Světová výstava

Světová výstava neboli Expo je velká mezinárodní výstava průmyslu a kultury jednotlivých zemí, pořádaná každých několik let od poloviny 19. století. Výstavy mají různý charakter a konají se v různých částech světa.

Termín „world's fair“ (světová výstava) se běžně používá ve Spojených státech, zatímco francouzský termín „Exposition universelle“ (univerzální výstava) se používá ve většině Evropy a Asie.[1] Další používané termíny jsou světové Expo nebo specializované Expo, přičemž slovo Expo se používá pro různé typy výstav od roku 1937. V roce 2000 při výstavě v německém Hannoveru se Expo stalo oficiálním názvem.[2]

Logo BIE

V roce 1928 byl založen Mezinárodní úřad pro výstavnictví (Bureau International des Expositions, BIE) se sídlem v Paříži a vznikla Úmluva o mezinárodních výstavách. Od té doby BIE slouží jako mezinárodní orgán, který jednotlivé mezinárodní výstavy schvaluje.[1] Pod jeho záštitou se pořádají čtyři typy mezinárodních výstav:[3]

  • Světová výstava
  • Mezinárodní specializovaná výstava
  • Zahradnická výstava
  • Milánské trienále.

V letech 1964 a 1965 se v New Yorku konala "světová výstava" bez účasti BIE. Oproti ostatním výstavám trvala dvojnásobnou dobu (v obou letech byla otevřena od dubna do října).

Světová výstava

Světové výstavy, dříve známé jako univerzální výstavy, jsou největší svého druhu. Na těchto výstavách si vystavovatelé zpravidla budují své vlastní pavilony. Často se jedná o velmi drahé a extravagantní expozice. Délka trvání výstavy může být od šesti týdnů do šesti měsíců. Od roku 1995 je interval mezi dvěma světovými výstavami nejméně pět let.

Mezinárodní specializovaná výstava

Specializované výstavy jsou menší co do rozsahu a investic a zpravidla trvají kratší dobu, od tří týdnů do tří měsíců. Celková plocha výstaviště nesmí přesáhnout 25 ha (62 akrů) a organizátoři musí pro zúčastněné státy zajistit pavilony bez nároku na nájemné, poplatky nebo daně. Největší pavilony jednotlivých států nesmí přesáhnout plochu 1 000 m2. Mezi dvěma světovými výstavami se může konat pouze jedna specializovaná výstava.

Zahradnická výstava a Milánské trienále

BIE uznává ještě další dva typy mezinárodních výstav – zahradnické výstavy, které se pořádají pod společnou záštitou BIE a Mezinárodní asociace pěstitelů (AIPH) a účastníci na nich prezentují zahrady a zahradní pavilony, a nepravidelnou výstavu umění a designu Milánské trienále (nekoná se vždy každý třetí rok). Výstava probíhá v italském Miláně a BIE udělila v letech 1996 – 2016 status oficiální mezinárodní výstavy 14 ročníkům trienále .[4]

Výstavy před založením BIE

Výstavy organizované BIE

Expo 58 Brusel
Historický snímek zobrazující monorail a věž Space Needle. Obojí postaveno pro světovou výstavu 1962 v Seattlu.
Expo'70 Ósaka
Francouzský pavilon na Expu 2010
Expo 2015 Milán

Světové výstavy

Logo Expa 2020
Rok Název Místo konání Datum Téma
1935 Světová výstava 1935 BelgieBelgie Belgie Brusel 27. 4. 1935 – 6. 11. 1935 Transports
1937 Světová výstava 1937 FrancieFrancie Francie Paříž 25. 5. 1937 – 25. 11. 1937 Arts and Technology in modern life
1939 Světová výstava 1939 Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké New York 30. 4. 1939 – 27. 10. 1940 Building The World of Tomorrow
1949 Světová výstava 1949 HaitiHaiti Haiti Port-au-Prince 8. 12. 1949 – 8. 6. 1950 The festival of Peace
1958 Světová výstava 1958 BelgieBelgie Belgie Brusel 17. 4. – 19. 11. 1958 A World View: A New Humanism
1962 Světová výstava 1962 Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké Seattle 21. 4. – 21. 10. 1962 Man in the Space Age
1967 Světová výstava 1967 KanadaKanada Kanada Montreal 21. 4. – 17. 10. 1967 Man and His World
1970 Světová výstava 1970 JaponskoJaponsko Japonsko Ósaka 15. 3. – 13. 9. 1970 Progress and Harmony for Mankind
1992 Světová výstava 1992 ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Sevilla 20. 4. – 12. 10. 1992 The era of discoveries
2000 Expo 2000 NěmeckoNěmecko Německo Hannover 1. 6. – 31. 10. 2000 Man, Nature, Technology
2005 Expo 2005 JaponskoJaponsko Japonsko Aichi 25. 3. – 25. 9. 2005 Nature's Wisdom
2010 Expo 2010 ČínaČína Čína Šanghaj 1. 5. 2010 – 31. 10. 2010 Better City, Better Life
2015 Expo 2015 ItálieItálie Itálie Milán 1. 5. 2015 – 31. 10. 2015 Feeding the planet, energy for life
2020 Expo 2020 Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty Dubaj 20. 10. 2020 – 10. 4. 2021 Connecting Minds, Creating the Future
1. 10. 2021 – 31. 3. 2022
2025 Expo 2025 JaponskoJaponsko Japonsko Ósaka 3. 5. – 3. 11. 2025 Designing Future Society for Our Lives
2030 Expo 2030 Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie Rijád 1. 10. 2030 – 31. 3. 2031 The Era of Change: Together for a Foresighted Tomorrow

Mezinárodní specializované výstavy

Česko

Fasáda českého pavilonu na Expu 2005 v japonské prefektuře Aiči

Česká republika se poprvé zúčastnila světové výstavy na Expu 2000 v německém Hannoveru. Podruhé o pět let později poblíž japonské Nagojy na Expu 2005. V roce 2010 měla svůj největší pavilon v historii na Světové výstavě 2010 v Šanghaji. Za celou dobu konání ho navštívilo 7,8 milionů lidí. Česko se účastnilo rovněž světové výstavy 2015 v Miláně.

Před vznikem samostatné České republiky se účastnilo světových výstav Československo. Poprvé byl český pavilon na výstavě k stému výročí brazilské nezávislosti v roce 1922 v Rio de Janeiro,[5] tuto výstavu ovšem BIE neuvádí ve svém seznamu. V roce 1929 v Barceloně mělo Československo pouze vnitřní expozici, vlastní pavilon na výstavě pořádané BIE uvedlo poprvé v Chicagu v roce 1933. Poslední účast před rozdělením státu proběhla v roce 1992 ve španělské Seville.[6] Velmi revoluční československé pavilony byly v roce 1937 v Paříži, v roce 1958 v Bruselu a v roce 1967 v Montréalu. Na Bruselském Expu 58 se představil projekt Laterny magiky.

Historie českého výstavnictví

České království jako součást Rakousko-Uherska

Na českém území byla již roku 1754 uspořádána pro Marii Terezii ve Veltrusích výstava produktů Království českého.[7]

Kořeny účasti českých zemí na světových výstavách sahají až do 18. století. V roce 1791 proběhl v pražském Klementinu průmyslový veletrh u příležitosti korunovace krále Leopolda II., nejednalo se ale o světovou výstavu v pravém slova smyslu.[8] První světová výstava svého druhu (až později EXPO) se konala v roce 1851 v Londýně.

Rakousko-Uhersko se v roce 1873 po Spojeném království a Francii stalo třetí zemí, která světovou výstavu pořádala, zde však Českému království nebylo dovoleno vybudovat samostatný pavilon. Samotná výstava skončila mimořádným neúspěchem. Vlivem špatného počasí už 1. května, kdy výstava začínala, přišlo málo lidí. V pátek 9. května pak zkrachovala vídeňská burza. Namísto odhadovaných 20 milionů návštěvníků zaznamenala výstava zaměřená především na vzdělání a gramotnost jen 7 milionů. Dalším ovlivňujícím faktorem byla epidemie cholery, která ve Vídni vypukla během června a způsobila, že lidé v panice město opouštěli.[2] Státu po výstavě zůstal dluh bezmála 19 milionu guldenů.

Čeští architekti se poprvé účastnili světové výstavy roku 1889 v Paříži. Pavilon Rakousko-Uherska navrhli Jan Koula a Josef Fanta a odnesli si zlatou medaili za architekturu.[9]

Velký úspěch přinesla Jubilejní zemská výstava 1891 v Praze. Výstava se konala na Výstavišti v dnešním Bubenči na oslavu 100 let od průmyslového veletrhu. Ani tato výstava nespadala do kategorie mezinárodních výstav. Výstava měla být původně všeobecná zemská, ale německá strana svou účast odřekla. Vynikla tím vyspělost a rozvoj českého průmyslu a ukázal se český potenciál.[10]

Završení výstav 19. století proběhlo roku 1900 v Paříži. Na pátou pařížskou výstavu přišlo až 50 milionů návštěvníků. Českému království se na této výstavě opět oficiálního uznání nedostalo, přestože zde prezentovali svá díla například Vojtěch Hynais či J. V. Myslbek. Alfons Mucha se dokonce podílel na tvorbě pavilonu Bosny a Hercegoviny.[2] Úspěch slavily expozice architektů Josefa Fanty a Jana Kouly v rámci pavilonu monarchie Rakouska-Uherska.[11]

Na výstavě v Saint Louis v roce 1904 reprezentovala rakousko-uherskou monarchii budova v secesním stylu od Jana Kotěry.[9]

Samostatné Československo

První veletrh, kterého se účastnila Československá republika jako samostatný stát, se konala v roce 1922 v Riu de Janeiru. Přestože se neřadí mezi historické výstavy, pro ČSR představovala jednu z prvních příležitostí předvést svůj potenciál nezávislé země na světovém veletrhu. První národní pavilon připomínající lidová stavení navrhl architekt Pavel Janák.[12]

V roce 1925 hostila Paříž Světovou výstavu dekorativních umění. Pařížský pavilon navržený zkušeným architektem Josefem Gočárem připomínal moderní holandskou architekturu a autor za něj získal Řád čestné legie.[11]

Dále se prezentovala suverénní ČSR na výstavě, které se přezdívá výstava světla, roku 1929 v Barceloně. Zde neměla svůj vlastní pavilon, pouze interiérovou expozici,[13] ve které představovala své exportní firmy. Zároveň se jednalo o poslední výstavu, která nebyla koordinovaná Mezinárodním ústavem pro výstavnictví (francouzsky Bureau Internationale des Expositions, zkr. BIE). Členem komise BIE se ČSR stala v roce 1932 – rok před další výstavou v Chicagu.

V roce 1933 tak proběhla výstava v americkém Chicagu, která dávala na odiv především prudký technologický rozmach. Navzdory depresi z finanční krize a prohibici se výstava těšila skvělé návštěvnosti a pozitivním ohlasům, a proto se chicagská radnice rozhodla pro druhou sezonu. Celkový počet návštěvníků se tak vyšplhal až na 39 milionů. Na této výstavě ČSR pavilon už postavila. Kromě 70 firem, které zde vystavovaly, se prezentovala i národním nápojem – pivem. Celkově český pavilon navštívilo 6,5 milionu lidí.[14]

Po výjimce, kterou Bruselu musel udělit BIE, se EXPO v roce 1935 konalo v belgickém hlavním městě. V Bruselu se československému pavilonu podařilo zaujmout. Téměř pětinu všech návštěvníků zlákaly skleněné instalace českých mistrů a nevšední systém zrcadel architekta Antonína Heythuma, který poskytoval světlo pavilonu i přesto, že neměl téměř žádná okna.[15] Jednalo se o první EXPO, které bylo organizované pod záštitou BIE.

Další EXPO pořádala Francie už v roce 1937, pouhé dva roky po Bruselu. Na poslední výstavě před vypuknutím druhé světové války naproti sobě stanuly pavilony dvou totalitních velmocí: SSSR a nacistického Německa. Na jedné straně srp a kladivo, na druhé orlice svírající svastiku.[16] Protiválečný postoj zde znázorňoval nápis pax (mír) na paláci Chaillot a Picassovo dílo La Guernica.[17]Československý pavilon, obdobně jako mnoho dalších, byl dostavěn se zpožděním především kvůli záplavám. Funkcionalistický pavilon byl prosklený Thermoluxem, speciálním sklem, které dokáže absorbovat sluneční teplo. Z architektonického hlediska byl pavilon úspěšnou stavbou, ale interiér byl exponáty přehlcený a špatně prostupný.

Přestože ČSR v letech 1939 a 1940 de iure neexistovala, na výstavě v New Yorku československý pavilon byl.[18] Druhá sezóna změnila kvůli světové válce téma na Mír a svoboda z původního Vytvoření světa zítřků. Expozice se zúčastnilo 55 zemí a 5 organizací, rekordní a do té doby nevídaný počet. Velkolepou výstavu zahajoval projevem Albert Einstein, původní téma poukazovala na nejnovější technologické vymoženosti. Československý pavilon se podařilo dostavit především díky generálnímu komisaři Hugovi Vavrečkovi, který před vypuknutím druhé republiky vyslal exponáty i s experty přes Atlantik.[18]

V druhé polovině 20. století se konalo mnohem více specializovaných výstav, světové výstavy ale proběhly jen čtyři. V roce 1958 byla EXPO v Bruselu, kde jsme slavili nečekaně velký úspěch. Film Vynález zkázy režiséra Karla Zemana získal Velkou cenu, český pavilon byl na celém EXPO nejlepší a kromě hlavní ceny získal četná další ocenění.[12]

Na Montrealu v roce 1967 bylo Československo opět úspěšné. Úspěch takového formátu, jakého se dočkal pavilon v Bruselu se sice neopakoval, přesto návštěvníky zaujal mimo jiné i Kinoautomatem,[12] prvním interaktivním filmem, během něhož mohl divák zasahovat do děje. Kromě technologicky vyspělého kinoautomatu zařadili tvůrci do výstavy i historické exponáty jako třebechovický betlém či Věstonickou Venuši.

I v japonské Ósace se ČSR dařilo, na 11 milionů návštěvníků si přišlo prohlédnout československou expozici. Pavilon byl poznamenaný jak pražským jarem, tak vpádem vojsk varšavské smlouvy v roce 1968. Alegorický tón výstavy se zachoval, avšak stranické orgány prosadily například busty V. I. Lenina; po skončení výstavy byl generální ředitel Miroslav Galuška společně s některými umělci totalitním režimem perzekvován.[19]

Poslední předrevoluční Expo, jehož se Československo zúčastnilo, byla mezinárodní specializovaná výstava v roce 1986 ve Vancouveru věnována všem druhům dopravy a komunikaci mezi lidmi. Kromě stavby národního pavilonu zde dostali architekti příležitost vybudovat oficiální pavilon zachycující historii a budoucnost dopravy.[9]

Plánování výstavy v Seville v roce 1992 začalo ještě před pádem totalitního režimu. Po zrušení vládní komise pro výstavnictví novou československou vládou se nakonec generálním ředitelem stal opět Miroslav Galuška, který se rozhodl zaplnit expozici českým sklem. Za doprovodu hudby Michala Pavlíčka mohli návštěvníci pozorovat nasvícené pohyblivé skleněné skulptury.

Česko 2000–současnost

Po rozdělení Československa se Česká republika výstavy EXPO účastnila od roku 2000, kdy proběhla v německém Hannoveru. Přestože stát obdržel pozvánku k výstavě s pětiletým předstihem, česká účast byla v posledních krocích ohrožena. Na konci listopadu 1999 rezignoval generální komisař Vlastimil Ježek, kterého nahradil 1. prosince Václav Bartuška. Ten přípravu dokončil, avšak za hlasité kritiky historika architektury Zdeňka Lukeše.[zdroj?] Český pavilon byl nakonec i přes dramatický konec příprav relativně úspěšný a německé návštěvníky potěšil i Karel Gott, který po komentářích Lukeše hrozil, že svou účast zruší.

Od kulatého ročníku EXPO 2000 se interval mezi jednotlivými výstavami ustálil na 5 letech. Výstavu v roce 2005 pořádala japonská prefektura Aichi, konkrétně město Nagoja. Oproti původním předpokládaným 15 milionům návštěvníků jich prošlo turnikety na 22 milionů, z čehož pramenil i velký zisk. Český pavilon podtéma umění života ztvárnil v interaktivní expozici přizpůsobené japonskému publiku. Největší úspěch slavil japonský humanoidní robot ASIMO a robotice byl věnován celý pavilon. Zde byli mimo jiné zmíněni i Karel Čapek, či legendární pražský golem.

