Čeněk Vosmík

Čeněk Vosmík
Čeněk Vosmík (před r. 1927)
Čeněk Vosmík (před r. 1927)
Narození 5. dubna 1860
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. dubna 1944 (ve věku 84 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc (Čeněk) Vosmík (5. dubna 1860, Humpolec[1] – 11. dubna 1944, Praha) byl český sochař a restaurátor.

Život

Čeněk Vosmík (Národní album, 1899)

Čeněk Vosmík se vyučil kolářem v dílně svého otce v Humpolci. Pak odešel do Prahy, kde v Odborné zlatnické škole získal základy modelování. Zajímalo ho sochařství, a proto odjel do Vídně, kde pracoval nejprve jako pomocník v kamenosochařské dílně Victora Oscara Tilgnera a pak u Antonína Pavla Wagnera.

Vosmík byl talentovaný sochař a již roku 1873 ve 13 letech získal na Světové výstavě ve Vídni zlatou medaili (spolu s Josefem Zítkem a Juliem Mařákem). V letech 1886–1888 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni malbu u Hanse Makarta a sochařství v mistrovském ateliéru Edmunda von Hellmera. Poté pracoval ve Vídni jako kamenosochař u Antonína P. Wagnera.

Oženil se s Růženou, rozenou Bělskou (* 1872), která mu porodila dvě děti, Růženu a Čeňka (* 1895). Počátkem 90. let se definitivně usadil v Praze a zřídil si vlastní sochařskou dílnu na Smíchově. Rodina bydlela na Smíchově ve vlastní vile s vysokou věží, kterou roku 1910 navrhl architekt Josef Fanta, v Tiché ulici čp. 1224/3.

Zemřel 11. dubna 1944 v Praze. Pohřben byl na pražském hřbitově Malvazinky.

Dílo

Antonín Pavel Wagner a Čeněk Vosmík: Čechie chrání vědu a umění, tympanon budovy Národního muzea v Praze

Byl bytostným realistou cítícím vždy v monumentálním měřítku, autorem klidných, harmonických až melancholických děl. Často se věnoval náboženským tématům, také portrétní a funerální plastice. Patřil k nejlepším kopistům a restaurátorům sochařských děl své doby. Antonínu P. Wagnerovi pomáhal tesat sochy pro tympanon a čtyři průčelní reliéfy budovy Národního muzea a kašnu na rampě před ním (Vltava, Labe, Čechie, Morava, Slezsko). Jako asistent J. V. Myslbeka pomáhal modelovat sousoší Ctirad a Šárka a koně k pomníku sv. Václava. Samostatně vytesal sousoší Záboj a Slavoj.

Vosmíkova socha Zavrženec byla vystavena na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891 a její odlitek byl osazen ve Vysokém Mýtě. Jako první samostatnou zakázku vytvořil sousoší Muž s býkem pro výzdobu nových pražských jatek v Holešovicích (1893), jehož model v měřítku 1:10 se dochoval v Národním muzeu. Také další zakázky se týkaly veřejných budov nebo kostelů. Za sochu Kristus na poušti, vytvořenou roku 1897, dostal čestné uznání na Světové výstavě v Paříži a jeho socha Krista (1912) pro katedrálu sv. Víta byla často kopírována. Podílel se také na sochařské výzdobě pražských kostelů sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, sv. Ludmily na Vinohradech a sv. Václava na Smíchově a jeho dílna dodala Boží hrob pro kostel sv. Remigia v Čakovicích.

Jako restaurátor je Čeněk Vosmík autorem kopie Platzerova sousoší zápasících gigantů při vstupu do Pražského hradu (1912) a Brokoffova sousoší sv. Františka Xaverského na Karlově mostě, které se zřítilo do řeky při povodni roku 1890 a rozlomilo na několik částí (nyní v lapidáriu NM). Roku 1906 vytvořil novou sochu sv. Václava jako náhradu za poškozený originál z Karlova mostu, který spadl do Vltavy roku 1784, byl nahrazen sochou sv. Ludmily a po vyzvednutí z řeky a opravě stál na rampě Pražského hradu.

Čeněk Vosmík je autorem několika významných pomníků – botanika Benedikta Roezla (Karlovo náměstí v Praze), Jana Sladkého Koziny (poblíž Trhanova), Blanických rytířů (Votice) a také pamětní desky Matěje Rejska na Prašné bráně v Praze. Jako autor náhrobních plastik je zastoupen třinácti díly na Vyšehradském hřbitově, dále na Olšanech, na Malvazinkách, v Poděbradech a jinde.

Souborná výstava se zhodnocením a oceněním jeho díla se konala roku 1924 v Rudolfinu v Praze.

Galerie

  • Dílo
  • Socha ženy s býkem z brány jatek, Holešovická tržnice
    Socha ženy s býkem z brány jatek, Holešovická tržnice
  • Socha sv. Václava na rampě Pražského hradu
    Socha sv. Václava na rampě Pražského hradu
  • Geniuses with the Globe, socha na Hlavním nádraží v Praze
    Geniuses with the Globe, socha na Hlavním nádraží v Praze
  • Štítonoš na Mohylě míru
    Štítonoš na Mohylě míru
  • Kalvárie z hrobky na Malvazinkách
    Kalvárie z hrobky na Malvazinkách
  • Socha Jána Hollého v Madunicích
    Socha Jána Hollého v Madunicích
  • Pomník obětem 1. světové války ve Výprachticích
    Pomník obětem 1. světové války ve Výprachticích
  • Socha ženy s chlapcem, Praha-Vršovice
    Socha ženy s chlapcem, Praha-Vršovice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Literatura

  • Český svět IX, č. 50, z 8.8. 1913
  • Antonín Šorm: Čeněk Vosmík pětrasedmdesátníkem, in: Český časopis historický č. 43, 1937, s. 113 (příloha)
  • heslo Vosmík Čeněk. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVI. S. 981.
  • Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, Perseus Praha 2006, s. 353–355, ISBN 80-239-8554-X
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, I.díl, A - K. Praha 1950, s. 669–670.

Externí odkazy

Zdroj