Kajetán Matoušek

Jeho Excelence
Mons. ThDr. Kajetán Matoušek, GCLJ
Pomocný biskup pražský
Titulární biskup serigenský
duchovní převor českého velkopřevorství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Jmenování není (jmenován dodatečně)
Uveden do úřadu 26. července 1968 (státní souhlas)
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 22. prosince 1934
Biskupské svěcení 29. srpna 1949
světitel Antonín Eltschkner
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • ředitel České katolické charity (od 1968)
  • farář ve farnosti u sv. Vojtěcha na Novém městě pražském
  • duchovní převor českého velkopřevorství řádu sv. Lazara
Osobní údaje
Země Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum narození 7. srpna 1910
Místo narození Praha, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 19. října 1994 (ve věku 84 let)
Místo úmrtí Praha, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Praha-Malvazinky
Národnost česká
Alma mater Universita Karlova
Známý díky první tajně vysvěcený biskup podle mexických fakult v Československu po r. 1948.
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetán Matoušek (7. srpna 1910 Praha19. října 1994 Praha) byl český římskokatolický duchovní, světící biskup pražský, titulární biskup serigenský a duchovní převor českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Život a činnost

Biskup Matoušek při Národní pouti na Velehradě v roce 1985

Na kněze byl vysvěcen 22. prosince 1934. V situaci, kdy komunistická vládaČeskoslovensku stupňovala pronásledování katolické církve a postupně začalo docházet k persekuci špiček katolické církveČeskoslovensku, byl na základě tzv. mexických fakult jako jeden z prvních tajně jmenován dne 29. srpna 1949 světícím biskupem pražským a titulárním biskupem serigenským. Biskupské svěcení proběhlo 17. září 1949Praze.

V roce 1948 byl přijat do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Na faře u kostela kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě, kde byl farářem, zřídil na začátku padesátých let tajnou řádovou kapli sv. Lazara a pomohl tak řádovým členům duchovně přežít období totalitního pronásledování. Kaple byl odhalena StB na konci padesátých let a veškerý její inventář byl zabaven při razii. Lazariáni však nadále v tajnosti působili při kostele sv. Vojtěcha a biskupa Matouška. Po smrti Mořice Píchy v roce 1956 jej nahradil ve funkci duchovního převora českého velkopřevorství, kterým zůstal až do své smrti. Byl nositelem církevního velkokříže tohoto řádu.

Jako jeden z mála směl jakožto duchovní v tehdejším komunistickém Československu působit. Nejspíš i vzhledem k tomu, že se podařilo skutečnost jeho biskupského svěcení utajit, se vyhnul internaci. Až do roku 1989 tak zůstal farářem na Novém Městě pražském, kde tak v naprosté tichosti vysvětil tajně celou řadu kněží včetně Antonína Lišky, kterému po nějaké době udělil také biskupské svěcení.[1]

Tzv. státní souhlas k výkonu biskupské funkce však dostal až v době uvolnění poměrů v období pražského jara, dne 26. července 1968. Už 9. května 1968 byl na konferenci České katolické charity zvolen jejím novým předsedou. Jeho činnost biskupa však trvala jen krátce, neboť byla přerušena událostmi po vpádu sovětských vojsk do Československasrpnu 1968. V této době, až do své smrti žil a působil ve farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Praze za Národním divadlem. Posledním jeho veřejným vystoupením v době normalizace byla účast na oslavách tisícího výročí (1970) první písemné zmínky o obci Kunice a založení tamního kostela sv. Máří Magdalény.

Náhrobek ThDr. Kajetána Matouška na pražském hřbitově Malvazinky (na náhrobku je uvedeno datum úmrtí 19. října)

Vykonávat činnost biskupa mu bylo opět umožněno až 19. května 1988. Na funkci světícího biskupa rezignoval 5. června 1992 a dne 19. října 1994 zemřel. Byl členem Českého velkopřevorství Řádu sv. Lazara.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj