985 podle scénáře Zdeňka Svěráka. Film se natáčel v obci Křečovice, jejím okolí (Osečany, „doktorova zatáčka“, Panský rybník u Neveklova) a v Praze.[1][2] Patří k nejpopulárnějším českým komediím všech dob.

Děj

Mentálně opožděný družstevní závozník Otík Rákosník (János Bán) způsobuje svému řidiči, panu Pávkovi (Marian Labuda), jeden malér za druhým. Pávek je chápavý a trpělivý, ale jen do jisté snesitelné míry. A ta se naplní, když Pávek kvůli Otíkovi při couvání zbourá čerstvě vyzděný sloupek vrat vlivnému pražskému chalupáři. Pávek zuří a žádá předsedu družstva, aby Otíka přeřadil k jinému řidiči – jediným možným je ale cholerický vztekloun Turek (Petr Čepek). „Náhodou“ v té době Otík dostane nabídku, aby svou chalupu vyměnil za byt na pražském sídlišti. Chudák chlapec netuší, že na jeho domek si brousí zuby ředitel zmíněného pražského chalupáře. Než by od Pávka přestoupil k Turkovi, Otík raději kývne na přestěhování do velkoměsta – na poslední chvíli ho však Pávek zachrání. Vedlejší dějovou linií jsou osudy obvodního praktického lékaře MUDr. Skružného (Rudolf Hrušínský), rozšafného filozofa a mizerného řidiče.

Ocenění

Domek, v němž bydlel filmový Otík a z jehož brány na počátku filmu vycházel

Na Mezinárodním filmovém festivalu v Montrealu získal film v roce 1986 dvě ocenění: cenu ekumenické poroty a zvláštní cenu poroty. Představitel role Otíka János Bán získal v roce 1987 na filmovém festivalu v Paříži cenu pro nejlepšího herce. V roce 1987 byl film nominován na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Na MFF filmových komedií v Chamrouse ve Francii získal v roce 1987 Velkou cenu kritiky. Na MFF Prades ve Francii získal 1. cenu. Na MFF Aurilac ve Francii v roce 1986 získal hlavní cenu festivalu. Na MFF Valladolid ve Španělsku v roce 1986 získal cenu diváků. Jiří Menzel získal v roce 1986 Cenu Martina Friče na 37. ročníku Filmového festivalu pracujícíchNovoměstský hrnec smíchu v Novém Městě nad Metují.[3][4]

Obsazení

János Bán Otík Rákosník
Marián Labuda Karel Pávek
Rudolf Hrušínský MUDr. Skružný
Petr Čepek Josef Turek
Libuše Šafránková Jana Turková
Jan Hartl Václav Kašpar
Miloslav Štibich předseda JZD Vojtěch Kalina
Oldřich Vlach rostlinář Jaromír Kunc
Stanislav Aubrecht Jarda Pávek
Zdeněk Svěrák malíř Evžen Ryba
Magdalena Šebestová učitelka Věra Kousalová
Július Satinský pilot Štefan
Josef Somr ředitel Dřevoplechu
František Vláčil Adolf Ticháček
Milena Dvorská Růžena Pávková
Milada Ježková Ludmila Hrabětová
Ladislav Županič Rumlena
Jitka Asterová Rumlenová
Jiří Lír hostinský Bedřich Rambousek
Blanka Lormanová Půlpánová
Rudolf Hrušínský ml. Drápalík
Evžen Jegorov hrobník Brož
Jiří Schmitzer okrskář Tlamicha
Rudolf Hrušínský nejml. Honza Kalina, ml.
Vlastimila Vlková babička Pávková
Anna Vaňková Kalinová
Petr Brukner družstevník Duda
Míla Myslíková Fialková
Jan Hraběta kombajnér Žežulka
Jana Hanáková prodavačka Echtnerová
Milan Šteindler závozník Šesták
Vladimír Hrabánek školník Pavlíček
Zuzana Burianová Bohunka
Klára Pollertová-Trojanová Majka Pávková
Vida Skalská sekretářka ředitele Dřevoplechu
Vlasta Jelínková Ticháčková
Dana Hajná Hrušková
Jan Kašpar řidič nakladače
Jiří Racek zrzavé dítě
pes Karl von Bahnhof

Citáty

Má pravdu, předsedo. – paní Hrabětová
Chlapi, nelejte to pivo z voken, podívejte se, jak vypadám. – rostlinář Kunc
Ta ženská je pod drogama. – ozve se v TV během rozhovoru Hrabětové s předsedou družstva Kalinou o komplotu ohledně Otíka a jeho chalupy
Už jsem řek, po žních jdeš k Turkovi! – Pávek je nespokojen se svým závozníkem Otíkem Rákosníkem a chce ho předat vznětlivému kolegovi Josefu Turkovi
Štefan! – družstevníci vítají slovenského kolegu Štefana, pilota zemědělského letadla Zlín Z-37 Čmelák[5]
To neděláš dobře, Jaromíre! – předseda varuje rostlináře Kunce před vracením vypálených zápalek do krabičky
Pepo, já se spletla! Třicet jedna! – paní Turková zachraňuje situaci, když hrozí, že její žárlivý manžel, konečně spokojen se svým potápěčským výkonem, vystoupí na břeh a objeví jejího milence
Je ta voda pitná? – Je... Ale v poslední době tu máme slintavku... – malíř Ryba doplňuje odpověď na otázku důležitých hostí z Prahy těsně poté, co se soudruh ředitel napije
A celej se votočit můžeš? – dr. Skružný vysvětluje hostinskému Rambouskovi, že zablokovaná krční páteř není nijak závažný problém
Vy jste se zase kochal, že jo, pane doktore? – Pávek zhroucenému doktoru Skružnému, kterého (zase) srazilo jeho vlastní špatně zabrzděné auto
Chceš auto? Vem si auto.

Zajímavosti

  • Ve filmu se mihne v televizních zprávách zmínka o bruselské fotbalové tragédii z května 1985.
  • Předlohou pro postavu doktora Karla Skružného (Rudolf Hrušínský st.) byl MUDr. Robert Moudr z Nového Rychnova nedaleko Pelhřimova. Jméno MUDr. Skružného přitom ve filmu nikdy nezazní.
  • Scénář vznikl původně díky omylu. Zdeněk Svěrák dostal nedopatřením dvakrát honorář za jiný námět, a aby nemusel peníze vracet, bylo nutné, aby dodal další námět. Svěrák za jednu noc vymyslel syžet, samotný scénář pak ovšem psal 6 let.[6]
  • Díky filmu se do povědomí širší veřejnosti dostaly zejména skladby Praha už volá (1980; hudba: Dalibor Basler, text Václav Babula; pro snímek nazpíval Josef Oplt),[7][8] píseň Šoumen (1985; hudba a zpěv: Michal David, text: Eduard Pergner),[9] píseň To je starý (1984; text František Ringo Čech, zpěv M. Imrich / F. R. Čech, hudba: Miroslav Imrich)[10][11] a dechovka Chodouňská polka (1939; autor skladby Josef Poncar (1902–1986) se ve středočeské Chodouni narodil).[12][13]

Odkazy

Reference

  1. Vesnička má středisková. Jak se v ní žije 30 let od natáčení filmu, iDNES.cz, cit. 19. 4. 2017
  2. Vesničko má středisková: Filmová místa.cz [online]. Filmová místa.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  3. Awards for Vesničko má středisková na IMDb.com
  4. Vesničko má, středisková (1985): Ocenění: FDb.cz [online]. Fdb.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  5. Služba na Čmelákovi byla horší než ve válečném letectvu. Začala před 50 lety, technet.idnes.cz
  6. Vesničko má středisková (1985): Zajímavosti: ČSFD.cz [online]. CSFD.cz [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. 
  7. Vesničko má středisková-Praha už volá.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Umělecká agentura Ivan Rössler. www.agenturarossler.com [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  9. Michal David - Šoumen (1985) - originál klip. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. To je starý - F. R. Čech, M. Imrich. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. František Ringo Čech - To je starý [text na Supermusic]. supermusic.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 
  12. Chodouňská polka. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. FDB.CZ, 2003-2019, Filmová databáze. Josef Poncar. FDb.cz [online]. [cit. 2023-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj