Míla Myslíková

Míla Myslíková
Narození 14. února 1933
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 11. února 2005 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení hřbitov Polná
Alma mater Janáčkova akademie múzických umění (do 1955)
Choť Štěpán Zemánek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumila „Míla“ Myslíková (14. února 1933 Třebíč – 11. února 2005 Praha) byla česká filmová a divadelní herečka a spisovatelka.

Život

Bohumila Myslíková se narodila 14. února 1933 v Třebíči v rodině Bohumíra Myslíka (1891–1976) a Bohumily Myslíkové, roz. Jeřábkové (1895–1961).[1] Matka provozovala půjčovnu krojů, divadelních kostýmů a masek. Zde proběhlo první setkání s divadelním světem. Od mládí chtěla být spisovatelkou,[2] ale vystudovala herectví na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[3][4] Po absolutoriu (1955)[4] sedm let (1955–1962) působila na brněnských scénách (Divadlo bratří Mrštíků, Státní divadlo v Brně),[5] v letech 1962–1964 byla členkou souboru Československého filmu a Filmového studia Barrandov.[6] Roku 1964 nastoupila do kladenského Divadla Jaroslava Průchy, angažmá v něm ukončila v roce 1977.[6]

Ve filmu debutovala již jako jedenadvacetiletá ve snímku s Vlastou Burianem Nejlepší člověk. Následující léta hrála mnoho vedlejších rolí v různých filmech, spolupracovala s televizí, rozhlasem a dabingem. V roce 1982 napsala cestopis Finský maraton[7] a u této tematiky zůstala i později v knize V zemi Kalevově (1992). Byla také autorkou tří úspěšných publikací pro děti – Lásko, Bože, lásko (1998), Ta naše písnička česká (1998) a V dobrém jsme se sešli (2002), její kniha o betlémech Narodil se nám Spasitel vyšla v roce 2000.

Ve 23 letech se provdala za herce Štěpána Zemánka, po roce bylo manželství rozvedeno. Následně už se nevdala. Ke konci života onemocněla Parkinsonovou chorobou.[2] Míla Myslíková zemřela v Praze 11. února 2005 tři dny před svými 72. narozeninami na mozkovou mrtvici. Je pohřbena spolu se svými rodiči na hřbitově svaté Barbory v Polné u Jihlavy.[1]

Filmografie

Padesátá léta

Šedesátá léta

Sedmdesátá léta

Osmdesátá léta

Devadesátá léta

Televize

  • 1971 Madame Sans-Géne (TV adaptace hry Victoriena Sardoua) - role: pradlena Kateřina
  • 1976 Preclíková válka (TV komedie) - role: manželka Jindřicha Dandy
  • 1978 Řemen (TV komedie) – role: sousedka, paní Hříbková
  • 1979 Rovnice o jedné krásné neznámé... (TV hra) – role: matka Nedělková

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Rodinný hrob na hřbitově v Polné – Billiongraves.com
  2. ↑ a b SEZNAM.CZ. Smutný osud slavné české boubelky: Maminka Šafránka z Básníků zemřela opuštěná a okradená. www.super.cz [online]. [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Český biografický slovník XX. století II, s. 420.
  4. ↑ a b Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 159. 
  5. ↑ Míla Myslíková [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Český film : herci a herečky II, s. 244.
  7. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 26. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 471.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 244–245. 
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl II, 1884–1989 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1989. 784 s. S. 67–70.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 420. 

Externí odkazy

Zdroj