Největší výstava, která se doposud konala, byla v roce 2010 v Šanghaji. Nejdražší, nejrozsáhlejší a nejnavštěvovanější Expo historie navštívily více než 73 miliony návštěvníků.[20] Motto výstavy Lepší město, lepší život měl odrážet zvyšující se urbanizaci v celém světě. Jelikož se Česká republika pro účast rozhodla až na začátku roku 2008,[zdroj?] nemohla kvůli časovému presu postavit pavilon vlastní. Místo toho ozdobili tvůrci fasádu propůjčeného modulu 63 miliony hokejových puků. Český pavilon byl koncipovaný jako relaxační zóna, ve které exponáty Lukáše Rittsteina a Barbory Šlapetové a dalších (mj. i Maxima Velčovského) odkazovaly na propojení a soulad města a přírody. V předposlední den výstavy získal český pavilon stříbrnou medaili za kreativitu.[21]

Expo 2015 v Miláně tématem Uživit planetu, energie pro život odkazovala na zhoršující se ekologickou situaci. Pavilon postavili architekti Chybík a Krištof ve spolupráci s firmou KOMA, která se specializuje na modulární konstrukci. Pavilon byl v souladu s tématem ekologicky čistý, plně rozmontovatelný a přemístitelný. Český pavilon získal řadu ocenění, italská média a návštěvníci jej označili za „nejpohodovější pavilon“,[22] „pavilon nejvstřícnější k dětem“[23] Deník Corriere dela Serra ocenil luxusní českou restauraci La Baita del cacciatore jako třetí nejlepší z celého EXPO.[24] Nejvýznamnější ocenění byla bronzová medaile za architekturu.[25]

Expo 2020 v Dubaji vedl za český pavilon komisař Jiří František Potužník. Tématem výstavy bylo Connecting minds, creating the future, v překladu Spojování myslí a vytváření budoucnosti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World's fair na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b World’s fair | History, Instances, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c ČT24. Historie světových výstav. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ What is an Expo?. bie-paris.org [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Since 1933. www.bie-paris.org [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Expo 1922 - Rio de Janeiro. www.pavilon-expo2015.cz [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (cz) 
  6. ↑ Historie českých pavilonů
  7. ↑ Průmyslová výstava v Klementinu v roce 1791. text.nkp.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Průmyslová výstava roku 1791 | MM Průmyslové spektrum. www.mmspektrum.com [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c RYSKA, Autor: Petr. Unikátní architektura…aneb EXPO v čase. www.prahaneznama.cz [online]. 2015-11-16 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Všeobecná zemská výstava. www.payne.cz [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Zdeněk Lukeš: Dávná krása starých pavilonů. www.earch.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (cz) 
  12. ↑ a b c VACKOVÁ, Eva. Český pavilon na EXPO v Dubaji je pro chytré lidi, vsadil na technologie. iDNES.cz [online]. 2022-03-11 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Expo 1929 – Barcelona | Český pavilon EXPO2015. www.pavilon-expo2015.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ KŘÍŽ, Jaroslav. „České Chicago“ – etnohistorický pohled na vývoj českého etnika v americkém městě v letech 1852–1945 [online]. Praha: [cit. 2024-02-14]. S. 138-140. Dostupné online. 
  15. ↑ Expo 1935 – Brusel | Český pavilon EXPO2015. www.pavilon-expo2015.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ TALBOT, Earl. Clash of Ideology at the Paris Expo [online]. 2018-12-22 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ 1937 Paris. www.bie-paris.org [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b ČT24. Historie světových výstav. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Expo 1970 – Ósaka | Český pavilon EXPO2015. www.pavilon-expo2015.cz [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ 2010 Shanghai. www.bie-paris.org [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ Český pavilon získal na výstavě EXPO 2010 stříbrnou medaili za nápaditost - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2010-10-30 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Expo konečně po česku. Český rozhlas iVysílání [online]. Český rozhlas, 2016 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ Vizovice budou mít unikátní stavbu. Do města se přestěhuje oceňovaný pavilon ze světové výstavy Expo. Český rozhlas Zlín [online]. Český rozhlas, 2018-02-14. Dostupné online. 
  24. ↑ Česká restaurace na EXPO 2015 v Miláně je mezi třemi nejlepšími! [online]. Czexpo.com [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ Historie světových výstav [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj