Nagoja

Nagoja
Nagoja – znak
znak
Nagoja – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Region Čúbu
Prefektura Aiči
Nagoja
Nagoja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 326,4 km²
Počet obyvatel 2 326 844 (2021)[1]
Hustota zalidnění 7 128,2 obyv./km²
Správa
Starosta Takaši Kawamura (od 2009)
Vznik 1616 a 1889
Oficiální web www.city.nagoya.jp
Telefonní předvolba 52
PSČ 460-8508
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poloha Nagoje na mapě prefektury Aiči
Nagojský hrad

Nagoja (japonsky 名古屋市, Nagoja-ši) je čtvrté největší město v Japonsku. Leží na břehu Tichého oceánu v regionu Čúbu na ostrově Honšú. Je hlavním městem prefektury Aiči. K 1. srpnu 2007 měla Nagoja 2 235 103 obyvatel a celkovou rozlohu 326,45 km².

Historie

Roku 1612 zde byl založen hrad pojmenovaný podle vládnoucího rodu.[2]

Nagoja byla povýšena na město (市, ši) 1. října 1889 a 1. září 1956 se stala „městem z titulu vládního nařízení“ (tzn., že je de facto postaveno na úroveň prefektury). V minulosti byl název města zapisován také jako 那古野 nebo 名護屋 (opět vyslovováno Nagoja), a protože město leží mezi Kjótem a Tokiem, bylo také známe jako Čúkjó (中京, „centrální hlavní město“). Etymologie názvu však není zcela jasná.[2]

Doprava

Přímo v severní části Nagoje leží letiště Nagoja, které dříve bylo pro město nejdůležitějším letištěm s řadou mezinárodních letů. Od otevření mezinárodního letiště Čúbu ležícího třicet kilometrů jižně od Nagoji převzalo mezinárodní provoz ono.

Městské čtvrti

Nagoja se skládá z 16 čtvrtí (区, ku):

  • Acuta-ku (熱田区)
  • Čikusa-ku (千種区)
  • Higaši-ku (東区)
  • Kita-ku (北区)
  • Meitó-ku (名東区)
  • Midori-ku (緑区)
  • Minami-ku (南区)
  • Minato-ku (港区)
  • Mizuho-ku (瑞穂区)
  • Morijama-ku (守山区)
  • Naka-ku (中区)
  • Nakagawa-ku (中川区)
  • Nakamura-ku (中村区)
  • Niši-ku (西区)
  • Šówa-ku (昭和区)
  • Tenpaku-ku (天白区)

Rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. 県民文化局県民生活部 統計課 | 愛知県. Dostupné online. [cit. 2021-03-09]
  2. a b LUTTERER, Ivan; KROPÁČEK, Luboš; HUŇÁČEK, Václav. Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta, 1976. 301 s. S. 204. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj